RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Energetická legislativa v jiných státech EU.*
Nabídka letních brigád.
29.5.2024, Zdroj: ČTK
Nabídka brigádnických míst je široká – od gastronomie až po práci ve skladech obchodních řetězců či manuální práce v lehké výrobě.
Studenti, kteří zatím práci na léto nebo jeho část nenašli, budou mít šanci ještě v červnu, kdy se podle zkušeností odborníků nabídka každoročně zvyšuje. „Studenti středních škol se po práci začínají shánět obvykle až začátkem prázdnin a firmy to dobře vědí a obvykle touhle dobou přicházejí také s nabídkami,“ uvedl Kamil Grund, jednatel agentury Sodat, která se na zprostředkování brigád zaměřuje.
Potvrzují to i údaje portálu JenPráce.cz. „Loni na přelomu května a června vzrostl počet těchto nabídek o 15 procent a na této úrovni se držel celé léto. Letošní čísla naznačují, že tomu tak bude i letos,“ uvedl datový analytik portálu Michal Španěl.
Nabízené pozice jsou různé, jistotou je brigáda v obchodních řetězcích, ať už ve skladech nebo přímo v obchodech, balicí práce ve skladech internetových obchodů nebo lehčí manuální práce v továrnách. Pro práci v gastronomii si musí studenti včas opatřit zdravotní průkaz, dostupnost těchto míst se u jednotlivých agentur liší.
Hodinová sazba za letní brigády se pohybuje od 150 korun až po 230 korun na hodinu. „Výši hodinové mzdy hodně táhnou nahoru řetězce, malé firmy obvykle nabízejí méně peněz. Malé firmy nebo třeba obchody často shánějí na léto záskok za stálé zaměstnance na dovolené, jde třeba jen o týden nebo dva,“ uvedl Petr Jarolím z personální agentury Axial.
Nabídka brigádnických míst se za poslední dekádu poněkud proměnila. Například zcela zmizely nabídky pomocných prací v zemědělství jako třeba sběr ovoce. V posledních letech podle Grunda klesá i ochota studentů pracovat a často je problém pro ně vhodnou práci najít. „Na jedné straně nechtějí být zavření v kanceláři, ale na druhé straně venku jim vadí přílišné teplo nebo pobyt na slunci. Nakonec se nabídka s poptávkou setká, ale málokterý student dnes plánuje pracovat celé léto nebo třeba měsíc v kuse,“ poznamenal Grund.
Naopak dnes studenti mají možnost brigádnická místa střídat – agentura je může každé dva dny poslat na jiné místo s jinou náplní práce.
Energetická legislativa v jiných státech EU.
1.5.2024, Zdroj: EUROPA – Portál Evropské unie (europa.eu/index_cs.htm)
Portál N-Lex nabízí přístup k národním předpisům jednotlivých států Evropské unie.
Vvyhledávat lze pouze podle jednoho kritéria, nebo pokud je k dispozici kritérií více, kritéria zkombinovat. Pokud hledáte podle slov a chcete najít výraz v jazyce, který neznáte, začněte psát slovo v jazyce rozhraní (např. pokud stránky používáte v češtině, pište česky). Jakmile zadáte 3 znaky, tezaurus EUROVOC navrhne některé pojmy v tomto jazyce spolu s odpovídajícími termíny v jazyce databáze, v níž chcete vyhledávat. Pokud slovo, které jste zadali, v tezauru není, bude tento termín automaticky přeložen do jazyka databáze.
https://n-lex.europa.eu/n-lex/index
Klesající počet odborářů.
3.5.2024, Zdroj: ČTK
Během posledních deseti let se v České republice snížil podíl odborově organizovaných zaměstnanců ze 32 na 13 procent.
Odbory se však stále stabilně těší důvěře dvou pětin obyvatel a 11 procent zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů. Vyplývá to z průzkumu mezi 1417 zaměstnanci, který uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA).
„V porovnání se situací před 20 lety se výrazně snížilo povědomí o odborech, zároveň narostla sebedůvěra zaměstnanců spojená s přesvědčením, že se ve sporech se zaměstnavateli mohou sami domoci spravedlnosti,“ uvedla vedoucí výzkumného oddělení RILSA Renata Kyzlinková.
Z hodnocení práce odborových organizací v letech 2003 až 2023 podle ní nicméně vyplývá, že jejich činnost se profesionalizovala a v těch podnicích, kde působí, vzrostla spokojenost s jejich výkonem i autorita odborových funkcionářů. Osobnost odborového funkcionáře se přitom jeví být klíčová pro získávání nových členů, dodala.
„Pro odbory je obtížné oslovit mladou generaci zaměstnanců, výsledkem toho je problém stárnoucí členské základny. Pokud chtějí odbory svou členskou základnu stabilizovat, musí se vypořádat na jedné straně s otázkou, jak oslovit mladé pracovníky, kteří kladou důraz na nová témata, poptávají nové služby a využívají nové typy komunikace,“ doplnila ekonomka Jana Váňová z výzkumného oddělení RILSA.
Na straně druhé musí podle ní odbory s tím, jak se proměňuje trh práce, zvážit změnu přístupu k osobám pracujícím v nových a nestandardních formách zaměstnání, s různými typy smluv nebo s využitím on-line platforem. Výzvou je i přístup odborů k lidem podnikajícím na vlastní účet či pracujícím jako OSVČ, jejichž činnost často vykazuje znaky závislé práce.