RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
SPS: Ceny energií a emisních povolenek jsou pro český stavební průmysl velkou hrozbou.*
Hodnocení Průmyslu 4.0: Postupujete dostatečně rychle?*
Zotavení z vysoké inflace. Deloitte zveřejnil výhled české ekonomiky pro letošní rok.*
Od 17. února je účinné DSA. Přinese mnoho výhod uživatelům digitálních služeb.*
SPS: Ceny energií a emisních povolenek jsou pro český stavební průmysl velkou hrozbou.
30.1.2024, Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví (www.sps.cz/index.asp)
Svaz podnikatelů ve stavebnictví dlouhodobě upozorňuje vládu ČR na značně vysoké a pro některé obory v podstatě likvidační náklady za energie a emisní povolenky při výrobě stavebních hmot. To významně ohrožuje konkurenceschopnost stavebních hmot vyráběných u nás a zároveň negativně ovlivňuje dostupnost bydlení.
V minulém roce extrémně vzrostly ceny energií a na vysoké úrovni se udržuje rovněž cena emisních povolenek. To v důsledku nejen omezuje, ale také ohrožuje výrobu stavebních hmot v ČR. Tuzemští výrobci uzavírají provozy nejen dočasně, ale i trvale. V současné době stojí produkce v řadě závodů na výrobu zdicích i obkladových materiálů a hydraulických pojiv, a dokonce se zavírají provozy na výrobu oceli a skla pro potřeby stavebnictví či sanitární keramiky.
„V důsledku enormního růstu nákladů došlo v loňském roce k poklesu produkce stavebních hmot podle jednotlivých druhů výrobků o 20 až 50 procent. To v důsledku omezuje produkci stavebního průmyslu v České republice a zároveň výrazně snižuje konkurenceschopnost českých výrobků na evropském, ale i globálním trhu,“ podotýká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, s ohledem na data Eurostatu. Z těch vyplývá, že ceny energií pro velké odběratele v České republice patří k nejdražším v Evropě.
„Podle dosavadních výsledků Českého statistického ústavu a ve srovnání s loňským rokem dojde k poklesu výkonnosti českého stavebnictví za rok 2023 o více než dvě procenta. Konečné výsledky včetně prosince ČSÚ oznámí 6. 2. 2024. Z důvodů vysokých nákladů a velmi pomalu klesajících úrokových sazeb hypoték nedojde k zásadnímu zlepšení dostupnosti bydlení ani v první polovině letošního roku,“ dodává Jiří Nouza.
Ceny energií v porovnání s rokem 2021 vzrostly o cca 200 %. Export mimo Evropskou unii je velmi složitý, naše výrobky přestaly být na mimoevropském trhu konkurenceschopné. Vzhledem k všeobecně známým globálním vlivům dochází k dalšímu růstu nákladů, které výrobci již nemohou promítnout do ceny výrobků, a následně rovněž k propouštění pracovníků. Někteří zaměstnavatelé v oblasti výroby stavebních hmot již byli nuceni snížit stavy o více než 10 %. Velké ohrožení se netýká jen výrobců skla, pálených cihel a keramiky, ale také producentů cementu či izolačních materiálů.
„Je třeba, aby vláda zintenzivnila kroky na záchranu a podporu českého průmyslu. Vidíme příklady, že v okolních státech je situace v oblasti cen energií daleko lepší. Některé státy, např. Polsko, přímo intervenují na snížení úrokových sazeb u hypoték. Určitě je nemůžeme podezřívat, že neznají makroekonomické souvislosti sektoru stavebnictví a tvorby zdrojů státního rozpočtu,“ říká Roman Blažíček, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ze společnosti LASSELSBERGER, s.r.o.
Hodnocení Průmyslu 4.0: Postupujete dostatečně rychle?
13.2.2024, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
- Je to Průmysl 4.0, nebo digitální transformace?
- Digitální technologie, digitalizace a digitální transformace – v čem se liší?
- Lidé a kultura
- Anketa ISA o Průmyslu 4.0
- Nezapomínejte na kybernetickou bezpečnost
- Nejdeme už pozdě?
- Bude Průmysl 5.0?
Přestože se pojmy Průmysl 4.0 a digitální transformace často zaměňují, jedná se o odlišné koncepty; pochopit rozdíly mezi nimi může organizacím pomoci oba implementovat efektivněji.
