DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Novinky v daních schváleny – stručně.*
Bezúročné zápůjčky mezi spojenými osobami.*
Sazba DPH u publikací od roku 2024.*
Novinky v daních schváleny – stručně.
24.10.2023, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 1 minuta
Poslanecká sněmovna schválila tisk č. 488, a tím i novelizaci daňových předpisů od roku 2024.
V oblasti daní z příjmů dochází ke změně u zaměstnaneckých benefitů, řada z nich směřuje z módu nedaňový náklad a osvobození u zaměstnance do opačných daňových dopadů.
Zvyšuje se sazba daně z příjmů z 19 % na 21 %.
Dochází k omezení možnosti uplatnit náklady na daňové odpisy u vozidel, a to pouze do limitu 2 mil. Kč. Osobní automobily lze odpisovat mimořádně pouze v případě, že jde o bezemisní vozidla. Dochází k limitaci dalších nákladů, např. dárky tichá vína do limitu lze jako daňově uznatelné náklady rozdat letos naposledy.
Omezení osvobození příjmů z prodeje akcií a podílů na 40 mil. Kč se o rok odkládá, má nabýt účinnosti až od roku 2025.
Systémovou změnu představuje možnost vyloučit ze základu daně nerealizované kurzové rozdíly. Poplatník si bude moct vybrat, zda bude nerealizované kurzové rozdíly zdaňovat či ze základu daně vylučovat.
V oblasti účetnictví je novinkou zejména možnost účtovat i v jiné měně než v českých korunách.
V oblasti DPH dojde k zastropování nároku na odpočet DPH na 420 tis. Kč u dodání vozidel M1. Dále dochází ke sjednocení snížených sazeb daně na 12 % a zároveň k přesunům mezi sazbami. To se dost dotýká nápojů, ať již formou dodání zboží, nebo při jejich podávání formou stravovacích služeb. Většina z nich má být nově v 21% sazbě DPH.
V oblasti daní z nemovitostí a spotřebních daní nejde tolik o technické změny jako o navýšení těchto daní.
Bezúročné zápůjčky mezi spojenými osobami.
14.11.2023, Ing. Petr Koubovský, Zdroj: Verlag Dashöfer
Na co si dát pozor (na straně věřitele i dlužníka), je-li poskytnuta bezúročná zápůjčka mezi spojenými osobami?
Dotaz:
Společník vlastní 50% podíl ve firmě A a zároveň 100% podíl ve firmě B. Jedná se tedy o spojené osoby. Firma A poskytne zápůjčku firmě B.
• Může být tato zápůjčka bezúročná, aby si nemusel vydlužitel zvyšovat základ daně z důvodu majetkového prospěchu?
• Nebo bude potřeba zápůjčku úročit cenou obvyklou? Jenže cena obvyklá u bezúročné zápůjčky je přece 0 %.
• Jakým způsobem a na základě jakého ustanovení je tedy možné provést tuto zápůjčku, aby nemusela být úročena?
Odpověď:
Z výše uvedených vstupních informací souhlasím s názorem, že se v případě společníka, společnosti A i společnosti B jedná o tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
V kontextu s touto skutečností je na místě konstatovat, že všechny transakce mezi spojenými osobami by měly být uskutečňovány v tržně obvyklé úrovni v daném čase a místě. Jinak řečeno měl by být dodržen tzv. princip tržního odstupu. Tyto okolnosti se vztahují i na poskytnutí peněžních prostředků, a to jak formou půjčky (resp. zápůjčky) či poskytnutí úvěru.
Poskytování bezúročných zápůjček je upraven občanským zákoníkem. Nový pojem zápůjčka nahradil dosavadní pojem půjčka. Při zápůjčce lze podle občanského zákoníku § 2390 až § 2394 sjednat úroky, může však být i bezúročná. V případě poskytnutí úvěru upraveného § 2395 až § 2400 občanského zákoníku musí být vždy dohodnuty úroky.
