Pravidla týkající se kabotáže, jež jsou použitelná od 21. února 2022.

15.6.2022, Zdroj: Evropská komise

Struktura dokumentu

• I. Příchozí mezinárodní přeprava
• II. Koncept kabotáže
• III. Časový rámec kabotáže
• IV. Kabotáž v jiném členském státě
• V. Doklady
• VI. Ostatní

Dotaz:

Časté otázky týkající kabotáže.

Odpověď:

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument připravily útvary Evropské komise, ale Komisi k ničemu nezavazuje. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

1. Příchozí mezinárodní přeprava
2. Kdy může podnikatel v silniční nákladní dopravě provádět kabotáž?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec

Podnikatel v silniční nákladní dopravě provozující nákladní dopravu pro cizí potřebu, který je držitelem licence Společenství a jehož řidič, pokud je státním příslušníkem třetí země, má osvědčení řidiče, může zahájit kabotáž v členském státě pouze tehdy, pokud dříve uskutečnil mezinárodní přepravu, tj. přeshraniční silniční přepravu. Tato přeprava může mít původ v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

2. Musí být veškeré zboží přepravované v rámci mezinárodní přepravy dodáno, aby mohla být zahájena kabotáž?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec

Veškeré zboží přepravované v rámci příchozí dopravy, která kabotáži předchází, musí být dodáno, aby mohla být tato kabotáž zahájena. V případě, že se příchozí přeprava skládá z několika zásilek, může kabotáž začít až poté, co byly doručeny všechny zásilky. Předchozí mezinárodní nakládka musí být proto úplně vyložena, aby mohla být v hostitelském členském státě kabotáž povolena.

Kabotáž může začít ihned po poslední vykládce zboží přepravovaného v rámci mezinárodní přepravy, a to i v den vykládky.

3. Považuje se přeprava prázdných kontejnerů, palet nebo obalů za mezinárodní přepravu?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec

Pokud jsou prázdné kontejnery, palety nebo obaly přepravovány na základě přepravní smlouvy (např. nákladního listu) z jednoho členského státu do druhého, měla by být tato přeprava považována za silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu, která se považuje za mezinárodní přepravu. V těchto případech je totiž přeprava prázdných kontejnerů, palet nebo obalů buď předmětem, nebo nedílnou součástí přepravní smlouvy.

Stejně tak, nejsou-li prázdné kontejnery, palety nebo obaly přepravovány na základě přepravní smlouvy, neměla by být tato přeprava v zásadě považována za silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu. Pokud však tyto prázdné kontejnery, palety nebo obaly vlastní podnikatel v silniční nákladní dopravě a pokud mezinárodní přeprava splňuje podmínky přepravy na vlastní účet podle čl. 1 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1072/2009, měla by být tato přeprava považována za příchozí mezinárodní přepravu a podnikatel v silniční nákladní dopravě je oprávněn provádět v návaznosti na tuto mezinárodní přepravu kabotáž.

1. Koncept kabotáže
2. Může být při kabotáži několik míst nakládky anebo vykládky?

Čl. 8 odst. 1, 2 a 2a

V návaznosti na mezinárodní přepravu lze uskutečnit maximálně tři kabotážní přepravy. Kabotáž může v zásadě zahrnovat několik míst nakládky, několik míst dodání nebo dokonce několik míst nakládky a dodání.

Počet míst nakládky anebo vykládky v rámci kabotáže však mohou členské státy omezit vyloučením přepravy s více místy nakládky i s více místy vykládky, aby se zajistilo dodržování časových a početných omezení podle nařízení (ES) č. 1072/2009⁽¹⁾.

Prováděcí opatření členských států však musí být v souladu se zásadou proporcionality. Umožnit podnikatelům v silniční nákladní dopravě – nerezidentům provádět kabotáž s neomezeným počtem míst nakládky a neomezeným počtem míst vykládky by mohlo zbavit omezení maximálního počtu kabotáže smyslu a mohlo by být v rozporu s dočasnou povahou kabotáže povolenou nařízením (ES) č. 1072/2009. Zavedení příliš restriktivních omezení počtu míst nakládky a vykládky by zároveň mohlo jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle sledovaného uvedeným nařízením v oblasti kabotáže, a to i v závislosti na počtu nákladních listů povolených pro jednu kabotáž⁽²⁾.

