Nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.* 

Nařízení vlády o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném v roce 2024.* 

Komise navrhuje prodloužit platnost dohod o silniční dopravě s Ukrajinou a Moldavskem a zavádí aktualizace dohody s Ukrajinou.* 

Nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

27.3.2024, Zdroj: Ministerstvo financí

• Rozšíření povinného ručení na další okruh vozidel
• Výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti
• Nové vymezení provozu vozidla
• Konec papírových zelených karet
• Účinnost změn
• Doprovodné změny

Od 1. 4. 2024 vejde v účinnost nový zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla včetně doprovodného zákona. Nová právní úprava reaguje na příslušnou evropskou směrnici a přináší klíčové změny do právního rámce týkajícího se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Rozšíření povinného ručení na další okruh vozidel

Zákon zahrnuje několik významných změn, které bylo potřeba provést v právní úpravě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na základě novely tzv. motorové směrnice a které reagují na zkušenosti s aplikací dosavadní právní úpravy. Jedná se především o rozšíření okruhu vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti – vozidlem se nově rozumí vozidlo, jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km/h, resp. je vyšší než 14 km/h, pokud je jeho provozní hmotnost větší než 25 kg, a také přípojná vozidla. Zákon zároveň v souladu se směrnicí stanovuje, že za motorová vozidla pro účely pojištění se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Nově tak bude povinnost pojištění dopadat např. na elektrické koloběžky či Segwaye. Nebude tedy dopadat na elektrokola, protože jejich primárním zdrojem energie je šlapání, a ne pouze přípojný motor.

Výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti

Zákon upravuje řadu výjimek z povinnosti pojištění odpovědnosti. Nově se týká v případě provozu neregistrovaných vozidel mj. uzavřených objektů a prostor i prostor, které sice fyzicky uzavřeny nejsou, ale jsou nepřístupné veřejnosti na základě jiných zákonů. Výjimku tak budou mít např. zahradní traktory, které se pohybují výhradně na soukromém pozemku, nepřístupném veřejnosti.  Pokud ovšem vyjedou mimo něj na silnici, musí mít pojištění.

Výjimka z povinnosti pojištění odpovědnosti se rovněž týká provozu vozidel při jejich účasti na organizovaném motoristickém závodu ve vymezeném prostoru mimo běžný provoz vozidel na uzavřených motoristických tratích nebo trasách, při kterých řidič není povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, přičemž bude povinností pořadatele motorsportu zajistit pojištění motorsportu podle zvláštního ustanovení.

Nové vymezení provozu vozidla

Nově se vymezuje provoz vozidla – tím se nyní rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda stojí, nebo je v pohybu. Povinnost sjednat pojištění odpovědnosti se nově přenáší z vlastníka vozidla na jeho skutečného provozovatele. Povinnost pojištění z provozu vozidla se bude týkat vždy provozovatele a ne řidiče, který si ho například dočasně půjčil. To platí i v případě krátkodobého využívání sdílených koloběžek.

Konec papírových zelených karet

Ruší se zelené karty pro prokazování pojištění odpovědnosti při provozu vozidla na území České republiky a nahradí je on-line evidence pojištění. Kontrola tak bude na území České republiky možná i bez zastavení vozidla, nicméně pro cesty do zahraničí bude zelená karta nadále potřebná či vhodná pro zamezení komplikací. Zjednoduší se také evidenční úkony při změnách v registru silničních vozidel. Dochází rovněž ke zvýšení minimálních limitů pojistného plnění ze současných 35 mil. Kč na 50 mil. Kč.

Účinnost změn

Účinnost zákona je stanovena od 1. dubna 2024. Přechod na online systém výměny dat a s tím související zrušení zelené karty pro vnitrostátní účely budou následně realizovány po uplynutí šestiměsíčního přechodného období, tedy od 1. října 2024.

Doprovodné změny

Doplňme, že přijat byl i související zákon č. 31/2024 Sb., kterým se mění některé další zákony v souvislosti s přijetím nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

---

Nařízení vlády o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném v roce 2024.

5.3.2024, Ministerstvo dopravy, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ve Sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 40/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb. Novela je účinná od 1. března. K dalším úpravám sazeb pak dochází s účinností k 25. 3. 2024.

Novela navazuje na změny, k nimž došlo na úrovni práva Evropské unie a následně v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).

Na úrovni unijního práva byly tyto změny provedeny přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (dále jen „směrnice (EU) 2022/362“). Touto směrnicí došlo především k novelizaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly“). Změny unijní právní úpravy budou do vnitrostátního právního řádu provedeny zejména zákonem ze dne 8. listopadu 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jenž v době zpracovávání tohoto materiálu byl podepsán prezidentem (zákon byl tedy před publikací ve Sbírce zákonů). Tímto zákonem došlo k novelizaci zákona o pozemních komunikacích.

