Monitoring dotačních příležitostí.

 8. 4. 2024

IROP myslí i na malé obce. Integrované nástroje jedou na plné obrátky.* 

Rozvoji biometanu nově pomůže státní podpora.* 

IROP myslí i na malé obce. Integrované nástroje jedou na plné obrátky.

19.3.2024, Zdroj: MMR ČR

Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, dosáhl dalšího důležitého milníku v podpoře regionů. Po vyhlášení všech výzev pro integrované nástroje dokončil hodnocení programových rámců komunitně vedeného místního rozvoje ve venkovském prostoru (CLLD), čímž dal zelenou všem strategiím, které pomáhají rozvoji území České republiky.

V uplynulých dnech byl schválen poslední programový rámec nositelů CLLD pro území měst a obcí do velikosti 25 000 obyvatel. Na rozvoj regionů směřuje spolu se schválenými programovými rámci ITI (území městských aglomerací) z IROP více než 32,3 miliardy korun. To je 30 % alokace celého programu. Podpora míří jak do velkých měst, tak i do malých obcí, které chtějí podpořit rozvoj svého území.

Finanční prostředky mohou využít například na podporu knihoven, mateřských škol, dobrovolných hasičů, na modernizace přestupních terminálů a parkovacích systémů pro veřejnou dopravu nebo rozvoj sociálního bydlení.

Seznamy schválených programových rámců CLLD a ITI jsou zveřejněny na webových stránkách IROP v sekci Přehled schválených programových rámců IN v IROP 2021-2027“. Obsahují výčet podporovaných aktivit na jednotlivých územích CLLD a ITI, do kterých je možné předkládat projekty.

IROP už vydává Rozhodnutí o poskytnutí dotace projektům, které úspěšně prošly hodnocením a jsou v plné realizaci. Některým projektům už byly proplaceny první žádosti o platbu. Zmíněná podpora se tak už odráží přímo v území.

Žadatelům, kteří chtějí realizovat své projekty, doporučujeme, aby se obrátili na příslušné nositele integrovaných strategií na svém území, kteří jim poskytnou bližší informace o případných možnostech podpory, a se kterými své projektové záměry mohou konzultovat.

Obce a města dostanou peníze na připravené projekty vodovodů a kanalizací. MŽP vyjednalo dalších 10 miliard

Další miliardy míří na kanalizace, čistírny odpadních vod nebo vodovody napříč Českem. Zelenou dostanou kladně vyhodnocené projekty, které si obce a vodohospodáři z veřejného sektoru podali skrze 42., 43., a 44. výzvu Operačního programu Životní prostředí, ale nedostane se na jejich podporu kvůli vyčerpané alokaci. Peníze se podařilo vyjednat ministru Hladíkovi, v roce 2025 a 2026 tak bude pro tyto projekty vyčleněno celkem 10 miliard korun.

Ve výzvách, které vyhlásilo MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR loni v srpnu s celkovou alokací 4 miliardy korun, bylo přijato 477 žádostí s požadavkem na dotaci převyšující rámec finančních možností výzev.

„Obce a města si řekly celkem o 14,8 miliardy v oblasti výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod a o 3,8 miliardy pro oblast výstavby vodovodů. Tato čísla jasně ukazují, že poptávka po takových projektech je opravdu velká, a proto jsem rád, že se nám podařilo na vládě dojednat dalších 10 miliard, jelikož ve stávajících dotačních titulech jsou peníze již vyčerpány,“ informuje ministr životního prostředí Petr Hladík a dále zdůrazňuje, že se jedná o finančně nákladné projekty, které s ohledem na cenovou regulaci nejsou mnohdy samofinancovatelné a bez dotace je jejich realizace téměř nemožná.

Podpora pro oblast vodohospodářské infastruktury je žádoucí a nezbytná nejen k naplnění požadavků práva EU, ale hlavně k reálnému zajištění komfortu občanů ČR prostřednictvím čištění a dodávky vody. Jedná se o klíčový sektor technické infrastruktury měst a obcí, který je nezbytný pro fungování a rozvoj společnosti. Investice do této infrastruktury jsou realizované zejména obcemi za finanční podpory Operačního programu Životní prostředí, kde je o oblast odpadní i pitné vody tradičně veliký zájem a finance již nestačí na podporu dalších projektů.

