DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 5. 2. 2024

Dohody o provedení práce v roce 2024.* 

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho do poloviny února.* 

Aktuální údaje v oblasti sociálního zabezpečení pro rok 2024.* 

Výklad k sazbám DPH.* 

Daň z nemovitých věcí u zpevněných ploch pozemku.* 

Dohody o provedení práce v roce 2024.

5.1.2024, Zdroj: Ministerstvo financí

S účinností od 1. 7. 2024 by mělo dojít k zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce.

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

  • první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a
  • druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Jde o řešení současné nepříznivé situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.

Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou, čímž dochází ke kumulaci dohod a takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně vysokých měsíčních příjmů.


Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho do poloviny února.

Roční zúčtování daně je ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také pro ty, kteří pracují na dohodu. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února. Jaké slevy mohou případně využít a která zvýhodnění se od roku 2024 ruší?

19.01.2024 | BusinessInfo.cz

Letos si v kalendáři podtrhněte čtvrtek 15. února. Do tohoto data byste měli roční zúčtování daně podepsat v účtárně. Je ale také nutné dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách.

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajišťují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají.

„Roční zúčtování ale není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do poloviny února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2024

Zúčtování za předchozí rok provádí podnik vždy do konce února. Do poloviny druhého měsíce roku ale musí mít mzdová účtárna hotové všechny podklady. Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají, případně mají jiné vedlejší příjmy.

Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování, nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku a podobně. Zároveň nesmí mít více zaměstnavatelů a nemá povinnost podávat daňové přiznání z jiného důvodu (například kvůli úrokům z hypotéky).

Nárok nemá ten, kdo:

  • má příjem na více než jednu pracovní smlouvu v jednom měsíci,
  • má zaměstnání a současně podniká (činnost vedlejší),
  • je pouze OSVČ,
  • platí progresivní daň z vysokých příjmů,
  • kdo má zaměstnání a další příjem (z nájmu, kapitálu, prodeje nemovitosti, z daru),
  • kdo zrušil pojištění, u kterého v minulosti uplatnil daňové odpočty,
  • kdo podá daňové přiznání

Kdy dostanete přeplatek?

Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.

„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.

Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do počátku května, a to vzhledem k tomu, že mají povinné datové schránky a musejí tedy podávat přiznání elektronicky. Letos připadá termín na 2. května.

Nejzazší termín pro odevzdání papírového daňového přiznání je tradičně na počátku dubna, letos 2. 4. Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července (v roce 2024 do pondělí 1.7.).

Termín pro přiznání daní                Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci 15. února v dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ (elektronicky) 2. května počátek června
Daňové přiznání s poradcem 1. července 31. července

Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte nárok na daňový bonus, tedy přeplatek od státu.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc nedávno zrušen.

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:

  • základní daňová sleva na poplatníka,
  • sleva na studenta (ruší se),
  • daňové zvýhodnění na děti,
  • sleva na invaliditu,
  • a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká. Od letošního roku se ovšem ruší sleva na studenta, kterou bylo dosud možné uplatnit na všechny pracovní smlouvy (včetně HPP).

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:

  • školkovné,
  • sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).

Také zde ale došlo v rámci konsolidačního balíku ke změnám a školkovné platí ve zdaňovacím období 2023 naposledy. Od letošního roku se i toto zvýhodnění ruší. U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro 2023), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let. Školkovné pro rok 2023 narostlo na maximálně 17 300 korun a následně bylo zrušeno. Příští rok už jej tedy neuplatníte.

Tyto bonusy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do 15. února).

Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením. Na školkovné zase mají nárok jen ti, kteří přinesou potvrzení o výši školného z mateřské školy.

Jak je to s nezdanitelnými položkami?

Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně.

Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent. Také zde dochází od roku 2024 k určitým změnám. Více si přečtěte v článku Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík? na BusinessInfo.cz

Jaké odečitatelné položky nyní obsahuje paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb.

O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.

Daňové přiznání zaměstnanců

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání (a nemusejí řešit zúčtování), pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů.

Zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.

Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2023 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání, má-li:

  • Přivýdělek jako OSVČ
  • Příjmy z pronájmu
  • Příjmy z kapitálu
  • Příležitostné příjmy
  • Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)
  • Příjem z prodeje nemovitostí
  • Zrušené životní pojištění

Příklad:

Pan Novák pracoval celý loňský rok pro zaměstnavatele A na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v červnu až srpnu si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele B na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).

