Upravený registr de minimis bude spuštěn od 1. 2. 2025.* 

Zaměstnanec pracující v Německu a doplatek do zde platné minimální mzdy.* 

Zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob dle nového zákona.* 

Devizový trh 5. týden.* 

Upravený registr de minimis bude spuštěn od 1. 2. 2025.

15.1.2025, Zdroj: ÚOHS (https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html)

Spuštění upraveného centrálního registru podpor malého rozsahu (RDM) je plánováno ke dni 1. 2. 2025. Upravený RDM umožní zapisovat nový druh údaje: odvětví (NACE) a rovněž zaznamenávat podpory podle novelizovaného nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 v zemědělské prvovýrobě s navýšeným limitem.

Zaznamenávání NACE: RDM zavádí nový druh zaznamenávaného údaje o poskytnuté podpoře: odvětví činnosti příjemce dle klasifikace NACE, do kterého podpora směřuje. Na základě nedávných změn v nařízeních (EU) k podporám de minimis vznikne od 1. 1. 2026 poskytovatelům povinnost zaznamenávat tento údaj ke všem poskytovaným podporám.

Do RDM je údaj o odvětví NACE zaváděn již nyní zatím jako nepovinný, a to s cílem umožnit poskytovatelům přizpůsobit v průběhu roku 2025 nastavení jejich administrativních procesů při poskytování podpor de minimis tak, aby se připravili na povinnost zaznamenávat k 1. 1. 2026 údaj o odvětví NACE na úrovni čtyřmístného kódu (například 10.51 Výroba mléčných výrobků), bez něhož nebude možné po uvedeném datu podporu do RDM zapsat.

Úprava rozsahu informací zaznamenávaných do RDM je obsažena také v novele vyhlášky č. 298/2020 Sb., o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání. Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2025.

O změnách souvisejících s úpravou limitu nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 v zemědělské prvovýrobě informuje na svých stránkách Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence podpora v oblasti zemědělské prvovýroby spadá.

K datu 1. 2. 2025 budou také zveřejněny aktualizované metodické dokumenty týkající se podpory a registru de minimis.

Vyhláška č. 426/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2020 Sb., o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání (soubor ke stažení v pdf)

Zaměstnanec pracující v Německu a doplatek do zde platné minimální mzdy.

12.12.2024, Monika Doleželová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak provést případný doplatek do minimální mzdy platné v Německu, je-li tam vyslán český zaměstnanec na práci?

Dotaz:

Český zaměstnanec výrobní společnosti se sídlem v ČR odpracoval několik dní (max. 5 dní) v německé pobočce. Jakým způsobem se vypočítá doplatek do německé minimální mzdy? Děkuji za příklad výpočtu.

Odpověď:

Podle nařízení EU 883/2004 a 987/2009 je vyslání zaměstnance možné nejdéle na dobu 24 měsíců. Po dobu vyslání zaměstnance musí zaměstnavatel zajistit stejné pracovní podmínky jako například: minimální dobu odpočinku, maximální délku pracovní doby, minimální délku placené dovolené za kalendářní rok, odměnu za práci včetně všech povinných příplatků, jak je definována ve vnitrostátních právních předpisech nebo ve všeobecně použitelných kolektivních smlouvách, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, podmínky ubytování pracovníků v hostitelské zemi, pokud ho poskytuje zaměstnavatel, příspěvky nebo náhrady na pokrytí cestovních výdajů, nákladů na stravu a ubytování, jsou-li během vyslání vyžadovány.

Minimální mzda platí v Německu jak pro německé zaměstnance, tak pro zahraniční pracovníky, kteří jsou do Německa vysíláni v rámci volného pohybu služeb. Musí ji proto dodržovat i české firmy, které vysílají do Německa své české zaměstnance.

Od 1. 1. 2024 se zvýšila v Německu minimální hodinová mzda na 12,41 EUR hrubého.

Nicméně nezmiňujete, v jakém oboru váš zaměstnanec v této zemi pracoval, proto níže uvádíme nové výše minimálních mezd platné od 1. 1. 2024 pro vybrané, tarifními smlouvami vázané obory:

• Elektro: 13,95 EUR / hodinu.
• Agenturní zaměstnávání: 13,50 EUR / hodinu.
• Stavebnictví: 15,70 EUR / hodinu v tzv. starých spolkových zemích, 12,85 EUR / hodinu v tzv. nových spolkových zemích a 15,55 EUR / hodinu ve spolkové zemi Berlín.

