RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Průzkum: Digitalizaci využívá pětina řemeslníků, ušetřit může 32 hodin měsíčně.*
Zvládne české zdravotnictví nadcházející výzvy? Aneb jak efektivněji využívat dostupné zdroje.*
Uvádění textu na obalu – bez konzervačních látek.*
Uvádění textů na obalu – ruční práce.*
Záporné hmotnostní odchylky v případě, že neexistuje komoditní vyhláška.*
Průzkum: Digitalizaci využívá pětina řemeslníků, ušetřit může 32 hodin měsíčně.
26.2.2024, Zdroj: ČTK
Digitalizaci využívá v České republice každý pátý řemeslník. On-line řešení přitom po nich mnohdy chtějí jejich zákazníci a naopak sami řemeslníci je požadují od svých dodavatelů. Celkově by digitalizace řemeslníkům, co se týká vyřizování objednávek, smluv, plánování a účetnictví mohla pomoci ušetřit až 32 hodin měsíčně. Vyplývá to z dat poptávkového serveru ePoptávka.cz, které má ČTK k dispozici.
Řemeslníci při digitalizaci nejčastěji využívají elektronické vystavování faktur, nástroje pro rozpočty řemeslných prací či on-line stavební deníky, které zajišťují písemný záznam o prováděné práci. V Česku se podle serveru digitalizuje celý stavební sektor, inovace a digitalizace v tomto odvětví ale patří mezi ty pomalejší.
„Nelze si nevšimnout, že jde digitalizace napříč všemi odvětvími velmi rychle kupředu. Tomuto trendu se brzy bude muset přizpůsobit také segment řemeslníků. Situace ve stavebnictví je taková, že zatímco velké společnosti využívají pokročilá softwarová řešení pro jednotlivé oblasti své působnosti a do digitalizace investují, řemeslníci oblast digitalizace teprve prozkoumávají,“ uvedl ředitel společnosti ePoptávka.cz Otto Kočí.
Web uvádí, že digitalizaci stavebního sektoru posouvají kupředu především velké developerské společnosti nebo start-upy. Zatímco velké firmy si podle serveru mohou dovolit rozsáhlé inovace, testování a hledání řešení na míru, situace u řemeslníků je odlišná. S digitalizačními procesy teprve začínají a navíc musí více zvažovat, která řešení jsou pro ně vhodná a pomohou jim posunout jejich podnikání kupředu. Podle Kočího přitom může digitalizace pomoci řemeslníkům zvýšit efektivitu, usnadnit kontrolu nad jednotlivými aktivitami nebo zjednodušit a zrychlit účetní agendu.
Ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) loni v listopadu uvedl, že v roce 2030 bude devět z deseti pracovních pozic v Česku vyžadovat základní digitální dovednosti. V současnosti má základní znalosti o digitálních technologiích 60 procent Čechů, což je o šest procentních bodů více, než je průměr EU. Za dalších sedm let bude vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti 80 až 90 procent pozic.
Server ePoptávka.cz v lednové analýze uvedl, že poptávka po řemeslnících v ČR meziročně vzrostla o 7,9 procenta. Zájem byl převážně o menší řemeslnické práce a servis. Rostla také poptávka po stavebních pracích, nikoliv ale v souvislosti s novou výstavbou. Zájem zákazníků značně vzrostl o hodinové manžely, instalatéry, techniky a opraváře všeho druhu. Meziroční nárůst po opravářích a servisních službách činil 21 procent. Sháňka po stavebním materiálu meziročně klesla o 19 procent.
Server ePoptávka.cz propojuje poptávající s jednotlivými dodavateli. Firma o sobě uvádí, že zpracovává poptávky drobných řemeslných prací i veřejných zakázek.
jbr rdo
Zvládne české zdravotnictví nadcházející výzvy? Aneb jak efektivněji využívat dostupné zdroje.
Praha, 11. března 2024 – Prodlužování věku dožití, snižování podílu obyvatel platících odvody na veřejné zdravotní pojištění, rostoucí počet pacientů s chronickými nemocemi nebo zavádění nových technologií vede k postupnému zvyšování nákladů na zdravotnictví. Při současném tempu růstu výdajů se v roce 2025 dostanou některé zdravotní pojišťovny do platební neschopnosti. Rozdíl v příjmech a výdajích celého systému veřejného zdravotního pojištění se v následujících desetiletích vyšplhá až k 3 procentům hrubého domácího produktu.
