DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Stravování zaměstnanců v roce 2024.*
Srážková daň do 30. 6. 2024 a od 1. 7. 2024.*
Metodika zdanění firemních školek coby nepeněžního benefitu.*
Jídlo na pracovišti z pohledu daňového.*
Benefity 2024 a aplikace nového limitu pro osvobození.*
Firmy budou moci účtovat a platit daně i mzdy v cizí měně. Přiznání vyplní v korunách.*
Stravování zaměstnanců v roce 2024.
30.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. 1. 2024 je nově limitována hodnota osvobozeného příjmu od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance nejen u peněžitého příspěvku na stravování ale také u všech ostatních forem stravování zaměstnanců.
Na základě § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 349/2023 Sb., je s účinností od 1. 1. 2024 je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),
- pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),
- a to v úhrnu do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
- a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin,
- příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí:
- stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele,
- peněžitý příspěvek na stravování.
S účinností od 1. 1. 2024 je tedy nově limitována hodnota osvobozeného příjmu od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance nejen u peněžitého příspěvku na stravování (stravenkový paušál), jako tomu bylo v roce 2023, ale také u všech ostatních forem stravování zaměstnanců, tedy i při poskytování stravenek jako nepeněžní příspěvek na stravování.
Pro rok 2024 činí na základě vyhlášky MPSV č. 397/2023 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 166 Kč, takže v roce 2024 dochází u zaměstnance k osvobození od daně z příjmů nepeněžitého příspěvku na stravování (včetně poskytnutí stravenky) i peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 166 Kč za jednu směnu, tedy 116,20 Kč. Část poskytnutého nepeněžitého i peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování bude u zaměstnance jeho zdanitelným příjmem, který rovněž vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Nově se vztahuje na rozdíl od roku 2023 osvobození od daně z příjmů u zaměstnance i na poskytnutí dalšího peněžního příspěvku na stravování v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, je-li poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin. Nově stanovenou podmínkou pro osvobození nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování u zaměstnance je, že během směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny.
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024 se ke stravování zaměstnanců mimo jiné uvádí:
- Zákon o daních z příjmů definuje tři formy poskytování stravování zaměstnancům, a to: zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě „stravenkových“ karet či peněženek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování.
- Pro všechny výše uvedené formy stravování novela ZDP s účinností od 1. 1. 2024 zavádí v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jednotný pojem „příspěvek na stravování“.
- Novelou zákona o daních z příjmů došlo ke sjednocení daňového režimu plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování (hlavní jídlo, shodně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP) a stanovení jednotné hranice pro osvobození.
- V případě poskytnutí více forem příspěvku na stravování v rámci jedné směny je u zaměstnance osvobozena hodnota všech poskytnutých forem v úhrnu do 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
- V rozsahu, ve kterém příspěvek na stravování přesáhne stanovený limit 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, se bude na straně zaměstnance jednat o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
- V případě, kdy zaměstnavatel poskytne organizovaný oběd (formou bufetu nebo objednaného jídla), se jedná o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně zaměstnance (70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin). V případě, že se někteří zaměstnanci nebudou moci (popř. nebudou chtít) účastnit organizovaného oběda a nebude jim tedy poskytnuto plnění, které by se započítávalo do zmíněného limitu pro osvobození příspěvku na stravování, bude na zaměstnavateli, aby vedl evidenci těchto zaměstnanců, na jejímž základě bude možné tuto skutečnost prokázat. Tato evidence bude provázána s evidencí příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy zaměstnavatel bude testovat hranici osvobození nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžního plnění přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Srážková daň do 30. 6. 2024 a od 1. 7. 2024.
2.2.2024, Zdroj: Finanční správa
Podívejme se, k jakým změnám dojde v oblasti daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně od 1. 7. 2024 a jaké podmínky platí do tohoto data.
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně v roce 2023 – 2024 (do 30. 6. 2024)
Podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů:
- plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
- v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023 i 2024 činí 4 000 Kč. Po skončení zdaňovacího období lze příslušné příjmy a z nich sraženou daň zahrnout do daňového přiznání.
