RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Předseda ČKAIT: Pokažená digitalizace? Ztráty mohou být obrovské.*
Absurdita roku – placení rozhlasových a televizních poplatků firmami.*
Společný nákup výpočetní techniky 2025.*
Předseda ČKAIT: Pokažená digitalizace? Ztráty mohou být obrovské, projeví se později.
„Nepodařenou digitalizaci stavebnictví odnáší celý obor a řada firem, včetně výrobců, pociťuje pokles poptávky ze strany stavebníků,“ říká v rozhovoru pro BusinessInfo.cz předseda České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek.
07.05.2025 | BusinessInfo.cz
„V makro číslech to ještě nemusí být patrné – jede množství velkých státních zakázek. Ale v segmentu dalších typů staveb jsou nejistota a nervozita patrné,“ dodává Robert Špalek.
Vláda loni slíbila stavebníkům nápravu, celý proces jde ale pomalu. Přechodným řešením měl být takzvaný technologický bypass digitalizovaného stavebního řízení (viz níže).
„Pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu. A smutné vysvědčení celého procesu digitalizace,“ připojuje se místopředseda ČKAIT Radim Loukota.
Portál stavebníka měl být moderním digitálním nástrojem pro komunikaci se stavebními úřady, respektive pro usnadnění komunikace s úřady a zjednodušení podávání žádostí. Výsledek je ale tristní. Kam jsme se posunuli od loňského července, kdy se problém objevil?
RŠ: O problémech Portálu stavebníka už byly popsány stovky stran. Od prakticky nulové možnosti podat záměr pro povolení stavby nebo kolaudaci tehdy se situace zlepšila, to je třeba uznat. Ale k dokonalosti to má daleko.
RL: Digitalizace stavebnictví je ve fázi testování – to není regulérní provoz, to si přiznejme. Přes všechna varování se čeští stavebníci stali nedobrovolnými a neplacenými „betatestery“ jednoho ve spěchu ušitého systému. Vůbec si neumím představit, že by se něco podobného mohlo stát v soukromé sféře, například v bankovnictví.
MMR dokončilo poslední vlnu napojení na technologický bypass
Ministerstvo pro místní rozvoj potažmo vláda slíbily nápravu, ale jak sami připomínáte, digitalizace je stále ve fázi testování… Jaké nejzávažnější problémy je teď potřeba vyřešit?
RL: Podání jsou možná, největší excesy jsou odstraněné. Zásadní chyba v podobě nemožnosti nahrát projektovou dokumentaci bez digitálně podané žádosti byla po 10. prosinci 2024 vyřešena novou funkcionalitou. Po vložení projektové dokumentace vkladatel obdrží odkaz, který lze přiložit k písemné žádosti i volně přeposílat dalším účastníkům. Po téměř půl roce jsme tedy dosáhli toho, že portál stavebníka není v přímém rozporu s právními předpisy této země. Jen nevím, jestli je opravdu vrchol digitalizace v 21. století to, že stavebník někam nahraje dokumentaci ve formátu PDF.
A ty aktuální nedostatky?
RL: Ani nadále systém neumožňuje vloženou projektovou dokumentaci prohlížet online v systému, ale každý si ji musí stáhnout do svého počítače. Projektová dokumentace ovšem není nijak zabezpečena před zneužitím, například vodoznakem. Toto riziko zcizení může být pro řadu stavebníků či projektantů velmi nepříjemné, nemluvě o riziku zveřejnění i citlivých údajů.
Jak pomohl takzvaný technologický bypass? Využívají ho stavební úřady dostatečně? Není to tak, že řeší jen část problému, ale v zásadě nepomáhá stavebníkům, projektantům a stavebním firmám…
RŠ: Především musím říci, že je mnoho stavebních úřadů, které se snaží stavebníkům vyhovět i bez ohledu na zákonná ustanovení. Například nás žádají, zda by bylo možné kromě digitální verze přinést i projektovou dokumentaci v papírové podobě nebo podat dokumentaci přes datovou schránku. Obě tyto možnosti jsou však od 1. července 2024 nezákonné.
RL: Zaregistrovali jsme pozitivní odezvu na takzvaný bypass na straně stavebních úřadů ve vybraných obcích. To je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků. Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další. Ale nijak neřeší právní jistotu těch stavebníků, kteří po 1. 7. 2024 podali své žádosti mimo Portál stavebníka. Takže pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu. A smutné vysvědčení celého procesu digitalizace. Nemluvě o tom, že zatím nemáme jistotu, zda bude možné vypořádané žádosti a ověřené projektové dokumentace ze starých systémů bez problémů vrátit zpět do Portálu stavebníka.
