MPSV podnikatele podpoří 270 miliony korun.* 

Evropské fondy podpoří výzkum, vývoj a inovace. Pro firmy je připravena miliarda.* 

Kupka: Rolí státu v rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu.* 

MPSV podnikatele podpoří 270 miliony korun.

9.4.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Program nabízí bezúročné investiční a provozní úvěry.

Praha 8. dubna 2024

Sociální podniky mohou od 1. dubna 2024 v rámci programu S-podnik plus opět žádat Národní rozvojovou banku o poskytnutí bezúročného úvěru až do výše 25 milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí na jejich podporu vyčlenilo celkem 270 milionů korun. Program nabízí bezúročné investiční a provozní úvěry a navazuje na úspěšný S-podnik, v rámci kterého podnikatelé vyčerpali na úvěrech téměř 178,5 milionů korun.

„Díky programu S-podnik plus může NRB podpořit všechny podniky bez rozdílu velikosti, které přispívají k sociálnímu prospěchu a začleňování osob znevýhodněných na trhu práce. Bezúročné úvěry poskytneme na zahájení podnikání i na rozvoj zavedených podniků. Velmi nás těší, že můžeme pomáhat v projektech, které začleňují osoby se zdravotním postižením nebo sociálním a kulturním znevýhodněním,“ říká Pavel Křivonožka, člen představenstva NRB.

S-podnik plus je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, nejedná se o klasickou dotační podporu projektových záměrů, ale tzv. finanční nástroj, který představuje moderní formu podpory z fondů EU. „Sociální podniky hrají důležitou roli v našem sociálním systému. Pomáhají začleňovat znevýhodněné osoby na trh práce a zároveň jim dávají šanci na smysluplnou práci a důstojný život. Věřím, že tato podpora bude i nadále přispívat k rozvoji sociálního podnikání v České republice,” uvádí vrchní ředitelka sekce Evropských fondů a mezinárodní spolupráce Martina Štěpánková.

Investiční i provozní úvěry
Od 1. dubna 2024 je možné žádat o bezúročné investiční i provozní úvěry. Investiční jsou vhodné především pro sociální podniky, které potřebují finanční podporu na zahájení nebo rozvoj svého byznysu. Provozní úvěry jsou určeny k financování provozních výdajů. V obou případech je možné zažádat o úvěr až 25 milionů korun. Peníze pak mohou být využity na pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, jako jsou stroje,
zařízení, licence, software, nemovitosti a jejich rekonstrukce, financovat lze také nákup služeb, zásob nebo materiálu.

Požádat o úvěr mohou podniky z celé České republiky, které naplňují či se zaváží naplňovat znaky sociálního podnikání, tj. například, u kterých podíl osob znevýhodněných na trhu práce činí (nebo díky realizaci projektu bude činit) více než 30 % z celkového objemu pracovních úvazků.

Kromě osob se zdravotním postižením se jedná například o osoby pečující o malé děti ohrožené sociálním vyloučením, osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané, osoby ve výkonu a po výkonu trestu, zaměstnance s duševním onemocněním a další.

NRB pomáhá sociálním podnikům od roku 2019
Předchůdce tohoto programu, S-podnik, pomohl mezi roky 2019 a 2023 celkem 34 sociálním podnikům, které získaly 43 bezúročných úvěrů ve výši 220 mil. Kč, z nichž bylo vyčerpáno téměř 178,5 milionu korun.

Národní rozvojová banka podpořila například brněnskou pražírnu kávy s chráněnou dílnou, umožnila růst Pivovaru Chříč, který zaměstnává lidi s fyzickým i mentálním postižením. Díky úvěru z tohoto programu vznikla také nová výrobní hala Sociálního družstva Znojmo.

---

Evropské fondy podpoří výzkum, vývoj a inovace. Pro firmy je připravena miliarda.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce podpořit malé a střední podniky a start-upy prostřednictvím třech nových výzev: Partnerství znalostního transferu, Spolupráce – klastry a Proof of Concept. Pro firmy jsou připraveny stovky milionů z fondů EU.