Sazba daně podle § 36 odst. 2 písm. m) zákona o daních z příjmů je 15 %.
Daňový nerezident pak může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.
Dále se srážková daň vždy srazí z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů u daňových nerezidentů (odměny člena orgánu právnické osoby včetně příjmů jednatele).
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně v roce 2024 (s účinností od 1. 7. 2024)
Podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů:
- plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele“, nebo
- v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Rozhodná částka pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění stanovenou v § 7a odst. 2 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále též „zákon o nemocenském pojištění“) činí:
- ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů, nebo
- ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů v jednom kalendářním měsíci 40 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Příklady
Průměrná mzda pro rok 2024 činí 43 967 Kč
- a) 7a odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění
43 967 Kč : 100 x 25 % = 10 991,75 Kč zaokrouhleno 10 500 Kč - b) 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění
43 967 Kč : 100 x 40 % = 17 586,80 Kč zaokrouhleno 17 500 Kč
Limit pro uplatnění srážkové daně u dohod u provedení práce a limit pro účast na pojistném na sociálním zabezpečení a zdravotní pojištění bude s účinností od 1. července 2024 stanoven ve výši 25 % průměrné mzdy v případě u dohod u jednoho zaměstnavatele (10 500 Kč v roce 2024). Při souběhu více dohod u několika zaměstnavatelů činí limit pro účast na důchodovém pojištění 40 % průměrné mzdy (17 500 Kč v roce 2024).
U dohod o provedení práce se výše zmíněné poprvé použije pro příjem zúčtovaný do měsíce července 2024. Do června 2024 platí pro zdaňování příjmů plynoucích z dohod o provedení práce srážkovou daní rozhodná částka ve výši 10 000 Kč včetně.
Ustanovení § 7a odst. 3 zákona o nemocenském pojištění uvádí, že výši částky rozhodné pro účast na pojištění podle odstavce 2 písm. a) a b) zákona o nemocenském pojištění stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Dle § 85 zákona o nemocenském pojištění Česká správa sociálního zabezpečení vede registr zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, kteří nejsou účastni pojištění a registr zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance na základě dohody o provedení práce, kteří nejsou účastni pojištění.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání upozornit na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je-li zaměstnán na základě dohody o provedení práce v kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů a překročí-li jeho započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce u všech zaměstnavatelů rozhodnou částku podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.
Rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2024 činí 4 000 Kč. Limit 4 000 Kč se posuzuje v úhrnu příjmů podle § 6 odst. 1 s výjimkou dohod o provedení práce.
Daňový nerezident pak může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.
Srážková daň se vždy srazí z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů u daňových nerezidentů (odměny člena orgánu právnické osoby včetně příjmů jednatele).
Metodika zdanění firemních školek coby nepeněžního benefitu.
1.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Finanční správa chce vyvrátit pochybnosti ohledně přístupu ke zdanění firemních školek, které poskytují zaměstnavatelé jako nepeněžní benefit svým zaměstnancům.
Jak publikovalo Ministerstvo financí České republiky, daňový režim bude vycházet z ceny obecních školek v příslušné lokalitě. Je-li obvyklá cena obecní školky v místě a čase 1 500 Kč měsíčně a zaměstnanec platí 500 Kč, do limitu pro osvobození benefitů se mu započítá 1 000 Kč. Platí-li zaměstnanec 1 500 Kč a více, do limitu se nezapočítá nic.
Ve veřejném prostoru vznikla mylná domněnka, že zaměstnanci se službami firemních školek budou od zaměstnavatele dostávat benefit v hodnotě školného v soukromých školkách a že tuto sumu budou muset započítávat do souhrnné výše benefitů, kde osvobození od daně bude od roku 2024 pouze do výše poloviny průměrné mzdy, tedy cca 21.000 Kč ročně, resp. cca 1.750 Kč měsíčně.