Podle průzkumu ČKAIT považuje 80 procent odborníků nový systém za horší než ten předchozí a situace se výrazně nezlepší minimálně dva roky. Dají se vyčíslit celkové ztráty za vadný systém?
RŠ: Na ztráty se můžeme dívat z několik úhlů pohledu. Tím zásadním je časové hledisko, kdy řada staveb musela být pozastavena. Kdo zná hodnotu peněz v rámci velkých stavebních celků, ví, že celková suma může být opravdu vysoká. Podstatné ale je, že výpadek se projeví až na konci roku nebo v roce příštím. Nyní se staví dříve povolené stavby. A další se začnou stavět podle návrhů podaných do 30. června loňského roku.
Umí český stát digitalizovat? Nebo je to jen mnoho povyku pro nic a malý efekt za velké peníze? A co by se dalo udělat lépe?
Přečtěte si rozhovor s prezidentem HK ČR Zdeňkem Zajíčkem a předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karlem Štenclem
Jaký je z vašeho pohledu dopad zpackané digitalizace na firmy působící ve stavebnictví? Nedostávají se mnohé do finančních nebo dokonce existenčních potíží?
RL: Jako u řady podobných situací nejde o jeden důvod či příčinu, ale souběh více faktorů. V případě stavebnictví šlo především o vámi zmiňovaný pokus o digitalizaci a plnou účinnost nového stavebního zákona včetně příslušných vyhlášek k jednomu datu. Velmi dlouho jsme na toto riziko poukazovali, bez úspěchu. Takže se nedivíme ministru Kulhánkovi, který před časem digitalizaci stavebnictví označil za selhání vlády. Odnáší to celý obor a řada firem, včetně výrobců, již pociťuje pokles poptávky ze strany stavebníků. V makro číslech to nemusí být ještě patrné – jede množství velkých státních zakázek. Ale v segmentu dalších typů staveb jsou nejistota a nervozita patrné.
Nemůže docházet například k exodu developerů z českého trhu, či nějakému razantnímu nárůstu cen nemovitostí či nájmů?
RŠ: Exodus developerů určitě neočekávám. Co víme z jejich nejrůznějších vyjádření v médiích, většina jich má povolené záměry připravené a projekty dává na trh postupně. Nicméně každý rok nečinnosti se projeví v dalších letech. O to je situace vypjatější – právě v době, kdy by se počet zahajovaných bytových projektů měl násobně zvýšit i díky vyšší aktivitě měst, obcí, družstev nebo jiných entit, došlo k paralýze.
Nepatří k nejvíce postiženým skupinám projektanti či projektové kanceláře?
RŠ: Samozřejmě pro projektanty je to problém: sice se projekty mohou připravovat, ale je to nyní mnohem pracnější a stavebníci nám nechtějí platit hodiny navíc. A zadarmo nechce projektovat nikdo.
Nové systémy Digitalizace stavebního řízení začnou fungovat až v roce 2027 nebo 2028. Není to pozdě? Co se bude dít do té doby?
RL: Očekáváme, že systémy se budou postupně zprůchodňovat a chyby odstraňovat. Projektové kanceláře na to nasadí specialisty, kteří se v tom „naučí chodit“. K zjednodušení a zrychlení stavebního řízení to má ale daleko. A jak budou nové systémy fungovat? Mnohé ukáže zadávací dokumentace na novou zakázku. Snad do ní jako klíčoví uživatelé části Portálu stavebníka budeme moci promluvit…
Stavebníci a projektanti se ocitli v pasti
Jak fungovalo stavební řízení (stavební úřady) před digitalizací? Nedá se říci, že i špatný systém je lepší než žádný?
RŠ: Před 1.7.2024 systém samozřejmě byl. Komunikace na úrovni stavebník / projektant – stavební úřad fungovala často i na digitální úrovni. Žádosti a projektová dokumentace se mohly podávat i datovými schránkami. To samé dotčené orgány. Ano, mnohdy nebyly dodržovány lhůty, ale dobře připravené záměry ve shodě s územním plánem a asertivním stavebníkem mohly být povolené velmi rychle, obvykle během půl roku až roku. Což se od loňského července neděje ani u těch nejpreciznějších projektů a nejzkušenějších projektantů. Chtěl bych jen připomenout skutečnost, na kterou se tak nějak zapomíná. Máme fikci souhlasu, která se velmi často nedodržuje. Ke zkrácení lhůt tak nedochází.
