RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Potravinářská inspekce kontroluje restaurace už 10 let, prohřešků ubylo.*
Povinnost vypracovat zprávu o udržitelnosti se zřejmě rozšíří i na další firmy.*
Posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti.*
Nový zákon o veřejných dražbách mění i živnostenský zákon.*
Nové nařízení o uvádění stavebních výrobků na trh EU bylo zveřejněno.*
České cukrovary zápasí s dovozem levného cukru, hrozí uzavření závodů.*
Potravinářská inspekce kontroluje restaurace už 10 let, prohřešků ubylo.
17.2.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) byla pověřena kontrolou v provozech otevřeného společného stravování, tj v restauracích, rychlém občerstvení, pivnicích, vinárnách, cukrárnách aj. od r. 2015. Od 1. 1. 2025 došlo ke zpřesnění kompetencí a sjednocení dozoru nad potravinovým právem v provozovnách společného stravování „otevřeného typu“ pod rezort Ministerstva zemědělství. Inspektoři SZPI jsou tak pověřeni výkonem kontroly ve všech provozovnách společného stravování otevřeného typu.
Kontroly SZPI postihují komplexně všechny aspekty potravinového práva, zahrnují kontrolu hygienických a mikrobiologických požadavků, bezpečnost potravin, ale zaměřují se i na kontrolu jakostních požadavků, falšování potravin a pokrmů, případy klamání spotřebitele a celkovou poctivost prodeje.
Porušení právních předpisů inspektoři SZPI zjišťují přibližně v každé čtvrté provozovně společného stravování. Nejproblematičtějším segmentem dlouhodobě zůstává dodržování hygienických požadavků stanovených nařízením (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, kde porušení inspektoři konstatují při každé třetí takto zaměřené kontrole.
V roce 2015 kontroly v restauracích ukázaly, že významná část provozovatelů si není vědoma ani nejzákladnějších povinností a inspektoři byli nuceni na místě dočasně uzavřít 144 provozoven společného stravování pro neakceptovatelný hygienický stav, což představovalo 65,2 % všech uzavřených provozoven dozorovaných SZPI. V roce 2024 šlo o 66 provozoven společného stravování, kdy uzavřené provozovny společného stravování představovaly 42,6 % všech uzavřených potravinářských provozoven ze strany inspektorů SZPI.
Dlouhodobý trend indikuje postupné snižování těch nejzávažnějších prohřešků vedoucích k dočasnému uzavření prostor. Nicméně ani současný stav u některých provozovatelů nelze v žádném případě považovat za přijatelný a inspektoři SZPI se budou problematice věnovat s nesníženou intenzitou.
SZPI od počátku transparentně zveřejňuje, krom jiných závažných zjištění, přehled provozoven uzavřených pro významné porušení hygienických předpisů na portálu Potraviny na pranýři v sekci Uzavřené provozovny.
Zpracoval: Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí
Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/potravinarska-inspekce-kontroluje-restaurace-uz-10-let-prohresku-ubylo.aspx
Povinnost vypracovat zprávu o udržitelnosti se zřejmě rozšíří i na další firmy.
14.2.2025, Zdroj: ČTK
Novela přichází s tím, že v roce 2026 se povinnost vykazování údajů za finanční rok 2025 rozšíří na všechny velké společnosti, které splní alespoň dvě ze stanovených podmínek.
Praha 13. února
Povinnost podniků vypracovávat každoroční zprávu o udržitelnosti, takzvanou ESG, se zřejmě rozšíří i na další korporace. Počítá s tím vládní novela zákona o účetnictví, kterou vláda předložila loni v létě Sněmovně. Poslanci ji dnes projednali v prvním čtení. Novinku vyplývající z evropské směrnice zavedl vládní konsolidační balíček schválený v roce 2023, kam se tato povinnost dostala formou pozměňovacího návrhu. Kvůli tomu, aby zákon vstoupil v platnost co nejdřív, zkrátila Sněmovna lhůtu pro projednání návrhu ve výborech ze 60 na 30 dnů.
Účelem zprávy o udržitelnosti má být podle zákona poskytnutí informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelnosti se pak budou týkat záležitosti ohledně životního prostředí, sociálních věcí, dodržování lidských práv nebo boje proti korupci.
Novela podle odbornice na ESG Anny Vaníčkové ze společnosti KPMG přichází s tím, že v roce 2026 se povinnost vykazování údajů za finanční rok 2025 rozšíří na všechny velké společnosti, které splní alespoň dvě ze stanovených podmínek. Budou mít víc než 250 zaměstnanců, obrat minimálně 50 milionů eur nebo celková aktiva minimálně 25 milionů eur. Od 1. ledna příštího roku se navíc rozšíří povinnost reportovat i na malé a střední účetní jednotky, které vydaly investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropských burzách.