Opatření prováděná členskými státy se mohou v této otázce lišit, a proto byste si vždy měli nejdříve zkontrolovat příslušná vnitrostátní pravidla. Definice kabotáže musí v každém případě zajistit, aby byla vždy zachována její dočasná povaha.

(1), (2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. dubna 2018 ve věci C-541/16 – Komise v Dánsko , body 49-61.

5. Může pro jednu kabotáž existovat několik nákladních listů?

Čl. 8 odst. 1, 2 a 2a

Kabotáž může zahrnovat jeden nebo více nákladních listů⁽¹⁾.

Opatření prováděná členskými státy se mohou v této otázce lišit, a proto byste si měli nejdříve zkontrolovat příslušná vnitrostátní pravidla. Definice kabotáže musí v každém případě zajistit, aby byla vždy zachována její dočasná povaha.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že umožnit podnikatelům v silniční nákladní dopravě – nerezidentům provádět kabotáž s nadměrným počtem nákladních listů by mohlo zbavit omezení maximálního počtu kabotáže smyslu a mohlo by být v rozporu s dočasnou povahou kabotáže povolenou nařízením (ES) č. 1072/2009⁽²⁾.

(1), (2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. dubna 2018 ve věci C-541/16 – Komise v Dánsko, body 49-61.

6. Považuje se přeprava prázdných kontejnerů, palet nebo obalů za kabotáž?

Čl. 8 odst. 1, 2 a 2a

Pokud jsou prázdné kontejnery, palety nebo obaly dočasně přepravovány v hostitelském členském státě v souladu s nařízením (ES) č. 1072/2009 a na základě přepravní smlouvy (např. nákladního listu), měla by být tato přeprava považována za kabotáž. V těchto případech je totiž přeprava prázdných kontejnerů, palet nebo obalů buď předmětem, nebo nedílnou součástí přepravní smlouvy.

Jsou-li prázdné kontejnery, palety nebo obaly přepravovány bez nákladního listu, neměla by být tato přeprava v zásadě považována za silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu. V této souvislosti je pojem „kabotáž“ definován v čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 1072/2009 jako „vnitrostátní přeprava pro cizí potřebu dočasně provozovaná v hostitelském členském státě“. Z toho vyplývá, že pokud jsou prázdné kontejnery, palety nebo obaly, které jsou ve vlastnictví dopravce, přepravovány bez nákladního listu nebo jiné přepravní smlouvy, neměla by se taková přeprava považovat za kabotáž.

7. Které vozidlo se má zohlednit pro účely kabotáže v případě soupravy vozidel?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec a čl. 8 odst. 2a

Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1072/2009 se pro účely uvedeného nařízení „vozidlem“ rozumí buď samostatné motorové vozidlo registrované v některém členském státě, nebo souprava vozidel, u které je alespoň motorové vozidlo registrováno v některém členském státě, pokud jsou určena výlučně pro nákladní přepravu.

Pro účely kabotáže by se mělo vždy brát v úvahu příslušné motorové vozidlo, a to i v případě soupravy. Kabotáž lze provádět pouze s motorovým vozidlem, které provedlo mezinárodní přepravu podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce tohoto nařízení. Aby bylo možné kabotáž provádět, mělo by být toto motorové vozidlo zapojeno do dodávky zboží v rámci příchozí mezinárodní přepravy. Taková kabotáž však může být prováděna s jiným přívěsem.

Podle čl. 8 odst. 2a nesmí motorové vozidlo provádějící kabotáž provádět kabotáž v témže členském státě během čtyř dnů od ukončení kabotáže v tomto členském státě.

III. Časový rámec kabotáže

8. Kdy začíná a končí sedmidenní lhůta a jak se vypočítává?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec

„Dny“ používané v nařízení odkazují na kalendářní dny, a nikoli pouze na lhůtu 24 hodin. Celková lhůta sedmi dnů uvedená v čl. 8 odst. 2 tedy začíná běžet od 0:00 dne, který následuje po uskutečnění příchozí mezinárodní přepravy. Kabotáž tedy musí být ukončena nejpozději v 23:59 sedmého dne.

V praxi to znamená, že pokud je příchozí mezinárodní přeprava prováděna kdykoli určité pondělí, musí být kabotáž dokončena na konci následujícího pondělí.

Vzhledem k tomu, že se berou v úvahu kalendářní dny, může být v členských státech, kde tato lhůta zahrnuje svátky nebo dny, ve kterých je provoz omezen nebo zakázán, kabotáž v praxi časově omezena (viz odpověď na otázku č. 11 týkající se toho, jak jsou zohledněny státní svátky).