Výše uvedená smluvní volnost v případě poskytnutí zápůjčky však má své daňové implikace. Při uzavření smlouvy o zápůjčce je zapotřebí vzít v potaz následující skutečnosti:
1. zapůjčitel (věřitel)
- vznik pohledávky ve výši zapůjčených prostředků (jistina),
- ne/má ve svých výnosech zaúčtovaný žádný výnosový úrok, protože zápůjčka podle soukromoprávních předpisů může být sjednána i jako bezúročná,
- při smlouvách uzavřených mezi spojenými osobami je nutné vzít v potaz i otázku zásady obvyklých cen, při bezúročné zápůjčky vs úročení zápůjčky.
2. vydlužitel (dlužník)
- vznik závazku ve výši jistiny zapůjčených prostředků (jistina),
- vznik majetkového prospěchu, který je předmětem daně z příjmů, byť v některých případech od daně osvobozený.
V této souvislosti je nutné tedy počítat s aplikací předmětných ustanovení týkající se možného osvobození [§ 19b odst. 1 písm. d) ZDP], tak i možnosti následného využití neosvobozeného majetkového prospěchu v návaznosti na § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 14 a § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 8.
Obecně v návaznosti na definici v § 23 odst. 1 ZDP jsou předmětem daně z příjmů veškeré příjmy (v případě účetních jednotek pak výnosy) a je jedno, zdali jsou úplatné či bezúplatné, peněžní, nebo nepeněžní. Zákon o daních z příjmů přímo bohužel nedefinuje pojem „bezúplatné příjmy“, nicméně si je lze představit jako příjmy, které vznikají příjemci bez protiplnění, přičemž mezi takové příjmy patří dědictví, dar a majetkový prospěch.
V souvislosti se zápůjčkou vzniká vydlužiteli bezúročným použitím cizích peněžních prostředků majetkový prospěch. Takovýto majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce požívá v ZDP zvláštního postavení, který může být za splnění určitých podmínek od daně z příjmů osvobozen [§ 19b odst. 1 písm. d) ZDP]. Podmínkou pro uplatnění osvobození je skutečnost, že v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč. Pokud je však limit převýšen, základ daně bude zvýšen o celkovou hodnotu dosažených bezúplatných příjmů, což ostatně potvrzuje i Pokyn GFŘ D-59 v části k § 4a písm. m) ZDP (aplikovatelné pro fyzické osoby).
V případě transakcí mezi spojenými osobami (§ 23 odst. 7 ZDP) je nutné pro účely stanovení základu daně respektovat pravidlo tržního odstupu, jinak řečeno obvyklých cen, jak již bylo výše řečeno. Celkem logicky se nabízí i otázka, jestli se na bezúročnou zápůjčku uzavřenou mezi spojenými osobami vztahuje právě i toto pravidlo. Celkem jasné odpovědi o případném vzniku majetkového prospěchu včetně možnosti jeho dalšího daňového využití nám dávají závěry Koordinačního výboru KOOV 452/2015 (https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/Zapis_KV-KDP_2016-02-17.pdf). Níže si tyto závěry dovoluji v krátkosti shrnout:
a) Ocenění zdanitelných bezúplatných příjmů (myšleno u příjemce majetkového prospěchu) se provede u právnických osob podle § 23 odst. 6 ZDP – tedy jako cena obvyklá dle zákona o oceňování majetku, tj. i v případě bezúročných zápůjček.
b) U spojených osob v případě vzájemných plnění poskytnutých bezúplatně, nemůže být kombinováno současné uplatnění úpravy základu daně o rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou běžnou (tj. zásada obvyklých cen) u poskytovatele podle § 23 odst. 7 ZDP a zároveň zvýšení základu daně z titulu bezúplatného příjmu u příjemce plnění.
Na bezúročné zápůjčky uzavřené mezi spojenými osobami se nebude zásada obvyklé ceny aplikovat. V případě aplikace ustanovení § 23 odst. 7 ZDP u poskytovatele (tj. například při poskytování nízkoúročených zápůjček), nemůže být u příjemce použitý postup pro zdanění bezúplatného příjmu zejména dle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 14 ve spojení s § 23 odst. 7 ZDP.
c) Při nezaúčtovaní bezúplatného příjmu, lze při doloženém splnění obecných podmínek daňové uznatelnosti použít tzv. metodu „houpacího koně“ – tj. základ daně bude zvýšen podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 14 a zároveň bude o stejnou částku základ daně snížen podle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 8. V případě bezúročné zápůjčky musí být doloženo, že zapůjčené prostředky byly ve 100% výši použity na účely pro dosažení, zajištění a udržení příjmů. Snížení základu daně je fakultativní záležitostí a musí být poplatníkem uplatněno v daňovém přiznání (řádek 112 DPPO).
