RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Absolventi a zdravotní pojištění.
INFLAČNÍ DOLOŽKA – SFŽP ČR k inflační doložce ve veřejných zakázkách.
Zkratka ESG je pro malé firmy zatím trochu záhadná. Od roku 2026 pro ně má být povinná.
Absolventi a zdravotní pojištění.
23.5.2022, Zdroj: VZP
Absolventi škol by si měli ohlídat, kdy za ně stát přestává platit zdravotní pojištění.
V době maturit a státnic na vysokých školách je dobré si připomenout, jak dlouho stát za čerstvé absolventy platí pojistné na zdravotní pojištění – a kdy tato povinnost přechází na ně.
Bezstarostné prázdniny čekají z tohoto pohledu absolventy středních škol. Stát za ně hradí pojistné až do konce srpna. Důležité ovšem je, aby v době prázdnin nevykonávali po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (případně neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci). Student, který bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu, je z pohledu zákona tzv. nezaopatřeným dítětem, a to i jako student VŠ (max. ale do věku 26 let). Nástup k dalšímu studiu ovšem musí své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit (do 8 dnů).
U těch, kteří již zdárně prošli školou vysokou a úspěšně vykonali státní závěrečné zkoušky, je situace trochu jiná. Stát jim hradí zdravotní pojištění jeden měsíc následující po měsíci, kdy státní zkoušky skládali. Jinými slovy, kdo dělal státnice v květnu, ještě v červnu se nemusí o pojištění starat, opět za podmínky, že nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci). Povinnost na něj přechází až od července.
Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže, nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců. Může se jednat například o období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.
Třetí varianta se týká situace, kdy student ukončil studium z jiného důvodu, tzn. předčasně. Takový (bývalý) student musí nahlásit tuto změnu své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od ukončení studia a počínaje následujícím měsícem už musí své zdravotní pojištění řešit dle jedné z popsaných životních situací (viz níže).
Oznamovací povinnost
Nezapomeňte, že vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce (tzn. kdy za mne pojištění hradí stát) má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně. Lhůta pro splnění této oznamovací povinnosti je 8 dnů.
I v případě, kdy po střední škole pokračujete po prázdninách na vysokou, doporučujeme zkontrolovat, zda je vaše pojišťovna o této skutečnosti spravena, či nikoli. Některé školy své studenty automaticky nahlašují (není to však jejich povinnost). Jestli mezi ně patří i ta vaše, si můžete ověřit osobně na pobočce zdravotní pojišťovny.
Možnosti absolventa školy – životní situace
Nástup do zaměstnání
V případě nástupu do zaměstnání hradí pojistné na zdravotní pojištění absolvent v roli zaměstnance a jeho zaměstnavatel.
Podnikání jako OSVČ
Pokud začne podnikat, platí za sebe pojistné sám jako osoba samostatně výdělečně činná.
Nezaměstnaný
Pokud zatím nebyl při hledání zaměstnání úspěšný a přihlásí se na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát.
Pokud se na úřad práce nepřihlásí, musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Příklad č. 1 – Absolvent vysoké školy – nástup do zaměstnání v červenci
Nastoupíte-li do zaměstnání v průběhu měsíce července, kdy už za vás pojistné nehradí stát (jako za nezaopatřené dítě), bude za vás alespoň za část tohoto měsíce odvádět zdravotní pojištění zaměstnavatel. Tzn. , že za červenec nemusíte sám hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Do této kategorie patří totiž pojištěnec jen v měsících, kdy za něj není plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc stát, zaměstnavatel, a ani neplatí pojistné sám jako OSVČ.
Příklad č. 2 – Absolvent vysoké školy – nástup do zaměstnání v srpnu
Jestliže byste nastoupil do zaměstnání až v srpnu, byl by za vás v červenci plátcem pojistného stát, jen pokud byste byl evidován na úřadu práce (případně z jiného důvodu, kdy spadáte mezi státní pojištěnce). Jinak byste musel za červenec uhradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako výše zmíněná osoba bez zdanitelných příjmů.
INFLAČNÍ DOLOŽKA – SFŽP ČR k inflační doložce ve veřejných zakázkách.