RL: Ostatně nyní spuštěný systém není digitalizací v pravém slova smyslu. Jen se ta stejná dokumentace ve formátu PDF nesmí poslat datovou schránkou, ale musí se nahrávat na jedno jediné místo, Portál stavebníka. Ten však nebyl předem testován, byl spuštěn rovnou v ostrém provozu a téměř šest měsíců nefungoval v souladu s platnými právními předpisy. Stavebníci a projektanti byli v pasti. Staré postupy byly zakázány a ty nové nebyly plně funkční.
O čem je vůbec komplexní digitalizace stavebnictví a co by měla tomuto odvětví přinést? Nejde přece jen o tolik sledovaný Portál stavebníka?
RŠ: Naše odvětví potřebuje především předvídatelnost a spolehlivost. Namísto toho nám bylo předchozí i současnou vládou slibováno zrychlení a zjednodušení. Jenže nikdo nevěděl, z jaké rychlosti povolovacího řízení startujeme. Relevantní informace o výchozí délce povolování neexistovaly. Vycházelo se především z údajů jakéhosi žebříčku „DoingBusiness“, který však pro zásadní metodologické chyby přestal být vydáván již od roku 2020. Druhým zdrojem informací byly a dosud jsou pravidelné ankety mezi vybranými 30 až 40 stavebními podnikateli, které rozhodně nemohou ukázat na skutečné problémy našeho odvětví. Před rokem jsme proto udělali průzkum mezi autorizovanými osobami ČKAIT.
Co vám ukázal?
RŠ: Zapojilo se do něj 1100 respondentů, kteří uvedli, že podle předchozí právní úpravy ve většině případů získali stavební povolení v rozmezí půl až jednoho roku. Nejedná se tedy o desetiletí, jak opakovaně tvrdí někteří silní hráči na trhu, kteří však často do této lhůty započítávají i to, že několik let čekali na změnu územního plánu, který umožní realizovat jejich podnikatelský záměr. Délka povolovacího řízení se však musí počítat mezi podáním žádosti a vydáním pravomocného rozhodnutí.
Takže nedochází ke zrychlení ale naopak zpomalení stavebního řízení?
RL: I já mohu zjednodušeně říci, že zatímco podle starého novelizovaného zákona jsme dostali stavební povolení většinou během šesti až dvanácti měsíců, nyní máme za sebou tři čtvrtě roku digitalizace stavebního řízení, kdy místo zjednodušení a zrychlení nastal pravý opak. Podle našich indikací, zatím však bez většího průzkumu, většina žádostí podaná v minulém roce je zatím podána marně respektive bez jakékoliv reakce ze strany stavebního úřadu. Ty jsou zcela paralyzované, a to zejména tím, že většina stavebníků podala své žádosti do 30. června 2024, aby se řešily ještě podle starého stavebního zákona. Je třeba podotknout, že do poloviny loňského roku přišlo na stavební úřady tolik žádostí jako za obvyklý rok!
Jak se ostatně ČKAIT podílela v posledním roce na nápravě digitalizace stavebního řízení. Vyslyšela vláda vaše připomínky?
RŠ: Absolvovali jsme několik schůzek, byli jsme součástí pracovní skupiny, ovšem až poté, co se problém s digitalizací projevil naplno, tedy po 1.7.2024. Většina našich připomínek a podnětů zůstaly bez reakce, aspoň té oficiální. MMR a pověřený mezirezortní tým se soustředil na zadání úkolů pro vývojáře především v oblasti rozhraní využívaném stavebními úřady. Portál stavebníka zůstal mimo pozornost a nadále je vnímán jako ta méně problematická část celé DSŘ. Soudím tak podle vyjádření několika vládních představitelů, že Portál zůstane bez větších zásahů až do vámi zmíněného roku 2028, kdy by měl fungovat zcela nový systém.
Jakub Procházka
Ankety Absurdita roku a Paragraf roku znají své vítěze.
