RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné.*
Velké obchodní společnosti mají mít ve vedení aspoň třetinu žen.*
Každá čtvrtá kontrolovaná restaurace klamala spotřebitele v informacích o nabízených pokrmech.*
Zákon o integračním sociálním podniku.*
Devizový trh 13. a 14. týden.*
Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné.
27.3.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
Český průmysl stále marně chytá druhý dech. Sráží ho inflace a také vysoké ceny energií, zejména elektřiny. Ty navíc letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. I kvůli tomu ekonomové nepředpokládají, že by se situace měla nějak výrazně změnit. Z posledních statistik přitom vyplývá, že v lednu v meziměsíčním srovnání průmysl jako celek poklesl o 2,3 %.
Přibližně polovina sledovaných odvětví sice meziročně zvýšila svůj výkon a přispěla tak k růstu, ale druhá polovina sektorů naopak přispěla k poklesu. „Rostly zejména oblasti automotive, chemický průmysl, výroba elektrických zařízení nebo potravinářství. Výraznější snížení tempa je ale nadále patrné u strojírenství, těžařství nebo v případě výroby nekovových minerálních výrobků,“ uvádí Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že za celý letošní rok se průmyslová výroba v Česku mírně propadne, a to o 0,2 procenta. „Kromě vysokých cen energií českému průmyslu nesvědčí ani nadále poměrně vysoké úrokové míry, tedy vysoké náklady financování a investic, které rovněž omezují zakázky – jak domácí, tak zahraniční,“ podotýká.
Energeticky náročná odvětví v problémech
Problém mají hlavně podniky z energeticky náročných odvětví, například společnosti vyrábějící ocel. „Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ vysvětluje Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie. Dodává, že výroba surové oceli v České republice loni dosáhla 3,4 milionu tun, což je nejnižší hodnota v historii.
Za menší konkurenceschopností stojí právě vysoké náklady společností, které se propisují do koncových cen výrobků. „K navyšování cen výrobků přistoupily firmy již v minulém roce. Promítly do nich extrémní nárůst cen energií, inflaci i náklady na dopravu,“ upozorňuje Marie Pomykalová, Head of Operations ve firmě Bibby Financial Services, factoringové společnosti, která poskytuje financování malým a středním podnikatelům.
Český průmysl ovlivňuje také útlum německé ekonomiky, což potvrzuje i aktuální komentář Ministerstva průmyslu a obchodu k situaci v průmyslu. „Další vývoj bude záviset kromě domácích faktorů také na situaci v Německu, kde průmyslová produkce meziročně klesá již osm měsíců v řadě,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický.
Vysoké ceny energií jsou dlouhodobým problémem
Český průmysl srážejí vysoké ceny energií dlouhodobě. Tuto oblast výrazně ovlivnila už energetická krize na podzim roku 2021. „Kdo neměl zafixované ceny, měl skutečný problém a obával se, jak dokáže provoz nadále udržet a financovat. Provozní náklady se zvýšily klidně i o 100 procent. Některé společnosti proto musely redukovat směny. Tam, kde běžel například třísměnný provoz, se přešlo na dvousměnný. Víkendové směny, pokud to zrovna daný průmyslový obor dovolil, některé firmy zrušily úplně,“ připomíná Marie Pomykalová z Bibby Financial Services.
I letos tedy společnosti budou muset hledat možnosti, jak náklady snížit. „Řada firem se snaží zvládnout situaci nějak sama, například zateplením budov nebo vlastní fotovoltaikou. Ve většině případů se firmy nesnaží příliš spoléhat na podporu od státu. Výsledkem pak může být fakt, že společnosti budou hledat úspory ve snížení výroby nebo i počtu zaměstnanců,“ předpokládá Pomykalová.
Návrh zákona: Velké obchodní společnosti mají mít ve vedení aspoň třetinu žen.
3.2.2024, Zdroj: ČTK
Výběr členů představenstva a rad by musel být transparentní s jednoznačnými a jasnými kritérii.
Praha 3. února
Velké obchodní společnosti v Česku by měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu. Výběr členů představenstva a rad by musel být transparentní s jednoznačnými a jasnými kritérii. Počítá s tím návrh zákona na podporu vyváženého zastoupení, který zveřejnila na svém webu vláda. Podle podkladů k zákonu by se změny v ČR dotkly pěti firem a bank. Ve vedení společností připadá ženám v EU v průměru 32,2 procenta křesel. V ČR je to 21 procent. Česko je tak v sedmadvacítce dvacáté a dlouhodobě sklízí kritiku za nízký podíl žen na řízení a malé pokroky při jeho zvyšování.
