Dopravci připravují auta na zimu.* 

Dálniční síť se rozroste o sto kilometrů, cena dálniční známky se od příštího roku změní.* 

Maďarsko přistoupilo k dodatkovému protokolu e-CMR.* 

Dopravci připravují auta na zimu. Důležité jsou správné pneumatiky, ale i komfort v kabině řidiče

24.10.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz).

Příchod zimy znamená nejen výzvy pro řidiče v podobě náročnějších jízdních podmínek, ale také potřebu dopravců důkladně připravit vozidla na nevyzpytatelné počasí. Nákladní automobily, které jsou na silnicích denně, musejí být dokonale připraveny, aby zvládly čelit nízkým teplotám, námraze i sněhovým závějím.

Zimní pneumatiky jako základ bezpečnosti

Blíží se první listopad a s ním povinnost, které by si měl být vědom každý řidič. Jedním z nejdůležitějších kroků při přípravě jakéhokoliv vozidla do mrazivého počasí je výměna pneumatik za zimní. Pro kamiony je důležité, aby měly nejen správné zimní pneumatiky, ale i dostatečnou hloubku dezénu, která zaručuje optimální přilnavost k vozovce. „Vozidla nad 3,5 tuny musejí mít pneumatiky s hloubkou dezénu 6 milimetrů a je nutné je mít jen na kolech hnacích náprav,“ vysvětluje Ondřej Stöhr, jednatel společnosti CONTI-RSC, největšího silo cisternového dopravce v Česku. „V průběhu zimy u našich vozů intenzivně kontrolujeme tlak v pneumatikách, protože nízké teploty mohou způsobit jeho pokles. To by pak mohlo mít negativní dopad na řídicí vlastnosti vozidla, ale například i na spotřebu pohonných hmot,“ dodává.

V České republice platí povinnost zimního přezutí od 1. listopadu do 31. března, stejně tak i v sousedním Rakousku. Na Slovensku lze s výměnou vyčkat až do 15. listopadu. Zároveň je ale třeba mít na paměti, že začne-li mrznout či sněžit dříve, je nutné se přizpůsobit počasí a pneumatiky přezout bez ohledu na zákonem stanovený termín.

Ochrana akumulátorů proti mrazu i pečlivá kontrola brzd

V zimních měsících se vozidla často pohybují po kluzkých a špatně sjízdných silnicích, naprosto klíčový je proto stav brzdového systému. Dopravci před zimou pečlivě kontrolují stav brzd, zejména brzdového obložení, kotoučů a brzdové kapaliny.

Akumulátory jsou další součástí vozidel, která v zimě dostává zabrat. Výkyvy teplot výrazně snižují jejich kapacitu a mohou způsobit, že vůz nenastartuje. V případě vybití hrozí nejen zamrznutí baterie, ale dokonce její roztržení. Dopravci tak před začátkem zimní sezóny věnují velkou pozornost kontrole akumulátorů. Prověřují míru nabití a celkový stav, aby minimalizovali riziko poruch. Stejně důležitá je prevence koroze kontaktů, která může negativně ovlivnit funkci elektrického systému vozidla.

Nemrznoucí kapaliny a zimní nafta jako prevence proti poruchám

Nezbytnou součástí přípravy na zimu jsou nemrznoucí směsi. Vozidla musejí mít doplněné nemrznoucí směsi v chladičích, nádržích na ostřikovače a topných systémech. Tím je chráněn motor a další součásti vozidla před zamrznutím. Výměna kapalin za nemrznoucí rovněž zaručuje, že řidiči budou mít čistá okna a dobrý výhled na cestu, což je jedna ze zákonných podmínek pro účast na silničním provozu.

„Co se týče paliva, nákladní vozidla přecházejí na zimní naftu, která obsahuje aditiva zabraňující jejímu tuhnutí při nízkých teplotách. Nafta sama o sobě sice nezamrzá, avšak obsahuje parafinické uhlovodíky, které při mínusových teplotách vytvářejí krystaly. Ty mají tendenci ucpávat filtr a bránit naftě v přístupu k motoru,“ vysvětluje Ondřej Stöhr.

Péče o pohodlí i dobrý rozhled řidičů

Řidič musí mít během řízení dobrý výhled z vozu. Proto se velká pozornost věnuje také údržbě topných a odmlžovacích systémů. Dopravci provádějí kontroly ventilace, výměníků tepla a dalších součástí, které zajišťují vytápění kabiny. „U nákladních aut je podobně důležitá kontrola topení v kabině řidiče. Dobré klimatické podmínky a teplotní pohoda uvnitř vozu mohou výrazně zlepšit koncentraci řidiče. Tím se zlepší i jeho schopnost reagovat na náhlé změny podmínek na silnici, které jsou v zimním období časté,“ podotýká odborník na nákladní dopravu.

Rozhledu samozřejmě napomáhají světla. V zimních měsících se dny zkracují a vozidla jsou na cestě mnohdy za tmy nebo za viditelnosti snížené vlivem počasí. Dopravci proto pravidelně kontrolují a v případě potřeby mění veškeré žárovky i odrazové prvky. Pro zimní období pak svícení upravuje zákon, myslí především na husté sněžení, které viditelnost snižuje zásadně. V takovém případě je nutné mít zapnuté zadní mlhovky. Pokud chumelenice ustane, je třeba puštěné mlhovky vypnout. Pro ostatní účastníky silničního provozu jsou velmi nepříjemné a dokážou oslňovat stejně jako dálková světla.