Hospodářská komora ČR proto ve spolupráci s Advance Institute uspořádala 11. března 2024 pracovní setkání k budoucnosti českého zdravotnictví, na kterém se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, zdravotních pojišťoven, Národní ekonomické rady vlády, Sdružení praktických lékařů a farmaceutického průmyslu zaměřili na otázky spojené s potřebnými kroky, jež povedou ke stabilizaci systému a efektivnějšímu využívání jeho zdrojů. Výstupy setkání budou využity k přípravě detailní zprávy o finančních potřebách českého zdravotnictví a formulaci doporučení pro změnu dohodovacího řízení, jež budou představeny v říjnu 2024.
Nehrozí nám jen dlouhodobý, ale i velmi akutní problém
Očekávaný rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění se dle makroekonomického modelu Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy bude v dlouhodobém horizontu zvyšovat až na 3 % HDP. „Pokud bychom však vzali v potaz nárůst výdajů zdravotních pojišťoven na úrovni posledních dvou let, bude rozdíl ještě mnohem vyšší a zdravotnictví narazí na finanční limity mnohem dříve,“ vysvětluje Pavel Hroboň, řídící partner Advance Institute. Podobný nárůst nákladů předpovídá i prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
„Je nepochybné, že na zdravotnictví budeme muset více platit. Nárůst příjmů z veřejných zdrojů ale nemůže pokrýt celý očekávaný růst nákladů. Jediným řešením, jak zachovat dostupnost a kvalitu péče, je zvyšování efektivity celého systému. Jasné kroky s dostatečně velkým dopadem směřující k vyšší efektivitě ale zatím v českém zdravotnictví postrádáme,“ vysvětluje Pavel Hroboň.
„Z pohledu zaměstnavatelů je nepřijatelné jakékoli další navyšování nepřímého zdanění práce v podobě navyšování odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Formou zdravotních benefitů a pracovně-lékařské prevence jsou ale zaměstnavatelé připraveni podporovat zdravotní péči zaměřenou na prevenci, abychom maximálně pomohli zajistit práceschopnost populace. Očekáváme ale od vlády, že se zaměří na dosahování vyšší efektivity a účelného vynakládání finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, rozvoj pluralitního systému zdravotních pojišťoven a vytvoření vhodných a dostatečně solidárních podmínek pro větší účast pacientů na financování zdravotní péče – a to již nyní v chystané novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,“ vysvětluje Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory.
Pohled průmyslu přináší David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP): „Je třeba mít na paměti, že v oblasti zdravotnictví se stále posuzuje pouze nákladová efektivita nové lékové intervence. Výdaje na léky však tvoří jen 16 % celkového zdravotnického rozpočtu. Je třeba posuzovat celek aktivit ve zdravotnické oblasti, hledat a nacházet slabá místa, přinášet nové postupy, nastavit optimální cestu pacientů zdravotnickým systémem a mnoho dalšího. Cílem všech těchto intervencí by mělo být nejen zlepšení zdravotní péče, ale také dosažení lepšího zdraví populace a větší efektivita ve využívání dostupných prostředků.“
Kroky ke zvýšení efektivity zdravotnického systému
„Z nedávných politických zásahů do odměňování lékařů je zřejmé postupné opouštění principů veřejného zdravotního pojištění,“ říká Tomáš Prouza. Ke zvýšení efektivity systému je však nutný pravý opak, tj. návrat k principům veřejného zdravotního pojištění jako samosprávného systému založeného na konkurenci zdravotních pojišťoven.
Dále je nutné nasměrování finančních prostředků do těch oblastí zdravotní péče, kde přinesou největší hodnotu pro české pacienty. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je postavit dohodovací řízení, tj. jednání mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotní péče, na reálných číslech o předpokládaném nárůstu objemu a cen potřebné zdravotní péče, s přihlédnutím k míře inflace, stárnutí obyvatelstva, informacím o nových technologiích a léčivech, jež se v budoucnu budou ucházet o vstup na český trh (tzv. horizon scanning) a dalším objektivním faktorům. Dohodovacímu řízení je třeba vrátit jeho postavení, které je podrýváno snahou odborových organizací neuznávat jeho výsledky a lobovat přímo na ministerstvu zdravotnictví nebo u vlády. Dalším nutným krokem je otevřít zdravotnictví potřebným inovacím v organizaci a poskytování péče, zcela nezbytné je také výrazné zvýšení transparentnosti rozhodování.
„Ke zvýšení efektivity zdravotního systému je zapotřebí nových forem poskytování zdravotních služeb například v oblasti distanční péče nebo koordinace péče o chronicky nemocné pacienty, restrukturalizace nemocniční sítě a celá řada dalších kroků. To vše na základě validních dat a s delším výhledem očekávaných potřeb a nákladů,“ dodává závěrem Pavel Hroboň.
