RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Byrokratický přežitek Rakouska-Uherska končí. Budou po zrušení papírových kolků následovat účtenky?*
ČSÚ: Průměrná domácnost dala loni za bydlení 8299 Kč, meziročně o 22 procent víc.*
Zdravotní pojištění v zahraničí.*
Byrokratický přežitek Rakouska-Uherska končí. Budou po zrušení papírových kolků následovat účtenky?
Pomalá cesta České republiky k odstraňování byrokracie a papírování konečně dosáhla důležitého milníku. V letošním roce se ruší papírové kolky, kterými se dlouhá desetiletí platily různé správní a soudní poplatky na úřadech.
05.03.2024 | BusinessInfo.cz
„Z důvodu zrušení kolků (kolkových známek) zákonem o konsolidaci veřejných rozpočtů nelze s účinností od 8. 2. 2024 v pokladně Okresního soudu v Berouně zakoupit kolky (kolkové známky). Platby za soudní poplatky je možno provést v pokladně soudu v hotovosti či převodem na účet“. Toto stručné oznámení na webových stránkách Okresního soudu v Berouně dokumentuje jedno z nejvýznamnějších omezení zbytečné byrokracie v Česku za poslední roky.
Právě na nutnost platit v době internetového bankovnictví a platebních karet řadu administrativních poplatků papírovými kolky si stěžovali podnikatelé řadu let. První vlna stížností přišla po zavedení datových schránek, kdy přes kompletní korespondenci vedenou s úřady elektronickou formou byla u řady úkonů posledním krokem cesta na úřad, zakoupení a nalepení kolku na papírový dokument. Další vlna stížností na kolky přišla s pandemií koronaviru, kdy i době nejhorších lockdownů a přes doporučení hygieniků nevyhledávat veřejné prostory museli podnikatelé vyrážet osobně na úřady k nákupu kolků.
Pro podnikatele bylo přitom shánění kolků stále těžší, protože řada úřadů kvůli klesajícímu zájmu o jejich využívání zrušila prodej těchto cenin již před lety. „Od 01.01.2013 byl zrušen prodej kolků u Okresního soudu v Rokycanech. Zakoupení kolků je možné na České poště,“ uvádí například stránky Okresního soudu v Rokycanech.
Stát ušetří náklady
Podle ministerstva financí mělo využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje dlouhodobě sestupný trend. „S existencí kolkových známek je spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že kolkové známky mohou být předmětem těžko odhalitelné trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová dodala: „Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje k posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za distribuci kolkových známek“. Zároveň ministerstvo ušetří náklady spojené s výrobou těchto známek. Například v letech 2014 a 2016 zaplatil erár Státní tiskárně cenin za dvě emise kolků více než tři a čtvrt milionu korun.
Tisk však nebyl jediným nákladem, další výdaje tvořily například poplatky za distribuci kolků. „V období 2014 až 2021 činily kumulované náklady v souvislosti s kolky téměř půl miliardy, ročně tak státní rozpočet ušetří desítky milionů korun,“ dodala Petra Vodstrčilová .
V rušení kolků Česko značně zaspalo za řadou zemí. O deset let ho předběhlo například sousední Slovensko, které zrušilo papírové kolky již v prosinci roku 2014. Již v roce 2002 byly kolky zrušeny také v Rakousku, další zemi někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od jehož dob se v Česku kolky nepřetržitě používají až dodnes. Papírový přežitek zrušily i další evropské země, jako Belgie, Finsko, Švédsko, Francie, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Rumunsko. Bez tohoto byrokratického vynálezu se v minulosti zcela obešly Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, nebo Španělsko.
Papírová pojistka proti korupci
Kolky měly smysl v době, kdy neexistovaly bezhotovostní platby. V časech, kdy se platilo pouze hotovostí, omezovaly kolkové známky riziko korupce a zpronevěry na úřadech. Úředníci totiž nepřicházejí do styku s penězi. V současnosti je to přesně naopak. V době elektronického bankovnictví představují právě anonymní kolkové známky riziko podvodů. V minulosti bylo odhaleno například větší množství kolkových známek bez lepidla, u kterých se zjistilo, že byly odstraněny z archivovaných kolkovaných spisů a uvedeny znovu do prodeje.