23.5.2022, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Vzhledem k častým dotazům žadatelů a příjemců podpory na inflační doložku a indexaci cen ve smlouvách z veřejných zakázek přinášíme shrnutí této problematiky s cílem pomoci se v tématu více zorientovat.
V souvislosti s narůstajícími cenami materiálů a dalších vstupních nákladů jako jsou ceny energií či pohonných hmot se množí dotazy žadatelů a příjemců podpory k inflační doložce a indexaci cen ve smlouvách z veřejných zakázek, resp. zakázek realizovaných dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v Operačním programu životní prostředí nebo Pokynů pro zadávání zakázek pro programy spolufinancované z rozpočtu SFŽP ČR.
Inflační doložka je smluvní ustanovení, které omezuje negativní důsledky růstu cen, respektive inflace, která může v krajním případě ohrozit schopnost dodavatele poskytnout předem nasmlouvané plnění. Není povinností zadavatelů navyšovat sjednané ceny inflační doložkou, nicméně vzhledem k nejasným podmínkám na trhu může dojít k neochotě dodavatelů se takových zadávacích řízení účastnit, nebo mohou nabízet podstatně vyšší ceny pokrývající právě hrozící vysokou inflaci.
Inflační doložka spočívá stručně řečeno v tom, že výše plnění je vázána na nějaký index či ceník, jenž se zveřejňuje nezávisle na stranách smlouvy. Tímto indexem může být například:
- index cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby, který uveřejňuje Český statistický úřad,
- ceníky stavebních prací a materiálů zveřejňované soukromými subjekty, jako je v našich podmínkách ÚRS CZ a.s. (Cenová soustava ÚRS) nebo RTS, a.s (Cenová soustava RTS DATA),
- indexy a kurzy používané na trzích jednotlivých komodit, jako je např. Londýnská burza kovů.
V inflační doložce tedy musí být konkrétně vyjádřen použitý index, kterým budou ceny přepočítávány. Není vyloučeno ani použití údaje ČSÚ o míře inflace, založeného na vývoji meziročního indexu spotřebitelských cen, který je aktualizován měsíčně.
U uvedeného indexu může zadavatel dále rozvést, zda bude použit jeden index na všechny položky, či bude užito několik různých indexů dle položek předmětu plnění. Zde však hrozí nejednoznačnost úpravy, zvláště pokud budou jednotlivé položky plnění kombinovat poskytnutí prací i dodání materiálu. Využití více indexů tak zvyšuje nároky na specifikaci zadavatelem a mělo by být ze smluvní úpravy patrné, na jaké položky se použije jaký ceník. Taktéž je možné aplikovat inflační doložku pouze na některé položky. Dle jednotlivých indexů může být cena přepočítávána v jakékoliv časové frekvenci (s omezením, jak často jsou indexy uveřejňovány), tedy kromě ročního přepočtu může probíhat i přepočet každý měsíc.
Vedle konkrétního určení indexu je pak nutné do zadávací dokumentace uvést také okamžik, od kterého bude index uplatněn (např. konec lhůty pro podání nabídek, dne uzavření smlouvy) a okamžik rozhodný pro ocenění (např. okamžik fakturace konkrétního materiálu či prací).
Dále si zadavatel může do inflační doložky například doplnit, od jaké výše inflace bude doložka uplatněna (např. od 5 %), či naopak stanovit maximální možnou inflaci, o kterou bude cena plnění navýšena.
Pro bližší informace doporučujeme si pročíst Metodické doporučení (doplnění) týkající se růstu cen ve veřejných zakázkách, které odkazuje i na konkrétní indexy apod.
Příklad inflační doložky:
„V případě, že průměrný roční index spotřebitelských cen dle údajů Českého statistického úřadu, publikovaných na jeho internetových stránkách, uvedený ke kalendářnímu měsíci odpovídajícímu měsíci, v němž byla smlouva podepsána, vzroste o více než 3 %, zvýší se neuhrazená část smluvní ceny dle čl. XX této smlouvy o výši tohoto indexu, a to v každém roce trvání smlouvy. Ke zvýšení dochází ode dne v příslušném měsíci, který se číselným označením shoduje s datem podpisu smlouvy. Smluvní strany pro odstranění pochybností uvádí, že k úpravě ceny dle tohoto ustanovení smlouvy není třeba uzavírat dodatek ke smlouvě. Smluvní strany však mohou z důvodu právní jistoty o navýšení ceny sepsat zápis podepsaný oběma smluvními stranami.“
V souladu s § 16 odst. 3 ZZVZ je třeba hodnotu vyhrazené změny zahrnout do předpokládané hodnoty veřejné zakázky; v tomto případě není její výše předem známa, proto je třeba ji stanovit odborným odhadem (s ohledem na predikce ekonomického vývoje).
