MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci.* 

Změny v poskytování podpor de minimis v zemědělské prvovýrobě.* 

MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci.

30.4.2025, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

• UKEN ČR: Společenství budou investovat u svých členů, poprvé mohou čerpat dotace
• Průkopníci ve sdílení energie ze Slovácka. Obce hrají klíčovou roli v rozvoji energetických komunit

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo další miliardové investice z Modernizačního fondu. Prostřednictvím nových dotačních výzev rozdělí na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) a rozvoj komunitní energetiky pět miliard korun.

Další dvě miliardy investuje do vzniku úložišť elektrické energie, která posílí akumulaci a flexibilitu elektrizační soustavy. Díky tomu může Česko pokročit v energetické proměně a posílit energetickou soběstačnost průmyslu i veřejných institucí.

„Obnovitelné energie jsou důležitou součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv, a zároveň investujeme do naší energetické bezpečnosti. Za necelé čtyři roky fungování Modernizačního fondu jsme schválili podporu pro 2 772 firemních a komunálních fotovoltaik o výkonu 2 327 megawatt-peak, což znamená výrobu čisté elektřiny v objemu, který by v přepočtu pokryl běžnou roční spotřebu více než 660 tisíc domácností. Historicky největší zájem zaznamenáváme právě v programu RES+, který cílí na výstavbu malých i větších fotovoltaických elektráren. Je proto logické, že vypisujeme další výzvy, které dobře rozjeté tempo budování nových obnovitelných zdrojů udrží,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podniky získají investice na posílení vlastní energetické nezávislosti

Připraveny jsou celkem čtyři nové výzvy v programu RES+podpořeného ze systému emisního obchodování EU ETS. Ty nabídnou žadatelům dohromady sedm miliard korun. Dotační výzva RES+ č. 1/2025 je určena na instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem 50 kW až 5 MW, v Praze od 10 kW. Investice cílí především na podniky, které díky novým solárním elektrárnám mohou řešit vlastní energetické potřeby. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby. „V této výzvě máme připraveny tři miliardy korun s tím, že dotační podpora se vztahuje zároveň i na akumulační bateriové systémy i na systémy na výrobu obnovitelného vodíku, tedy na elektrolyzéry, a může pokrýt až třetinu ze způsobilých výdajů na projekt,“ popisuje ministr Hladík.

Na střešní fotovoltaiky a baterie je připravena miliarda pro menší obce

Výzva RES+ č. 3/2025 je určena obcím do 3 000 obyvatel, které díky fotovoltaice získají další zdroj levné energie a také se připraví na budoucí komunitní energetiku. Novinkou je podpora bateriové akumulace elektrické energie na dvojnásobek instalovaného výkonu FVE. Připravena je jedna miliarda korun a dotace může uhradit až 60 % z celkových výdajů projektu. „Chytré obce hledají cesty, jak snížit energetickou závislost na dodávkách energie ze sítě. My jim jdeme naproti. Malým obcím do tří tisíc obyvatel opětovně nabídneme dotace na pořízení elektráren na střechy nekomerčních objektů. Navazujeme tak na předchozí výzvy, o které byl mezi obcemi obrovský zájem,“ pokračuje ministr Hladík.

Komunitní energetika dostává zelenou

Na komunální a komunitní energetiku se zaměřuje výzva RES+ č. 4/2025. Ta podporuje sdružené komunální a komunitní projekty výstavby nových FVE s instalovaným výkonem do 1 MW. Společně s fotovoltaikami je možné získat dotaci na bateriové systémy, vodíkové elektrolyzéry a také na vynucené investice do oprav střech, na kterých budou instalovány panely a do modernizace elektroinstalace v budovách. Žadatelé mohou počítat s celkovou alokací jedné miliardy korun.