9. Jak se sedmidenní lhůta počítá v případě, že příchozí mezinárodní přeprava nebo kabotáž zahrnuje několik vykládek?

Čl. 8 odst. 2 první pododstavec

Pokud příchozí mezinárodní přeprava zahrnuje několik vykládek, pak se jejím uskutečněním rozumí poslední vykládka. Stejné pravidlo se použije pro ukončení kabotáže: poslední vykládka v rámci poslední kabotáže musí proběhnout nejpozději ve 23:59 sedmého dne následujícího po dni poslední vykládky příchozí mezinárodní přepravy.

10. Jak se vypočítává čtyřdenní „oddechová“ lhůta?

Čl. 8 odst. 2a

Podle čl. 8 odst. 2a nesmí podnikatel v silniční nákladní dopravě provádět s týmž vozidlem kabotáž ve stejném členském státě po dobu čtyř dnů poté, co v tomto členském státě kabotáž dokončil. Účelem tohoto ustanovení je zabránit tomu, aby navazující mezinárodní přeprava umožňovala dopravcům provádět kabotáž způsobem, který vytváří trvalou nebo nepřetržitou činnost. Tímto ustanovením tedy není dotčeno právo provést během sedmi dnů následujících po příchozí mezinárodní přepravě tři po sobě jdoucí kabotáže v hostitelském členském státě, pokud uplynuly čtyři dny od poslední vykládky v rámci předchozí kabotáže uskutečněné v tomto členském státě.

Čtyřdenní oddechová lhůta se použije pokaždé, když je kabotáž dokončena a vozidlo opustí hostitelský členský stát, a to bez ohledu na to, zda byla provedena pouze jedna nebo více kabotáží před tím, než vozidlo dotyčný členský stát opustí. Z toho vyplývá, že oddechová lhůta začíná platit pro každý členský stát, v němž se kabotáž uskutečnila, zvlášť, i když se v daném členském státě uskutečnila pouze jedna kabotáž.

Během této „oddechové“ lhůty je však možné provádět kabotáž v jiném členském státě. Je rovněž možné, aby podnikatel v silniční nákladní dopravě uskutečnil během předchozích čtyř dnů jednu nebo více přeshraničních operací z nebo do členského státu, v němž se kabotáž uskutečnila (do nebo z jiného členského státu nebo do či ze třetí země), nebo aby přes členský stát, v němž se kabotáž uskutečnila, projížděl či v něm pobýval, aniž by prováděl kabotáž.

V praxi platí, že pokud podnikatel v silniční nákladní dopravě provádí v návaznosti na mezinárodní přepravu kabotáž v členském státě A, a poté uskuteční další kabotáž v členském státě B, nemůže během čtyř dnů od ukončení kabotáže v členském státě A uskutečnit v této zemi další kabotáž. Po dokončení kabotáže v členském státě B může projíždět oběma členskými státy A i B a může do těchto zemí uskutečnit novou mezinárodní přepravu. Ve druhém případě však nebude moci provádět nové kabotáže v členském státě A ani B dříve než čtyři dny po vykládce poslední kabotáže, ke které došlo v tomto členském státě A nebo B.

Oddechová lhůta začíná ukončením kabotáže před odjezdem z dotčeného členského státu. Pokud v rámci jedné kabotáže existuje několik míst vykládky, musí se vzít v úvahu poslední vykládka. Také v tomto případě je třeba brát v úvahu kalendářní dny, nikoli pouze lhůtu 24 hodin. Odpočet čtyřdenní oddechové lhůty tedy začíná v 0:00 dne následujícího po uskutečnění poslední kabotáže v dotčeném členském státě – nebo od poslední vykládky, pokud existuje více míst vykládky – a končí ve 23:59 čtvrtého dne.

V praxi to znamená, že pokud je poslední kabotáž prováděna kdykoli určité pondělí, oddechová lhůta končí následující pátek a kabotáž lze obnovit v sobotu od 0:00 hodin.

Níže uvedená tabulka ukazuje praktické uplatňování tohoto pravidla na jednotlivé dny v týdnu, případně na dny pracovního klidu, a s přihlédnutím k pravidlům o státních svátcích a víkendech, jež jsou vysvětlena níže v odpovědi na otázku č. 11.