Do minimální hrubé mzdy se v Německu, stejně jako v ČR, nezapočítávají žádné další benefity poskytované zaměstnancům nad rámec hrubé mzdy. Na žádost německých úřadů je povinností zaměstnavatele prokázat, že byla zaměstnanci správně hrubá mzda vypočtena a že z ní byly zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Těchto 5 dnů, dejme tomu 40 odpracovaných hodin, proplatíte zaměstnanci německou minimální hodinovou mzdou. Program zřejmě provede výpočet dle nastavených pravidel pro výpočet mzdy v ČR dle pracovní smlouvy nebo dle mzdového výměru. Pak provedete za těchto 40 hodin zaměstnanci případný doplatek v Kč do české mzdy. Na pásce nějakým vhodným způsobem uveďte tento výpočet, například formou poznámky. Případně tento výpočet s odkazem na doplatek po vytištění výplatní pásky na tento dokument dopíšete.

Příklad:

Zaměstnanec odpracoval v Německu 40 hod * 12,41 EUR * kurz ČNB poslední den v měsíci (listopad 25,265) = 12 542 Kč, ale v ČR má hodinovou mzdu 200 Kč, což by činilo 8 000 Kč, zaměstnanci tedy poskytnete doplatek za takto odpracovaných 40 hod v Německu ve výši 4 542 Kč.

Zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob dle nového zákona.

25.11.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku. Díky legislativnímu ukotvení sociálního podnikání bude možné lépe začlenit do pracovního procesu i ty, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni. Zákon jasně definuje, co je to integrační sociální podnik a stanoví jeho povinnosti zejména vůči zaměstnancům. Předpokládané datum nabytí účinnosti je 1. leden 2025. Některá dílčí ustanovení nabydou účinnosti až po 12 a 24 měsících.

Zákon reaguje na některé připomínky odborníků z neziskového sektoru, kteří argumentují nedostatečnou schopností státu začlenit na pracovní trh sociálně znevýhodněné osoby. Právě začlenění těchto osob je smyslem nového zákona. „Zjednodušíme proces integrace znevýhodněných osob na pracovní trh. Jednou z hlavních úloh MPSV je pomáhat lidem v nepříznivé situaci postavit se na vlastní nohy. Podpoříme proto ty, kteří mají zájem pracovat, ale kvůli svému sociálnímu postavení narážejí na překážky při hledání a udržení zaměstnání,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jako osoba se specifickými potřebami budou chápáni např. lidé se zdravotním postižením, lidé bez přístřeší, lidé, kteří jsou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, a lidé, kteří jsou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu či dětském domově. Dále pak lidé v posledních dvou letech v součtu alespoň 12 měsíců evidováni jako uchazeči o zaměstnání a zároveň patřící do jedné z těchto kategorií: nedosáhli žádného nebo pouze základního vzdělání, jsou dva roky po dokončení studia, byl jim udělen azyl nebo doplňková ochrana, je proti nim vedena exekuce nebo dosáhli alespoň 60 let věku.

Integrační sociální podnik bude jasně definován

Zákon přináší definici integračního sociálního podniku. Podporu od státu dostane jen takový subjekt, který bude dodržovat nastavená pravidla. Integrační sociální podnik bude muset zaměstnávat nejméně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu svých zaměstnanců. Tyto subjekty budou motivovány prostřednictvím příspěvku, který ocení úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce.

Motivační příspěvek bude vyplácen až dva roky v ročních splátkách. Jeho výše bude odvislá od toho, kolik integrovaná osoba u nového zaměstnavatele vydělá. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 120 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství. „Kromě motivačního příspěvku zákon o integračním sociálním podniku počítá také s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 Kč měsíčně a 2 500 Kč pro nejvíce sociálně znevýhodněné“ doplnil ministr Jurečka

Integrační sociální podnik bude poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce a do společnosti formou poradenství či například pomoc se zbavením se závislostí, dluhů či jiných problémů.

Z renomovaných studií vyplývá, že každá neaktivní osoba stojí stát ročně okolo 300 000 Kč. Pokud se podaří tyto osoby zaktivizovat a přivést na trh práce, stát ušetří nemalé prostředky. Odhadované úspory rozpočtu jsou až 1,3 miliardy ročně.

Devizový trh 5. týden.