Monitoring dotačních příležitostí.
Výzva OP TAK: MPO a CzechInvest posilují konkurenceschopnost startupů, spin-offů a inovátorů.*
Program na podporu fotovoltaických elektráren je v polovině, NRB upravila podmínky.*
Nová podpora pro komunitní energetiku ve střední Evropě: Začíná projekt LIFE EnerGISE.*
Maroko startuje recyklaci. Firmy získají daňové úlevy i dotace.*
Výzva OP TAK: MPO a CzechInvest posilují konkurenceschopnost startupů, spin-offů a inovátorů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo II. výzvu aktivity Poradenství – CzechInvest z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
25.09.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Výzva je určena na podporu projektu Akcelerace startupů z OP TAK agentury CzechInvest. Pro podniky je připraveno 120 milionů korun.
Cílem výzvy je zvýšit podíl startupů a jejich úspěšné adaptace do podnikání, zlepšit manažerské dovednosti podnikatelů, prohloubit znalosti z mezinárodního prostředí a přenést know-how do ČR. Výzva má také motivovat startupy k dalšímu vývoji produktů, získávání obchodních partnerů, zákazníků či investorů a také usnadní přístup k alternativním zdrojům financování.
„V souladu s Hospodářskou strategií: Česko do top 10 dlouhodobě podporujeme inovace, růst a globální expanzi českých startupů. Naším cílem je vytvořit přívětivé prostředí, kde začínající podnikatelé získají přístup k mezinárodnímu know-how, otevřou si dveře na světové trhy a rozvinou klíčové manažerské dovednosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Malé podniky na startupových akcích v zahraničí
Agentura CzechInvest plánuje v rámci výzvy předložit projektový záměr, kterým naváže na úspěšný projekt Podpora startupů realizovaný v letech 2016–2022. V rámci projektu budou realizovány dvě klíčové aktivity: účast malých a středních podniků (MSP) na mezinárodních startupových akcích a akcelerační program v zahraničí.
CzechInvest povede nový národní tým evropské sítě podpory podnikání
„Jedná se o nový, navazující program agentury CzechInvest podporující propojování českých startupů se zahraničními aktéry a jejich expanzi do zahraničí. To je pro startupy klíčové jak z pohledu vyhledávání nových klientů, tak z hlediska zvyšování možností inovovat a dostat se k patřičnému know-how či k dalším potenciálním investorům,“ dodává ředitel Odboru akcelerace startupů agentury CzechInvest Tomáš Navrátil.
Podpora je MSP poskytována formou zvýhodněných služeb a maximální výše podpory pro konečného žadatele zvýhodněných služeb je 3,5 miliony korun, nicméně se liší dle jednotlivých klíčových aktivit a nemůže být překročena ani v případě, že bude jeden příjemce podpory vybrán do účasti ve více aktivitách. Míra podpory je stanovena v rozdílné míře od 75 do 100 procent způsobilých nákladů.
Startupy mnohdy neřeší skutečné či důležité problémy, říká venture kapitálový investor (podcast)
Zájemci o podporu se mohou obracet na agenturu CzechInvest, která pomáhá s přípravou žádostí o podporu a administrací projektu.
OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je sekce ekonomiky a fondů EU MPO.
Program na podporu fotovoltaických elektráren je v polovině, NRB upravila podmínky.
Národní rozvojová banka (NRB) uzavřela již více než tisíc smluv se zájemci o zvýhodněné financování fotovoltaických elektráren a bateriových uložišť z programu Bezúročný úvěr FVE. Celkový objem zasmluvněných finančních prostředků se přiblížil 1,5 miliardy korun, což je polovina alokované částky.
01.09.2025 | Národní rozvojová banka (NRB)
Nově nemusejí žadatelé o bezúročný úvěr předkládat stavební povolení v případě, že rozšiřují stávající FVE o nové panely, pokud celkový výkon nepřesáhne 100 kWp, přičemž nová podporovaná instalace nesmí přesáhnout 50 kWp.
Národní rozvojová banka v rámci programu Bezúročný úvěr FVE vyhlášeného Ministerstvem průmyslu a obchodu nabízí bezúročný úvěr s dotační složkou pro financování výstavby fotovoltaických elektráren do výkonu 50 kWp s možností bateriového úložiště.