Veřejnost v on-line hlasování rozhodla, že největším letošním byrokratickým nesmyslem je placení rozhlasových a televizních poplatků firmami podle počtu zaměstnanců. Za nejpřínosnější naopak veřejnost označila ukončení vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí.
14.05.2025 | BusinessInfo.cz
Ankety jsou každoročně vyhlašovány v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Odborným garantem je Hospodářská komora ČR.
Rozhlasové a televizní poplatky pro všechny
Systém bude nově nastaven tak, že vyvolává silný nesouhlas nemalé části poplatníků. Například zatížení firem podle počtu zaměstnanců televizním poplatkem se zdůvodňuje skutečně těžko. Lesní dělník nebo pokladní v supermarketu asi těžko mohou při práci sledovat veřejnoprávní vysílání, které bude jejich zaměstnavatel za ně hradit. A nejde úplně o malé částky.
Velká firma nad pět set zaměstnanců by měla zaplatit zhruba čtvrt milionu korun ročně. Navíc firmám se počty zaměstnanců mohou měnit. A hlídat, jestli nepřekročí nebo nepodkročí počet zaměstnanců, a tím i povinnost měnit výši násobku platby, to už je opravdu příliš. Dosud se dalo předpokládat, že lidé chodí do práce pracovat, ne sledovat televizi a rozhlas. Časy se ale asi mění.
Na druhé příčce se v hlasování veřejnosti umístilo hlášení zemědělců pro Český statistický úřad, na třetím dokládání státem vydaných výpisů
Zemědělci vyplňují všechny důležité informace do takzvaného Integrovaného zemědělského registru, což je online přístupná databáze. Týká se to například evidence hospodářských zvířat. Všichni zemědělci povinně zanášejí údaje o narození každého zvířete, jeho označení ušní známkou, jeho případném léčení, úhynu nebo porážce, stejně jako prodeji jinému zemědělci.
Přesto zemědělce každý rok obesílá se složitým dotazníkem i Český statistický úřad. Ten vyžaduje prakticky stejné údaje, které zemědělci vkládají do Integrovaného zemědělského registru, ale ke konkrétnímu datu v roce, například ke 30. dubnu. Zemědělci tak musejí složitě zjišťovat, kolik zvířat k tomuto datu přesně měli, ale navíc ještě komplikovaněji počítat jejich věk.
Startuje druhý ročník iniciativy Velký týden malých firem
Musejí tak přepočítávat věk všech zvířat, protože ke konkrétnímu datumu (30. 4. daného roku) musejí uvést například počet zvířat do 6 měsíců, počet zvířat ve věku 6 měsíců až 2 roky a počet zvířat nad 2 roky. Přitom přímo z IZR by si ČSÚ všechny potřebné údaje mohl načíst okamžitě. Pro zemědělce znamená vyplňování dotazníků velké množství administrativní práce navíc, kromě toho s rizikem chyby.
Pokud jde o bronzové dokládání dokumentů, než se s vítězným účastníkem výběrového řízení uzavře smlouva, musí zadavateli doložit originály dokumentů. Dokumenty se často na CzechPointu či u advokátů musí konvertovat opět do průkazné elektronické podoby, aby se mohla odeslat zadavateli ke kontrole.
V době postupující digitalizace státu musí uchazeč o veřejnou zakázku dokládat ve své nabídce veřejně dostupné výpisy (OR, RŽP) a bezdlužnosti vydané (polo)státními orgány (FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovny). O ty může uchazeč stát požádat elektronicky a stát mu ona dobrozdání elektronicky předá, ale při vkladu do jedné elektronické nabídky se často průkaznost těchto dokumentů ztrácí.
Nebylo by možné vynechat dokládání veřejně dostupných údajů? U bezdlužností prostě poskytnout zadavateli souhlas s nahlížením do listin o bezdlužnosti? V případě výpisů z OR/RŽP by zadavatelé získali aktuální údaje, včetně historie daného subjektu. Existuje sice Registr dodavatelů, ten se ale nevyplatí občasným dodavatelům.
Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Z dnes už zrušených absurdit je možné jmenovat povinnost vést evidenci o kontrolách na zdravotní nezávadnost, ačkoli tuto evidenci mají povinnost vést kontrolní úřady, dále třeba neuznávání dokumentů posílaných úřady podnikatelům do datových schránek jinými úřady za originály nebo vládní nařízení určující firmám, kdy mají vymalovat. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v online hlasování.