Kolkové známky nepřestávají platit naráz. Rok 2024 je přechodným obdobím, kdy se firmy a podnikatelé mohou zbavit starých zásob nakoupených kolků. Pokud odhadují, že jich mají nakoupeno více, než stačí do konce roku využít, mohou přebytečné kolky prodat.
Proces není zrovna jednoduchý. „Žadatel musí o odkup písemně požádat a předložit svůj doklad totožnosti. V žádosti uvede počet kolkových známek dle jednotlivých nominálních hodnot a jejich úhrn, svoje jméno a příjmení, přesnou adresu a zároveň stvrdí svým podpisem příjem vyplacené částky. K odkupu musí být předloženy obě části kolkové známky,“ uvádí na svém webu Česká pošta, která je zpětným odkupem kolků pověřena. Podnikatelé však nedostanou zpět celou částku, kterou za nákup kolků vynaložily. Pošta si účtuje poplatek ve výši 5 procent z hodnoty kolků. Kolky navíc nelze vyměnit na všech pobočkách pošty. Od roku 2025 nebudou papírové kolky platit ani je nebude možné směnit za peníze.
Kolky končí, potvrzení se vytiskne
Odborníci upozorňují, že ani zrušení kolků nepřináší mnohdy skutečný úbytek byrokracie spojené s používáním papírových dokladů. „V současné době platba na účet často končí vydáním papírového potvrzení, což částečně znehodnocuje snahu o snížení papírové byrokracie,“ upozorňuje Pepe Rafaj, vedoucí právní pracovní skupiny Sdružení pro digitální účtenky (SDU).
Právě vytvoření digitální účtenky by mělo být v Česku dalším krokem odstranění byrokracie a zbytečného množství papíru vyplýtvaného na tisk nejrůznějších potvrzení a dokladů. „Stále hledáme řešení, jak vytvořit digitální potvrzení nebo účtenku, která by byla považována za nezpochybnitelnou a zároveň byla přijatelná pro všechny účastníky transakce,“ potvrdil Pepe Rafaj.
Na setkání u kulatého stolu, který se konalo v minulých dnech, účastníci vyzvali poslance ke zrychlení přípravy adekvátní digitální legislativy, která by měla řešit přechod od papírových procesů k plně digitálním transakcím. „Tento legislativní rámec by měl umožnit vytvoření spolehlivých digitálních systémů, které zajistí důvěru a bezpečnost v digitálním prostředí,“ zdůraznil Pepe Rafaj.
Přijde zrušení účtenek?
Sdružení v současné době hledá cesty, jak podpořit vývoj a implementaci digitálních účtenek, které by splňovaly všechny nároky na důvěryhodnost, bezpečnost a přístupnost. „Jsme si vědomi, že cesta k plné digitalizaci a odstranění papírové byrokracie bude vyžadovat komplexní řešení, včetně vzdělávání a podpory digitální gramotnosti, vytvoření spolehlivých digitálních systémů a právních rámců, které umožní jejich široké přijetí,“ uzavřel Pepe Rafaj.
Papírové účtenky, které musí i v digitální době podnikatelé lepit do přehledů v účetnictví, nejsou jedinou byrokratickou komplikací současnosti. Další představují například pokladny na úřadech. V době, kdy lze platit bezhotovostně kartou, by mohly bezhotovostní platby přijímat všechny odbory, které vybírají od podnikatelů různé poplatky. Jejich centralizované hrazení na specializovaných pokladnách vede ke zbytečné ztrátě času na úřadech, kde podnikatelé musejí vystát jednu frontu na oddělení, kde vyřizují konkrétní agendu, a druhou na pokladně, aby uhradili potřebný poplatek.
Dalibor Dostál
Druhy kolkových známek
Hodnota / Barva vrchního tisku
1 Kč – Žlutá
5 Kč – Žlutá
10 Kč – Olivově zelená
20 Kč – Olivově zelená
50 Kč – Hnědozelená
100 Kč – Tyrkysově modrá
200 Kč – Blankytně modrá
500 Kč – Fialová
1000 Kč – Oranžová
Zdroj: Česká pošta
ČSÚ: Průměrná domácnost dala loni za bydlení 8299 Kč, meziročně o 22 procent víc.