Dle názoru MF se ocenění těchto služeb spíše blíží a vychází z cen, za které je služba poskytována ve školkách zřizovaných obcemi, nikoli soukromých (účel firemních školek primárně vychází z nedostatečné kapacity předškolních zařízení zřizovaných obcemi).
Ceny školek zřizovaných obcemi se obvykle pohybují v rozmezí od vyšších stokorun, maximálně 1-2 tis. Kč měsíčně (bez stravování). Pokud zaměstnanci za firemní školky platí alespoň částku, která je obdobná pro školky zřizované obcemi, pak v těchto případech nebude již muset benefit firemní školky danit, protože do limitu benefitů osvobozených od daně bude vstupovat pouze částka vzniklá rozdílem nad cenou obvyklou pro školky zřizované obcemi.
Teoretický dopad do daňové povinnosti může mít pouze situace, kdy je firemní školka poskytována zaměstnancům zcela zdarma. Nicméně i tito zaměstnanci mohou zahrnout náklady na firemní školku do limitu benefitů osvobozených od daně (tedy do roční výše cca 21.000 Kč, resp. 1.750 Kč měsíčně). Zde MF upozorňuje, že přesáhnou-li jejich benefity osvobozené od daně částku 21.000 Kč ročně, bude nutné vše nad tuto výši zdanit odpovídající daní z příjmů a zaplatit z nadlimitní částky i sociální a zdravotní pojištění.
Pro zachování právní jistoty bude v nadcházejících měsících provedena legislativně-technická úprava zákona o daních z příjmů a toto pravidlo bude v zákoně výslovně zakotveno. Tento metodický přístup bude Finanční správa uplatňovat již od ledna 2024.
Jídlo na pracovišti z pohledu daňového.
30.1.2024, Zdroj: Finanční správa
Poskytnutím drobného občerstvení, potravin či pochutin, které jsou zaměstnancům v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti, vytváří zaměstnavatel vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí.
Do této skupiny by měly být zařazeny takové potraviny, které svojí povahou nedosahují intenzity hlavního jídla, resp. stravování ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP – tedy snídaně, oběda nebo večeře. Rovněž se může jednat o zajištěné občerstvení, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí.
Tato kategorie plnění se od výše popsaných pracovních obědů odlišuje tím, že konzumace ze strany zaměstnanců neslouží přímo k výkonu práce, ale je z pohledu zaměstnavatele poskytována zaměstnancům z důvodu, aby měla (nepřímý) pozitivní vliv na výkon jejich pracovních aktivit. Podle povahy těchto plnění by bylo sice teoreticky možné zařadit je do kategorie zdanitelných příjmů na straně zaměstnanců, nicméně je třeba zvažovat rovněž míru administrativy, kterou by bylo zatíženo sledování spotřeby jednotlivých zaměstnanců při porovnání s přínosem občerstvení v praxi poskytovaného v rozsahu přiměřeném k tomu, aby sloužil k vytváření pracovního prostředí a podmínek pro výkon práce zaměstnanců ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, tedy zájmům zaměstnavatele.
S ohledem na skutečnost, že poskytovaná plnění mohou být velmi různorodá, stejně jako zájem zaměstnanců na jejich čerpání, případná paušalizace hodnoty poskytovaných plnění, tedy rozdělení celkové hodnoty proporcionálně na každého jednotlivého zaměstnance by nevedla k racionálnímu ani spravedlivému zdanění. Také u těchto druhů plnění proto byla podle odůvodnění přijaté novely ZDP zákonodárcem upřednostněna výše uvedená koncepce, tedy že toto plnění nebude považováno za příjem ze závislé činnosti a nebude předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně
- Rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici na pracovišti, musí být v rozumné míře odpovídající výše popsanému cíli, firemní kultuře a zvolenému konceptu pracoviště – tedy vést ke spokojenosti na pracovišti, k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností, k budování vztahu k zaměstnavateli atd.
- Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla – snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
- Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin, které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován spíše omezeně.
Příklady
Jídlo dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
- Jídlo v ledničce (jogurty, mléko atd.), ovoce v kuchyňce, müsli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.