Paragrafem roku je ukončení vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových kategorií
Vláda v listopadu 2024 schválila návrh na ukončení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, kteří vykonávají práce nezařazené do rizikových kategorií. Jde o novelu zákona o specifických zdravotních službách. Poslanecká sněmovna v této souvislosti jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů.
Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. Zrušení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce bude platit od července 2025. Navrhované zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro první a druhou kategorii rizikovosti představuje další krok ke snižování administrativní zátěže a byrokracie.
„Zrušení vstupních lékařských podmínek vítáme. Většina našich pozic je zařazena do bezrizikové kategorie 1, kde prohlídky celkově nedávaly smysl a znamenaly pouze administrativní zátěž a zbytečně vynaložené finanční prostředky. Proto jsme před dvěma lety u této skupiny upustili i od periodických prohlídek. Úsporu peněz po úplném zrušení prohlídek budeme schopni do našich zaměstnanců investovat mnohem efektivněji,“ říká Klára Escobar, Director Human Resources společnosti MONETA Bank, která je titulárním partnerem soutěže Živnostník roku.
Pozitivní reakce hlasujících zaznamenala také aplikace eDoklady a návrh antibyrokratického zákona
Občanku už stačí mít jen v telefonu. Aplikace eDoklady představuje významný krok k digitalizaci veřejné správy a zjednodušení komunikace mezi státem a podnikateli. Díky ní mohou občané i podnikatelé bezpečně a pohodlně prokazovat svou totožnost prostřednictvím mobilního telefonu bez nutnosti fyzického předkládání dokladů.
Kromě toho, že se zjednodušuje komunikace, eliminuje riziko zneužití osobních údajů a šetří čas při jednání s úřady, bankami či dalšími institucemi, snižuje se administrativní zátěž. Projekt eDoklady je příkladem moderního, uživatelsky přívětivého řešení, které odpovídá potřebám digitální doby. Změna zákona vstoupila v platnost dne 20. ledna 2024. Od tohoto data jsou tedy přijímány digitální doklady tzv. ústředními správními úřady (například ministerstva, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad).
Pokud jde o návrh antibyrokratického zákona, je jeho cílem eliminovat alespoň čtvrtinu z celkové regulační a byrokratické zátěže stojící podnikatele ročně 72 miliard korun. Proto Hospodářská komora zpracovala návrh antibyrokratického zákona, který by nastavil podrobnou revizi existujících podnikatelských povinností tak, že by se u každého zákona vytvořila tabulka veřejnoprávních podnikatelských povinností, která by se pak pravidelně kontrolovala a vyhodnocovala,“ uvedl k záměru prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Navíc by to umožnilo pro každý obor podnikání vytvořit ucelený přehled povinností – jakýsi oborový podnikatelský batoh, do kterého by bylo možné vytřídit povinnosti podnikatelům tak, aby to měli přehledně k dispozici. Nelze však dnes udělat pořádek pouze v českém právním řádu, ale je potřeba udělat rychle pořádek i v tom evropském.
Paragraf roku je anketa, která již několik let doprovází vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání. Může se jednat o nově přijatý zákon, nařízení, vyhlášku, ale i návrh, snahu nebo vizi, jak podnikatelům zjednodušit život. Svůj tip mohou zaslat sami podnikatelé, odborné svazy a instituce, ale i široká veřejnost. O vítězi rozhoduje v hlasování veřejnost.
Všechny letošní nominace do obou kategorií naleznete na webu Firma roku.
Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Communa
Společný nákup výpočetní techniky 2025.
9.5.2025, Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí nabízí organizacím veřejné správy možnost zapojení do společného nákupu výpočetní techniky, a to konkrétně notebooků a stolních PC včetně příslušenství.
Ministerstvo financí nakupuje výpočetní techniku pro jiné subjekty od roku 2016 s celkovým realizovaným objemem v řádech desítek tisíc kusů. V posledních letech se do nákupu úspěšně zapojily i stovky měst a obcí.
Aktuálně připravuje MF každoroční velký nákup následujících typů PC/NTB:
- Stolní PC typu SFF, 512 GB, 16/32 GB DDR5 RAM,
- Notebook 14 palců, 512 GB, 16 GB DDR5 RAM,
- Notebook 14 palců, 512 GB, 16 GB DDR5 RAM, 5G modem, 2x ThunderBolt,
- Notebook 15,6 palců s numerickou klávesnicí, 512 GB RAM, 16 GB DDR5 RAM,
- Notebook 15,6 palců s numerickou klávesnicí, 512 GB RAM, 16 GB DDR5 RAM, LTE modem.
