Paušální daň se výrazně zvýší. Hlásit se k ní můžete až do 10. ledna.* 

Informace k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí do datových schránek.* 

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.* 

Předešlý správce nechce předat účetní závěrku za rok 2022.* 

Paušální daň se výrazně zvýší. Hlásit se k ní můžete až do 10. ledna.

K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Paušální daň pro rok 2024 se v prvním pásmu zvýší podstatně více než letos, a to až na 7498 korun měsíčně.

09.10.2023 | BusinessInfo.cz

Podnikatelé v tomto režimu s příjmy do jednoho milionu korun platí v roce 2023 6208 korun měsíčně. Půjde tedy o skokové navýšení o 1290 korun. Počítá s tím konsolidační balík vlády, který je nyní schvalován ve Sněmovně. Zvýšení se ale dočkají i živnostníci ve zbývajících dvou pásmech.

Důvodem výrazného nárůstu je především zásadní změna odvodů na sociální pojištění. Podnikatelé s nižšími příjmy budou příští rok velmi pravděpodobně platit mnohem vyšší minimální zálohy než letos.

Nižší odvody, méně byrokracie

Ty by ovšem museli hradit i v případě, že se k paušální dani nepřihlásí. Na dani z příjmů fyzických osob nadále (i v roce 2024) odvedou státu jen symbolických 100 korun měsíčně.

Paušální daň proto bude stále znamenat pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od předloňského roku.

V roce 2021 se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí, letos je to asi 80 tisíc živnostníků. Celkový počet těch, kteří by mohli tuto výhodu využít, odhaduje správce daně na zhruba 120 tisíc.

Vstup do režimu paušální daně je jednoduchý

Kdo se chce připojit od roku 2024, může se na berňák hlásit už nyní. Čas bude mít až do 10. ledna 2024.

Letos narostla paušální daň na 6208 korun měsíčně (oproti roku 2022 zvýšení o 214 korun). Stát tedy nemá pro živnostníky dobrou zprávu – zvýšení od ledna 2024 bude markantní.

Co říká zákon?

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Prvním dnem období bude pondělí 1. ledna 2024, desátým tedy logicky 10.1.

Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (přes portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné, úřady si potřebné informace automaticky předají mezi sebou.

„Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2024 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit také do 10. ledna 2024. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete (ačkoli jste jej dosud využívali), musíte to správci daně oznámit do patnácti dnů,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. „Pak má i nadále nárok na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ doplňuje poradce.

Plátci paušální daně nic oznamovat nemusí

Pro úplnost připomínáme, že budete-li na paušální daň přecházet v následujících třech měsících, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2023. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak je hradíte.

Více informací najdete na webu Finanční správy (otázky a odpovědi)

Pokud jste paušální daň platili v roce 2022 nebo letos a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech.

Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.

Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.

Změna paušálních záloh na rok 2023 a přihlášení k dani na webu FS ČR

Co přihlášením k paušální dani získáte?

Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To jsou hlavní výhody nového režimu pro plátce daně z příjmu, který vláda schválila před třemi lety.

Kdo všechno má nárok?

OSVČ, která může platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém kalendářním roce zisk přes dva miliony korun (do letošního roku pouze 1 milion), nesmí být plátcem DPH a být pod kuratelou insolvenčního správce. Zároveň nelze být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti (především zaměstnání). Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu. Osoba samostatně výdělečně činná, jež zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 korun (dosud 3500 Kč) měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.

„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.

Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ doplňuje správce daně.

Příjmy stačí odhadnout

O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než dva miliony korun.

„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Paušální daň využívá jen deset procent OSVČ. Jaké jsou důvody?

V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.

Co platíte měsíčně?

Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.

V letošním roce činí daň 6208 korun měsíčně. Příští rok se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 1 200 korun. V jediném odvodu tak budou živnostníci platit od ledna do prosince 2024 7498 korun za měsíc.

Kromě zmíněných 100 korun je součástí odvodu minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent (v příštím roce 4430 korun) a minimální záloha na zdravotní pojištění (2968 korun). Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.

Paušální daň je možné si předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Zálohy odvádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).

Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně

„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2024 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu dopředu nahlásit,“ doplňuje poradce.

Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

Po navýšení limitu má nárok víc lidí. Jaká jsou pásma?

Vláda loni zavedla tři pásma paušální daně. Ta jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá. Především se zvýšil roční příjmový limit pro ty, kdo mají na vstup do režimu nárok, a to z jednoho na na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší ovšem platí vyšší daň. Přehled pásem PD a změn od roku 2024 níže.

1. pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 7498 Kč)

Do 1. pásma nadále spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. To se týká drtivé většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku.

Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.

Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál.

V tomto pásmu se pro rok 2024 zvyšuje paušální daň o 1290 korun měsíčně.

Přečtěte si, kteří živnostníci mají nárok na šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní výdajový paušál

2. pásmo – Příjmy 1 milion až 1,5 milionu korun (daň 16 745 Kč)

V tomto druhém pásmu se v roce 2024 paradoxně zvýší daň méně než v prvním, a to jen o 745 korun – ze současných 16 000 korun (z toho důchodové pojištění 8191 Kč, dosud 7446 Kč)

Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent).

Do 2. pásma mohou ale vstoupit také OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní

3. pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 27 139 Kč)

 V tomto pásmu, kam patří ti s vyššími příjmy, se paušální daň zvedá od roku 2024 o 1139 korun z letošních 26 000 Kč. Do 3. pásma patří jednoduše OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Jakub Procházka

---

Informace k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí do datových schránek.

13.10.2023, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa pro doručení informace pro placení daně z nemovitých věcí kromě jiných způsobů využívá datové schránky.

Poplatníkovi daně z nemovitých věcí, který má zřízenu datovou schránku fyzické osoby nebo datovou schránku fyzické osoby podnikající a není přihlášen k jiné službě (SIPO, zasílání údajů na e-mail), je každoročně do datové schránky doručena informace pro placení daně z nemovitých věcí. Pokud má zároveň zřízeny oba typy datové schránky, je informace doručena do datové schránky fyzické osoby. 

S ohledem na fakt, že se jedná o službu pro veřejnost, nikoliv o zákonem stanovenou povinnost, a vyrozumění má pouze informativní povahu co do termínu úhrady daně, její výše a případně i nedoplatku na dani, doručuje Finanční správa tyto informace bez rozlišení, zda se jedná o datovou schránku fyzické osoby nebo datovou schránku fyzické osoby podnikající. Na základě této informace tedy nevznikají poplatníkovi žádné povinnosti, nejsou jejím prostřednictvím ukládány žádné lhůty a ani v souvislosti s ní nemohou vznikat žádné sankce.

Informace pro placení daně z nemovitých věcí jsou dále doručovány také zástupcům daňových subjektů, kteří mají zřízenu datovou schránku fyzické osoby, a právnickým osobám do jejich datové schránky.

Pokud si poplatník nepřeje, aby mu informace pro placení daně z nemovitých věcí byla zasílána do datové schránky, může nejpozději do 31. ledna (u SIPO) nebo do 15. března (u ostatních služeb) daného zdaňovacího období požádat správce daně o zasílání informace pro placení daně z nemovitých věcí jiným způsobem. 

Další způsoby jsou následující:

• zasílání údajů pro placení daně na e-mail, více informací naleznete zde: financnisprava.cz/email
• placení daně prostřednictvím SIPO, více informací naleznete zde: financnisprava.cz/sipo
• zasílání údajů pro placení daně prostřednictvím poštovní poukázky, v tomto případě nutno požádat místně příslušného správce daně (doporučuje se prostřednictvím Daňové informační schránky plus na www.mojedane.cz).

Údaje pro placení daně poplatníci naleznou také v Daňové informační schránce plus (DIS+), k tomu blíže: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2023/kde-najdu-udaje-pro-placeni-dane-dnv.

---

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.

Nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. To je přitom v Česku stále většina lidí se živnostenským oprávněním.

24.10.2023 | BusinessInfo.cz

Pro rok 2024 je průměrná mzda stanovena na 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být nižší než 527 604 korun (12 x 43 967). Pokud tento zisk přesáhnou, čekají je následně vyšší odvody.

Pro úplnost připomínáme, že kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který v říjnu schválila Sněmovna a měl by vstoupit v platnost 1. 1. 2024, dochází ke zvýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se nejnižší možné zálohy vypočítávají. Proto se v roce 2024 minima zvednou výrazněji než v předchozích letech, ale citelněji se zvýší také všechny ostatní zálohy.

Více si přečtěte v článku Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na povinná pojištění výrazně narostou

„Minimální vyměřovací základ dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček. Už příští rok se základ zvýší z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostou i odvody.

