RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

 25. 3. 2024

Novela liniového zákona.* 

Mění se princip zveřejnění datových schránek.* 

EU se shodla na přísnějších pravidlech pro označování původu medu.* 

Džus neexistuje! Jaký je rozdíl mezi koncentrátem a nektarem?* 

Devizový trh 12. týden.* 

Novela liniového zákona.

6.2.2024, Mgr. Jakub Hrček, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, dříve liniového zákona. Touto novelou však nedošlo pouze ke změně názvu zákona, ale také k řadě podstatných změn, z nichž ty nejzásadnější se pokusím níže přiblížit.

Původní účel novely sledoval transpozici Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1187, nicméně v průběhu legislativního procesu doznalo původní znění novely řady doplnění, a to i pozměňovacím návrhem ministra dopravy Martina Kupky, když např. tímto návrhem došlo k nahrazení původního zkráceného názvu, tedy liniového zákona, názvem zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

První podstatnou změnou je rozšíření infrastruktury, na kterou se zákon vztahuje. Nově se tak pro účely zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury považuje za dopravní infrastrukturu také infrastruktura pro vodní dopravu a železniční či silniční terminály.

Za pozornost stojí především rozšíření energetické infrastruktury, za kterou jsou pro účely tohoto zákona nově považovány stavby a zařízení pro energetickou bezpečnost, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan.

Je evidentní, že tato změna reaguje na nedávné události související s nestabilitou a překotnými změnami na světových trzích s komoditami a energiemi a má tedy za cíl vztáhnout pod urychlenou výstavbu také stavby a zařízení za účelem vyšší energetické stability a nezávislosti.

Novela by měla především podstatně zjednodušit procesy povolování a výstavby strategicky významné infrastruktury a současně tyto povolovací procesy zkrátit. Tak je tomu např. v případě některých staveb dopravní infrastruktury (vybraných staveb transevropské dopravní infrastruktury) u nichž by nově neměl proces udělovaní nezbytných povolení překročit délku čtyř let.

Zjednodušení povolovacích procesů však čelí také kritice části veřejnosti, která tvrdí, že v důsledku novely dojde k omezení práv dotčených subjektů, které budou mít v rámci správního řízení omezené procesní možnosti.

Jedná se především o omezení tzv. blanketních odvolání a omezené možnosti odkladného účinku správních žalob. Nově totiž bude nutné v rámci lhůty pro podání opravného prostředku dotčenému orgánu předložit i řádné odůvodnění tohoto opravného prostředku.

Nebude tak již možné podat opravný prostředek bez jakéhokoli odůvodnění, a toto odůvodnění předložit až po uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku. Autoři novely tuto změnu odůvodňují především činností ekologických spolků, které podle nich celý povolovací proces prodlužovaly neodůvodněnými odvoláními a námitkami, čemuž by nyní měl být konec.

V případě správních žalob proti rozhodnutí správních orgánů tyto žaloby nemají odkladný účinek na napadené správní rozhodnutí, nicméně žalobce má možnost v průběhu soudního řízení o odkladný účinek požádat. Nově však bude možné požádat o odkladný účinek v případě žalob podaných proti správním rozhodnutím týkajících se staveb, jež spadají mezi strategicky významnou infrastrukturu, pouze spolu s podanou žalobou, nikoli následně v průběhu řízení.

Kritice ekologů čelí i související novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kdy v případě strategicky významných staveb v režimu zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, jež vyžadují různá stanoviska a vyjádření dle zákona o ochraně přírody a krajiny, lze tyto stanoviska a vyjádření nahradit jednotným závazným stanoviskem k zásahu do přírody a krajiny, což by mělo rovněž povolovací procesy zrychlit.

V případě stavby dálnic a silnic, u nichž bude v rámci stavebního záměru nutné dělit či zcelovat pozemky, již nebude nově nutné vydávat povolení stavebního úřadu k tomuto dělení či scelování. Katastrální úřad by tak měl změnu zapsat na základě schváleného stavebního záměru a konkrétního geometrického plánu bez nutnosti samostatného rozhodnutí místně příslušeného stavebního úřadu.