„Lidé a firmy mají díky instalaci fotovoltaiky možnost snížit náklady a přispět k naší energetické soběstačnosti. Díky našim krokům navíc rychle, bez zbytečného papírování a dalších výdajů,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „U menších zdrojů jsme zvýšili hranici pro licenci z 50 na 100 kW, takže ji už většina instalací nepotřebuje, a u zdrojů do 100 kW už není nutné stavební povolení.“
NRB a Solární asociace pomohou podnikatelům s žádostmi o úvěrování fotovoltaických elektráren
„Výrazně se zvýšila správnost a kompletnost předkládaných žádostí o Bezúročný úvěr FVE. Pomohla tomu i spolupráce mezi Národní rozvojovou bankou a Solární asociací. Z pohledu čerpání se program dostal do své poloviny. Naším záměrem je, aby se podařilo celou alokovanou částku vyčerpat do konce letošního roku,“ sděluje Michal Nebeský, člen představenstva NRB zodpovědný za úsek Řízení obchodu.
„Podpora energetické soběstačnosti malých a středních podniků je klíčová, chceme-li se poučit z energetické krize a posílit českou ekonomiku. Jsme rádi, že jsme ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou mohli komunikovat směrem k firmám informace o podání a administraci žádostí a tak přispět k urychlení celého procesu,“ poznamenává Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Více informací o programu Bezúročný úvěr FVE
Prostředky z programu Bezúročný úvěr FVE v celkovém objemu tři miliardy korun je možné využít na výstavbu nové fotovoltaické elektrárny, a to buď bez, nebo v kombinaci se systémy pro ukládání elektřiny do baterií.
Způsobilými výdaji jsou například i služby projektantů při přípravě dokumentace. Maximální výše úvěru je tři miliony korun se splatností až 15 let a odkladem splátek až tři roky. V rámci úvěru je možné získat dotační složku, která činí 30 % způsobilých výdajů na fotovoltaické elektrárny a až 50 procent způsobilých výdajů na akumulaci energie.
Nová podpora pro komunitní energetiku ve střední Evropě: Začíná projekt LIFE EnerGISE.
22.9.2025, Zdroj: Unie komunitní energetiky (www.uken.cz)
Nová specializovaná centra poskytnou podporu obcím a občanům při zakládání i rozvoji energetických společenství. V rámci evropského projektu LIFE EnerGISE vznikne ve střední Evropě několik tzv. one-stop-shopů – specializovaných center, která usnadní přístup k poradenství, know-how i příkladům dobré praxe z oblasti komunitní energetiky. V České republice se do projektu LIFE EnerGISE zapojuje také Unie komunitní energetiky.
Projekt LIFE EnerGISE financovaný z programu EU LIFE má za cíl vytvářet podpůrné struktury pro energetické komunity. V pěti zemích střední Evropy (v Česku, Polsku, Slovensku, Slovinsku a Maďarsku) proto podpoří vznik tzv. one-stop-shopů – kontaktních center, kde budou energetické komunity moci najít legislativní, technické, finanční i socio-ekonomické poradenství a zároveň se obrátit na odborníka, který jim poradí na míru. Roli one-stop-shopu pro celou Českou republiku zajistí Energetické centrum Ústeckého kraje.
Práci expertů v jednotlivých one-stop-shopech podpoří také komplexní a průběžně aktualizovaná znalostní databáze s know-how pro zakládání a provozování energetických společenství. Sdílení informací i zkušeností nabídne také závěrečná mezinárodní konference.
Přínos pro obce i občany
„Díky projektu LIFE EnerGISE získají obce, firmy i občané praktickou podporu pro zakládání energetických společenství, stejně jako příležitost pro rozvoj již fungujících energetických komunit. Usnadní jim to přístup k budování obnovitelných zdrojů, pomůže snížit náklady na energie i posílit energetickou nezávislost,“ popisuje význam projektu David Blažek, koordinátor Unie komunitní energetiky.
Projekt tento týden zahájilo úvodní online setkání, kterého se zúčastnilo přes 80 zástupců energetických komunit i regionálních a evropských institucí. Vedle představení projektu zde proběhla také otevřená diskuse o očekáváních, překážkách a prioritách, s nimiž se energetická společenství v praxi setkávají. Právě jejich zkušenosti budou klíčové pro nastavení služeb, které budou nově vznikající one-stop-shopy nabízet.