Pokrok v oblasti automatizačních technologií mění výrobní prostředí. Tyto iniciativy chytré výroby, obecně označované jako „Průmysl 4.0“ nebo někdy „digitální transformace“, spojují fyzické a kybernetické systémy; účelem je zvýšení výkonnosti, efektivity, udržitelnosti, bezpečnosti a konkurenční výhody.
Termín Průmysl 4.0 vznikl v roce 2011 a je připisován německé vládní strategii, která byla v daném roce představena na veletrhu Hannover Messe.
Za dvanáct let se toho ve výrobě hodně změnilo. V mnoha případech se změnily a posunuly základní principy Průmyslu 4.0, které byly přehodnoceny společně s potřebami průmyslu. Například umělá inteligence a strojové učení (AI/ML) budou pravděpodobně hrát v každodenní činnosti každého z nás větší roli, než jsme si v roce 2011 dokázali představit.
V jiných ohledech se však nepřizpůsobujeme dostatečně rychle, a to kvůli tomu, jak se díváme na Průmysl 4.0 a co skutečně znamená.
Je to Průmysl 4.0, nebo digitální transformace?
Tyto dva pojmy se často zaměňují, ale je mezi nimi důležitý rozdíl.
Průmysl 4.0 znamená využívání digitálních platforem, produktů a služeb k získání konkurenční výhody, podobně jako tomu bylo u parních strojů, montážních linek a průmyslových robotů v předchozích průmyslových revolucích. Jedná se o nové a účinné nástroje, ale důraz není nutně kladen na změnu chování jednotlivců, kteří tyto nástroje používají.
Digitální transformace je výraznější změnou, která ovlivňuje způsob podnikání – je to stejně tak změna myšlení jako zavádění nových technologií.
Digitální technologie, digitalizace a digitální transformace – v čem se liší?
Může být nejasné, co digitální transformace skutečně znamená, a proto je důležité zvážit jednotlivé kroky na této cestě (obrázek 1).
Převod analogových souborů do digitální podoby a jejich sdílení v rámci celé organizace je jednoznačným prvním krokem, který již mnoho organizací začalo realizovat. Ve skutečnosti se mnoho organizací do této praxe pustilo ještě předtím, než jsme začali chápat „Průmysl 4.0“ jako koncept. Lze jej snadno implementovat, ale z hlediska celkové cesty k digitální transformaci má relativně malý dopad.
Dalším krokem je digitalizace. Představte si stávající pracovní postup, například obchůzku výrobní haly se zápisníkem v ruce a provádění kontrol. Pokud tento příklad digitalizujeme, pak inspektoři mohou k zápisu dat využívat tablety, ba dokonce nosit technologie rozšířené reality, jako jsou chytré brýle. Tyto technologie usnadňují technikům a inspektorům přístup k dokumentaci a záznam měření, odečtů a pozorování ve formě poznámek, fotografií a videí. Všechny tyto informace lze přiřadit ke konkrétním místům, což značně zjednodušuje zpracování zprávy.
Ale stále ještě závod obcházíme. Stále zaznamenáváme data. Stále vytváříme zprávu. Práce technika se příliš neliší od předchozího stavu.
Posledním krokem je skutečná digitální transformace, kdy digitální nástroje zásadně mění a navíc zlepšují způsob, jakým organizace vykonává svou činnost. Člen představenstva ISA nedávno vyprávěl příběh o tom, jak jeden provozovatel ropné a plynárenské společnosti začal využívat ML k identifikaci koroze na svých těžebních plošinách na moři pomocí analýzy obrazu. Systém ML využívá snímky pořízené po celém objektu pro technické a provozní účely k identifikaci potenciálních oblastí koroze, čímž se snižuje potřeba klasické manuální kontroly s její potenciálně zkreslenou analýzou.
V tomto scénáři může algoritmus ML také identifikovat případné problémy, které by se jinak při rozsáhlé manuální kontrole mohly přehlédnout. Když už tým kontrolorů a techniků nemusí osobně procházet celý závod, získá více času a energie na hledání co nejefektivnějších způsobů, jak odstraňovat a řešit problémy, které byly na strojích identifikovány.