„Kromě rozšíření reportování na více společností se rozšíří i rozsah informací, které budou firmy o sobě a svém hodnotovém řetězci zveřejňovat. Tyto informace budou mimo jiné povinnou součástí výroční zprávy a budou podléhat ověřování, tzv. limited assurance,“ uvedla Vaníčková.
Novela zákona o účetnictví kromě toho zvyšuje limity, podle nichž se podniky řadí do kategorií účetních jednotek. Jde o mikro jednotky, malé, střední a velké účetní jednotky. Například u mikro účetní jednotky se navyšuje hraniční hodnota pro aktiva z devíti na 11 milionů korun a pro roční obrat z 18 na 22 milionů korun, ale kritérium počtu zaměstnanců zůstává na deseti. „Účetní jednotka náleží do příslušné kategorie, pokud nespadá do předcházejících kategorií a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot“, popsal daňový odborník KPMG Václav Baňka.
Součástí předlohy je i novela zákona o dorovnávacích daních. Zavedl je zákon z roku 2023 a státu umožní víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Novela například zavádí místo zdaňovacího období takzvané výkazní období, což bude období, za které se připravuje konsolidovaná účetní závěrka. Mezi nejdůležitější změny patří podle společnosti KPMG například úpravy podmínek a lhůt pro podávání informačních přehledů a daňových přiznání, zjednodušení povinností při podávání informačního přehledu a úpravy, jejichž cílem je zapracovat pravidla obsažená v materiálech OECD a dosáhnout kvalifikovaného statusu české dorovnávací daně.
Posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti.
17.1.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Tento dokument je zaměřen na posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti.
Posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti bylo vypracováno na základě požadavku čl. 28 odst. 6 směrnice 2023/1791 o energetické účinnosti. Posouzení je zaměřeno na zhodnocení stávajících systémů, co se týče úrovně služeb a rovného zacházení se všemi osobami v souladu se zásadou nediskriminace. Součástí posouzení je také porovnání počtu dostupných a potřebných odborníků. Na základě posouzení stávajícího stavu jsou formulována doporučení ke zlepšení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti.
Přílohy ke stažení
- Posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti [pdf, 277 kB]
Nový zákon o veřejných dražbách mění i živnostenský zákon.
17.2.2025, Zdroj: MPO/Portál ŽP
Dne 1. 1. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, který zrušuje mimo jiné zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a dále nabyl účinnosti zákon č. 251/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, tj. mění mimo jiné i živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.).
Nová právní úprava mění název:
- předmětu podnikání vázané živnosti „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“ na „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ a
- předmětu podnikání koncesované živnosti „Provádění veřejných dražeb – dobrovolných, – nedobrovolných“ na koncesovanou živnost „Provádění nucených dražeb“.
V rámci koncesované živnosti tak zůstávají pouze nucené dražby a ostatní veřejné dražby budou provozovány v režimu živnosti vázané, a to jak dražby věcí movitých, tak i věcí nemovitých.
Nový zákon:
- upravuje pravidla pro provádění veřejných dražeb,
- definuje jednotlivé pojmy, jako je např. veřejná dražba, nucená dražba, elektronická dražba, a
- zavádí centrální evidenci veřejných dražeb, jejímž správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj.
Veřejná dražba nově propojuje dosud oddělené instituty – veřejnou dražbu a tzv. aukci. Zákon o veřejných dražbách je nově navázán na § 1771 občanského zákoníku, na jehož základě dosud probíhaly i aukce. Obě oblasti se tím propojí a aukce spadnou pod novou definici veřejné dražby, takže mezi aukcí a veřejnou dražbou přestane být rozdíl. Nově bude pod zákon o veřejných dražbách patřit každé jednání, které odpovídá skutkové podstatě veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách, a to bez ohledu na jeho název. To platí i pro internetové aukční portály, protože jimi pořádané aukce nově mohou naplnit definici veřejné dražby.
Nové nařízení o uvádění stavebních výrobků na trh EU bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU dne 18. 12. 2024.
5.2.2025, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/3110, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh (tzv. „CPR 2“), bude fungovat paralelně s nařízením EPaR (EU) č. 305/2011 (tzv. „CPR 1“).
Odkaz zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L_202403110
Přechodné období pro úplný přechod ze starého právního rámce na nový bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení v platnost (tj. do roku 2039). Tím se zajistí dostatek času na řádný přechod harmonizovaných stavebních výrobků ze starého právního rámce na nový a minimalizuje se riziko deharmonizace jakéhokoli výrobku nebo skupiny výrobků. Výrobky budou přecházet pod CPR 2 postupně tak, jak budou vznikat harmonizované normy vytvořené podle nových normalizačních požadavků.