K: kabotáž – (ss): státní svátek

11. Jak se při výpočtu lhůt stanovených v nařízení č. 1072/2009 zohledňují státní svátky a víkendy?

Čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 2a)

Podle pravidel EU pro výpočet lhůt, dat a termínů⁽¹⁾ je-li posledním dnem lhůty vyjádřené ve dnech státní svátek, neděle nebo sobota, končí lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne. Kromě toho každá lhůta dvou dnů nebo více musí zahrnovat nejméně dva pracovní dny.

V důsledku toho, pokud po uskutečnění mezinárodní přepravy do členského státu vstoupí podnikatel v silniční nákladní dopravě do jiného členského státu ve čtvrtek, začíná lhůta tří dnů stanovená v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1072/2009 v pátek v 00:00 hodin a končí v neděli ve 23:59. Avšak vzhledem k tomu, že posledním dnem této lhůty je neděle, má se za to, že lhůta končí ve 23:59 následujícího pracovního dne, tedy v pondělí.

Pokud je navíc pátek, který následuje po vstupu tohoto dopravce do jiného členského státu, státním svátkem v této zemi, prodlužuje se tato lhůta dále až do úterý o půlnoci vzhledem ke skutečnosti, že každé období dvou nebo více dnů musí zahrnovat alespoň dva pracovní dny, přičemž státní svátky, soboty a neděle se za pracovní dny nepovažují.

A konečně, pokud po uskutečnění mezinárodní přepravy do členského státu vstoupí podnikatel v silniční nákladní dopravě do jiného členského státu v úterý, ale pátek je v této zemi státním svátkem, končí stejná lhůta tří dnů stanovená v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci ve 23:59 následujícího pracovního dne, tedy v pondělí.

Stejná pravidla platí pro sedmidenní lhůtu uvedenou v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci (viz otázky č. 8 a 9) a pro čtyřdenní „oddechovou“ lhůtu podle čl. 8 odst. 2a (viz otázka č. 10).

Pravidlo, podle kterého v případě, že posledním dnem lhůty je státní svátek, neděle nebo sobota, končí tato lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne, se však nepoužije na lhůty počítané zpětně, jako je lhůta čtyř dnů předcházejících mezinárodní přepravě, jež je stanovená v čl. 8 odst. 3 a během níž musí podnikatel v silniční nákladní dopravě poskytnout jasné důkazy o všech uskutečněných operacích (viz otázka č. 16). Na tuto lhůtu se vztahuje výjimka pro lhůty počítané zpětně od určitého data nebo události podle čl. 3 odst. 4 druhého pododstavce nařízení č. 1182/71.

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.

1. Kabotáž v jiném členském státě
2. Může se kabotáž uskutečnit ve více než jednom členském státě?

Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec

Během sedmidenní lhůty stanovené v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci lze provést maximálně tři kabotážní přepravy. Podnikatel v silniční nákladní dopravě se může rozhodnout, že uskuteční jednu, dvě nebo všechny tři kabotáže v těch členských státech, které nejsou výchozím místem mezinárodní přepravy. Podnikatelé v silniční nákladní dopravě tak mohou provádět kabotáž buď pouze v jednom členském státě, nebo v jednom či více členských státech, ale pouze jednu kabotáž v každém členském státě, který není členským státem příchozí mezinárodní dopravy (viz níže odpověď na otázku č. 13).

Jako příklad lze uvést, že pokud dopravce uskutečnil mezinárodní přepravu do Francie, může tam provést kabotáž, poté odcestovat do Německa a uskutečnit tam další kabotáž a nakonec odjet do Belgie, kde provede poslední kabotáž. Může se rovněž vrátit do Francie, kde provede druhou kabotáž, avšak pouze za předpokladu, že byla dodržena čtyřdenní oddechová lhůta.

13. Kolik kabotážních přeprav může podnikatel v silniční nákladní dopravě provést v jiném členském státě, než je stát příchozí mezinárodní dopravy?

Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec

V tom členském státě, který není členským státem příchozí mezinárodní dopravy, je povolena pouze jedna kabotáž.

14. Co se rozumí třídenní lhůtou pro kabotáž v tom členském státě, který není členským státem příchozí mezinárodní dopravy?

Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec

Každá kabotáž uskutečněná v jiném členském státě, než je členský stát příchozí mezinárodní dopravy, musí být provedena do tří dnů od vstupu dopravce bez nákladu do tohoto členského státu a během sedmidenní lhůty stanovené v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci.