Lidé a kultura
Digitální transformace není projekt. Je to cesta.
A přestože jsem měla to potěšení pracovat po boku mnoha odhodlaných a pro věc zapálených techniků, není to něco, co by dokázal realizovat jeden člověk.
Tato cesta zahrnuje mnohem víc než jen zavádění nových technologií. Zahrnuje lidi a kulturu organizace, stejně jako její stávající a plánované obchodní schopnosti. A samozřejmě jsou vždy ve hře i aspekty předpisů a jejich dodržování.
Začátkem tohoto roku uspořádala organizace ISA webinář o Průmyslu 4.0 a digitální transformaci, aby zjistila, co lidé vědí a jaké mají mezery ve znalostech. Naprostá většina našich účastníků měla alespoň nějaké obavy nebo se potýkala s interními problémy.
Anketa ISA o Průmyslu 4.0
42 % respondentů uvedlo: „Nevíme, kde začít – je toho moc.“ Další obavy se týkaly nákladů, nejasností ohledně toho, kdo je za projekt zodpovědný, a toho, zda je návratnost investic prokazatelná.
15 % respondentů však uvedlo: „Žádné překážky nemáme, jsme nadšení!“ To je skvělá zpráva a tento typ reakce bude stále častější, protože digitální transformace se v průmyslových a výrobních odvětvích stává stále rozšířenější.
Pokud se společnosti setkávají s odporem, měly by vyhledat další školení a zdroje, které jim pomohou předložit vedení firmy argumenty. Existuje mnoho skupin podporujících profesionální techniky, které mohou pomoci demystifikovat Průmysl 4.0 a digitální transformaci a řešit běžné námitky.
Nezapomínejte na kybernetickou bezpečnost
Se zaváděním a zdokonalováním chytré výrobní technologie se objevují nové a stále větší výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež přesahují rizika na úrovni IT zařízení. Tato oblast, označovaná jako kybernetická bezpečnost provozních technologií (PT), se týká zabezpečení a bezpečnosti průmyslového prostředí a má zásadní význam, pokud jde o zabezpečení infrastruktury, dodavatelských řetězců a dalších oblastí.
Jednou z největších výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti PT jsou starší zařízení, která se nacházejí ve velké části globální kritické infrastruktury. Na trhu se stále častěji objevují specifická bezpečnostní zařízení a platformy pro PT, které tuto výzvu řeší, ale jsou mezi nimi značné rozdíly a nejsou přijímány jednotně.
Očekáváme, že v letech 2023 a 2024 budou státní úřady a vlastníci průmyslových výrobních prostředků vyžadovat přísná řešení, která představují nejvyšší úroveň zabezpečení a interoperability, a budou usilovat o shodu s uznávanými mezinárodními normami, jako je ISA/IEC 62443. Další klíčovou oblastí, na niž se bude soustředit pozornost, je rozvoj pracovních sil. Manažeři závodů se budou v nadcházejících letech ještě více zaměřovat na školení a certifikační programy v oblasti kybernetické bezpečnosti PT.
Digitalizace umožněná průmyslovým internetem věcí (IIoT) se v posledním desetiletí zvýšila díky pokroku v technologii senzorů, které nabízejí stále více kontextových informací o zařízeních, procesech a operacích. Nové aplikace a vylepšení mohou také znamenat větší zranitelnost, a proto je důležitou součástí digitální transformace strategie řízení a zmírňování rizik.
Nejdeme už pozdě?
Průmysl 4.0 není cíl, je to neustálá cesta. Výrobci, kteří dokážou nejlépe optimalizovat své kyberneticko-fyzické systémy se svou pracovní silou, budou na svém trhu vítězi. Naše rada zní: Udělejte, co můžete, ještě dnes. Zítra se probuďte a zase udělejte, co můžete. Nikdy není pozdě začít.
Bude Průmysl 5.0?
Již nyní se hovoří o konceptu Průmysl 5.0, jehož cílem je definovat úlohu a přínos průmyslu pro společnost jako celek. Zatímco v Průmyslu 4.0 jde o zlepšování bezpečnosti, procesů, efektivity a ziskovosti, Průmysl 5.0 se zaměřuje na odolné, na člověka zaměřené a udržitelné obchodní strategie.