Unie komunitní energetiky se bude v rámci projektu podílet zejména na vytváření zmiňované znalostní databáze, s níž budou jednotlivé one-stop-shopy pracovat. Zaměří se také na testování nových služeb a šíření dobré praxe v České republice.
„Jedná se o velmi ambiciózní projekt, v němž plánujeme vytvořit desítky nových energetických společenství, podpořit rozvoj těch stávajících a zapojit tisíce lidí a subjektů. Tomu odpovídá i silné projektové konsorcium, složené z devíti projektových partnerů ze sedmi evropských zemí – kromě středoevropských také z Německa a Španělska,“ uvádí David Sventek, předseda správní rady poradenské společnosti BeePartner, která je vedoucím partnerem projektu.
Evropská společenství se stávají významnými hybateli transformace evropské energetiky a nabízí lidem i obcím nižší ceny energií. Posilují také energetickou bezpečnost, podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a lokální ekonomiku. Projekt LIFE EnerGISE proto vznikl s cílem komunitní energetiku ještě více zpřístupnit a nabídnout praktickou podporu pro zakládání a rozvoj energetických společenství.
Maroko startuje recyklaci. Firmy získají daňové úlevy i dotace.
Autor: Jakub Atarsia 01. říjen 2025
Proměnit odpad v cenný zdroj chce Maroko, kde zatím necelá polovina odpadků končí jen na skládkách a zbytek se nesesbírá vůbec. České firmy mohou dodat třídicí linky, lisovací a balicí techniku, stroje pro recyklaci kartonů a papíru i další technologie. Maroko přitom nabízí investiční pobídky i speciální ekonomické zóny.
Poměrně dobře se daří zavádět odpadové hospodářství ve městě Marrákeš, které je ekonomickým centrem jižního Maroka.
Článek si můžete poslechnout i v audioverzi
Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání obsahu přímo na stránkách exportmag.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.
Maroko generuje obrovské množství odpadu, které navíc každým rokem roste. V roce 2020 to bylo odhadem 8,2 milionu tun komunálních odpadů, do roku 2030 může ale toto číslo stoupnout až na 11,5 milionu tun ročně. Naprostou většinu odpadu, asi čtyři pětiny, produkují městské oblasti, a to vzhledem k rychlé urbanizaci a rostoucí spotřebě.
Struktura odpadů je podobná jako v jiných zemích regionu. Zhruba 60 procent tvoří organické látky. Zbylou část představují recyklovatelné a jiné složky, přibližně 15 až 25 procent odpadu je potenciálně recyklovatelných. Jde o papír, plasty, sklo, kovy a další materiály.
Ve městech se objevuje také frakce textilních odpadů, často smíšená s dalším komunálním odpadem, jejíž podíl se v některých studiích odhaduje na zhruba 10 až 12 procent. Nápojové kartony, jako jsou obaly typu Tetra Pak, tvoří součást odpadů, avšak jejich recyklace je složitější a v Maroku pro ni zatím neexistuje specializovaná infrastruktura. Celkově tak cenné materiály z komunálních odpadů zatím z velké části končí nevyužité na skládkách.
Na skládkách zatím cenné materiály třídí „sběrači“
Pozitivní je, že Maroku se v minulých letech podařilo výrazně zlepšit systém svozu a skládkování odpadu. Díky programu modernizace odpadového hospodářství od roku 2008 se podíl odpadu ukládaného na kontrolované skládky zvýšil z pouhých 10 na 44 procent. Bylo uzavřeno přes 300 neřízených skládek a zavedly se profesionální služby svozu ve většině velkých měst.
Přesto však třídění odpadu u zdroje a recyklace zůstávají v plenkách. Infrastruktura na třídění přímo v obcích téměř chybí a oficiální systémy separovaného sběru pokrývají jen malou část území. Veřejnost není zvyklá odpad třídit. Průzkum z roku 2023 ukázal, že 80 procent Maročanů nikdy v domácnosti odpad netřídilo.
Třídění tak probíhá převážně až na skládkách a ve sběrných dvorech, kde armáda neformálních sběračů (odhadem několik desítek tisíc osob v celé zemi) vybírá z odpadu cenné suroviny, aby je prodali dál do výkupen a recyklačních provozů. Tito „sběrači“ poskytují důležitou službu, ale pracují ve špatných podmínkách a mimo oficiální ekonomiku.