Nová pravidla podpoří udržitelnost a digitalizaci v oblasti stavebních výrobků. Dokumenty, které výrobce musí dodávat spolu s výrobkem, bude možné poskytnout elektronickou formou. Digitální pas výrobku také umožní využít strukturovaná data o výrobku například v rámci dozoru nad trhem nebo při projektování staveb metodou BIM. Zákazník bude moci při výběru výrobku zohlednit jeho udržitelnost, jelikož výrobce bude deklarovat environmentální stopu výrobku. EK bude zmocněna ke stanovení minimálních požadavků na environmentální vlastnosti stavebních výrobků, které bude zadavatel veřejných zakázek využívat, pokud se rozhodne při zadávání uplatnit na dané harmonizované výrobky požadavky na udržitelnost. Tento nástroj podpoří vznik udržitelných staveb ve veřejném sektoru.
Klíčovou roli v CPR 2 budou mít harmonizované technické specifikace, které budou povinně využity pro uvedení výrobku na trh. Prioritní je tvorba norem standardním způsobem v technických komisích CEN a jejich harmonizace vyhlášením odkazu v Úředním věstníku EU, avšak k dispozici bude i dobrovolná cesta EOTA prostřednictvím Evropských dokumentů pro posuzování. V krajním případě může být využito záložní řešení, které v případě zablokovaného systému normalizace umožní Evropské komisi přijímat harmonizované technické specifikace prostřednictvím implementačních aktů.
Důležité: pro konkrétní výrobky platí, že dokud nebudou k dispozici nové normy harmonizované k CPR 2, budou se stavební výrobky nadále uvádět na trh podle pravidel CPR 1. Vznik prvních harmonizovaných norem k CPR 2 se (až na malé výjimky) neočekává dříve než cca za dva roky. Pro každou novou EN bude zavedeno přechodné období v minimální délce jednoho roku.
Podrobné informace o CPR 2 zájemci najdou od října 2025 v Informačním portálu pro stavební výrobky na webových stránkách ÚNMZ zde: https://www.unmz.cz/statni-zkusebnictvi/informacni-portal-unmz/informacni-portal-unmz-specializovany-na-pravni-a-technicke-dokumenty-v-oblasti-uvadeni-stavebnich-vyrobku-na-jednotny-evropsky-trh-c233/.
České cukrovary zápasí s dovozem levného cukru ze zahraničí, budou muset omezit výrobu a hrozí i uzavření některých závodů.
28.2.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Cukrovary v Česku ohrožuje konkurence ze zemí mimo EU. Pěstitelé cukrové řepy přitom v těchto zemích používají pesticidy, které jsou v Unii zakázané, a nemusí se také potýkat s unijními „zelenými“ regulacemi. Tuzemské podniky v současnosti zápolí se zvýšenými náklady, ať už jde o energie, poplatky za obaly, emisní povolenky nebo rostoucí mzdy v sektoru. Některé závody jsou proto v kritické situaci a hrozí jim snižování výroby, případně jejich celkové uzavření.
České cukrovarnictví se může pochlubit 200letou tradicí, v posledních letech ale prochází velmi bouřlivým obdobím. Na tuzemském trhu totiž panuje paradoxní situace. Ceny cukru vlivem nadměrného dovozu z Ukrajiny klesají, i když stále rostou výrobní náklady. Především jde o růst cen energií, surovin a různých poplatků.
Vybrané jednotkové náklady cukrovarů:
„Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům zdaleka nepokryje náklady. V posledních letech podnikům rostly všechny náklady a zejména platby za energie, na něž je výroba cukru velmi náročná. Je nutné také připomenout, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Hořký byznys
Levnému dovozu z třetích zemí dokáží čeští producenti jen stěží konkurovat. Do Česka se za poslední dva roky zvýšil dovoz zejména z Ukrajiny, kde ovšem neplatí stejně přísné výrobní a environmentální standardy. V loňském roce se ho k nám dovezlo téměř 28 tisíc tun, což je přes čtyřikrát více než v roce 2022. Na trhu je ale zároveň velké množství cukru z Polska, kde stát výrobu výrazně dotuje. Kuriozní situace nastává při dovozech z Bulharska, kde není žádný cukrovar. Přesto ho k nám loni doputovalo 349 tun, předloni dokonce 2 076 tun. Pravděpodobně tak podle Svazu pěstitelů cukrovky Čech půjde o přebalený cukr z Ruska.
„Naše podniky musí bojovat s konkurenty na nerovném hřišti. Vozí se k nám cukr z třetích zemí pod náklady, jako by se nic nedělo. Přitom byl původně určený pro jiné trhy. Na evropském trhu tak vznikl převis nabídky a devastuje to naše cukrovary. Pokud situace bude takhle dále pokračovat, může to být katastrofa pro celý obor. Bohužel ale vůbec nevidíme žádné systémové řešení. Rozhodně nejsme proti pomoci Ukrajině, ale nesmí to být na úkor našich zemědělců a podniků,“ uvedl předseda představenstva Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakar Šašek, který je zároveň předsedou Krajské agrární komory Ústeckého kraje.