„Současný právní stav tak nemá na vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech obchodních společností pozitivní dopad. Nepovzbuzuje ženy a nepodporuje je v úsilí o členství ve vedoucích orgánech společností. Platný právní stav je z perspektivy dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů překonaný. Přetrvávání tohoto stavu by nepřineslo zlepšení,“ uvedli autoři. Podotkli, že větší pokrok byl ve státech, kde byla opatření závazná. V podkladech připomněli, že podle studií zvýšení podílu žen vede k vyšší výkonnosti, úspěšnosti a konkurenceschopnosti firem.
Pravidla upravuje loňská evropská směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností. Česko předpis musí převzít do 28. prosince. Podle podkladů ho přebírá v minimalistické podobě a český právní řád se nemění víc, než evropské právo vyžaduje.
Požadavky na vyvážené zastoupení se podle chystaného zákona mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur, nebo aktivy přes 43 milionů eur. Měly by buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. To platí i u mužů, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Podle podkladů by se zákon týkal společností ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR a Kofola Československo.
Obsazování rad má být podle návrhu transparentní a nediskriminační a pravidla musí být jasná, neutrální a jednoznačná po celou dobu od přípravy přes předběžný a užší výběr i stanovení skupin kandidátů. Pokud firma svůj cíl u podílu žen a mužů neplní, upřednostní ze dvou kandidujících se srovnatelnou kvalifikací a předpoklady toho, který patří k méně zastoupené skupině. Pokud by to společnost neudělala, mohl by se neupřednostněný kandidát či kandidátka obrátit na soud a žádat „zadostiučinění včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích“. Firma by musela prokázat, že nepochybila.
Společnosti by měly vyváženého složení ve svém vedení podle podkladů dosáhnout do pololetí 2026. Informace o pokroku a výběru kandidátů by měly zveřejňovat. Za nedodržování postupu by hrozily pokuty. Stav by monitorovala Česká národní banka u těch, jimž udělila povolení k podnikání či licenci. Ostatní by kontroloval úřad vlády.
Připomínky mohou resorty, odbory či zaměstnavatelé posílat do konce února.
Potravinářské inspekce: každá čtvrtá kontrolovaná restaurace klamala spotřebitele v informacích o nabízených pokrmech.
26.2.2024, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně ověřuje pravdivost údajů uváděných v provozovnách společného stravování – zejména restauracích a rychlém občerstvení – při nabídce pokrmů. Inspektoři při kontrole konfrontují údaje uvedené v jídelních a nápojových lístcích, nabídkových tabulích nebo ústním sdělením personálu se skutečným složením předmětného pokrmu. Cílem kontroly je prověřit, zda při nabídce nejsou spotřebiteli sděleny nepravdivé nebo zavádějící informace ohledně složení pokrmu, použité suroviny, případně zda nebyla na úkor spotřebitele nahrazena dražší složka pokrmu složkou levnější.
V roce 2023 inspektoři SZPI provedli tento typ kontroly v celkem 194 různých provozovnách společného stravování. Poskytování nepravdivých a zavádějících informací kontrola prokázala ve 49 provozovnách, inspektoři tak konstatovali nelegální praktiky u čtvrtiny z kontrolovaných podniků. V některých provozovnách kontrola zjistila více prohřešků, celkem se jednalo o 60 zjištění.
Nejčastější typ klamání spotřebitele inspektoři zjistili při nabídce pokrmů se sýrem. Typickým příkladem je sýr „parmazán“, kdy chráněné označení původu „Parmigiano – Reggiano“ provozovatelé zneužili v 18 případech, a to nahrazením deklarované složky jinou levnější složkou se zdánlivě podobnými chuťovými vlastnostmi. Ve 2 případech inspektoři prokázali zneužití výrazu „Grana Padano“. Celkem v 19 případech kontrola zjistila neoprávněné uvedení značky sýra „Hermelín“, přičemž složka byla v pokrmu nahrazena jinými značkami sýra (např. typu camembert).
Ve 4 případech kontrola potvrdila neoprávněné použití výrazu „šunka“, když provozovatel ve skutečnosti v pokrmu použil jiný masný výrobek neodpovídající uvedenému označení.
Z výše uvedených zjištěná vyplývá, že dle výsledků kontrol nejčastěji ke klamání spotřebitelů dochází při nabízení pokrmů z italské gastronomie, např. pizza, těstoviny, rizoto apod.
