RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Klíčové povinnosti podnikatele po založení nové obchodní společnosti.*
Kontrola z finančního úřadu a její práva.*
Zemědělci a potravináři prosazují zpřísnění dovozu zboží z Ukrajiny.*
Klíčové povinnosti podnikatele po založení nové obchodní společnosti.
Rozhodne-li se podnikatel pro založení nové obchodní společnosti, čeká jej řada povinností, jejichž splnění je nezbytné pro zápis společnosti do obchodního rejstříku.
29.04.2025 | BusinessInfo.cz
Podrobný obsah
Strana 1
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Související právní předpisy:
- Občanský zákoník
- Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
- Občanský soudní řád
- Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
- Zákon o účetnictví
- Daňový řád
- Zákon o daních z příjmů
- Zákon o dani z přidané hodnoty
- Zákon o dani silniční
- Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Související právní průvodci:
- Akciová společnost – systémy vnitřní struktury
- Datové schránky
- Obchodní korporace – založení a vznik
- Zápis do obchodního rejstříku
- Práva a povinnosti akcionáře
- Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
- Základy firemního práva
- Živnosti
Úvod
Ovšem i když proces, který zápisu společnosti do obchodního rejstříku předchází, mnohdy není jednoduchý, jeho dokonáním zdaleka ještě není vyhráno. Naopak, vznikem společnosti vše teprve začíná.
Následující řádky vás seznámí s kroky, kterými zpravidla musí podnikatel projít, aby docílil zápisu společnosti do obchodního rejstříku, a dále vás provedou několika základními problémy, jejichž řešení není vhodné po vzniku společnosti podcenit.
Uvedený výčet povinností samozřejmě není úplný, představuje však základní přehled pro podnikatele. Stejně tak pořadí, v jakém jsou uvedeny, nemá kopírovat časový sled jejich řešení; naopak je důležité, aby podnikatel postupoval komplexně a již při založení společnosti měl povšechnou představu o krocích, které bude nutno provést.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
Kontrola z finančního úřadu a její práva.
Jednou z věcí, na kterou je dobré být jako podnikatelský subjekt připraven, je možná kontrola z finančního úřadu.
25.03.2025 | BusinessInfo.cz
Znalost práv a povinností, které pro podnikatelský subjekt a správce daně vymezuje příslušný zákon, pomůže daňovým subjektům účinně se bránit proti eventuálním nezákonným postupům daňové kontroly.
Podrobný obsah
Strana 1
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Související právní předpisy:
Související právní průvodci:
Daňová kontrola
Všeobecná pravidla provádění kontroly úřady státní správy jsou stanovena zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (tzv. kontrolním řádem), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto obecnou úpravu pak navazuje úprava zvláštní, upravená pro oblast správy daní v zákoně č. 280/2009 Sb., daňovém řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Při daňové kontrole správce daně zjišťuje nebo prověřuje daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, a to buď u daňového subjektu, nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Rozsah prověření předmětu daňové kontroly je stanoven v oznámení o zahájení daňové kontroly. Zde uvedený rozsah je možné rozšířit i zúžit, o čemž se povinný subjekt vyrozumí doručením oznámení o změně rozsahu daňové kontroly.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
Snižování byrokracie a nová strategie pro zlepšení vnitřního trhu. Náměstek Frélich jednal v Bruselu o posilování konkurenceschopnosti průmyslu EU.
23.5.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zvyšování konkurenceschopnosti, lepší fungování vnitřního trhu, menší byrokracie pro firmy či efektivnější veřejné zakázky. To byla hlavní témata zasedání Rady pro konkurenceschopnost, které se uskutečnilo ve čtvrtek 22. května v Bruselu. Ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka na jednání zastupoval náměstek Martin Frélich.