Příklad č.2:

Pan Dvořák byl zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začal podnikat, zahájil tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože měl za daný rok příjmy z podnikání pouze 25 tisíc korun, opět musí sám v roce následujícím podat daňové přiznání (nově od ročního výdělku 20 tisíc korun) a ani on nemůže bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.

Jakub Procházka


Aktuální údaje v oblasti sociálního zabezpečení pro rok 2024.

5.1.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila důležité údaje platné pro sociální zabezpečení pro rok 2024.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2024       

Všeobecný vyměřovací základ 40 638 Kč
Přepočítávací koeficient 1,0819
Průměrná mzda (tj. 40 638 Kč × 1,0819) 43 967 Kč
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. 48 × 43 967 Kč) 2 110 416 Kč

ÚČAST NA NEMOCENSKÉM A DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění v roce 2024 činí 4 000 Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná.

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2024 činí 105 520 Kč.

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

I letos došlo v oblasti dávek nemocenského pojištění ke zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Ty jsou pro rok 2024 následující:

I. redukční hranice 1 466 Kč
II. redukční hranice 2 199 Kč
III. redukční hranice 4 397 Kč

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného zůstává beze změny:

Do I. redukční hranice 90 %
Nad I. do II. redukční hranice 60 %
Nad II. do III. redukční hranice 30 %
Nad III. redukční hranici nepřihlíží se

Stejně tak se nemění výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 %
Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 66 %
Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 72 %

Výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného z redukovaného denního vyměřovacího základu pro rok 2024 činí:

Výše dlouhodobého ošetřovného 60 %
Výše ošetřovného 60 %

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:

Do I. redukční hranice 100 %
Nad I. do II. redukční hranice 60 %
Nad II. do III. redukční hranice 30 %
Nad III. redukční hranici nepřihlíží se

Procentuální výše dávek z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) z redukovaného denního vyměřovacího základu 70 %
Výše otcovské z redukovaného denního vyměřovacího základu 70 %

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je rozdílem mezi redukovaným denním vyměřovacím základem pro účely zákona o nemocenském pojištění zjištěným ke dni převedení a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den po převedení.

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají tzv. zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku, se pro rok 2024 zvýšila sazba pojistného na 27,8 % (dochází k postupnému zvyšování). S účinností od 1. 1. 2024 dochází k zavedení povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění také pro zaměstnance. Zaměstnanci jsou tedy rovněž poplatníky pojistného na nemocenské pojištění (dosud byli jen poplatníky pojistného na důchodové pojištění). Celková sazba pojistného u zaměstnanců od 1. 1. 2024 činí 7,1 % (z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění). V souvislosti s tím dochází také ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ a zahraničního zaměstnance na 2,7 %.

Každoročně dochází ke změně minimálního vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění, a to jak pro hlavní, tak vedlejší činnost.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2023:

Při hlavní činnosti (30 % průměrné mzdy) 13 191 Kč
Při vedlejší činnosti (11 % průměrné mzdy) 4 837 Kč

Dochází také ke změně při stanovení platnosti minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné v novém kalendářním roce. Má-li OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné, zůstává tato povinnost nadále, avšak s tím rozdílem, že minimální záloha na pojistné se odvozuje z minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného pro nový kalendářní rok. Pokud tedy měla OSVČ v roce 2023 povinnost platit zálohy na pojistné v minimální výši, má povinnost platit zálohy na pojistné i v roce 2024, a to až do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2023, avšak od ledna 2024 musí být záloha na pojistné alespoň ve výši, která odpovídá minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu platnému pro rok 2024, tj. ve výši 3 852 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a 1 413 Kč pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Uvedené platí i pro ty OSVČ, kterým byl rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení snížen měsíční vyměřovací základ. Každá OSVČ, která měla v roce 2023 zálohy na pojistné v nižší výši, než je minimum platné pro rok 2024, musí od ledna platit zálohy na pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro rok 2024.

Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost zahájila, vykonává ji jako činnost hlavní a po dobu 20 kalendářních let předcházejících roku zahájení činnosti tuto činnost nevykonávala, činí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti a v bezprostředně následujících dvou kalendářích letech minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. V takovém případě pro rok 2024 činí minimální měsíční vyměřovací základ této OSVČ 10 992 Kč, a minimální výše záloh na pojistné proto činí 3 210 Kč.

Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ v roce 2024

Při hlavní činnosti

(důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % – 29,2 % z 13 191 Kč)

3 852 Kč
Při vedlejší činnosti

(důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % – 29,2 % z 837 Kč)

1 413 Kč

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro hlavní činnost:

Minimální roční vyměřovací základ (13 191 Kč × 12) 158 292 Kč

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro vedlejší činnost:

Minimální roční vyměřovací základ (4 837 Kč × 12) 58 044 Kč

Maximální vyměřovací základ činí u zaměstnanců i OSVČ 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 110 416 Kč.

Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se od ledna 2024 v důsledku zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění zvýšilo na 216 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2024 činí 10 992 Kč, minimální měsíční pojistné pak 3 078 Kč.

DALŠÍ DŮLEŽITÉ ÚDAJE

Následující údaje se týkají dlužníků v exekuci. Nezabavitelná částka pro dlužníka v případě exekuce na důchod nebo dávky nemocenského pojištění ve výši 13 638 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobu ve výši 3 409,50 Kč zůstávají prozatím stejné jako v roce 2023.

Nezabavitelná částka pro dlužníka (tj. povinného) v případě exekuce na důchod nebo dávky nemocenského pojištění 13 638 Kč
Nezabavitelná částka na každou osobu, kterou je dlužník povinen vyživovat 3 409,50 Kč

Výklad k sazbám DPH.

23.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Generální finanční ředitelství vydalo výklad k aplikaci sazeb DPH od 1. 1. 2024.

Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 1. 2024 tak reaguje na změny v zákoně o DPH v důsledku novelizace zákonem č. 349/2023 Sb.

Komentuje zejména tyto okruhy:

  • Pozemní hromadná doprava osob spadá nově do 12% sazby daně, i když je nepravidelná. Nemá jít o službu taxislužby či podobných služeb.
  • Většina nápojů nově podléhá základní sazbě daně. Podle názoru GFŘ, pokud jsou služby podávání nápojů (21 %) poskytovány a účtovány společně se stravovacími službami (12 %), např. v rámci menu, je třeba rozdělit základ daně podle jednotlivých zdanitelných plnění. Nápoji se rozumí tekutiny připravené ke konzumaci pitím, nikoliv k zajištění stravy. U některých typů výživ se proto i nadále uplatní snížená sazba daně.
  • U ubytování spolu se stravováním se má postupovat obdobně s tím, že se rozdělí základy daně na ubytování i stravování, přičemž ze stravování se vyčlení hodnota nápojů v 21% sazbě. To se netýká ubytování, které je automaticky poskytováno vč. snídaně.
  • Dodání vody kromě pitné vody z vodovodu podléhá základní sazbě daně. Pokud však jde o nouzové zásobování vodou na základě povinnosti podle zákona o vodovodech a kanalizacích, kdy nelze pitnou vodu distribuovat standardním způsobem prostřednictvím vodovodu a provozovatel je současně povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou, se uplatní snížená sazba daně.
  • Osvobození od daně při dodání knih se uplatní i u vedlejších výdajů, týkajících se zejména nákladů na balení knih a jejich přepravu.

Přehledná schémata týkající se problematiky DPH vyřeší rychle a snadno každý problém v DPH.


Daň z nemovitých věcí u zpevněných ploch pozemku.

30.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

GFŘ vydalo metodický pokyn ke zdaňování zpevněných ploch pozemku, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku.

Pro účely daně z nemovitých věcí byla rozšířena definice zpevněných ploch pozemku. Do roku 2023 byly tyto zpevněné plochy zdaňovány speciálně pouze v případě, kdy byly na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Od roku 2024 může být zpevněná plocha pozemku na jakémkoliv druhu pozemku. Jde o pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.

Aby vznikla zpevněná plocha, musí jít o stavební dílo. Nemůže jít pouze o volně položené panely či vysypaný a rozprostřený štěrk. Zpevněnou plochou nejsou ani případy, kdy byly na pozemku pouze provedeny terénní úpravy.

Sazba daně u zemědělských zpevněných ploch pozemku je 1,80 Kč za každý 1 m2, u ostatních zpevněných ploch pozemku 9,00 Kč za každý 1 m2.

U zpevněné plochy pozemku ve vlastnictví fyzických osob, které nejsou vlastníkem využívány k podnikání, fyzická osoba není podnikatelem nebo je podnikatelem, ale nemá zpevněnou plochu pozemku zařazenu do obchodního majetku podle zákona o daních z příjmů, bude uvedena v daňovém přiznání podle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526