U všech dopravních staveb v režimu zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury bude nově možné vést společné řízení o povolení daného stavebního záměru spolu s řízením o vyvlastnění pozemků nutných pro realizaci tohoto záměru, od čehož lze rovněž očekávat podstatné urychlení procesu výstavby.

Mezi podstatné změny patří dále např.:

  • zjednodušení povolovacích řízení v případě dostavby jaderných bloků, a to např. omezením lhůt pro závazná stanoviska a jejich přezkum;
  • zjednodušení pravidel pro povolovací procesy těžební činnosti, a to např. definicí kritických nerostů, mezi které patří mimo jiné všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu či nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku;
  • urychlení povolovacích procesů v případě výrobních kapacit strategického významu, jako např. výroba baterií, čipů, robotická výroba či zpracování vodíku.

Obecně tak lze konstatovat, že novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury sleduje zcela legitimní cíl, a to zajištění bezpečnosti, stability a zvýšení nezávislosti, a to především v oblasti energetiky, dopravy a strategické průmyslové výroby.

Dosažení těchto cílů má být zajištěno především zjednodušením povolovacích procesů a zkrácením jejich doby trvání, čehož samozřejmě nelze dosáhnout ke spokojenosti všech dotčených subjektů, tj. obcí, soukromých vlastníků pozemků či zájmových spolků a sdružení.

Ze strany těchto subjektů tak již nyní zaznívají kritické názory, podle kterých novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a souvisejících zákonů neúměrně zasáhne do jejich práv, a to mimo jiné omezením jejich procesích prostředků obrany v rámci správních řízení o navrhovaných záměrech.

Světové události poslední doby však jasně ukázaly, nakolik je bezpečnost, stabilita a nezávislost státu především v oblasti energetiky, průmyslu strategického významu, a tedy i souvisejících dopravních staveb, potřebná, přičemž zajištění této bezpečnosti, stability a nezávislosti se nemůže obejít bez zjednodušení procesu výstavby.

Až praxe a rozhodovací činnost soudů, včetně Ústavního soudu, však může ukázat, zda novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a souvisejících zákonů neomezuje dotčené subjekty a nezkracuje jejich práva v takovém rozsahu, který již nelze odůvodnit a vyvážit sledovanými cíli.


Mění se princip zveřejnění datových schránek.

6.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Od 1. 2. 2024 dochází ke změně v aplikaci SDS (Seznam datových schránek), která se týká zveřejnění a následného vyhledávání datových schránek typu FO (fyzická osoba) a PFO (podnikající fyzická osoba). Uveřejnění bude záležet na rozhodnutí subjektu povolit/zakázat zveřejnění svých dat.

Co seznam držitelů datových schránek obsahuje?

V seznamu držitelů datových schránek naleznete pouze fyzické a podnikající fyzické osoby, které daly souhlas se svým zobrazením (požádaly si o zveřejnění) v tomto seznamu, a dále všechny právnické osoby a orgány veřejné moci, které mají zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku.

Seznam držitelů datových schránek je zřízen na základě zákonného zmocnění uvedeného v § 14b zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů a je součástí informačního systému datových schránek.

Změna od 1. 2. 2024

S účinností od 1. 2. 2024 se v důsledku novely zákona č. 300/2008 Sb. mění princip zveřejnění datových schránek fyzických a podnikajících fyzických osob v seznamu držitelů datových schránek. Datové schránky uvedených typů byly ze seznamu držitelů datových schránek hromadně vymazány. Ke zveřejnění datových schránek fyzických a podnikajících fyzických osob v seznamu držitelů datových schránek dojde pouze v případě, pokud si o to držitelé datových schránek tohoto typu sami nově požádali (dali svůj souhlas v nastavení datové schránky).

K vyhledání datové schránky fyzické či podnikající fyzické osoby pro potřeby odeslání datové zprávy primárně slouží Klientský portál datových schránek po přihlášení na www.mojedatovaschranka.cz, popř. externí aplikace třetích stran (např. spisové služby, účetní aplikace atd.), kterými může být do datové schránky přistupováno.

Webové služby

Seznam datových schránek poskytuje webové služby. Specifikaci naleznete v tomto dokumentu.


EU se shodla na přísnějších pravidlech pro označování původu medu.