Krom uvedených případů kontrola prověřovala i segment rozlévaných nápojů. Nejvíce pochybení inspektoři zaznamenali při nabídce lihovin pod označením „rum“. V celkem 9 případech kontrola prokázala, že ve skutečnosti byl spotřebiteli podán „tuzemák“ nebo jiná lihovina neodpovídající kategorii „rum“.
Kontrolovaným osobám, u kterých bylo prokázáno použití nepravdivých a zavádějících tvrzení, inspektoři uložili, aby odstranily zjištěná pochybení a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.
Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/potravinarske-inspekce-kazda-ctvrta-kontrolovana-restaurace-klamala-spotrebitele-v-informacich-o-nabizenych-pokrmech.aspx
Zákon o integračním sociálním podniku.
22.3.2024, Zdroj: ČTK
V Česku by mohla od příštího roku platit pravidla pro sociální podniky, které by připravovaly znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce.
Tyto firmy by musely mít aspoň 30 procent zaměstnanců se znevýhodněním. Nesměly by společníkům rozdělit víc než polovinu zisku po zdanění. Mohly by mít slevu na sociálních odvodech, vyhradit by se pro ně mohla část veřejných zakázek. Od státu by mohly dostávat příspěvky, pokud by se jejich zaměstnanci po čase uplatnili na běžném trhu práce. Rejstřík sociálních podniků by vedlo ministerstvo práce. Počítá s tím návrh zákona o integračním sociálním podniku, který by měla projednávat vláda.
Podle webového adresáře je v Česku teď 241 registrovaných sociálních podniků se 417 provozovnami. Zákonná pravidla pro ně chybí. Normu o sociálním podnikání slibovaly ve dvou předchozích volebních obdobích už tehdejší vlády. Fialova vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že přijetí zákona o sociálním podnikání prosadí. Původně měla návrh dostat do konce roku 2022. Ministerstvo práce normu předložilo loni v květnu. Shoda na podobě nebyla. Výhrady měli zaměstnavatelé, odbory, samosprávy i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Podle nich byla úprava komplikovaná, zvyšovala administrativu a byla diskriminační. Ministerstvo práce pak předlohu několikrát předělávalo.
Původní verze počítala se třemi druhy sociálních firem a farem. Prostupné podniky měly do dvou let připravit s pomocí sociálních pracovníků znevýhodněné lidi na nástup na běžný trh práce. Stabilizační podniky měly zajistit stálá místa postiženým a smíšené firmy měly obě role kombinovat. Nový návrh upravuje pravidla integračního podniku. Ten má mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců, kterým má pomoci se začleněním na běžný trh práce. Zaměstnávat by měl lidi bez vzdělání, ve věku nad 55 let, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané, mladé po škole, handicapované, osoby bez přístřeší, po odchodu z dětského domova či po propuštění z vězení, a to nejspíš nejvýš dva roky.
Zaměstnavatel by musel sídlit v Česku, EU, Británii, Švýcarsku, Norsku, Lichtenštejnsku či na Islandu. Působit by musel v ČR. Nesměl by mít nedoplatky na daních a odvodech, být v konkurzu, provozovat hazard či dostat pokutu za porušení pracovních předpisů. Společníkům by se nesměla rozdělit víc než polovina zisku po zdanění. Registr sociálních firem by vedlo ministerstvo práce.
Sociální firmy by na znevýhodněné mohly získat slevu na sociálních odvodech. Mohla by se pro ně vyčlenit i část veřejných zakázek. Stát by poskytoval za určitých podmínek motivační příspěvek za pracovníka, který krátce po odchodu ze sociálního podniku získal práci. Po půl roce jeho běžného zaměstnání by to byl dvojnásobek průměrné mzdy, po roce pak další trojnásobek. Upravit by se měl i limit takzvaného náhradního plnění. Pro registrované sociální podniky by zůstal na 28násobku průměrné mzdy, pro ostatní zaměstnavatele postižených by to byl 21násobek.
Ministerstvo práce počítá s tím, že by v prvním roce fungování slevy na odvodech, příspěvky, informační technologie a mzdy stály rozpočet přes 84,1 milionu korun a v šestém roce pak 457,4 milionu korun. Podle ministerstva by ale klesla nezaměstnanost znevýhodněných, takže by přínosy měly být vyšší než náklady.
Devizový trh 13. a 14. týden.
24-04-09 IN Devizový trh 13 a 14 týden