Výzva je určena především větším obcím, městům a krajům a nově se rozšiřuje okruh žadatelů na energetická společenství. „Těmito výzvami vycházíme vstříc všem žadatelům, kteří mají v úmyslu řešit vlastní energetické potřeby. Všechny jsou proto nastaveny jako jednokolové nesoutěžní, žádosti budeme posuzovat průběžně podle data doručení se zohledněním alokovaných finančních prostředků. Rozhodující pro přiznání podpory je splnění kritérií výzvy a podmínek programu,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který investice z Modernizačního fondu zprostředkovává.

Pro všechny tři výzvy platí, že zájemci mohou žádosti podávat elektronicky od 1. července 2025 do 30. ledna 2026 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti.sfzp.cz. Podpořené projekty musí být realizovány do tří let od schválení, projekty z výzvy číslo 4/2025 pak do pěti let.

Nová úložiště elektrické energie zajistí stabilní a flexibilní síť

Poslední z nově vypsaných výzev RES+ č. 5/2025 podpoří dvěma miliardami vznik úložišť elektrické energie. Navýšení akumulačních kapacit umožní připojit další fotovoltaické a větrné elektrárny a zvýšit jejich efektivní využití. „Vytvoření nových úložišť energie je nutnost. Umožní nám zapojit do sítě další výkonově méně stabilní zdroje, jako jsou fotovoltaické či větrné elektrárny. Díky tomu zajistíme stabilitu elektrizační soustavy jak při vysokých výkonech nárazové výroby, tak naopak v době, kdy výroba energie z bezemisních zdrojů nebude dostatečná,“ představuje hlavní benefity ministr Petr Hladík.

„Technologie podpořených zařízení nehraje roli, může se jednat například o bateriová úložiště, akumulaci elektřiny do vodíku či přečerpávací vodní elektrárny. Výše poskytnuté dotace na vybudování úložiště bude maximálně 20 % ze způsobilých výdajů projektu. Jednotlivé projekty ale mezi sebou budou navzájem soutěžit, abychom docílili co největší efektivity vynaložených investic. Klíčové budou náklady na garantovanou akumulační kapacitu,“ upřesňuje Petr Valdman.

Žádosti bude v případě této výzvy Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 28. dubna do 2. června 2025. Podpořené projekty musí být dokončeny do tří let od schválení a následně garantovat provoz po dobu 10 let.

Dokumenty a podrobnosti k výzvám:

• RES+ 1/2025: https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/vyzvy/detail-vyzvy/?id=40
• RES+ 3/2025: https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/vyzvy/detail-vyzvy/?id=41
• RES+ 4/2025: https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/vyzvy/detail-vyzvy/?id=42
• RES+ 5/2025: https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/vyzvy/detail-vyzvy/?id=43

UKEN ČR: Společenství budou investovat u svých členů, poprvé mohou čerpat dotace

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo podmínky nového kola dotačních výzev na projekty fotovoltaických elektráren z programu RES+. Poprvé jsou mezi žadateli ve výzvě RES+ 4 také energetická společenství. Ta mohou získat dotaci na investice do fotovoltaických elektráren a baterií na budovách a pozemcích svých členů, zejména obcí, krajů, spolků nebo fyzických osob. Podpora z programu RES+ 4 umožní společenstvím realizovat komplexní projekty, které díky sdílení energie zajistí energetickou soběstačnost také těm členům, kteří na vlastních budovách zdroje mít nemohou.

Ondřej Pašek z Hnutí DUHA, který vede pracovní skupinu dotace Unie komunitní energetiky, uvádí:

‍„Dotace pro energetická společenství, která dosud, na rozdíl od firem či obcí, žádnou investiční podporu čerpat nemohla, je dalším klíčovým krokem k energetické soběstačnosti. Investice na budovách členů společenství, ať už jsou to školy, rodinné domy nebo areály firem, umožní energetickým společenstvím naplnit jejich poslání: zajistit svým členům dodávku obnovitelné, místní energie.”