Pokud jde o výpočet třídenní lhůty, platí stejná vysvětlení, která jsou uvedena výše v oddíle III pro sedmidenní lhůtu.

Níže uvedená tabulka ukazuje praktické uplatňování tohoto pravidla na jednotlivé dny v týdnu, případně na dny pracovního klidu, a s přihlédnutím k pravidlům o státních svátcích a víkendech, jež jsou vysvětlena výše v odpovědi na otázku č. 11.

V: vstup do členského státu – K: poslední možný den kabotáže – (ss): státní svátek

1. Doklady
2. Jak se má vykládat ustanovení čl. 8 odst. 4 o tom, že se nevyžaduje žádný další doklad?

Čl. 8 odst. 4

Dopravci jsou povinni vést dokumentaci o každé přepravě prováděné v souvislosti s kabotáží. Ta musí obsahovat všechny údaje uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci. Tyto údaje jsou obsaženy v nákladním listu nebo konosamentu, obvykle ve formátu CMR. K prokázání toho, že pravidla kabotáže byla dodržena, se nevyžaduje žádný další doklad.

Toto ustanovení však neznamená, že kontrolní orgány nemohou ke zjištění, zda je kabotáž prováděna v souladu s pravidly, použít jiné důkazy požadované právními předpisy v oblasti silniční dopravy, jako jsou např. údaje z tachografu.

Náležitosti obsažené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci musí být předloženy nebo předány oprávněnému kontrolorovi hostitelského členského státu na žádost a v průběhu silniční kontroly. Doklady lze předkládat nebo předávat elektronicky, například prostřednictvím elektronického nákladního listu (e-CMR). Během silniční kontroly může řidič kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt s cílem poskytnout před koncem této silniční kontroly jakékoli nezbytné důkazy.

16. Jak by se mělo rozumět pravidlu, podle kterého se mají během čtyřdenní lhůty předcházející mezinárodní přepravě poskytnout jasné důkazy o všech operacích uskutečněných během této lhůty?

Čl. 8 odst. 3

Podnikatelé v silniční nákladní dopravě jsou povinni předložit jasné důkazy o všech operacích, které byly uskutečněny během čtyř dnů předcházejících mezinárodní přepravě do hostitelského členského státu, pokud se vozidlo během této čtyřdenní lhůty nacházelo na území hostitelského členského státu.

Tento požadavek se použije pouze v případě, že podnikatel v silniční nákladní dopravě provádí v hostitelském členském státě kabotáž. Pravidlo se proto použije pouze v případě, že vozidlo provozuje vnitrostátní silniční přepravu zboží v hostitelském členském státě a nachází se v témže hostitelském členském státě během čtyřdenní lhůty předcházející příchozí mezinárodní přepravě.

V těchto případech musí dopravci předložit důkazy, které obsahují všechny údaje uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci. Hodnotu předložených důkazů posuzují příslušné vnitrostátní orgány. Upozorňujeme na skutečnost, že k určení přítomnosti nákladního vozidla v daném členském státě lze použít registraci překročení hranic inteligentním tachografem verze 2.

Čtyři dny uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci jsou kalendářní dny. Pokud tedy vozidlo opustilo hostitelský členský stát například 6. června a 10. června znovu vstoupilo do téhož hostitelského členského státu, znamená to, že podnikatel v silniční nákladní dopravě znovu vstoupil do téhož hostitelského členského státu během 4 dnů a musí tedy při provádění kabotáže v hostitelském členském státě předložit jasné důkazy o všech operacích, které během této čtyřdenní lhůty vykonával.

1. Ostatní
2. Vztahují se pravidla kabotáže na kombinovanou dopravu?

Čl. 10 odst. 7

Je-li nezbytné zabránit zneužití článku 4 směrnice Rady 92/106/EHS o kombinované dopravě, a to prostřednictvím ustanovení o neomezených a nepřetržitých službách na počátečních nebo konečných silničních úsecích v hostitelském členském státě, mají členské státy po oznámení Evropské komisi možnost uplatňovat pravidla kabotáže na silniční úseky kombinované přepravy definované ve směrnici 92/106/EHS, pokud tyto silniční úseky nezasahují za hranice. Při přijímání těchto opatření mohou členské státy uplatnit delší lhůtu, než je 7 dnů, jež jsou stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1072/2009, a kratší oddechovou lhůtu, než jsou 4 dny stanovené v čl. 8 odst. 2a uvedeného nařízení.