Kontroly technických a emisních stanic nemíří na řidiče.* 

Chce senát více kamionů na silnicích?* 

Ministr Kupka: Kontroly technických a emisních stanic nemíří na řidiče.

6.9.2024, Zdroj: Ministerstvo dopravy

Vyjádření ministra dopravy Martina Kupky k aktuálnímu tématu kontrol stanic technické kontroly a emisí.

Nechystáme nový úřad pro kontrolu technických a emisních stanic a nemíříme na řidiče. Tak je potřeba shrnout odpověď na spekulace, které se vyrojily poté, co jsme ve čtvrtek 5. září s kolegy z Policie ČR představili připravované novinky v systému kontroly stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí (SME).

Jasně říkám, že chystaná opatření zaměřujeme na chybující nebo dokonce podvádějící stanice, rozhodně ne na běžné řidiče. Jestli někdo oznámené změny interpretuje jako hon na řidiče, a zvláště na řidiče starších vozů, tak prostě lže. Jde o to, aby se na SME/STK, tak jako jinde v Evropě, měřilo poctivě. Aby všichni ti, kdo chtějí nebo potřebují jezdit, platí za adekvátní péči o svůj vůz a nenechávají si sem tam nějakou důležitou součástku vymontovat (třeba filtr pevných částic), nebyli znevýhodněni oproti těm, kdo na péči o vozidlo kašlou a tu součástku si klidně vymontují a spoléhají na to, že při pravidelné kontrole se to „nějak“ zařídí.

Ale na vysvětlení dodávám, že starší auto třeba v normě EURO 3 má jasné parametry, které jsou ve vztahu k emisím pochopitelně mnohem mírnější než u aut nových, a jde o to, aby vozidlo plnilo právě ty hodnoty určené historicky výrobcem. Neznamená to, že bychom chtěli kontrolami vyřazovat automaticky z provozu starší automobily. A už vůbec to neznamená, že bychom tím lidem chtěli nutit elektrická auta. Jde jen o to, abychom našli a mohli postihnout emisní stanice, které podvádějí, a vyřadili z provozu auta s vymontovanými filtry pevných částic, nebo nelegálně přečipované. Převyprávět tento záměr jako hon na všechny řidiče, je úplný nesmysl. Položme si každý otázku, kolikrát jsme jeli za autem, ze kterého se kouřilo, že pro dým nebylo vidět. A jak při tom nadáváme.

V případě stanic měření emisí máme před sebou soubor různých chyb a všemožných podvodů, které budeme odhalovat prostřednictvím automatického čtení záznamů nahraných do systému samotnými stanicemi. Samozřejmě se zaměříme i na kontrolu na místě, abychom zjistili, jestli třeba k měřícím systémům nepřipojují ve stanici zařízení, která s daty manipulují.

Vnímáme kritické připomínky, které se objevily v médiích i na sítích, a samozřejmě jim věnujeme patřičnou pozornost. Ale nemůžeme podlehnout zdánlivě lákavým výzvám, že by všechny naše problémy okamžité vyřešilo rozvolnění veškerých STK. Už platí, že úplné rozvolnění mají SME, ale situace kolem nich je tak nějak stejně složitá jako kolem regulovaných STK. Ukazuje to, že ani jednoduchá regulace, ani samotná deregulace problém chybujících a podvádějících stanic samy o sobě neřeší, a je tu třeba uplatnit soubor rozumných kroků. A ty jsme nejen představili, ale i spustili. Navíc jsme vyhlásili soutěž na zhotovitele zevrubné nezávislé analýzy, která by naši praxi porovnala s okolními státy a také doporučila případné hlubší systémové změny.

A ještě jedna poznámka. Objevilo se také tvrzení, že zase vytváříme nějaký nový úřad. Není to pravda. Jen přeměníme již existující Centrum služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy (INSID) a posílíme jeho pravomoci. Tak, jak je to obvyklé v jiných státech, budou mít inspektoři zejména oprávnění samostatně (tedy bez přítomností policie nebo celníků) zastavovat kamiony a kontrolovat, jestli nejsou přetížené a zda plní všechny zákonné požadavky, to je hlavní smysl vzniku inspekce. A k tomu přibydou mobilní STK, právě kvůli možnosti ověřovat praxi fungování SME/STK.

Martin Kupka, ministr dopravy

Chce senát více kamionů na silnicích?

9.9.2024, Zdroj: ČESMAD BOHEMIA (www.prodopravce.cz)

Z iniciativy senátorky Jitky Seitlové a senátora Lumíra Kantora (oba KDU-ČSL) se 3. září konalo v senátu 24. veřejné slyšení, tentokrát na téma Vliv silniční nákladní dopravy na stav komunikací a její dopady v území.

Důvodem byla nespokojenost občanů s příliš hustou nákladní dopravou a její negativní vliv na stav silniční infrastruktury. Jedním z navrhovaných řešení bylo snížení nejvyšší povolené hmotnosti na nápravu (hnanou) z 11,5 t na 10 t. Tím druhým snížení nejvyšší celkové hmotnosti nákladní soupravy z 48 t na 40 t. Bohužel v této souvislosti zaznělo několik zavádějících informací.

Pro opotřebení vozovky je rozhodujícím parametrem zatížení na nápravu. Maximální povolené hmotnosti na nápravu jsou dány evropskou legislativou a nelze je v jednotlivých zemích podkročit, ostatně nikde v Evropě o to ani neusilují, protože stávající stav dlouhodobě vyhovuje. Naše limity 10 t na nehnanou jednotlivou nápravu a 11,5 t na hnanou nápravu jsou na nejnižší přípustné hodnotě podle evropské směrnice a snižovat je nelze.

Není pravda, že celková hmotnost jízdní soupravy 48 tun, povolená v ČR, je bezprecedentně nejvyšší, jak se tvrdí. V Belgii a Nizozemsku je to 50 tun, ve Skandinávii dokonce 60 tun a jejich silnice rozhodně nevykazují vyšší opotřebení než ty české. Dosažení hmotnosti 48 tun je u nás, stejně jako v jiných státech, podmíněno nepřekročením maximálních hmotností na nápravu, a také maximálních hmotností jednotlivých vozidel v soupravě. To v praxi znamená, že u limitu 48 tun je třeba použít technicky vyspělejší a také patřičně dražší tahač s třemi nápravami namísto dvou a spojit jej s návěsem, který má také tři nápravy. A tak se tonáž 48 tun účinně rozkládá na 6 náprav. Takové řešení není ve standardní kamionové dopravě využíváno příliš často, větší rozšíření je u stavebních vozidel převážející velké objemy materiálu, zejména při budování infrastruktury. Omezení maximální hmotnosti u těchto vozidel by znamenalo pouze zmaření investic dopravců a vyšší počet vozidel k odvezení stejného množství nákladu.