Novelou zákona o pozemních komunikacích došlo k podstatným změnám právní úpravy zpoplatnění užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničními motorovými vozidly nejméně se 4 koly. Tyto změny se týkají jak

1. časového zpoplatnění, tedy zpoplatnění podle časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace vozidem, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, tak také
2. mýtného, tedy zpoplatnění podle typu vozidla, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny, a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci.

Výše uvedenou novelou zákona o pozemních komunikacích došlo ke změně sazeb časového poplatku, konkrétně ke zvýšení sazby časového poplatku na 1 rok a snížení ostatních sazeb časového poplatku na kratší období, a to ode dne 1. března 2024, přičemž zákonem též dochází k zakotvení mechanismu automatické valorizace všech sazeb časového poplatku, jenž bude relevantní pro časový poplatek hrazený ode dne 1. ledna 2025. Od 1. března 2024 do konce roku 2024 bude sazba časového poplatku na 1 rok činit 2 300 Kč. Od této částky, dle pevně stanovených proporcí vyplývajících ze směrnice (EU) 2022/362, se budou odvíjet i sazby časového poplatku hrazeného na 30 dnů, na 10 dnů a na 1 den, stejně jako sazby časového poplatku hrazeného za užití zpoplatněných pozemních komunikací hybridními vozidly a vozidly poháněnými zemním plynem nebo biometanem. Konkrétní výši sazeb časového poplatku, který bude uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, stanovil zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, v přechodných ustanoveních. Pokud jde o výši sazeb časového poplatku pro následující roky, vypočtené dle zákonných kritérií, bude je každoročně a předem zveřejňovat Ministerstvo dopravy ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V této souvislosti také došlo ke zrušení zmocnění vlády (v § 46 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) stanovit výši časového poplatku nařízením vlády.

První změnou, kterou přináší předložený novela nařízení vlády, je tak zrušení právní úpravy výše časového poplatku v tomto prováděcím právním předpisu.

Výše uvedenou novelou zákona o pozemních komunikacích dále dochází ke změně právní úpravy toho, jaké náklady pokrývá mýtné. Do 29. února 2024 bude mýtné zajišťovat návratnost nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích a nákladů vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích. Zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází k vymezení mýtného jakožto finančního prostředku k dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a externích nákladů, kdy kromě nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší a hlukem, budou nově do mýtného zahrnuty i náklady vyvolané emisemi CO₂ vozidel. Tato změna respektuje vymezení mýtného dle směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, neboť tato směrnice mýtné člení na poplatek za pozemní komunikace (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě Evropské unie na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj související s danými pozemními komunikacemi), poplatek za kongesci (není v České republice zaveden, což směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly umožňuje) a poplatek za externí náklady (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů souvisejících se znečištěním ovzduší provozem, hlukem z provozu nebo emisemi CO₂ z provozu). Zavedení nové složky mýtného spočívající v zohlednění nákladů vyvolaných emisemi CO₂ je přitom výrazem důslednějšího uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“, na nichž je založeno výkonové zpoplatnění pozemních komunikací. Současně má přispět jako motivační faktor k pořizování vozidel s nízkými a nulovými emisemi.

V souvislosti se zavedením nové složky mýtného spočívající v zohlednění nákladů vyvolaných emisemi CO₂ při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích budou podle zákona o pozemních komunikacích sazby mýtného rozlišeny rovněž podle emisní třídy CO₂ vozidla. V kontextu zavedení emisních tříd CO₂ vozidla vyvstala též potřeba odlišit emisní třídy vozidel související s náklady vyvolanými znečištěním ovzduší z provozu vozidel od emisních tříd CO₂. Ustanovení § 22 odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích proto nově výslovně stanoví, že půjde o emisní třídy EURO (byť o tom v aplikační praxi doposud nebyly spory).

Zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází též ke zrušení kritéria pro rozlišování sazeb mýtného, jež bylo spojeno s obdobím dne, kdy byla zpoplatněná pozemní komunikace užita, neboť ve směrnici (EU) 2022/362 pro toto rozlišení již není právní základ, přičemž v příloze IIIb směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly jsou společně stanoveny referenční hodnoty poplatků za externí náklady, které zahrnují náklady vyvolané znečištěním ovzduší a hlukem.