- Správce daně bude posuzovat přiměřenost zejména v návaznosti na rozsah a charakter činnosti zaměstnavatele, z hlediska obvyklého rozsahu a podoby či druhu občerstvení poskytovaného na poradách atd.
Jídlo dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
- Např. organizovaný oběd (formou bufetu nebo objednaného jídla) – jedná se o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu 7 pro osvobození na straně zaměstnance (70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin).
- V případě, že se někteří zaměstnanci nebudou moci (popř. nebudou chtít) účastnit organizovaného oběda a nebude jim tedy poskytnuto plnění, které by se započítávalo do zmíněného limitu pro osvobození příspěvku na stravování, bude na zaměstnavateli, aby vedl evidenci těchto zaměstnanců, na jejímž základě bude možné tuto skutečnost prokázat. Tato evidence bude provázána s evidencí příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy zaměstnavatel bude testovat hranici osvobození nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžního plnění přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Benefity 2024 a aplikace nového limitu pro osvobození.
17.1.2024, Ing. Pavel Matějka, Zdroj: Verlag Dashöfer
Na jaké případy zaměstnaneckých benefitů se nově od roku 2024 vztahuje limit pro osvobození daný polovinou průměrné mzdy za zdaňovací období?
Dotaz:
Naše firma poskytuje zaměstnancům některé benefity a v souvislosti se změnami od letošního roku řeším tyto dva případy:
1) Poskytujeme zaměstnancům bezúročné půjčky až do výše 300 000 Kč. Zaměstnanec za určitou dobu celou poskytnutou částku splatí.
Jsou obvyklé úroky z této půjčky předmětem benefitu a musí se započítat do částky 21 983 Kč?
2) Dále provozujeme chatu – zaměstnanec zaplatí 5 000 Kč/týden, cizí člověk zaplatí 7 000 Kč/týden. Je rozdíl 2 000 Kč předmětem benefitu a započítá se zaměstnanci do částky 21 983 Kč/rok 2024.
Odpověď:
Bezúročné zápůjčky
ad 1) Podle § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), je od daně z příjmů, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozen také příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Zmíněný majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce představuje výše obvyklého úroku. Majetkový prospěch je sice předmětem daně z příjmů fyzických osob, nicméně do uvedeného limitu je od této daně osvobozen. Obvyklým úrokem se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy při poskytování obdobných produktů veřejnosti. Limit ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období se na majetkový prospěch zaměstnance z bezúročné zápůjčky nevztahuje.
Limit ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období se vztahuje pouze na nepeněžní plnění uvedená v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, tedy na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou-li tato plnění zaměstnanci poskytnuta ve formě:
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
- použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
- příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, nebo
- příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Využití rekreační chaty zaměstnavatele
ad 2) Použití rekreačního zařízení zaměstnavatele je při splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o daních z příjmů pro zaměstnance nepeněžním plněním, jehož výše je osvobozena pouze do částky poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Zmíněný rozdíl 2 000 Kč by se tedy v takovém případě započítával do předmětného limitu.
Metodická informace GFŘ
Doplňme, že GFŘ vydalo Metodickou informaci k zaměstnaneckým benefitům od 1. ledna 2024, kde lze nalézt bližší informace týkající se změn v daňových pravidlech pro zaměstnanecké benefity a jiná plnění poskytovaná zaměstnavateli.
Odkaz zde:
Firmy budou moci účtovat a platit daně i mzdy v cizí měně. Přiznání vyplní v korunách.
Tuzemské firmy budou moci od 1. ledna 2024 vést účetnictví a platit daně v eurech, dolarech či librách. Výhoda je to pro podniky, které mají většinu transakcí v příslušné zahraniční měně. Novinku oceňují zejména exportéři.
12.12.2023 | BusinessInfo.cz
Změna legislativy, která to umožňuje, byla přijata v rámci vládního konsolidačního balíčku. Ten v říjnu schválila Sněmovna, v listopadu pak i Senát. Tyto podniky navíc budou moci vyplácet v cizí měně také mzdy svým zaměstnancům, pokud o to projeví zájem.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a export Radka Špicara je to krok správným směrem, který čeští podnikatelé oceňují, a navíc přibližuje Česko ke vstupu do eurozóny.