Zástupci členských států diskutovali o tom, jak lépe přizpůsobit politiky EU potřebám tradičně silných průmyslových odvětví. „Toto téma je klíčové pro celou Evropskou unii,“ zdůraznil náměstek Frélich a dodal: „Naplňování dekarbonizačních cílů musí odpovídat technologické realitě i ekonomickým možnostem jednotlivých odvětví. Například ocelářství čelí zásadní proměně odvětví, silné mezinárodní konkurenci a zároveň hraje roli i v posilování evropské obranyschopnosti. Proto voláme po pragmatickém přístupu, který umožní realistické snižování emisí. Jsme proti navrženým emisním cílům pro rok 2040 a budeme usilovat o úpravy předpisů, které mají vliv na cenu elektrické energie. Je třeba oddělit ceny elektřiny od cen plynu, a dále zajistit předvídatelnost ceny EU ETS povolenky a zabránit jejím manipulacím.“
Evropská komise na jednání představila novou Strategii pro vnitřní trh. „Novou strategii velmi vítáme, dlouho jsme po ní jako Česká republika volali. Naše první dojmy jsou pozitivní,“ řekl Frélich a doplnil: „Oceňujeme zejména důraz na volný pohyb služeb, vymáhání pravidel a řešení praktických překážek, kterým čelí podniky i občané.“ Náměstek Frélich podpořil také zaměření strategie na digitalizaci a pozitivně zhodnotil i související akční plán s jasným harmonogramem dalších kroků. „Teď je zásadní, aby se strategie nestala jen soupisem dobrých úmyslů. Klíčová bude její rychlá a efektivní realizace,“ uzavřel. Vnitřní trh EU je pro Česko a MPO jednou z klíčových evropských politik.
Ministři diskutovali také o snazším ohlašování vysílaných pracovníků. Na jednání schválili společnou pozici Rady k návrhu nařízení zavádějící dobrovolný jednotný formulář pro hlášení vyslaných pracovníků. „Návrh tzv. e-deklarace podporujeme od samého začátku projednávání. Česká republika byla jedním z klíčových aktérů, kteří pomohli domluvit výsledný kompromis, jenž zpřehlední povinnosti při vysílání a ulehčí život podnikům,“ poznamenal ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu Tomáš Juhás, který na MPO agendu vnitřního trhu zastřešuje.
Dalším stěžejním tématem Rady bylo snižování regulatorní zátěže pro podniky. Náměstek Frélich podpořil návrh tzv. moratoria na nové legislativní návrhy při začátku funkčního období unijních institucí, dokud se nevyhodnotí kumulativní dopad stávající regulace a nedojde k jejímu snížení. „Po záplavě nových pravidel v uplynulém období potřebujeme čas na to, abychom zhodnotili, co už bylo přijato a jaké jsou důsledky. Je velmi obtížné se v aktuální legislativní situaci zorientovat, navíc teprve začínáme pozorovat její praktické dopady,“ podotkl Frélich.
Ministři diskutovali i o veřejných zakázkách v souvislosti se strategickými cíli Unie. Náměstek Frélich uvedl, že veřejné zakázky mohou být účinným nástrojem pro naplňování různých cílů, jako jsou udržitelnost, inovace, bezpečnost či konkurenceschopnost. Zdůraznil však, že legislativní rámec by měl respektovat rozhodovací pravomoc zadavatelů, jelikož pouze zadavatelé umí vyhodnotit konkrétní potřeby u konkrétní zakázky. „Legislativní rámec pro veřejné zakázky je zejména nezbytné zpřehlednit a zjednodušit,“ uvedl náměstek Frélich.
V neposlední řadě ministři projednali mimo jiné aktuální legislativní návrhy a iniciativy. Zazněla také potřeba rychlé implementace Akčního plánu pro automobilový průmysl a posílení evropského hodnotového řetězce baterií. Diskutovala se i nutnost mobilizace financování pro průmysl.
Zdroj: https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/snizovani-byrokracie-a-nova-strategie-pro-zlepseni-vnitrniho-trhu–namestek-frelich-jednal-v-bruselu-o-posilovani-konkurenceschopnosti-prumyslu-eu–287701/
Zemědělci a potravináři prosazují zpřísnění dovozu zboží z Ukrajiny.