6.2.2024, Zdroj: Automatizace v potravinářství (www.prumyslovaautomatizace.com)

Evropská unie se shodla na přísnějších pravidlech pro označování medu, marmelád a džusů. Vedlo ji k tomu zjištění, že téměř polovina medů dovážených do EU má nejasný původ či nevalnou kvalitu kvůli přidanému cukru. Nově tak na obalech budou muset být konkrétní informace o zemi původu a o podílu směsí ve výsledném produktu, píše deník Le Monde. Právní předpis začne platit, až ho schválí Evropský parlament a jednotlivé členské státy.

Loňské zkoumání Evropské komise (EK) ukázalo, že zhruba u 46 procent z 320 testovaných směsí medu dováženého do EU je silné podezření z porušování pravidel EU. Nejčastějším prohřeškem je přidávání cukru nebo sirupů z rýže kvůli snížení výrobní ceny a zvýšení zisku. Jako podezřelé vyhodnotila zpráva téměř tři čtvrtiny medů dovážených z Číny a téměř všechny testované medy z Turecka a Británie.

Dosud bylo na medu prodávaném v EU uvedeno jen původ „v zemích EU“ nebo „mimo země EU“, někdy dokonce obě tato tvrzení zároveň. Skutečný původ tak byl pro spotřebitele nezjistitelný. Nová legislativa počítá s procentním údajem pro nejméně čtyři největší země původu a jejich kompletním výčtem. V budoucnu by měl podle plánů EU přibýt i kód, podle něhož by bylo možné vystopovat původ medu až ke konkrétnímu včelaři.

Nová legislativa se věnuje zejména medu, ale stanoví i základní pravidla pro marmelády a džusy. Na ovocných nápojích bude povinný nápis, zda obsahuje pouze přírodní cukry. Marmelády budou muset obsahovat nejméně 450 gramů ovoce na kilogram výsledného výrobku. Za tři roky pak EU vyhodnotí nová pravidla a případně zavede povinnost informovat i o zemi původu použitého ovoce, uvedla agentura AFP.

Zdroj: https://www.prumyslovaautomatizace.com/eu-se-shodla-na-prisnejsich-pravidlech-pro-oznacovani-puvodu-medu/


Džus neexistuje! Jaký je rozdíl mezi koncentrátem a nektarem?

14.3.2024, Zdroj: Informační centrum bezpečnosti potravin (www.bezpecnostpotravin.cz)

Rostoucí obliba ovocných nápojů a jejich široká nabídka v maloobchodu generuje u mnoha spotřebitelů základní otázku: Jak poznat jejich kvalitu a zdali bylo k jejich výrobě použito skutečně ovoce, nebo zdali jde o produkt, který svým složením spíše připomíná oslazenou a ovocným aromatem obohacenou vodu. Ve skutečnosti to ale není zas tak složité.

I když jsou ovocné nealkoholické nápoje lidově povšechně označované jako džusy, složení „džusů“ tuzemská legislativa nedefinuje. Označování ovocných nápojů je ale koncipováno tak, že by spotřebitel měl poznat kvalitu již z jejich názvů, z nichž mimo jiné vyplývá také vyhláškou stanovený podíl ovoce, a také technologie, která byla při výrobě těchto produktů použita. Příslušné parametry přitom stanovuje zatím poslední novelizace z roku 2018, konkrétně vyhláška 248/2018 Sb., podle níž se jako „džus“ nebo „juice“ mohou označovat pouze výrobky odpovídající definici ovocné (nebo zeleninové) šťávy. Pro ovocnou šťávu, která je vyrobena přímým lisováním z ovoce, lze také použít označení mošt.

ŽÁDNÉ ŘEDĚNÍ

Vůbec nejkvalitnějším výrobkem (a také obvykle nejdražším) jsou nápoje označované jako „fresh“, případně jako „přímá šťáva“, což je čerstvě vymačkaná ovocná (nebo zeleninová) šťáva bez jakýchkoli dalších úprav. Nevýhodou těchto produktů ovšem je kromě ceny jejich velmi krátká trvanlivost, což je jedním z důvodů, proč je takových produktů v nabídce maloobchodu málo, a setkat se s nimi se tak spotřebitelé mohou spíše v nabídce některých restaurací a kaváren.