Dovoz cukru z Ukrajiny (v tunách):
Potravinářská komora také upozorňuje na novou obchodní dohodu se zeměmi Mercosur. Dohoda, kterou EU uzavřela s jihoamerickými státy na konci loňského roku, umožní další bezcelní dovoz cukru. Přestože potravináři podporují mezinárodní obchod, zároveň ale prosazují, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci. V Brazílii přitom lze používat desítky přípravků na ochranu rostlin, které jsou v EU zakázané.
Komora také považuje za důležité upozornit na nadcházející březnové jednání EU s Indií o nové obchodní dohodě. Indické vládní dotace na cukr podle Světové obchodní organizace výrazně překračují mezinárodní limity a evropské podniky tak budou v další cenové nevýhodě. Indie navíc v lednu zrušila zákaz vývozu cukru, který zavedla v roce 2023, aby ho v zemi měla dostatek. Do září 2025 mají vyvézt ze země jeden milion tun cukru.
Vzniká tak paradox. Cukr vyráběný v Evropě za přísných regulací je vytlačován produkty s vyšší uhlíkovou stopou, jejichž výrobní procesy často nereflektují požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.
Snižování výroby
Při současných výrobních nákladech a poklesu výkupních cen je situace v odvětví dlouhodobě neudržitelná. Tuzemské podniky proto zavádí různá opatření. Šetří na logistice cukrové řepy, manipulaci s výrobky a jejich skladováním nebo přicházejí s úsporami v údržbě a v investicích. Přes všechna tato opatření například druhý největší tuzemský výrobce cukru Moravskoslezské cukrovary pravděpodobně končí výrobu v jednom ze svých závodů, a to v Hrušovanech na Jevišovkou na jižní Moravě. V těchto týdnech totiž u pěstitelů cukrové řepy ruší objednávky osiva a nekontrahuje smlouvy s pěstiteli na letošní kampaň.
„Jelikož se bude pravděpodobně u nás na Moravě zavírat jeden závod, spousta pěstitelů cukrové řepy se ocitla v nelehké situaci. Plánovali pěstební plochy osít řepou a budou muset změnit osevní postupy, protože nemají kam dodávat cukrovou řepu. Středomoravské cukrovary jako jsou Litovel, Vrbátky a Prosenice již další pěstitele nepřijímají z důvodu naplněných kapacit závodů. Pěstitelé od řepy nechtějí odcházet, ale asi nezbude nic jiného. Navíc v posledních letech se klesající cena cukru odráží také na výkupní ceně cukrové řepy. Zemědělci jsou v situaci, kdy se jim přestává vyplácet řepu vůbec pěstovat, protože je to finančně často nerentabilní,“ dodala předsedkyně Svazu pěstitelů cukrové řepy Moravy a Slezska Milada Rašková Měsícová.
České „bílé zlato“ do Afriky
Česko je ve výrobě cukru soběstačné. V minulosti jsme dokonce byli označováni za cukrovarnickou velmoc. V současnosti však musí cukrovary měnit své obchodní strategie a hledat příležitosti i jinde. Kvůli dovozům cukru z Ukrajiny například společnost Tereos TTD z Dobrovice u Mladé Boleslavi přišla o část trhu, proto aktuálně hledá náhradu v zemích střední Afriky.
Sektorové šetření antimonopolního úřadu
Na nerovnováhu v dodavatelském řetězci v loňském roce upozornil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Z jeho šetření vyplynulo, že cenový tlak na zemědělce a zpracovatele způsobuje, že konečná cena cukru často neodráží skutečné výrobní náklady, což vůbec nepřispívá k dlouhodobé udržitelnosti odvětví.
Nejefektivnější kulturní plodina
Pokud budou tuzemské cukrovary omezovat svou výrobu, přestanou současně odebírat řepu od zemědělců. Cukrová řepa přitom zpestřuje osevní postupy. Slouží jako takzvaná předplodina a díky hlubokému zakořenění přispívá k zúrodňování půdy. Díky své dlouhé vegetační době za své vegetační období vytváří největší množství biomasy ze všech pěstovaných plodin. Výrazně také snižuje emise oxidu uhličitého, který nezbytně potřebuje při procesu tvorby cukru sacharózy. Cukrovarnictví má i další významný dopad. Kromě přímého přínosu k HDP podporuje také zaměstnanost na venkově.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Zdroj: PK ČR
25-03-10 IN České cukrovary zápasí s dovozem levného cukru ze zahraničí 2