3.6.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Čeští zemědělci a potravináři se důrazně staví proti prodloužení současné podoby obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Stávající bezcelní režim, který umožňuje většině ukrajinského zboží vstup na unijní trh bez jakýchkoli celních poplatků, ohrožuje jejich podnikání. Negativním důsledkem bylo například letošní uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou na jižní Moravě, kde jednou z příčin ukončení výroby byly i levné dovozy z Ukrajiny.
Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR jednotně usilují, aby se obchodní režim s Kyjevem vrátil k podobě platné před únorem 2022, tedy před vojenskou invazí Ruska na Ukrajinu a byl obnoven celní režim. V tomto postoji plně podporují již existující iniciativu svých kolegů ze Slovenska, Polska, Francie a dalších členských států EU, kde čelí obdobným problémům.
Zemědělci v minulosti opakovaně upozorňovali například na problematiku nadměrného dovozu ukrajinského obilí do Evropy, který představoval významnou zátěž pro tuzemský trh a vedl k propadu výkupních cen této komodity.
„Česká republika je i kvůli propadu živočišné výroby, ke kterému došlo v minulosti vlivem nerovných podmínek na jednotném trhu EU, sama vývozcem obilovin a nepotřebuje proto zemědělskou produkci z Ukrajiny dovážet. Navíc nechápeme, proč jsou našim zemědělcům neustále kladeny další a další povinnosti a jsou fakticky nuceni k neprodukci, zatímco se otevírají dveře produkci ze zemí, kde rozhodně tak přísné standardy neplatí. Ukrajinská zemědělská produkce by dlouhodobě měla směřovat k tradičním odběratelům mimo EU, nikoliv na naše trhy na úkor místních podnikatelů. Je načase, aby si Evropská unie uvědomila, že pomáhat může jen ten, kdo je v silné pozici a sám pomoc nepotřebuje,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Potravinářská komora ČR zase dlouhodobě upozorňuje na problematické dovozy levného kuřecího masa a cukru, které rovněž deformují domácí trh. Důkazem těchto obav je i letošní zavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde k ukončení výroby přispěly mimo jiné právě levné dovozy z Ukrajiny.
„Konkrétní dopady už vidíme, například letošní zavření cukrovaru v Hrušovanech, k čemuž výrazně přispěly levné dovozy z Ukrajiny. Podobné obavy máme i u kuřecího masa, kde neregulované dovozy mohou ohrozit domácí chovatele drůbeže. Ukrajině je potřeba v konfliktu s Ruskem pomáhat, ale je pro nás nepřijatelné, aby podpora Ukrajiny vedla k likvidaci našich vlastních podniků, k růstu nezaměstnanosti a k ohrožení naší potravinové soběstačnosti,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Obě komory upozorňují, že producenti na Ukrajině navíc nepodléhají přísným výrobním a environmentálním standardům, jaké jsou vyžadovány v zemích Evropské unie. Tato nerovnost v pravidlech pak vytváří neférové konkurenční prostředí na evropském trhu.
Bezcelní režim v obchodování s Ukrajinou měl původně být dočasným řešením, ze kterého se však staly roky trvající výjimky. Platnost bezcelních opatření se týká široké škály komodit, například pšenice, kuřecího masa, cukru, medu, kukuřice, řepky nebo slunečnice.
Obě komory jsou přesvědčené, že v tuto chvíli je nezbytné najít smysluplné a udržitelné řešení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Zároveň se už nesmí jednat o politické rozhodnutí, ale je třeba vzít v úvahu i ekonomické aspekty a dopad na evropské zemědělce a potravináře včetně českých. V žádném případě už nesmí dojít k dalšímu křivení trhu a poškozování domácích producentů kvalitních potravin.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Zdroj: Potravinářská komora ČR