d) Majetkový prospěch nevzniká a není tudíž třeba tuto situaci daňově žádným způsobem řešit u případů:
- zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou,
- výpůjčka strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Náklady na opravu vypůjčené věci jsou daňově účinné pouze v rozsahu smluvního ujednání, v případě strojů, zařízení, forem a šablon pro zajištění smluvních zakázek jsou opravy daňově účinné,
- poskytnutí bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevního do družstva. V daném případě je výslovně stanoveno, že příjemci – tj. obchodní korporaci nevzniká majetkový prospěch. Tento závěr je pro praxi nesmírně důležitý;
- v případě ručení společníka za obchodní korporaci a družstevníka za družstvo nevzniká bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva;
Resumé odpovědí:
1. na dotaz „Může být tato zápůjčka bezúročná, aby si nemusel vydlužitel zvyšovat základ daně z důvodu majetkového prospěchu?“ – v zásadě ano, blíže viz výše závěry KOOV, nicméně bych doporučil zvážit poskytnutí zápůjčky přímo samotným společníkem společnosti B, které je bez jakýchkoliv daňových implikací a dalšího provádění jakýchkoliv dalších úprav základu daně
2. na dotaz „Nebo bude potřeba zápůjčku úročit cenou obvyklou? Jenže cena obvyklá u bezúročné zápůjčky je přece 0 %. – viz výše
3. na dotaz „Jakým způsobem a na základě jakého ustanovení je tedy možné provést tuto zápůjčku, aby nemusela být úročena?“ – viz výše
Závěrem ještě upozorňuji, že bezúročné zápůjčky uzavírané mezi spojenými osobami nevstupují do výpočtu koeficientu v testu nízké kapitalizace, na rozdíl úročené zápůjčky, kde je třeba pamatovat na ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, tedy tzv. test nízké kapitalizace, který zakazuje v případě úroků ze zápůjček, z úvěrů od spojených osob zahrnovat do daňových nákladů finanční náklady (zejména úroky) z částky, o kterou úhrn zápůjčky či úvěru od spojených osob v průběhu zdaňovacího období přesáhne čtyřnásobek výše vlastního kapitálu.
Ozdravný balíček a dohody.
17.10.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Nejen novela zákoníku práce, ale i ozdravný balíček se dotkne dohod, konkrétně dohody o provedení práce.
1. Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce
Návrh: Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):
- první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a
- druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.
Odůvodnění: Jde o řešení současné nepříznivé situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.
Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů.
2. Zjednodušení evidence dohod o provedení práce
Návrh: Odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu na řešení DPP, které povede k celkovému zjednodušení navrhovaného systému. Podrobnosti připravuje MPSV.
Odůvodnění: Záměrem je snížení objemu u mzdového plnění a počtu DPP bez placení pojistného tak, aby DPP byly využívány jen v souladu se svým účelem, tedy jako doplňkové nebo krátkodobé zaměstnání k získání příležitostného příjmu. Zaměstnanci na základě DPP mají v současnosti povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich příjem u jednoho zaměstnavatele přesáhne 10 tis. Kč v kalendářním měsíci. Součet příjmů od více zaměstnavatelů přitom není regulován.
Sazba DPH u publikací od roku 2024.
10.10.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2024 se má změnit sazba DPH u různých publikací.
Noviny, časopisy a periodika mají být od roku 2024 zdaněny 12% sazbou DPH, přičemž nezáleží na periodicitě vycházení. Platí to nejenom pro tištěnou, ale i elektronickou verzi.
Snížené sazbě 12 % má podléhat rovněž půjčování nebo nájem novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání se uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
Nulové sazbě daně mají odléhat knihy, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení, omalovánky, brožury, hudebniny nebo kartografické výrobky, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží uvedené v příslušném kódu nomenklatury celního sazebníku. Technicky má jít o osvobození od daně s nárokem na odpočet daně. Je nerozhodné, jakou formu publikace mají – tj. zda jde o tištěné či elektronicky poskytované publikace.