Všechny výše popsané zákonné změny bylo nezbytné provést do nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb., (dále jen „nařízení vlády“). Návrhem nařízení vlády proto dochází ke změně kritérií pro rozlišení sazeb mýtného. Novým kritériem pro rozlišení sazeb mýtného bude od 1. března 2024 emisní třída CO₂ vozidla, kterou u všech vozidel v systému elektronického mýtného určí provozovatel systému elektronického mýtného v souladu s vyhláškou č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů, jejíž návrh novely je projednáván souběžně s tímto návrhem nařízení vlády. Současně dochází ke zrušení kritéria pro rozlišení sazeb mýtného spočívajícího v období dne užívání zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického mýtného. Již stávající kritérium pro rozlišení sazeb mýtného je specifikováno tak, aby bylo zřejmé, že rozhodující je (vedle emisní třídy CO₂ vozidla též) emisní třída EURO vozidla. Další navrženou změnou je ukončení zvláštního zvýhodnění vozidel v systému elektronického mýtného poháněných zemním plynem nebo biometanem, spadají-li mezi vozidla emisní třídy VI, a naopak zvláštní zvýhodnění bezemisních vozidel, tedy vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík.

V kontextu změny kritérií pro rozlišení sazeb mýtného dochází ke stanovení nové výše sazeb mýtného, kdy je současně navrženo dílčí navýšení těchto sazeb. Výnosy z výběru mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

Předloženým návrhem nařízení vlády je rovněž navrhováno provedení dílčích terminologických a formálních změn v ustanoveních upravujících údaje a doklady o vozidle v systému elektronického mýtného, které má provozovatel vozidla poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného v případě uplatnění slevy na mýtném za kalendářní rok.

Přehled upravených ustanovení s komentářem

Název předpisu

Vypouští se z nařízení vlády právní úprava výše časových poplatků, a to v návaznosti na přijetí zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tímto zákonem bude s účinností ode dne 1. března 2024 do konce roku 2024 sazba časového poplatku na 1 rok činit 2 300 Kč. Od této částky, dle pevně stanovených proporcí vyplývajících ze směrnice (EU) 2022/362, se budou odvíjet i sazby časového poplatku hrazeného na 30 dnů, na 10 dnů a na 1 den, stejně jako sazby časového poplatku hrazeného za užití zpoplatněných pozemních komunikací hybridními vozidly a vozidly poháněnými zemním plynem nebo biometanem.

Konkrétní výši sazeb časového poplatku, který bude uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, stanovil zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, v přechodných ustanoveních. Pokud jde o výši sazeb časového poplatku pro následující roky, vypočtené dle zákonných kritérií, bude je každoročně a předem zveřejňovat Ministerstvo dopravy ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V této souvislosti také došlo ke zrušení zmocnění vlády (v § 46 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) stanovit výši časového poplatku nařízením vlády.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti již nařízení vlády nemůže obsahovat právní úpravu výše časového poplatku, a tuto skutečnost předkládaný návrh nařízení vlády zohledňuje v názvu nařízení vlády, ve vymezení jeho působnosti a v ustanoveních (§ 2), která doposud tuto materii upravovala.

• 3 Rozlišení a výše sazeb mýtného

Zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo v § 22 odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích k terminologickému upřesnění jednoho z kritérií pro rozlišování sazeb mýtného. Tímto kritériem bude rozlišení podle „emisní třídy EURO vozidla“. Věcně nedochází k žádné změně oproti stávajícímu stavu, pouze se terminologicky upřesňuje toto kritérium v souladu s unijními předpisy a též s ohledem na to, že uvedený zákon zavedl další, nové kritérium pro rozlišení sazeb mýtného, které rovněž souvisí s emisemi vozidel, konkrétně kritérium „emisní třídy CO2 vozidla“.

Dále je zrušena samostatná emisní třída EURO VI vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem. Je k tomu přistupováno v souvislosti se zavedením čtvrté složky mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel emisemi CO₂ vozidel. Jak vyplývá z nového znění příloh nařízení vlády, vozidla emisní třídy EURO VI budou dále rozlišována podle své emisní třídy CO₂. Z dostupných údajů o množství produkovaných emisí jsou to právě novější vozidla využívající zemní plyn nebo biometan, která by mohla spadat do vyšší emisní třídy CO₂, s důsledkem spočívajícím v nižší výši celkově uloženého mýtného.

Vedle zrušení samostatné emisní třídy EURO VI vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem dochází naopak k doplnění nové emisní třídy EURO, která je spjata s vozidly používajícími jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík. Cílem tohoto opatření je dále motivovat vlastníky a provozovatele vozidel k pořizování a užívání bezemisních vozidel. Současně na tato vozidla pamatuje i směrnice (EU) 2022/362, když směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly v příloze IIIb nastavuje (nejpříznivější) maximální hodnoty poplatků za externí náklady vyvolané znečištěním ovzduší a hlukem zvlášť pro vozidla s nulovými emisemi. Takovými vozidly jsou vozidla poháněna zemním plynem nebo biometanem.

---

Komise navrhuje prodloužit platnost dohod o silniční dopravě s Ukrajinou a Moldavskem a zavádí aktualizace dohody s Ukrajinou.