Obce a města již oslovujeme

„Žádostem nad alokaci výzvy, zařazeným do zásobníku projektů Operačního programu Životní prostředí, nabídneme financování formou dotace ve výši 60 % namísto původních 70 %. Díky snížení podpoříme maximum projektů, v případě obcí do dvou tisíc obyvatel  k této snížené dotaci dále nabídneme možnost čerpat 20% zápůjčkou se zvýhodněnou úrokovou sazbou 1 % ze zdrojů SFŽP ČR, přičemž dotace na intenzifikace úpraven vod a čistíren odpadních vod zůstává ve výši 30 %,“ upřesňuje ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Všechny přijaté a kladně vyhodnocené projekty zařazené do zásobníku postupně oslovujeme a počítáme s tím, že v dubnu vyhlásíme jednoduchou výzvu na příjem žádostí, které jsou již vyhodnoceny, takže následný schvalovací proces bude velmi rychlý. Zejména projekty s uzavřenou smlouvou o dílo budou moci využít letošní stavební sezónu a maximálně se urychlí realizace projektů s nepochybným pozitivním dopadem nejen na životní prostředí, ale i život obyvatel v obcích,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Revize směrnice: Povinná kanalizace a čistírna i v obcích nad jeden tisíc obyvatel

V oblasti odpadní vody jsou výše uvedené investice nezbytné zejména k naplňování, resp. implementaci požadavků EU, a to zejména plnění požadavků vyplývajících ze Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991. Tato směrnice požaduje zajištění centralizovaného sběru, odvádění a čištění odpadních vod u aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO). Směrnice byla plně přenesena do národní právní úpravy, přesto má ČR nadále dílčím způsobem problémy s její praktickou aplikací. V současné chvíli existuje několik desítek aglomerací, které nejsou z pohledu Evropské komise vyřešené. Aktuálně probíhá revize této směrnice, která mj. rozšiřuje její působnost také na aglomerace menší než 2 000 EO a dále zpřísňuje požadavky na emisní standardy. V oblasti zásobování pitnou vodou je klíčová podpora dostavby vodovodních přivaděčů a vodovodních sítí, a to zejména v oblastech, které jsou zásobovány z mnohdy zranitelných individuálních zdrojů a v době sucha nezbývá obyvatelům nic jiného než náhradní zásobování pitnou vodu z přistavených cisteren.

Peníze na výsadbu stromů s Nadací Partnerství

Nadace Partnerství informuje o dvou grantech, které mohou mimo jiné využít i města a obce pro výsadbu stromů a zeleně, přispívajících k zadržení vody v krajině, plnění protierozních funkcí, zvýšení biodiverzity a obnovu dobře fungujících ekosystémů. Ve dvou výzvách můžete získat celkem až 350 000 Kč. Pozor žádat o grant z programu Škoda Stromky lze již jen do 1. dubna 2024.

Grant z programu Škoda Stromky

Již jen do 1. dubna si můžete zažádat o grant z programu Škoda Stromky. Ve výzvě můžete získat až 100 tisíc korun na jarní a podzimní výsadby v rámci celé České republiky.

Výše grantu: 10 000 –100 000 Kč
Lhůta pro podání žádosti: 1.3.-1.4.2024
Podporované regiony: celá ČR se zaměřením na Škoda regiony (okres Trutnov, Semily, Náchod, Rychnov n. Kněžnou, Mladá Boleslav)
Nač lze žádat: zakoupení sazenic a materiálu k zajištění jejich stabilizace a jejich dopravu na místo výsadby, uhrazení následné péče, mobiliář, vypracování odborného posudku či odborný dozor při výsadbě

Program je určen pro výsadbu stromů a zeleně, přispívajících k zadržení vody v krajině, plnění protierozních funkcí, zvýšení biodiverzity a obnovu dobře fungujících ekosystémů.

Více o výzvě ŠKODA Stromky na www.nadacepartnerstvi.cz/skoda-stromky-2024

Grant z programu Sázíme budoucnost s KB penzijní společností

Do 30. dubna 2023 si můžete zažádat také o grant z programu Sázíme budoucnost s KB penzijní společností.

Výše grantu: ve výzvě můžete získat až 250 tisíc korun

Nač lze žádat: na výsadbu nebo obnovu alejí, a to zejména v zemědělské krajině. Jako součást projektu mohou být z grantu podpořeny také úpravy studánek a pramenů, lavičky, vzdělávací a interpretační panely, herní a drobné krajinné prvky či berličky pro dravce.