Výzva RES+ 4 byla doposud určena pro projekty více fotovoltaických elektráren měst, obcí a krajů. Energetická společenství nyní mohou žádat o podporu na investiční projekty za podobných podmínek jako obce. Kromě fotovoltaických elektráren a baterií mohou instalovat také měřící a řídící prvky v budovách svých členů a společně s investicí do řídícího software tak dosáhnout vyššího využití obnovitelné energie ve společenství.

Jak obce, tak energetická společenství jsou omezena tím, že maximum 20 % výkonu fotovoltaik projektu mohou instalovat na budovy podnikatelů. Naopak poměr investic na rodinné a bytové domy, budovy spolků, obcí a měst omezen není. Energetická společenství získají na tyto projekty, stejně jako města a obce, podporu až 45 % na fotovoltaiky a až 30 % na baterie.

Průkopníci ve sdílení energie ze Slovácka. Obce hrají klíčovou roli v rozvoji energetických komunit

I region na periferii se může stát centrem. V tomto případě centrem rozvoje komunitní energetiky. Dokazuje to ENERKOM Slovácko v čele se zakladatelskou obcí Suchá Loz.

Jedna z historicky prvních energetických komunit je skvělým příkladem, jak mohou obce, občané i drobní podnikatelé společně vyrábět a sdílet elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Projekt se nyní přihlásil do soutěže inovací na platformě OBEC 2030. Sdílení energií je v 5. ročníku soutěže zcela novou kategorií.

„Legislativně jsme za poslední roky ušli velký kus cesty, abychom odstranili překážky sdílení energií v rámci komunitní energetiky. V praxi je třeba ale prosadit ještě snížení distribučních poplatků za přenos elektrické energie v lokálních systémech sdílení mezi blízkými místy, což je typický příklad právě energetických komunit v obcích. Zásadním způsobem to přispěje k dalšímu rozvoji komunitní energetiky,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

Energetické společenství v Suché Lozi a okolních obcích jako jedno z prvních úspěšně prošlo celým legislativním i technickým procesem a už reálně funguje. ENERKOM Slovácko má již 40 členů, mezi které patří obce z regionu MAS Východní Slovácko, mikroregionu Bílé Karpaty a okolních oblastí. Nově je členem také Uherský Brod. Sdílení elektřiny probíhá na 52 odběrných místech (EAN), z nichž 18 představuje fotovoltaické výrobny. Ty jsou umístěny jak na obecních budovách, tak u malých podnikatelů i v rodinných domech.

Celkový instalovaný výkon dosahuje 210 kWp, denní objem přetoků do sdílení se pohybuje mezi 200–350 kWh. Energii sdílí budovy určené pro chráněné bydlení, zdravotní střediska, obecní úřady, školní kuchyně a jídelny i malé dřevařské a nábytkářské provozy. V rodinných domech jsou zapojeny jak mladé rodiny, tak senioři a vícegenerační domácnosti. Cílem ENERKOMu Slovácko je do roku 2026 sdružit až 1 000 členů a sdílet více než 2 GWh elektřiny ročně, čímž by se stal jedním z nejrozsáhlejších energetických společenství v republice. Podrobnosti o projektu přináší web platformy OBEC 2030 zde.

Takových příkladů sdílení energie prostřednictvím energetické komunity s desítkami zapojených subjektů jsou v republice zatím skutečně pouze jednotky. Podstatně častější je model sdílení formou tzv. aktivního zákazníka, který ale umožňuje zapojit pouze do 11 odběrných míst.

„Obce, občané i podnikatelé na Slovácku společně sdílejí elektřinu z obnovitelných zdrojů, šetří náklady a posilují energetickou bezpečnost i soběstačnost celého regionu. Přesně tyto příklady musíme podporovat a šířit dobrou praxi, aby se inspirovaly i další obce a regiony. Komunitní energetika je u nás novinkou a potřebujeme průkopníky, abychom i podle jejich zpětné vazby například pro Elektroenergetické datové centrum dokázali systém správně nastavit. Zkušenosti, které nyní získáváme, jsou pro budoucnost energetiky nedocenitelné,“ říká Michal Svoboda, energetický manažer a spoluzakladatel platformy OBEC 2030.