29.2.2024, Zdroj: ČTK
Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta,“ řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o 12 procent a za nájemné asi o šest procent
Téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich podle Měřinské „lehce přibylo“. Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.
Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů. Ve vlastním domě náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12.251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes 30 procent příjmu.
Ti, kteří měli vlastní byt, měsíčně za bydlení platili loni průměrně 6996 korun. Utratili tak 14 procent svých čistých příjmů. Pobyt u příbuzných či známých vyšel v průměru na 5815 korun měsíčně. Bylo to 17,6 procenta příjmu. U rodiny či přátel pobývají nejčastěji studenti a nízkopříjmové rodiny, podotkla Měřinská.
Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.
Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.
ktk rdo
Zdravotní pojištění v zahraničí.
9.2.2024, Zdroj: VZP
Pokud jedete na lyžovačku do zahraničí, může se tato informace hodit. Mrkněte, jak je to se zdravotním pojištěním.
Na základě platné kartičky pojištěnce (průkaz pojištěnce / EHIC) bude pojištěnci v zemích EU, EHP a ve Švýcarsku poskytnuta nezbytná zdravotní péče na účet zdravotní pojišťovny. Jako občan ČR máte v uvedených zemích s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění.
Abyste mohl uplatnit průkaz EHIC, musí vám být nezbytná zdravotní péče poskytnuta ve zdravotnickém zařízení, které je napojeno na veřejný systém zdravotního pojištění (zařízení je financováno z veřejných zdrojů). Při poskytnutí zdravotní péče se budete muset ve zdravotnickém zařízení prokázat platným průkazem EHIC.
Poskytnutou zdravotní péči uhradí zdravotnickému zařízení místní zdravotní pojišťovna a náklady následně přeúčtuje zdravotní pojišťovna. Vy za ošetření zaplatíte jen to, co by za něj zaplatil místní pojištěnec – např. regulační poplatek, poplatek za recept či hospitalizaci, poplatek za návštěvu lékaře nebo za předepsané léky apod.
Co je to nezbytná péče?
Za nezbytnou zdravotní péči je považována zdravotní péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta. Péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby pacient nemusel odcestovat ze zahraničí dříve, než zamýšlel. O konkrétním rozsahu a způsobu poskytnutí péče rozhoduje místní ošetřující lékař.
Co není nezbytná péče?
Naopak nejde o takovou zdravotní péči, za kterou by pojištěnec přímo vycestoval, nebo o péči, kterou by zdravotní stav pojištěnce nevyžadoval (např. preventivní prohlídky, plánovaná operace).
Za nezbytnou péči nejsou dále považovány zmíněné poplatky spoluúčasti, transport do domácí země, repatriace ostatků, zásah horské služby, letecký transport atd.
Navíc ne všechna zdravotní péče může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tak jako v České republice – v každé zemi mohou platit jiná pravidla a právní předpisy. Proto je před vycestováním vhodné se seznámit s podmínkami zdravotního systému, resp. zdravotního pojištění dané země. Zároveň doporučujeme před vycestováním uzavřít komerční cestovní pojištění – např. s případným připojištěním rizikových sportů.
Zdravotní péče v soukromém zdravotnickém zařízení a refundace
Pokud by byla pojištěnci poskytnuta zdravotní péče v zahraničí v soukromém zdravotnickém zařízení (jiném než napojeném na systém veřejného zdravotního pojištění) a neměl uzavřeno komerční cestovní pojištění, musí si náklady na tuto poskytnout péči uhradit sám.
Následně po návratu do ČR může pojištěnec zažádat u své zdravotní pojišťovny o náhradu uhrazených nákladů, tzv. refundaci. Má to však svá pravidla – refundace je možná pouze do výše, která by byla českou zdravotní pojišťovnou hrazena při poskytnutí těchto zdravotních služeb na území ČR (tzn. do výše českých „cen“ a jen pokud šlo o péči, která je v ČR z veřejného zdravotního pojištění hrazená). K žádosti je třeba doložit potvrzení o úhradě a veškeré doklady o poskytnutých zdravotních službách. Žádost je následně projednána ve správním řízení a v případě splnění zákonných podmínek pak může být pojištěnci přiznána částka k refundaci.
Devizový trh 10. týden.
24-03-12 IN Devizový trh 10. týden