Detailní technické specifikace můžete nalézt na jednotlivých listech v přiloženém xlsx dokumentu „Poptávka odběru“. Veškeré další podrobnosti jsou uvedeny v Informačním letáku (viz příloha níže v části Dokumenty ke stažení).
Průběh veřejné zakázky
Ministerstvo financí zadá veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému v nadlimitním režimu. Hodnocena bude nejnižší nabídková cena. Odpovědnost za zákonnost zadání veřejné zakázky nese Ministerstvo financí v roli centrálního zadavatele.
Při společném nákupu se výpočetní technika vysoutěží s výraznou objemovou slevou. Souhrnné poptávky zpravidla dosahují vyšších stovek či tisíců kusů. Můžete tak ušetřit finance i administrativu spojenou s veřejnou zakázkou. Sleva oproti maloobchodním cenám činí cca 30 % a výrobky jsou navíc dodány s pětiletou zárukou se servisními podmínkami Next Business Day On-Site (oprava do druhého dne u zákazníka). I malá organizace tak může nakupovat za ceny platné pro velké zákazníky. Ministerstvo financí při nákupech výpočetní techniky klade důraz na kvalitu zpracování a delší životnost produktů.
Jak se přihlásit
Společného nákupu se může zúčastnit jakákoliv organizace veřejné správy. Velikost organizace či poptávky není rozhodující. V minulosti se zúčastnily i malé obce, školy, výzkumné ústavy, kraje, státní podniky, dětské domovy, knihovny atp.
V případě zájmu zašlete vyplněnou přiloženou tabulku Poptávka odběru nejpozději do 19. května 2025 na emailovou adresu verejne.zakazky@mfcr.cz.
Poptávka je v této fázi nezávazná, následně bude ještě probíhat připomínkování/odsouhlasování zadávacích podmínek VZ s možností změny.
Náklady na pořízení výpočetní techniky si hradí každá zapojená organizace samostatně.
Dokumenty ke stažení
Volný čas poráží výši mzdy.
30.4.2025, Zdroj: ČTK
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je pro české zaměstnance významnější motivační kritérium než výše mzdy.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad. Je to poprvé za dvě desetiletí pořádání průzkumu, kdy výše mzdy nebyla pro zaměstnance nejdůležitější kritérium. Význam rovnováhy pracovního a soukromého života ale v posledních letech setrvale sílil.
„Práce se pro mnohé stává prostředkem pro dosažení širších osobních cílů, nikoli cílem samotným. Flexibilita, wellbeing a respekt k osobním potřebám jsou nyní rozhodujícími faktory při výběru zaměstnání,“ okomentoval výsledek průzkumu generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský. „Zaměstnanci si dnes mnohem více než dříve uvědomují, že život není jen o práci. Chtějí žít plnohodnotně a zdravě, přičemž zaměstnavatelé musí jejich očekávání reflektovat,“ dodal.
Jánský zároveň upozornil, že v současnosti označuje svou pracovní dobu za flexibilní 42 procent českých zaměstnanců. Místo výkonu práce si může zvolit 47 procent zaměstnanců. V obou případech je to zhruba o 20 procentních bodů méně, než je celosvětový průměr. Podle Jánského to může být důvodem, proč v současnosti víc než polovina českých zaměstnanců zvažuje změnu zaměstnání.
Průzkum také ukázal na nesoulad v hodnotách zaměstnanců a firmy. „Pouze 28 procent českých zaměstnanců důvěřuje svému vedení, zatímco globálně je to 77 procent. Toto číslo by mělo být pro české firmy budíčkem,“ uvedl Jánský. Zároveň podle průzkumu zaměstnanci nemají dostatek možností pro svůj osobní růst, příležitost rozvíjet své dovednosti dostalo 42 procent z nich.
Průzkum Workmonitor provádí společnost Randstad pravidelně zhruba 20 let. Letos se do něj zapojilo 27.000 pracovníků ze 34 zemí světa ve věku 18 až 67 let, do české části přes 500 respondentů. Průzkum sleduje trendy na trhu práce a analyzuje, jak se mění preference a potřeby pracovníků v různých regionech a odvětvích.