U těch, kteří mají velmi vysoké příjmy, existuje i horní limit. „Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce ale nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro daný rok,“ informuje Česká správa sociálního zabezpečení

Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2024 bude činit 2 110 416 korun (osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy). Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, takže maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) bude ve výši 51 353 Kč.

Jak se vypočítávají zálohy na pojistné

Kdo platí minima?

Zopakujme, že nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začínají, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk není vyšší než průměrná mzda v zemi.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. „Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku,“ říká poradce Michal Dvořáček.

Výše záloh na sociální pojištění se mění každým rokem a platíte je vždy až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích. U zdravotního pojištění je situace poněkud odlišná (viz níže).

Kdy odevzdat přehledy? Měsíc po přiznání

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (DAP).

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je standardně první květnový pracovní den, přehled od vás tedy musí mít místně příslušná správa sociálního zabezpečení nejpozději do počátku června.

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

Pozor! Pokud se rozhodnete podat přiznání dříve, například už 15. března 2024, pak nemůžete s přehledem čekat až do června, ale OSSZ jej musíte poslat do 15.4.

Do letošního roku platily dva rozdílné termíny pro přiznávání daní – dubnový pro plátce, kteří odevzdávali na finanční úřad růžový papír a květnový pro ty, kteří přiznávali daně elektronicky. Od povinného zavedení datových schránek je možná pouze druhá varianta – a platí tedy květnový deadline. Pokud tedy daňové přiznání podáte až na poslední chvíli 1. května, budete povinni přehled odevzdat do 3. června 2024.

Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je nejpozdější lhůtou pro jeho odevzdání tradičně 1. červenec (bude platit i pro rok 2024).  Pak máte čas až do počátku srpna.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu

Termín odevzdání přehledu o příjmech a výdajích změnila na rok 2020 novela zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, a to kvůli pandemii covid-19. Už dva roky ale opět platí, že musejí plátci splnit svou povinnost měsíc po přiznání daně z příjmu, tedy nejpozději do počátku června, stejně jako v případě sociálního pojištění.

Jaké můžete využít slevy na daních? Některé ruší vládní balíček

Jsou ale i OSVČ, které sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, přehledu pro zdravotní pojišťovny (nově se formulář jmenuje Přehled o výši daňového základu) se ale nevyhnou. Ti budou mít čas jen do 8. 4. 2024.

„O datu, dokdy je potřeba přehledy dodat, zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.

Zatímco daňové přiznání musí podat každá OSVČ, jejíž roční příjmy převýší 50 tisíc korun (dosud 15 tisíc korun), přehledy na zdravotní a sociální pojišťovnu je nutné odevzdat vždy, pokud jste – byť i jen část roku – aktivně podnikali.

Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která byla schválena před dvěma lety. Měsíčně platíte jen minimální zálohy na pojistné (u sociálního pojištění zvýšené o 15 procent) a daň z příjmu ve výši 100 korun.

Do tohoto režimu se může OSVČ s ročním příjmem do dvou milionu korun hlásit každoročně do konce ledna.

Osvobození od placení záloh pro ČSSZ

• za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
• od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.

Jak se zálohy vypočítají?

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 40 638 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2024 1,0819). Rozhodná průměrná mzda 2024 bude 40 638 x 1,0819, což je výše zmíněných 43 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 30 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak na placení záloh

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění se – jak bylo řečeno výše – dlouhodobě zvyšují, a to podle výše průměrné měsíční mzdy v zemi za předchozí rok. V případě sociálního pojištění platí, že novou výši zálohy musíte uhradit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

Pro placení zdravotního pojištění naopak platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku roku. Zálohy na zdravotní pojištění fungují zpětně, takže novou vyšší zálohu zaplatíte zdravotní pojišťovně již v únoru, konkrétně do 8.2. Splatnost zálohy je totiž vždy do osmého dne následujícího měsíce.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit.

Když začnete v roce 2024?

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu ČSSZ automaticky. Příklad: Pan Novák zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od února 2024. Do 8. března tak bude muset uhradit první zálohu ve výši 2968 korun a bude ji odvádět pojišťovně i ve zbývajících měsících roku bez ohledu na výši výdělků.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, musíte si hlídat příslušné termíny.

Předloni se změnily i lhůty, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona jste povinni uhradit zálohu za daný měsíc do jeho konce. U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za předchozí rok.

Jaká bude pro rok 2024 výše minimálních záloh u zdravotního a sociálního pojištění?