Stejně jako v případě Průmyslu 4.0 se může jednat o myšlenky, které již organizace realizují. Mnoho společností se například zavázalo k udržitelnosti a environmentálním postupům, přičemž některé z nich přijaly další závazky týkající se vědecky podložených cílů. Stejně jako v případě Průmyslu 4.0 vyžadují smysluplné změny potřebné k transformaci podniku změnu myšlení. ISA se jako sdružení profesionálů zaměřuje na to, jak mohou lidé zlepšit svět. Možná že místo digitální transformace tomu budeme říkat lidská transformace. V každém případě se Průmysl 5.0 jeví jako další strategický směr pro průmyslové a vládní iniciativy.
Autorka článku, Claire Fallonová, je výkonná ředitelka společnosti International Society of Automation (ISA), obsahového partnera vydavatelství CFE Media and Technology. Upravil David Miller, obsahový ředitel časopisu Control Engineering, CFE Media and Technology, dmiller@cfemedia.com.
Zdroj: https://www.vseoprumyslu.cz/digitalizace/prumyslovy-internet-veci/hodnoceni-prumyslu-4-0-postupujete-dostatecne-rychle.html
Zotavení z vysoké inflace. Deloitte zveřejnil výhled české ekonomiky pro letošní rok.
24.1.2024, Zdroj: ČTK
Tuzemská ekonomika zažila v roce 2023 negativní dopady energetické krize i vysoké inflace, což vedlo k poklesu HDP. Nová prognóza poradenské a technologické společnosti Deloitte předpokládá pro letošní rok růst HDP o 1,1 %. Tahounem má být zahraniční obchod a snížení inflace by pak mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Ekonomové Deloitte rovněž očekávají mírný růst nezaměstnanosti a také reálných mezd, konkrétně o 1,9 %.
“Ohlédnutí za loňským rokem obnažuje problémy naší ekonomiky, která v posledních letech prošla sérií nebývale silných šoků. Pandemií počínaje a energetickou krizí konče. Česko je bohužel jedinou zemí EU, která se stále nedokázala vypořádat s negativními dopady těchto šoků a kde výkon ekonomiky stále nedosáhl úrovně z konce roku 2019,” říká hlavní ekonom Deloitte David Marek s tím, že tento trend byl ovlivněn zejména poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily zejména problémy v německé ekonomice, která je úzce propojena s tou českou.
Loňský rok podle něj ale můžeme vnímat i jako bod obratu. “Vláda dokázala prosadit konsolidační balíček, který by měl výrazným způsobem přiblížit veřejné finance k dlouhodobě udržitelnému stavu, tedy zpomalit v příštích letech tempo růstu zadlužení o 150 miliard korun ročně. Zásadním příspěvkem ke konsolidaci financí jsou také postupné změny v důchodovém systému,” uvádí David Marek a doplňuje, že vláda sice v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí udělala výrazný kus práce, ale další úsporná opatření budou muset ještě přijít. Podle něj se však pravděpodobně objeví až po sněmovních volbách v roce 2025.
Mezi další pozitiva loňského roku uvádí změnu valorizačního vzorce a navázání věkové hranice pro starobní důchody na prodlužující se délku života, což podle něj v příštích desetiletích velmi výrazně sníží očekávané schodky. Dále zmiňuje i zásadnější pokrok v digitalizaci veřejné správy, včetně vyplácení důchodů a sociálních dávek nebo obrat ve výstavbě dopravní infrastruktury.
Pro rok 2024 očekávají ekonomové Deloitte pokračující pokles inflace i svižné snižování úrokových sazeb, které se na konci letošního roku mohou pohybovat kolem 3,50 %. “Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude zásadní vývoj inflačních očekávání, respektive setrvačnosti inflace. Očekáváme, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách bude v roce 2024 činit 2,7 %,” uvádí v analýze Výhledy české ekonomiky pro rok 2024.