5.3.2024, Zdroj: Evropská komise

Návrhy zaslané Radě obsahují aktualizace dohody s Ukrajinou s cílem zlepšit její praktické provádění a prosazování a zároveň zachovat její cíle a oblast působnosti. Původní dohody byly podepsány v červnu 2022 a později prodlouženy do konce června 2024. Udělují práva na dvoustrannou dopravu ukrajinským, moldavským a unijním dopravcům na území druhé strany. Vzhledem k tomu, že tradiční dopravní trasy v regionu byly narušeny nebo uzavřeny v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině a nedostupnosti Černého moře jako tradiční obchodní trasy pro obě země, pomůže prodloužení alespoň do konce roku 2025 zajistit dodavatelské řetězce.

Zlepšení provádění dohody mezi EU a Ukrajinou

Na základě výměn s členskými státy, Ukrajinou a zúčastněnými stranami vzala Komise v úvahu zkušenosti získané při provádění stávající dohody o dopravě mezi EU a Ukrajinou. Ačkoli oblast působnosti dohody zůstane stejná, Komise navrhuje aktualizace s cílem usnadnit její provádění a prosazování členskými státy. Návrh by zejména:

• stanovit povinnost mít k dispozici doklady prokazující, že dopravce je řádně oprávněn provozovat mezinárodní přepravu a že přeprava je prováděna podle dohody;
• stanovit povinnost mít k dispozici zvláštní doklady osvědčující, že operace bez nákladu přímo souvisí s tranzitní nebo dvoustrannou operací, jak vyžaduje dohoda;
• posílit, aby podnikatelé v silniční nákladní dopravě plnili povinnosti týkající se operací povolených podle dohody, boje proti podvodům nebo padělání dokladů řidičů a dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu: tyto trestné činy mohou vést k odnětí licence;
• doplnit novou ochrannou doložku: v případě, že vnitrostátní trh silniční dopravy v určité zeměpisné oblasti vidí závažné narušení, které lze přičíst dohodě, mohla by být dohoda v této zeměpisné oblasti pozastavena.

Tato opatření posílí provádění dohody, aniž by byly ohroženy vzájemné výhody. Dohoda byla velmi pozitivní jak pro EU, tak pro Ukrajinu, což umožnilo výrazný nárůst jejich vývozu na trhy druhé strany. Dohoda s Ukrajinou, jakož i dohoda s Moldavskem, mají rovněž zásadní význam pro podporu tras solidarity.

Návrhy jsou nyní předkládány Radě, která musí dát Komisi mandát k jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Jakmile Rada udělí Komisi tyto mandáty, bude Komise formálně spolupracovat s našimi partnerskými zeměmi za účelem jejich dohody.

Pozadí

Dohody o silniční dopravě podporují trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou, které byly zřízeny jako alternativy k černomořským lodním trasám, když Rusko zablokovalo ukrajinské přístavy. Umožnily další nákladní vozidla přepravovat na Ukrajinu životně důležité zboží, jako jsou pohonné hmoty a humanitární pomoc, a zároveň pomáhají ukrajinskému zboží, jako je obilí, rudy, ocel a související výrobky, dostat se do EU i do zbytku světa.

Vývoz Ukrajiny po silnici do EU se od vstupu dohody v platnost výrazně zvýšil, a to přibližně o dvě třetiny, pokud jde o objem přepravy, a přibližně o jednu třetinu z hlediska hodnoty. V absolutních číslech bylo do EU každý měsíc po uzavření dohody vyvezeno více než 300,000 tun zboží.

Objem ukrajinského dovozu z EU se zvýšil o podobný objem, konkrétně o přibližně 300,000 tun měsíčně. Ukrajinský dovoz však v hodnotovém vyjádření vzrostl téměř třikrát rychleji než ukrajinský vývoz, přičemž u ukrajinského dovozu se zvýšil o více než 700 milionů EUR měsíčně ve srovnání s 250 miliony EUR u vývozu.

Na posledním zasedání společné koordinační platformy pro trasy solidarity všechny strany uvítaly obnovení obchodu přes ukrajinské černomořské přístavy a zároveň připomněly, že trasy solidarity mají i nadále zásadní význam jako schůdná alternativa, a to i z dlouhodobého hlediska. Tyto koridory pro dovoz a vývoz přispívají k upevnění hospodářských vztahů mezi EU a Ukrajinou.

Dohoda s Moldavskem výrazně zvýšila silniční vývoz z Moldavska do EU ve prospěch obou ekonomik. Silniční vývoz z Moldavska do EU se ve třetím čtvrtletí 2022 zvýšil o 27 % a ve třetím čtvrtletí roku 2023 o 35 %. Silniční vývoz z EU do Moldavska se od třetího čtvrtletí roku 2021 do stejného období v roce 2022 zvýšil o 30 %, poté se v roce 2022 stabilizoval.