11.04.2024 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Zelenou dostanou projekty, které spojují firmy a vědecké organizace, pomohou podnikatelům s posílením výzkumných a inovačních kapacit a podpoří rozvoj nových technologií. Z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je na tyto výzvy připravena celkem jedna miliarda korun. Žádosti bude možné podávat prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Aby malé a střední podniky či start-upy uspěly se svými produkty, potřebují před uvedením na trh ověřit funkčnost svých výrobků a také šanci na úspěch na vysoce konkurenčním trhu. S rozvojem inovací může podnikům pomoci spolupráce s výzkumnými organizacemi a předávání know-how. My jim s tím chceme pomoci a přispět tak k rozvoji jejich potenciálu,” říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Proto jsme připravili tři výzvy z OP TAK, prostřednictvím kterých v tom podnikatele podpoříme. Posílíme konkurenceschopnost českých podniků a pomůžeme jim s prosazením na zahraničních trzích. V těchto výzvách je pro ně připravena celkem jedna miliarda korun,” potvrzuje ministr.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo nový web pro zájemce o evropské fondy

Výzva Partnerství znalostního transferu

Malé a střední podniky mohou v této výzvě podávat žádosti o podporu od 25. dubna 2024 až do 9. dubna 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+. Celková alokace z OP TAK je 250 milionů korun.

S předáním know-how a znalostí podnikatelům pomohu Asistenti nebo Asistenti znalostního transferu, kteří musejí být absolventy magisterského či doktorského studia. Podnik nebo znalostní organizace si je vybere ve výběrovém řízení.

„Asistent bude následně provádět transfer přímo v provozovně podniku za odborného dozoru akademického pracovníka z expertního pracoviště. Tímto způsobem tak fakticky dochází k propojování podniku s akademickým prostředím za účelem zavádění inovačních procesů v podnicích,“ prozrazuje vrchní ředitel fondů Evropské unie Marian Piecha.

Podrobnosti o Partnerství znalostního transferu

Výzva z programu Proof of Concept

V tomto případě mohou firmy podávat žádosti od 24. dubna do 10. září 2024, a to opět prostřednictvím portálu ISKP2021+. Celková alokace z OP TAK je zde 250 milionů korun.

Výzva se zaměřuje na podporu dvou přípravných kroků, které malým a středním podnikům nebo takzvaný small mid-cap společnostem pomohou s ověřením jejich produktu před zavedením na trh a s určením prodejního potenciálu. V prvním z nich si může firma od výzkumné organizace nechat připravit studii proveditelnosti a ve druhém kroku výzkumníci ve spolupráci s firmou finalizují studii a ověří fungování prototypu v provozních podmínkách.

Firmy a výzkumné organizace mohou žádat o dotace na ochranu práv průmyslového vlastnictví

Součástí vyhodnocení bude také detailní strategie komercializace, včetně ošetření práv duševního vlastnictví a plánu na získání finančních zdrojů.

Míra podpory pro přípravu studie proveditelnosti je 70 procent pro malé podniky, 60 pro střední firmy a 50 procent pro small mid-cap z celkových způsobilých výdajů. Na jeden projekt studie lze získat finanční příspěvek od 1 milionu do 10 milionů korun.

Na dokončení studie a testování prototypu mohou malé a střední podniky získat až polovinu (celkových způsobilých) výdajů. Výzkumné organizace pak dosáhnou až na 85 % a small mid-cap na 25 % výdajů. Podnikatelé a výzkumné organizace mohou zažádat o dotaci v rozmezí od 1 milionu do 50 milionů korun.

Více informací o Proof of Concept

Výzva Spolupráce – klastry

Výzkumné organizace a podnikatelé zde mohou žádosti podávat od 25. dubna 2024 až do 5. 4. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+. Celková alokace z OP TAK je 500 milionů korun.

Pro zvýšení spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi je v rámci této výzvy možné žádat o podporu na konkrétní kolektivní výzkum, sdílenou infrastrukturu a na zvýšení kapacit a znalostí klastrové organizace. Výsledky projektu by měly sloužit pro více firem.

MPO podpoří inovační potenciál firem

Díky tomu tak mohou firmy vyvinout vlastní specifická řešení pro nové produkty, procesy a služby. V rámci sdílené infrastruktury lze žádat o podporu na založení a rozvoj centra klastru včetně technického vybavení.