Platforma OBEC 2030 ve svém aktuálním 5. ročníku soutěže obecních inovací zavedla novou kategorii právě pro projekty na sdílení energií, aby přispěla k jejich popularizaci. Obce se mohou do soutěže hlásit až do letošního 31. srpna, a to celkem ve 12 soutěžních kategoriích. Přihlášení je velmi jednoduché a není spojené s žádným registračním poplatkem.

Přihlášené projekty budou soutěžit o praktické ceny v celkové hodnotě statisíců korun – od finančního příspěvku na rozvoj po zapůjčení elektromobilů či umístění elektronické obecní desky. O vítězích letošního ročníku bude hlasovat veřejnost v průběhu listopadu.

Změny v poskytování podpor de minimis v zemědělské prvovýrobě.

Evropská komise přijala novelu nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 na podporu de minimis v odvětví zemědělské prvovýroby. Vedle dalších změn dojde také k navýšení limitu podpory de minimis pro jeden podnik až na 50 tisíc EUR.

23.12.2024 | Ministerstvo zemědělství (MZe)

Přijetím příslušného změnového nařízení (EU) 2024/3118 dne 10. 12. 2024 završila Evropská komise revizi nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 na podporu malého rozsahu (de minimis) v zemědělské prvovýrobě. K revizi přistoupila Evropské komise letos na jaře v reakci na růst inflace a vysoké ceny komodit, jimž evropští zemědělci čelí. Za tímto účelem se Evropská komise rozhodla přijmout zejména následující úpravy:

• Navýšení limitu de minimis na příjemce: Nově bude možné poskytnout jednomu (propojenému) podniku za tříleté rozhodné období podporu de minimis až do výše 50 tis. EURoproti stávajícímu stropu 20 tis. EUR. Navýšený limit bude možné v ČR aplikovat bezprostředně poté, jakmile bude Centrální registr podpor de minimis nastaven dle podmínek unijní legislativy.
• Navýšení tzv. národního limitu de minimis: Souběžně s navýšením limitu de minimis pro příjemce dochází také k navýšení tzv. národního limitu, tedy maximální možné kumulované výše všech podpor de minimis, které může jednotlivý členský stát poskytnout do oblasti zemědělské prvovýroby. Národní limit pro ČR se navyšuje na 141,28 mil. EURz dosavadních 61,86 mil. EUR.
• Změna formátu rozhodného období: Namísto stávajících tří účetních let se bude rozhodné období, jimž je vymezen limit de minimis pro jeden podnik, nově sledovat v rámci tří průběžných let. Tedy bude-li podpora poskytnuta např. 14. 2. 2025, rozhodným obdobím bude 14. 2. 2022 – 14. 2. 2025. Tato úprava sjednocuje sledování rozhodného období s již dříve přijatými nařízeními na podporu de minimis.
• Odvětví NACE: Poskytovatelům podpor vzniká povinnost zaznamenat do registru de minimis vedle již stávajících údajů o podpoře a jejím příjemci navíc také údaje o odvětví dle statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (tzv. klasifikace NACE) podle odvětví činnosti příjemce, do něhož poskytnutá podpora de minimis směřuje. Na základě novelizované vyhlášky č. 298/2020 Sb. bude tato povinnost v ČR zavedena pro všechny podpory de minimis poskytnuté od 1. 1. 2026.

Aktuálně probíhají intenzivní práce s cílem přizpůsobit centrální registr novým požadavkům Evropské komise, zejména změně způsobu sledování rozhodného období. Dokončení prací na registru se předpokládá v průběhu ledna 2025. Od tohoto okamžiku pak bude možné začít aplikovat vyšší limit de minimis v oblasti zemědělské prvovýroby. O dalším vývoji bude MZe informovat.