ZÁKAZ DOSLAZOVÁNÍ

Vzhledem k tomu jsou z hlediska kvality a obsahu ovoce nejlepší volbou produkty označované jako ovocná (nebo zeleninová) šťáva. Takové nápoje obsahují výhradně ovocnou složku, a mohou být také označeny právě i jako džus či juice, nebo jako „stoprocentní“. To proto, že jejich složení odpovídá složení příslušné suroviny, a do těchto výrobků se tedy nesmí nic přidávat, ani se nesmí ředit. Jako ovocná šťáva se přitom označují i produkty z rajčat, která se pro tyto účely považují za ovoce. Drtivá většina ovocných šťáv se ovšem vyrábí z koncentrátu, což má být uvedeno na obalu výrobku, stále ale platí, že ani do těchto produktů nesmí být přidáván cukr, konzervanty nebo barviva. Koncentrát pak podle vyhlášky vzniká po primárním odpaření vody „opětovným doplněním takového podílu pitné vody, jaký byl odstraněn při koncentraci šťávy, přičemž aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními prostředky ze stejného druhu ovoce nebo zeleniny mohou být do šťávy vráceny“.

MNOŽSTVÍ OVOCE

Nižší, ale stále relativně vysoký podíl ovoce ještě představují produkty označované jako nektar, což je směs ovocné šťávy zejména s vodou a cukrem (a proto jsou také levnější), přičemž podíl ovocné složky musí být minimálně 25 procent (to se týká zejména exotických druhů ovoce, podíl ale může být i vyšší). Například v případě nektaru z jablek (ale také třeba z hrušek nebo broskví) musí ovoce tvořit minimálně 50 procent. Skutečný podíl ovoce pak musí být uveden na obalu výrobku.

Přímé šťávy, ovocné šťávy a do jisté míry i nektary lze tak označit za ovocné nápoje, jejichž podstatnou složkou ovoce opravdu je, a pokud tuto skutečnost spotřebitelé preferují, měli by při výběru ovocných nápojů upřednostnit právě tyto kategorie produktů. Další typy ovocných nápojů už toho totiž mnoho s ovocem společného nemají.

JEN PÁR PROCENT

Jde především o poměrně širokou škálu výrobků označovaných jako ovocný nápoj, případně ovocný nápoj s příchutí, u nichž činí podíl ovocné složky méně než 25 procent, v praxi jde ale o podíly mnohem nižší, často v řádu jednotek procent. To samé platí pro výrobky označované jako limonáda, které se od ovocných nápojů liší zejména tím, že jsou sycené kysličníkem uhličitým. Pokud je přitom obsah oxidu uhličitého vyšší, než 2 g/l, musí být na obalu výrobku uveden údaj, že jde o sycený nápoj.

HLAVNÍ SLOŽKA CUKR

Na závěr pak ještě jeden pojem, hojně používaný a také kupovaný, a to je sirup. To je podle v úvodu zmiňované vyhlášky nápojový koncentrát, který obsahuje více než 50 procent cukrů. Což také není zrovna ideální volba, byť sirupy se pro potřeby přímé konzumace ředí vodou.

Tak či tak lze ale zopakovat, že pro potřeby základní orientace v kvalitě, pokud mluvíme o skutečném obsahu ovoce v nealkoholických nápojích, stačí řadovému spotřebiteli znalost výše zmiňovaných pojmů (šťáva, nektar, limonáda atd.) To v praxi znamená, že není bezpodmínečně nutné studovat veškeré informace na obalech výrobků, i když ten, komu to nedělá potíže, by si takové údaje číst měl.

Nakonec ještě pár slov k často diskutovanému podílu vlákniny a ztrátě některých látek lisováním ovoce. To se v praxi lisuje i se slupkami, a dochází-li při výrobě koncentrátů k odpařování vody, je vhodné vědět, že vláknina procesem odpařování úplně nemizí. I tak jsou džusy a spol. v porovnání s čerstvým ovocem na vlákninu chudší, a základním závěrem proto je, že nejvyšší garanci příjmu všech pro člověka prospěšných látek z ovoce představuje jejich přímá konzumace.

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/dzus-neexistuje-jaky-je-rozdil-mezi-koncentratem-a-nektarem/


Devizový trh 12. týden.

24-03-26 IN Devizový trh 12. týden

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526