Daňová přiznání stále v korunách
Legislativní novinka má ovšem svá úskalí. Daňová přiznání musejí firmy nadále vyplňovat v korunách. Systémy státní správy totiž nejsou na změnu připraveny.
Podle Finanční správy (FS ČR) to ale neznamená, že podniky nemohou zaplatit v eurech daně z příjmu. Jen v přiznání daně za rok 2023 budou muset vyplňovat příslušné kolonky v českých korunách.
Podle mluvčího FS ČR Lukáše Heřtuse není stávající daňový informační systém na cizí měny nastaven a správce daně nezvládne do ledna 2024 tuto změnu technicky provést.
Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?
„Celý výpočet daně i zohlednění položek vstupujících do daňového základu se nicméně může odehrát v příslušné cizí měně a stejně tak bude možné samotnou daň v cizí měně i zaplatit,“ potvrdil mluvčí v rozhovoru pro Český rozhlas.
Nový informační systém nDIS už bude s kompletní správou daní v cizí měně počítat. Jeho příprava ale zatím není ani na startu. FS ČR bude teprve hledat dodavatele a systém pravděpodobně nebude funkční dříve než v roce 2026.
„Nová legislativa není provázána s existujícími daňovými předpisy. Možnost vést účetnictví a platit daně či mzdy v cizí měně přináší firmám výhody, ale ten nesoulad může zpočátku – tedy v roce 2024 přinášet praktické komplikace,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Jsme o krok blíž k eurozóně?
„Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku (zda jde o exportéra nebo nikoli) bude mít firma šanci využít nástroj, který je pro její konkrétní podnikání lepší,“ řekl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura.
O jak významnou změnu tedy jde a nakolik přibližuje Česko k přijetí eura?
„Myslím, že jednoznačně přibližuje. A je to změna, kterou Svaz průmyslu a dopravy vítá. Podniky začínají být ke koruně poměrně skeptické, ať už z důvodů kurzových rizik a výkyvů a také krize, která byla charakteristická vysokou inflací a vysokými úrokovými sazbami,” popsal Radek Špicar v rozhovoru pro Českou televizi.
„Eurizace“ podle Špicara v českých podnicích postupuje. Firmy si stále častěji berou úvěry v eurech a v jednotné evropské měně mezi sebou obchodují: „To, čemu říkáme rozsáhlá eurizace začíná nabývat v tuzemské ekonomice rozsáhlých rozměrů.“
Přijetí jednotné evropské měny se zástupci podnikatelů neobávají. Pro exportéry, kteří jsou páteří ekonomiky, by podle Špicara přijetí eura (a částečně už zmíněná novinka) znamenaly výrazné zjednodušení finančních transakcí se zbytkem Evropy.
Euro chce většina exportérů, zjistil výzkum
Slovenská zkušenost aneb příklady táhnou
Viceprezident SP ČR už dříve zmínil příklad Slovenska, které vstoupilo do eurozóny v roce 2009 s výrazně slabší ekonomikou, než má aktuálně Česko a také v méně výhodné době.
„Sedmdesát procent Slováků je s eurem naprosto spokojených a už se ke koruně vracet nechtějí. Podle průzkumů v ČR je hlavním důvodem proč Češi přijetí eura odmítají obava ze zdražení. Tristní je v tom smyslu, že jde o mýtus. Na Slovensku v souvislosti s přijetím eura ke zvýšení inflace nedošlo. Bohužel nemáme politiky s odvahou, kteří by to občanům vysvětlili,“ dodal Špicar.
Podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka jde v tomto případě o efektivní krok pro celý proces podnikového účetnictví. „Možnosti účetnictví v cizí měně může využít mnoho podniků, aby si snížily náklady. Zavedením možnosti daňové evidence v eurech česká ekonomika udělala symbolický krok pro potenciálně hladší proces přijetí eura,“ připustil Hájek.
Jakub Procházka