Kontakt Advance Institute
MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
řídicí partner a interní lektor
tel.: 602 354 346
e-mail: hrobon@advanceinstitute.cz
Mgr. Martin Brychta
Tiskové oddělení
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY
Florentinum (recepce A) • Na Florenci 2116/15 • 110 00 Praha 1
M: +420 725 211 811
brychta@komora.cz
Uvádění textu na obalu – bez konzervačních látek.
27.2.2024, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Za jakých podmínek může výrobce uvádět na obalu text „bez konzervačních látek“.
Odpověď:
V nařízení (EU) 1169/2011 čl. 7c je stanoveno, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin.
Takže pokud není použití konzervačních látek do dané potraviny povoleno (např. do bílých jogurtů, smetany, medu, čokolády, sterilovaného ovoce a zeleniny, ovocné šťávy, cereálií, sušených těstovin, masných polotovarů a dalších), nelze na obalu uvádět „bez konzervačních látek“, protože všechny obdobné potraviny od všech výrobců konzervační látky neobsahují a zdůrazňování této skutečnosti se pokládá za snahu nadhodnocovat výrobek oproti srovnatelným výrobkům a tím uvádět spotřebitele v omyl. U takovýchto výrobků lze sdělení „bez konzervačních látek“ uvést pouze s dodatkem stejně jako ostatní výrobky tohoto druhu (např. např. bílý jogurt bez konzervantů, stejně jako ostatní bílé jogurty nebo všechny bílé jogurty neobsahují konzervanty apod.).
Legální je uvádět na obalu text „bez konzervačních látek“ u potravin, u kterých je použití konzervačních látek povoleno (nařízení (ES) 1333/2008) a výrobce konzervační látku nepoužil na rozdíl od jiných výrobců, kteří ji používají (např. jeden výrobce konzervuje hořčici kyselinou benzoovou, což je povoleno a jiný výrobce vyrábí hořčici bez konzervantů, což může deklarovat). Je proto třeba si vždy ověřit, zda se jedná o výrobek, do kterého se konzervanty přidávat nesmějí nebo naopak, který se chemicky konzervovat může.
Uvádění textů na obalu – ruční práce.
20.2.2024, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc.,
Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Za jakých podmínek může výrobce uvádět na obalu text „ruční práce“?
Odpověď:
Podle nařízení (EU) 1169/2011 informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné. Nesmějí být klamavé nebo uvádět spotřebitele v omyl. Nesmějí být zavádějící i pokud jde, mimo jiné, o způsob výroby nebo získání.
Texty „ruční práce“ nebo „ruční výroba“ nebo „vyrobeno ručně“ a další se stejným významem lze proto uvádět jen u tradičních výrob, kde významnou část činí ruční práce. Výrobce musí být schopen doložit, že se nejedná o sériovou strojní výrobu, ale že skutečně součástí výrobního procesu je ruční práce.
Záporné hmotnostní odchylky v případě, že neexistuje komoditní vyhláška.
6.2.2024, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Dobrý den,
jakou může výrobce použít přípustnou zápornou hmotnostní odchylku spotřebitelského balení v případě, že není k dispozici komoditní vyhláška? Jakým předpisem se pak řídit?
Jaký přístup zaujmout pro sladidla jako xylitol, aspartam, nebo třeba kyselinu citronovou?
Děkuji.
Odpověď:
Pokud má potravina v národní české komoditní vyhlášce stanovené záporné odchylky pro uváděné množství, zohlední se při kontrole tyto odchylky. Nejsou-li záporné odchylky vyhláškou stanoveny, pak potravina musí splňovat deklarované čisté množství nebo větší, záporné odchylky být nemohou. Pokud kontrolovaná potravina nebude ani s přihlédnutím k povolené odchylce vyhovovat deklarovanému množství, bude to kvalifikováno jako porušení článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 – tj. uvádění zavádějící informace o množství potraviny (čistém množství).
Sladidla (jako xylitol, aspartam a další) i kyselina citronová patří mezi přídatné látky. Přídatné látky, které se mohou používat při výrobě potravin jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách. V tomto nařízení jsou pro jednotlivé potravinové komodity uvedeny povolené přídatné látky pro danou komoditu, jejich přípustné množství a další podmínky pro jejich použití. Použití jiných než v tomto nařízení uvedených přídatných látek i jiných podmínek pro jejich aplikaci je zakázáno. Použité přídatné látky se musí povinně uvádět ve složení potraviny včetně funkce, kterou v potravině plní.
Devizový trh 11. týden.
24-03-19 IN Devizový trh 11. týden