Dálniční síť se rozroste o sto kilometrů, cena dálniční známky se od příštího roku změní.

30.9.2024, Zdroj: Ministerstvo dopravy

Navýšení cen všech druhů dálničních známek je poprvé určeno indexem růstu spotřebitelských cen a meziroční změnou délky dálnic v provozu. Jednodenní známka se od ledna 2025 navýší o desetikorunu na 210 korun, roční pak o 140 korun a bude za 2 440 korun. Bezemisní vozidla nadále můžou na dálnice bez poplatku.

„Mechanismus automatické valorizace všech sazeb časového poplatku jsme do zákona dali, abychom cenu za užívání dálnic dlouhodobě udrželi na stabilní úrovni, která odpovídá vývoji cen a rozsahu dálniční sítě. Naplní-li se příznivá makroekonomická predikce pro příští rok, nelze už očekávat zásadnější meziroční zvyšování cen. Důležité také je, že veškeré peníze z dálničních známek vracíme do výstavby a údržby dálnic, fakticky tedy těm, kteří je platí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Ke zvýšení nebo i snížení sazeb dochází podle dvou pevně stanovených kritérií. Prvním kritériem je meziroční procentuálně vyjádřený vývoj průměrného ročního indexu spotřebitelských cen dle zjištění Českého statistického úřadu a druhým meziroční procentuálně vyjádřená změna délky dálnic v provozu evidovaná Ministerstvem dopravy. Obě hodnoty v procentech se sečtou a podle výsledku se upraví sazba roční známky. Od její hodnoty zaokrouhlené na celé desetikoruny dolů se pak odvozují sazby ostatních známek. Cena dálničních známek se takto poprvé upraví od 1. ledna 2025.

Pro rok 2025 vychází výše ročního poplatku na 2 440 Kč, měsíční známka bude za 460 Kč, desetidenní za 290 Kč a jednodenní za 210 Kč. Podle evropské směrnice bude nadále odpuštěn poplatek za používání dálnic pouze bezemisním vozidlům na elektrický pohon nebo na vodík.

Hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí do 50 g CO2/km, platí 25 % sazby časového poplatku. U vozidel v systému časového zpoplatnění poháněných zemním plynem nebo biometanem zůstane stávající míra zvýhodnění nedotčena, tedy na úrovni 50 % sazby časového poplatku.

Aktuálně má česká dálniční síť 1 340 kilometrů, z toho je bez povinnosti mít zaplacený dálniční poplatek 226 kilometrů. V roce 2022 přibylo na dálniční síti 21,2 kilometrů, v roce 2023 to bylo celkem 15,4 kilometrů. V roce 2024 je v plánu zprovoznit dohromady přes 100 kilometrů nových úseků dálnic. Jen část z nich zprovozněná do léta 2024 se však projeví v sazbě časového poplatku pro rok 2025, zbytek zprovozňovaný v druhé půlce roku se do ceny promítne až v roce 2026.

Srovnání výše dálničních poplatků od března 2024 a od ledna 2025

*Pozn.: Jednotlivé hodnoty známek jsou vypočítány procentem podle směrnice Euroviněta z roční známky a po výpočtu je každé číslo zaokrouhlené na celé desetikoruny dolů.

Maďarsko přistoupilo k dodatkovému protokolu e-CMR.

8.10.2024, Zdroj: Organizace spojených národů

Maďarsko se připojilo k zemím, jež přistoupily k protokolu k elektronickému nákladnímu listu e-CMR, který umožňuje snadnější a efektivnější odbavení zboží.

Pravidla pro mezinárodní silniční přepravu zásilek stanovuje Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Jednotlivé strany přepravy – dopravce, řidič a příjemce – používají nákladní list CMR, v němž jsou odpovídající údaje o zásilce a její přepravě. Do roku 2008 byly nákladní listy výhradně v papírové podobě.

V roce 2008 byl přijat Dodatkový protokol týkající se elektronického nákladního listu, který umožňuje jednodušší a efektivnější mezinárodní přepravy. Tento protokol je účinný od 5. června 2011. Dosud k protokolu přistoupilo 37 zemí:

• Ázerbájdžán,
• Belgie,
• Bělorusko,
• Bulharsko,
• Česká republika,
• Dánsko,
• Estonsko,
• Finsko,
• Francie,
• Itálie,
• Írán,
• Kyrgyzstán,
• Litva,
• Lotyšsko,
• Lucembursko,
• Maďarsko,
• Moldávie,
• Německo,
• Nizozemí,
• Norsko,
• Omán,
• Polsko,
• Portugalsko,
• Rakousko,
• Rumunsko,
• Rusko,
• Řecko,
• Slovensko,
• Slovinsko,
• Spojené království Velké Británie,
• Španělsko,
• Švédsko,
• Švýcarsko,
• Tádžikistán,
• Turecko,
• Turkmenistán,
• Ukrajina a
• Uzbekistán.