V případě, že je smluvní cena splatná v několika částkách, je třeba inflační doložku upravit tak, aby se vztahovala vždy jen na dosud neuhrazené částky; v těchto případech je také běžné, že se inflační doložka neuplatní pro plnění, u nichž je dodavatel v prodlení.
Jsme si vědomi, že otázek spojených s daným tématem může být mnohem více, každopádně věříme, že vám alespoň s některou z nich toto sdělení pomůže.
Zkratka ESG je pro malé firmy zatím trochu záhadná. Od roku 2026 pro ně má být povinná.
Podniky by měly začít informovat o tom, jaké konkrétní dopady má jejich činnost v oblasti životního prostředí, sociální i řízení. Na rozdíl od obecných formulací, které uvádějí nyní, by je nově měly dokázat konkrétně vyčíslit.
24.05.2022 | BusinessInfo.cz
Se zkratkou ESG, která označuje anglické výrazy Environmental, Social a Governing, tedy okruhy zahrnující životní prostředí, sociální oblast a řízení, se až donedávna setkávali především bankéři a investoři. Právě pro většinu finančních institucí je totiž takzvaný ESG reporting povinný od roku 2018.
Pokud bude přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ale ESG reporting od 1. ledna 2023 vztahovat i na velké firmy s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 50 milionů eur a aktivitou vyšší než 43 milionu eur. A od 1. ledna 2026 pak i na podniky malé a střední.
Právě malé firmy přitom často zatím téměř netuší, jaká povinnost je za několik let čeká. Pojem ESG je totiž v Česku skloňován relativně krátkou dobu. Debata kolem kritérií ESG se začala objevovat zhruba před rokem, v zahraničí je přitom pojem ESG daleko starší a je také jedním z důležitých indikátorů pro rozhodování investorů a bank.
Doplněk ke společenské odpovědnosti
„V případě ESG se opravdu jedná o relativně nový termín ve srovnání se společenskou odpovědností firem (CSR). V zásadě poprvé je o ESG konceptu v jeho současné podobě zmínka v roce 2006 v Principech o odpovědném investování vydaných OSN. Koncept CSR je znám od druhé poloviny 20. století, kdy začaly ve Spojených státech vznikat první obří korporace, které v rámci svého fungování významně ovlivňovaly každodenní dění ve společnosti. Oba zmíněné termíny respektive přístupy k podnikové udržitelnosti jsou vzájemně úzce propojené a není možné je plně vymezit,“ vysvětluje Ladislav Tyll, akademický ředitel programu CEMS/Master in International Management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Podle jeho slov se CSR obvykle definuje jako dobrovolný závazek firmy chovat se společensky odpovědně ve vztahu ke svému okolí. „A to jak vnějšímu, tedy zákazníkům, společnosti, obchodním partnerům, konkurenci a podobně, tak i vnitřnímu okolí, tedy vůči zaměstnancům, vlastníkům a podobně. Jednou ze slabin CSR je její více méně kvalitativní povaha a vazba na interní porozumění společenské odpovědnosti a udržitelnosti ze strany firmy. V důsledku toho, že firmy měly tendenci vidět CSR skrz svojí interní perspektivu, bylo velice obtížné standardizovaně měřit CSR aktivity firem a srovnávat firmy mezi sebou,“ konstatuje Ladislav Tyll a navazuje: „V reakci na tyto problémy byl představen koncept ESG, který se snaží dopady a aspekty společenské odpovědnosti firem měřit skrze externě definované environmentální (E) a společenské ukazatele (S), ke kterým přibyla také kritéria odpovědného řízení společnosti (G).“
Právě objektivní posouzení skutečných dopadů společenské odpovědnosti by tak mělo patřit k hlavním přínosům ESG. „Pokud se společnosti hlásí k CSR (corporate social responsibility), říkají, že jim záleží na tom, jaké dopady má jejich činnost na jejich okolí. Jde o závazek podnikat zodpovědně. ESG je komplexní rámec, který pomáhá zainteresovaným stranám získat kvalitní informace a posoudit, jak se společnostem jejich úsilí o zodpovědné podnikání daří. Lze říci, že bez CSR by nebylo ESG, ale tyto pojmy nejsou vzájemně zaměnitelné, spíš se doplňují,“ doplňuje Stanislav Klika, vedoucí poradenství v oblasti řízení rizik společnosti BDO.