Více o výzvě KB Penzijní společnost na www.nadacepartnerstvi.cz/sazime-budoucnost-kbps-2024

ZDROJ: Nadace Partnerství

Ministerstvo kultury je v rámci Národního plánu obnovy vlastníkem komponenty ROZVOJ KULTURNÍHO A KREATIVNÍHO SEKTORU

V této komponentě je 5 iniciativ, v jejichž rámci jsou postupně vypisovány jednotlivé výzvy.

Na jejich základě lze požádat o dotaci na konkrétní projekt. Celkem je na všechny iniciativy vyčleněna částka 5,5 mld. Kč. Část podpořených projektů se bude realizovat ještě v letošním roce, část příjemců využije poskytnutou dotaci na náklady spojené s přípravou projektů na příští rok.

Cílem iniciativy STATUS UMĚLCE A UMĚLKYNĚ je prosazení legislativy „Status umělce a umělkyně“, výzvy jsou zaměřené na výzkumné projekty, mezinárodní spolupráci profesionálů z kulturního a kreativního sektoru, jejich vzdělávání a rozvoj kompetencí.

Iniciativa ROZVOJ REGIONÁLNÍHO KULTURNÍHO A KREATIVNÍHO SEKTORU se ve výzvách zaměřuje na zefektivnění a zvýšení udržitelnosti kulturní infrastruktury, zajištění mezisektorové spolupráce a rozvoj inovačního potenciálu, vznik nových kulturních a kreativních center a rozšíření stávajících.

Iniciativy DIGITALIZACE KULTURNÍHO A KREATIVNÍHO SEKTORU je zaměřena na digitalizaci kulturního dědictví České republiky – kulturních statků, movitých a nemovitých kulturních památek, sbírkových předmětů a fondů kulturních institucí (muzea, galerie, knihovny, a další).

Iniciativa KREATIVNÍ VOUCHERY je zaměřena na podporu malých a středních podniků a využití kreativních služeb subjektů působících v oblasti kulturních a kreativních odvětví registrovaných v Celostátní galerii kreativců na adrese: www.kreativnicesko.cz.

Iniciativa LEGISLATIVNÍ REFORMA zavádí vícefondové financování kulturních institucí.

Informace o Národním plánu obnovy: Oficiální webová stránka Národního plánu obnovy

Informace o komponentě: Detailnější informace o základních parametrech komponenty MKČR

Kontaktní mail ke komponentě: npo@mkcr.cz


Rozvoji biometanu nově pomůže státní podpora. Možnosti využije více než sto bioplynových stanic, odhadují odborníci.

22.3.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)

Přestože biometan může v Česku do budoucna nahradit až 20 procent spotřeby zemního plynu, aktuální počet fungujících biometanových stanic činí pouhé jednotky. Změnit by to měla státní podpora biometanu, kterou již schválila Evropská komise. Podle odborníků se jedná o zásadní krok pro rozvoj výroby biometanu, podporu podle nich využijí stávající bioplynové stanice i ty teprve plánované. Celkem jich může podle odhadů být více než sto. Podpora bude směřovat zejména k malým a středním podnikům, u velkých mohou platit omezení.

V Česku aktuálně existuje osm biometanových stanic, rozvoji dalších by měla mimo jiné pomoci i státní podpora ve výši až 59 miliard korun. Tu koncem roku schválila Evropská komise, když dokončila její notifikaci. Peníze z programu budou vypláceny formou zeleného bonusu, a to po dobu dvaceti let. „Na zavedení provozní podpory na výrobu biometanu se v České republice čeká již řádku let, její notifikace byla jedním z důležitých milníků, na který se dlouho čekalo. Nyní je to již na českých úřadech, jak nastaví provozní podporu,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. Výši příspěvku totiž každý rok určí Energetický regulační úřad.

Podobně situaci vidí i Pavel Urubek ze společnosti MJEnergie. Neschválená podpora ze strany Evropské komise byla totiž podle něj byla jednou z velkých překážek pro větší rozvoj biometanu v Česku. „To je nyní splněno, práce ale teprve začíná. Komise pouze schválila rámec toho, co by se mělo nyní vyspecifikovat a zprocesovat regulátorem. Potenciál biometanu je v Česku každopádně obrovský. Existuje zde téměř 580 bioplynových stanic, ale biometan zatím neprodukuje ani 10 z nich,“ sdělil. Podle mluvčího společnosti GasNet Aleše Gregoroviče musí nyní Česko tuto šanci využít a nastavit funkční řešení jak pro výrobu biometanu, tak pro jeho využití zejména v průmyslu, teplárenství nebo dopravě.