U zdravotního i sociálního pojištění představuje penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den od okamžiku, kdy nebylo pojistné zaplaceno (ve stanovené lhůtě). Stejně je to i v případě, že zaplatíte méně, než bylo vaší povinností. Dlužné pojistné samozřejmě následně doplatit musíte.

Jste-li přesvědčeni, že si pojišťovna nebo ČSSZ nárokují sankci neprávem, můžete se do 15 dní od obdržení platebního výměru písemně odvolat a požádat o prominutí nebo snížení penále.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete příslušnou institucí vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní odevzdání nebo za neodevzdání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček. Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u přehledu pro vaši zdravotní pojišťovnu.

Živnostníci, kteří platí sociální pojistné složenkou, musejí každoročně žádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Zajímavostí je, že zatímco od povinného zavedení datových schránek musejí podnikatelé s ostatními úřady včetně finančních komunikovat výhradně elektronicky, v případě podávání přehledů a plnění dalších povinností vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám takovou povinnost nemáte.

Přehledy pro ČSSZ či VZP nemusejí podávat elektronicky ani majitelé datovek

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, zálohy na sociální pojištění se vám každoročně zvyšují méně. Letos narostlo minimum oproti roku 2022 jen o 41 korun na 1187 Kč, a to ještě ne ve všech případech. Pro rok 2024 se pak zvýší razantněji, až na 1413 korun.

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2023 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 96 777 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 96 777 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.

Minimum i v tomto případě platí jen ti, kteří s podnikáním začínají, nebo ti, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy.

Výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění

Blanka Štarmanová

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Jakub Procházka

---

Předešlý správce nechce předat účetní závěrku za rok 2022.

20.10.2023, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak máme postupovat, pokud starý správce nechce předat účetní závěrku za rok 2022 (smlouva mu skončila v únoru 2023). Také potřebujeme předat peněžní prostředky, které jsou na účtu správce (měsíční platby za vlastníků za rok 2022 do fondu oprav).

Odpověď:

Úvodem nutno konstatovat, že vedení účetnictví a povinnosti s tím spojené jsou upraveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Jednou z povinností spojených s vedením účetnictví dle ust. § 31 zákona o účetnictví, je i povinnost uschovat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po zákonem stanovenou dobu (tj. minimálně 5, resp. 10 let). Odpovědnost za vedení účetnictví leží vždy na straně SVJ, jelikož účetní jednotky sice mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu (ust. § 5 odst. 1 zákona o účetnictví), tímto krokem se ovšem nezbavují odpovědnosti za vedení účetnictví (ust. § 5 odst. 2 zákona o účetnictví), a to bohužel i včetně případné sankce (ust. § 37 zákona o účetnictví).

Jelikož odpovědnost za vedení účetnictví leží vždy na účetní jednotce (včetně hrozby sankcí za porušení povinností dle ust. § 37 zákona) a účetní doklady jsou jejím vlastnictvím, má účetní jednotka nárok na jejich vydání a dále povinnost jejich úschovy pro případnou kontrolu.

Teď již k popsané situaci, ke které dochází v praxi bohužel poměrně často. Nejprve doporučuji projít uzavřenou (příkazní) smlouvu na vedení účetnictví, jakým způsobem je řešeno ukončení smlouvy a související závazky stran. Pokud je v ní uveden postup, jakým mají strany jednat, tj. lhůty pro předání účetnictví, pak je nutné v prvé řadě respektovat závazky takto smlouvou převzaté.

Pokud je povinnost účetního vydat uvedena přímo ve smlouvě, je vhodné jej písemně (ideálně doporučeným dopisem) vyzvat k předání účetní závěrky za rok 2022 a převedení peněžních prostředků s odkazem na uzavřenou smlouvu, případně na povinnosti příkazníka vyplývající z občanského zákoníku a zákona o účetnictví. Pokud by na výzvu účetní nereagoval, je možné jej o vydání účetnictví žalovat.

Jedná se ovšem o cestu časově i finančně náročnou, doporučuji tedy věc primárně zkusit vyřešit dohodou s účetním. Teprve pokud by i přes výzvu nedošlo k vydání účetnictví, věc řešit soudně žalobou na vydání účetnictví a převedení prostředků, případně rekonstrukcí účetnictví s následnou žalobou na náhradu škody, jež SVJ vznikla z důvodu, že účetnictví nebylo předáno včas, resp. ani v dodatečné lhůtě na základě výzvy.