Jak se to měří?
První firmy, které koncept ESG v Česku zavádějí, se nevyhnuly některým obtížím. „Spousta českých firem o udržitelnost usiluje, aniž si to mnohdy samy uvědomují. Například majitelé se starají o své zaměstnance, často jim pomáhají, pokud se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Firmy se snaží naslouchat svým zaměstnancům a byznysovým partnerům a zohledňovat jejich očekávání a potřeby. I v ochraně životního prostředí udělaly společnosti velký pokrok. V posledních letech se také daleko lépe chováme k osobním údajům jiných lidí. V dílčích oblastech se tedy udržitelný přístup již léta úspěšně prosazuje. Firmy však i přesto zatím udržitelnost nepovažují za strategickou oblast, která jim v dlouhodobém horizontu může výrazně pomoci uspět na trhu. Tato skutečnost je může brzdit v jejich dalším rozvoji a připravit je o cenné příležitosti,“ popisuje Stanislav Klika.
Podniky také tápou v tom, jak některé aspekty ESG měřit. Například na měření sociálního dopadu (S) stále neexistuje přesná metodika. „Sociální zodpovědnost se uvnitř organizace projevuje například tím, že se firma zajímá o své zaměstnance, dodržuje zákoník práce nebo odmítá práci dětí. Navenek, to znamená vůči společnosti, jde třeba o vztah ke klientovi, podporu neziskových organizací a účast na dobročinných projektech. Patří sem i CSR aktivity nebo etické chování firmy na finančním trhu,” vysvětluje Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, který se věnuje hodnocení sociálního prostředí ve firmách.
Pro firmy vytvořila postup, jak sociální dopady měřit. „V naší metodice jsme „S“ definovali jako souhrn úrovně inovativnosti, důvěry, identifikace zaměstnanců se společností, spokojenosti a odpovědnosti ve firmě, a my o něm mluvíme jako o vitalitě firmy. Čím vitálnější firma je, tím má menší fluktuaci zaměstnanců, je stabilnější a je schopna mnohem efektivněji reagovat na změny. Takovým firmám predikujeme udržitelný rozvoj i přes všechna úskalí, která na ně na trhu čekají,“ pokračuje Hana Matějková Fabíková.
Malé firmy mají obavy
Protože se s oblastí ESG zatím s obtížemi potýkají i velké firmy, rostou u malých podniků obavy ze vzniku další administrativní povinnosti. „Případný povinný reporting bude samozřejmě znamenat další zátěž, která v posledních letech neustále přibývá a bobtná. Navíc téma ESG je pro malé a střední podnikatele obtížně uchopitelné, nebudí v těchto podnikatelích důvěru, a pokud bude spojeno s další administrativou, jen prohloubí averzi,“ říká Josef Jaroš, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Do Česka přichází povinnost reportovat ESG. Jak se zorientovat v nefinančním reportingu?
Podniky, které nezvládnou zpracování reportů vlastními silami, podle něj budou muset počítat s dalšími náklady. „Přímé poradenství je doménou odborných firem a je pochopitelně nutné, pokud se podnikatel nerozhodne řešit vše vlastními silami, počítat s dalšími náklady. O jejich přesné výši můžeme zatím pouze spekulovat, nepochybně však půjde o vyšší tisíce či desítky tisíc, a to se bavíme o segmentu malých a středních podniků,“ navazuje Josef Jaroš.