Optimističtí jsou aktuálně také zástupci výrobců biometanových řešení. „Ze strany investorů jsme doposud vnímali spíše opatrnost. Přesto se však podařilo realizovat několik projektů, které jsou připojeny k plynárenské distribuční síti, jako je například biometanová stanice v Litomyšli, Ústřední čistírna odpadních vod v Praze nebo v neposlední řadě nedávno realizovaná biometanová stanice v Rakvicích. Větší část trhu se však upínala k ustanovení provozní podpory biometanu, což se teď mění,“ řekla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.

Nejčastější podpora zemědělských bioplynek

Podle odborníků lze přitom očekávat, že z podpory budou nejčastěji profitovat stávající zemědělské bioplynové stanice. „Vzhledem k tomu, že u nás převažují bioplynové stanice zemědělské, je možné předpokládat, že ty budou nejčastějšími žadateli o provozní podporu na produkci biometanu,“ řekl Petr Novotný. Zároveň podle něj bude možné u plánovaných bioplynových stanic předpokládat, že budou bioplyn v budoucnu používat k produkci biometanu. „Nově by měly vznikat především bioplynové stanice odpadové, jejichž kapacita je pro potřeby zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů a živnostenských gastroodpadů v České republice nedostatečná,“ doplnil Novotný.

Schválená podpora biometanu však s sebou může nést i možná rizika. Podle předsedy Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Jana Habarta totiž z notifikace Evropské komise vyplynulo, že provozní podporu mohou získat maximálně dva velké podniky ročně. „Respektive subjekty se statusem velký podnik, mezi které patří například také obce a jiné organizační složky státu. Pokud o podporu v jednom kalendářním roce požádá třetí velký podnik, podpora mu nebude přidělena. Přitom není žádný systém, který by investorům dokázal poskytnout informaci o tom, zda se nějaké projekty typu velkého podniku připravují,“ uvedl.

Další rozvoj biometanu – změna nakládání s biomasou

Biometanové stanice v Česku se v současnosti využívají i k ukládání biometanu do zásobníků, ze kterých je následně používán například jako palivo pro vozy veřejné dopravy. Výrazně častěji je však biometan vtláčený do plynárenské sítě. „Aktuálně dodává do naší distribuční sítě obnovitelný biometan šest výroben biometanu. Letos v březnu jsme připojili zatím poslední výrobnu v Rakvicích na jižní Moravě. V letošním roce plánujeme připojování dalších. Aktuálně máme podepsáno 14 smluv o připojení a evidujeme přes 40 dalších zájemců, kteří mají projekt v různé fázi přípravy,“ uvedl Aleš Gregorovič.

Sám přitom věří, že počet biometanových stanic po schválení českého programu státní podpory výrazně poroste. Výsledek totiž dlouho očekával celý plynárenský sektor. „Rád bych, aby letos byly uvedeny do provozu alespoň dvě desítky biometanových stanic. Obávám se ale, že situace nebude tak optimistická. Stát dlouho se zveřejněním podpory přešlapoval a vytvářel určité překážky, takže investoři přípravu projektů spíše odložili na dobu, kdy budou bariery odstraněny,“ doplnil k tomu předseda CZ BIOM. Kolik bioplynových stanic nakonec státní podpory biometanu v dlouhodobém horizontu využije, je pak podle odborníků těžké říct. „Odhaduji však, že se bude jednat řádově o více než stovku bioplynových stanic,“ uvedl Petr Novotný.

Podle Moniky Zitterbartové kromě současné finanční podpory mohou existovat i další kroky, jak rozvoj biometanu v Česku akcelerovat. „Může se to týkat například využití biomasy z odpadů, která se aktuálně spíše skládkuje nebo kompostuje. Příkladem zde může být projekt Vyškov, který bude jednou z dalších realizovaných biometanových stanic v Česku zaměřených na zpracovávání gastroodpadu nebo odpadu z potravinářství. Pokud by stát nastavil podmínky tak, aby se biomasa využívala co nejvíce k výrobě biometanu, segmentu by to mohlo pomoci,“ uzavřela výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526