Vláda by se podle expertů největší poradenské firmy světa měla v následujícím období zaměřit na plně digitalizované stavební řízení, kde Česko v mezinárodních srovnání trestuhodně zaostává, nebo na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, která si v letech 2024 až 2050 vyžádá zhruba 5 bilionů korun. Dále by její pozornost měla směřovat do náročné proměny energetiky, kde se nezbytné náklady v příštích 30 letech odhadují na 3 až 4 biliony korun. Energetiku navíc již v letošním roce čekají dva zásadní momenty – aktualizace Státní energetické koncepce a výběr dodavatelů nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany. Zásadní investicí do budoucnosti jsou pak také efektivně vynaložené výdaje na kvalitnější školství, vědu a výzkum.
Celá analýza ekonomů Deloitte nazvaná Výhledy české ekonomiky pro rok 2024
“Po několika složitých letech dává rok 2024 české ekonomice naději k nadechnutí a návratu k růstu. Podmínky zůstávají v řadě oblastí složité. Zejména geopolitická situace je nadále zdrojem nestability. Hlavní problémy, kterým Česko muselo čelit, včetně vysoké inflace, však odezněly či odeznívají. Jsou tu tedy dobré podmínky pro to, aby se česká ekonomika znovu nadechla a začala opět prosperovat,” dodává hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Od 17. února je účinné DSA. Přinese mnoho výhod uživatelům digitálních služeb.
16.2.2024, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dne 17. února 2024 nabude plné účinnosti nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (tzv. nařízení DSA), které výrazně mění pravidla pro fungování online zprostředkovatelských služeb (poskytovatelé připojení k internetu, cachingové služby, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, online platformy, webový hosting či internetové vyhledávače). Uživatelům těchto služeb nařízení DSA přiznává nová práva, díky kterým získají větší kontrolu nad poskytovanými službami.
Na dodržování nových pravidel bude dohlížet koordinátor digitálních služeb, kterým bude určen Český telekomunikační úřad. Jeho působnost bude upravena zákonem o digitální ekonomice, který nařízení DSA adaptuje v České republice a který v současné době připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Na online tržištích již nemohou prodávat prodejci, o nichž nemá poskytovatel služby dostatek informací. Online platformy již nesmí cílit reklamu na děti. Platforma již vám nemůže smazat příspěvek, aniž by uvedla důvod. Musí být zajištěn jednoduchý mechanismus nahlašování nezákonného obsahu a poskytovatel platformy se oznámením musí zabývat. To jsou jen některé z novinek, které přináší nařízení DSA pro uživatele služeb. Většiny povinností jsou zproštěny malé a mikro podniky a povinnosti jsou odstupňovány podle velikosti subjektů. Kontrola a vymáhání některých povinností podle DSA bude spadat i pod ÚOOÚ.
„Nové kompetence v digitální agendě jsou pro nás velkou výzvou, současně však i příležitostí ukázat, že vedle uživatelů služeb elektronických komunikací a poštovních služeb dokážeme pomoci i uživatelům digitálních služeb, stejně jako být partnerem jejich poskytovatelům,“ uvedl předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.
„Digitální služby jsou součástí našeho každodenního života. Využíváme je nejen k zábavě, ale také v podnikání. Naším cílem je, aby bylo on-line prostředí co nejvíce bezpečné, proto jsme připravili zákon o digitální ekonomice, díky kterému uživatele lépe ochráníme a menším firmám pomůžeme zajistit spravedlivější prostředí pro jejich podnikání,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Český telekomunikační úřad, který bude určen koordinátorem digitálních služeb v ČR, se na tuto roli aktivně připravuje. Komunikujeme na mezinárodní úrovni i s dotčenými poskytovateli a zájemci o roli důvěryhodných oznamovatelů a subjektů mimosoudního řešení sporů. Dále plánujeme několik tematických workshopů, na kterých chceme DSA blíže vysvětlit veřejnosti. Připravujeme osvětové materiály k DSA a plánujeme i průvodce pro dotčené subjekty. K činnostem, které ČTÚ může vykonávat i bez účinnosti zákona, patří např. asistence stakeholderům s on-boardingem do Databáze transparentnosti, postupování stížností na zahraniční poskytovatele koordinátorovi příslušného členského státu, mapování trhu či předávání informací EK.
V některých aktivitách, jako je řešení stížností a podnětů veřejnosti, kontrolní činnost a ukládání sankcí či certifikování subjektů pro mimosoudního řešení sporů, důvěryhodných oznamovatelů a prověřených výzkumných pracovníků, musíme vyčkat na účinnost připravované právní úpravy.