Marocká strategie do budoucna proto počítá s postupnou formalizací těchto sběračů, začleněním do družstev a podniků, aby se zlepšily jejich podmínky a zvýšila efektivita sběru recyklovatelných odpadů.
Na odpady přicházejí globální hráči
Marocký trh recyklace zatím není zdaleka nasycen a působí na něm jen několik větších firem, často s účastí zahraničního kapitálu. Nejrozvinutější je tradičně recyklace papíru a lepenky, neboť poptávka po sekundárních surovinách pro výrobu obalů roste ruku v ruce s rozvojem průmyslu a obchodu.
Hlavním hráčem je společnost International Paper (prostřednictvím své marocké odnože CMCP), která už desítky let provozuje papírny a továrny na kartonové obaly. Její závod v Kénitře je největším zpracovatelem odpadového papíru v zemi a vyrobenou recyklovanou lepenkou zásobuje tři továrny na obaly. Pro ilustraci městský koridor Casablanca–Rabat představuje přes 70 procent veškeré spotřeby kartonových obalů v Maroku, což znamená také velkou koncentraci papírového odpadu k využití.
Do tohoto segmentu nyní vstoupil další významný zahraniční investor – irská společnost Smurfit Kappa, jeden z globálních lídrů papírových obalů. V roce 2023 otevřela u Rabatu svůj první recyklační závod v Africe. Smurfit Kappa zahájila výstavbu svého prvního závodu na zpracování odpadní lepenky v Africe. Produkce je určena výhradně pro domácí trh, Smurfit Kappa tak chce uspokojit rostoucí poptávku jak místních podniků, tak zahraničních firem působících v Maroku.
V Tangeru vyroste obří závod na recyklaci textilií
Další oblastí, kde se začíná rýsovat významný recyklační byznys, je textilní odpad. Maroko má rozsáhlý textilní a oděvní průmysl, a to zejména v regionu Tanger-Tetuán, který zaměstnává přes 200 tisíc lidí a generuje i značné množství odpadů v podobě odstřižků látek, zmetků a nepoužitelných textilií z výroby. Doposud tento odpad často končil na skládkách nebo byl spalován, ale to se začíná měnit s příchodem nových investorů.
Příkladem je španělský projekt v Tangeru, který byl spuštěn formou pilotu a nyní přechází do fáze výstavby plnohodnotného závodu na recyklaci textilu z průmyslové produkce. Tento podnik podepsal předloni dohodu s marockým Ministerstvem průmyslu a Mezinárodní finanční korporací (IFC) o vybudování recyklačního závodu za 695 milionů marockých dirhamů, to je v přepočtu asi 1,6 miliardy korun. Cílem je zpracovávat před i pokonzumní textilní odpad a vyrábět z něj nové příze, tkaniny a hotové oděvy určené nejen pro místní trh, ale i na export do Evropy a USA.
Podle oficiálních údajů generuje marocký textilněoděvní sektor kolem 83 200 tun odpadu ročně, z toho 56 procent tvoří materiály s vysokou přidanou hodnotou vhodné k recyklaci, jako jsou čistá bavlna nebo bavlněné směsi. Nový závod v Tangeru hodlá tuto surovinu využít a stát se národním lídrem v produkci recyklovaných textilních vláken a produktů. Projekt má také významný sociální rozměr. Během několika let by mohl vytvořit přes 6000 pracovních míst v regionu. A úspěch španělského investora by mohl inspirovat další firmy ke vstupu do segmentu textilní recyklace.
Místo skládek má jít stále víc odpadu na recyklaci
Stát se rozvoji odpadového hospodářství a recyklace v posledních letech začal intenzivně věnovat, a to jak na úrovni strategií, tak konkrétních pobídek pro investory. Klíčovým dokumentem je Národní strategie snižování a valorizace odpadů schválená v roce 2019 s výhledem do roku 2030. Ta poprvé stanovila cíle pro přechod k cirkulární ekonomice. Mimo jiné chce Maroko dosáhnout 20procentní míry recyklace komunálních odpadů, 25procentní recyklace průmyslových odpadů a využít desetiny odpadů k energetickému zhodnocení například formou alternativních paliv.
V návaznosti na tuto strategii byl letos v srpnu představen akční plán pro urychlení rozvoje infrastruktury. S rozpočtem 1,88 miliardy dirhamů (asi 4,3 miliardy korun) plánuje během dvou let vybudovat 50 nových center pro zpracování a využití odpadu na úrovni jednotlivých provincií a současně rekultivovat či uzavřít přes 230 starých skládek po celé zemi.