Obavy podnikatelů do určité míry sdílejí také odborníci. „Připravit ESG reporting bude pro firmy určitou zátěž představovat. Na druhou stranu jde o významnou příležitost, jak získat náskok, uspět před konkurencí na trhu a získat nové obchodní partnery. Například pro více než polovinu občanů České republiky je společenská odpovědnost důležitá a může ovlivnit jejich rozhodování o nákupu, jak ukazují výsledky průzkumu společnosti Ipsos z roku 2020. Dokonce až 65 procent Čechů je podle výzkumu ochotno si připlatit za produkt, který je společensky odpovědný. A nakonec až pro 94 procent dnešních vysokoškoláků je důležité, zda se jejich budoucí zaměstnavatel chová společensky odpovědně, jak ukázal průzkum z roku 2019. Je tedy patrné, že udržitelnost, a s tím související ESG reporting, se může stát důležitou součástí firemní marketingové komunikace,“ podotýká Stanislav Klika.
Jak ověřit pravdivost
Firmy budou muset především reportovat řadu informací, které dosud nezpracovávaly. „Je pravdou, že povinné ESG reportování bude představovat pro firmy dodatečnou zátěž spojenou především s monitoringem svých aktivit a sběrem dat, které budou úřady, banky a jiné instituce vyžadovat. V obou případech zde existuje veřejný zájem, aby se firmy chovaly odpovědně, jak v oblasti nakládání s osobními údaji, tak ve vazbě ke svému okolí obecně,“ konstatuje Ladislav Tyll.
Z hlediska vymahatelnosti a kontrolovatelnosti však podle něj existuje podstatný rozdíl mezi chystaným ESG reportingem a jinými typy informací, které firmy již nyní povinně předávají veřejným institucím. „V případě ESG nelze u mnoha kritérií nařídit jejich konkrétní hodnoty, jelikož ty jsou ovlivněny mnohdy kontextem fungování konkrétních firem. Půjde spíš o informaci dovnitř i vně firmy, jak se jí dlouhodobě daří naplňovat zásady společensky odpovědného podnikání. Jiné to může být v případě získávání externích zdrojů financování, kdy mohou banky i jiní investoři přímo požadovat dosahování minimálních hodnot v některých reportovaných kritériích. Otázkou pak nicméně bude schopnost těchto institucí ověřit pravdivost daného reportingu,“ podotýká Ladislav Tyll.
Nová kategorie prestižní soutěže
Právě kvůli značné komplikovanosti v této oblasti chystají expertní organizace programy, které podnikům pomohou s orientací ve složité tematice, Asociace společenské odpovědnosti zařadila v rámci letošního ročníku Cen SDGs, který odstartoval symbolicky na Den Země 22. dubna 2022, první ESG Rating v Česku. „Společný ESG Rating má ambice položit základy kvalitního srovnání udržitelnosti nejen velkých firem, ale také malých a středních podniků v čase. Doposud jsme ocenění v jedné z kategorií udělovali za nejlepší nefinanční reporty, které nám firmy zasílali a hodnotili je zvenčí. Nyní bychom chtěli jít víc do hloubky. Protože metodika doposud nebyla jednotná, bylo těžké rozdílné nefinanční reporty mezi sebou srovnávat. To by měl ESG Rating vyřešit. Změřit dopady a aspekty udržitelnosti firem v jasně externě definovaných environmentálních a společenských kritériích a v oblasti tzv. řízení společnosti,“ vysvětluje Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Na ESG Ratingu asociace spolupracuje právě s programem CEMS na VŠE, který je jedním z nejlépe hodnocených magisterských programů na světě a právě díky němu se VŠE v žebříčku Financial Times stala 14. nejlepší ekonomickou školou na světě.
„Rating by měl být komplexní a ukazatele definovat pro rozdílné sektory a odvětví. Přihlášky do ESG Ratingu se v rámci Cen SDGs poběží až do konce června 2022. Od července do září budeme společně s firmami na ratingu pracovat. Výsledky poprvé exkluzivně představíme v říjnu v rámci slavnostního vyhlášení Cen SDGs a Global Goals Summitu, který budeme v Česku letos hostit,“ uzavírá Lucie Mádlová.
Dalibor Dostál
Finanční trh 21. týden.
22-05-31 IN Finanční trh 21. týden