Výše podpory se liší podle velikosti společnosti. Na jeden projekt lze získat podporu od dvou až do 80 milionů korun podle podporované aktivity.

„Cílem této výzvy je přispět k vytváření vazeb mezi podniky, výzkumnými organizacemi, technologickými centry, digitálními inovačními huby a dalšími podpůrnými organizacemi, stejně jako vytvářet inovační a investiční příležitosti a akcelerovat průmyslové změny,“ informuje vrchní ředitel fondů Evropské unie Marian Piecha.

Hlavním záměrem je podle Piechy především zvýšit inovační kapacity malých a středních podniků pro zavádění nových inovačních řešení a pokročilých technologií.

Podrobnosti o výzvě Spolupráce – klastry

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jedním z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program primárně podporuje malé a střední firmy. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídícím orgánem je sekce fondů Evropské unie na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

---

Kupka: Rolí státu v rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu.

16.4.2024, Zdroj: ČTK

Úlohou státu při rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu, v programu Doprava s dotacemi z EU je pro ní připraveno šest miliard Kč. Z toho pět miliard korun bude směřovat na budování dobíjecích míst a jedna miliarda na vodíkové plnicí stanice. Na konferenci s názvem Green Deal s rozumem to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Investice státu do dobíjející infrastruktury jsou podle Kupky potřeba kvůli vyšší energetické efektivitě elektromotorů ve srovnání se spalovacími motory. „Podpora energeticky efektivní dopravy je hlas rozumu, ne hlas Bruselu,“ řekl.

Tento postoj je podle něj racionální, nevytváří restrikce, regulace a následný odpor veřejnosti, který je v českých poměrech jednou z příčin toho, že se v ČR prodává málo elektrických vozidel. Nejvýznamnějším důvodem je cena. „Je ale třeba do rozvoje elektromobility nevstupovat dotačními programy pro podporu prodeje,“ míní Kupka.

Firmy mohou od druhé poloviny března žádat na pořízení elektroauta o podporu 200.000 až 250.000 korun. Dotaci je možné získat pro elektromobily s cenou do 1,5 milionu korun, přičemž u užitkových vozů neexistuje cenové omezení. V celém programu je připraveno 1,95 miliardy korun, z toho 1,65 miliardy na pořízení bezemisních vozidel a 300 milionů na dobíjecí infrastrukturu.

Elektromobilitě podle Kupky zbývá překonat jen několik technických překážek, možnost efektivního dobíjení a delší dojezd na dobitou baterii. Uvedl, že automobilka Toyota avizuje, že od roku 2026 bude schopná u svých osobních vozidel montovat baterie s dojezdem 1000 kilometrů. Rychlonabíječky jsou již schopny nabíjet auta do 30 minut, řekl.

Kupka předpokládá, že ceny elektrických vozidel se v následujících letech budou významně snižovat. Zájem o elektromobilitu by se podle něj tedy měl s nástupem nových, cenově dostupnějších modelů rychle zvyšovat. Například Škoda Auto v příštím roce plánuje představit nový cenově dostupný model elektrického auta, uvedl dříve ředitel českého zastoupení Škody Auto Jiří Maláček.

Kupka koncem března uvedl, že v Česku je nyní 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích, podle pověřence ministra pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského tento počet dále roste. Aktuální počet dobíjecích bodů zvládne obsloužit přes 90.000 elektromobilů, v Česku je přitom nyní podle Kupky 22.000 plně bateriových osobních vozidel.

Web Čistá doprava aktuálně eviduje 34.000 registrovaných bateriových elektrických vozidel všech kategorií. V Česku bylo loni podle webu Svazu dovozců automobilů registrovaných téměř devět milionů vozidel, bateriová elektrická vozidla tedy tvoří necelé 0,4 procenta všech vozidel. Osobní elektrická auta pak tvoří zhruba 0,3 procenta všech osobních vozidel.

Vznik 2600 dobíjecích bodů podpořilo ministerstvo dopravy dotacemi z evropských programů. Aktuálně mohou zájemci podávat žádosti u dotačních výzev na podporu budování běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích, rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro nákladní a osobní vozidla nebo rozvoje dobíjecí infrastruktury s bateriovým úložištěm, které ministerstvo podpoří Operačním programem Doprava III.