Důraz je kladen také na podporu tříděného sběru. Nově mají obce možnost zavádět separační systémy s finanční podporou ministerstva. Vláda tak signalizuje záměr přejít od modelu „vše na skládku“ k modelu „třídit a recyklovat“, i když uznává, že hlavní výzvou bude praktická realizace v terénu a udržitelné financování provozu.
Investoři mohou dostat daňové úlevy i přímé dotace
Pro zahraniční investory je klíčový i obecný investiční rámec. V roce 2022 Maroko přijalo novou investiční chartu, která zavádí transparentní podmínky a štědré pobídky pro domácí i zahraniční investory. Mezi prioritní obory byla explicitně zařazena také cirkulární ekonomika a zelené technologie. Pobídky mohou dosáhnout až 30 procent hodnoty investice formou přímých dotací podle charakteru projektu, jeho umístění a sektoru.
K tomu se přidávají daňové úlevy. Například nově založené firmy mají často nárok na několik let osvobození od daně z příjmu a ve speciálních ekonomických zónách, které jsou například ve městech Tanger, Kenitra, Casablanca nebo Agadir, platí zvýhodněné daňové režimy. Marocké agentury na podporu investic a exportu aktivně vyhledávají partnery v zahraničí a pomáhají jim se vstupem na trh.
V čem jsou příležitosti pro české firmy?
Marocký recyklační sektor čeká na nové hráče, kteří pomohou rozběhnout cirkulární ekonomiku v praxi. České firmy mohou v tomto procesu sehrát významnou roli, a to hned v několika specializovaných oblastech:
- Recyklace nápojových kartonů. Obaly od džusů, mléka a dalších nápojů představují výzvu, ale zároveň i cenný zdroj surovin. V Maroku zatím chybí technologie na jejich materiálové zpracování, a proto končí buď na skládkách, nebo ve spalovnách cementáren bez využití. To otevírá prostor pro firmy specializované na recyklaci kompozitních obalů.
- Zpracování odpadního papíru a lepenky. Přestože v zemi již působí velcí hráči jako International Paper nebo Smurfit Kappa, objem recyklace papíru zůstává nízký. Tvoří až desetinu komunálního odpadu a systém sběru mimo velká města často neexistuje. České firmy mohou nabídnout lisovací a balicí techniku, sběrová vozidla, kontejnery či investice do regionálních třídicích center. Velký potenciál mají i technologie pro dotřiďování směsného papíru, které zvýší kvalitu suroviny pro papírny, a automatizace procesů včetně logistiky.
- Využití textilních odpadů. V Tangeru už působí španělské firmy, ale zpracovávají jen zlomek z celkového objemu textilního odpadu. Jako významná výrobní základna oděvů může Maroko profitovat z propojení módního průmyslu s recyklačním sektorem. České podniky mohou dodat technologie pro mechanickou recyklaci nebo výrobu izolací a dalších materiálů z textilu. Mohou také samy investovat do recyklačních středisek, která by z odpadního textilu produkovala suroviny pro automotive, letectví či stavebnictví.
Z přítěže se má odpad proměnit na cenný zdroj
Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky a vláda vysílá jasný signál. Odpad už není přítěž, ale zdroj. Díky ambiciózním strategiím, novým investičním pobídkám a postupnému budování třídicích center se zvyšuje tlak na využití surovin, které dosud končily na skládkách. Největší potenciál mají především velká městská centra a průmyslové regiony.
Se vstupem na marocký trh pomůže proexportní agentura CzechTrade
České firmy mohou nabídnout technologie pro recyklaci nápojových kartonů a papíru, know-how v oblasti třídicích linek, lisovací a balicí techniku, ale i řešení pro textilní odpady či bioodpad. Přidanou hodnotou je schopnost nabídnout kompletní systém, a to od technologií přes organizaci sběru až po školení a digitální nástroje.
Vstupem na tento trh české firmy nejen získají nové zakázky a dlouhodobé postavení v perspektivním odvětví, ale také pomohou snížit znečištění, vytvořit pracovní místa a posílit reputaci Česka jako partnera v zelených technologiích.
Jakub Atarsia
CzechTrade Maroko