RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

7. 9. 2025

Kontroly pod kontrolou: Aktualizovaná příručka radí podnikatelům, jak postupovat při kontrolách.*

V letním období SVS více zaměřuje kontroly na farmářské trhy.*

Změna ve vydávání koncesí pro činnost zpracování a prodej lihu.*

Kontroly pod kontrolou: Aktualizovaná příručka radí podnikatelům, jak postupovat při kontrolách.

Praha, 25. června 2025 – Čeští podnikatelé jsou každoročně vystaveni desetitisícům kontrol. Například jen živnostenské úřady uskutečnily v roce 2023 přes 34 600 kontrol, finanční správa pak jen loni dokončila téměř 9 800 daňových kontrol. Podnikatelé čelí tisícům různých povinností, ve kterých se často neorientují. V případě kontrol může být nejasné, co vše mohou úřady požadovat, a naopak jaká práva mají kontrolované osoby. Proto Hospodářská komora České republiky připravila aktualizovanou verzi oblíbené příručky Kontroly pod kontrolou, která podnikatelům slouží jako praktický průvodce při kontrolách ze strany státu.

Letošní aktualizace příručky Kontroly pod kontrolou zpřehledňuje a aktualizuje pravidla pro průběh kontrol, oproti předchozí verzi je uživatelsky přívětivější a obsahuje nejen aktualizované vzory dokumentů, ale i nejnovější statistické informace.

„Příručku jsme aktualizovali zejména proto, že přibyly nové přestupky a kontroloři dostali nová oprávnění. Nově například inspekce práce může při kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob,“ říká Lenka Janáková, ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Příručka je určena zejména malým a středním podnikatelům, kteří se často setkávají s kontrolami finanční správy, živnostenských úřadů, České obchodní inspekce, inspekce práce nebo České správy sociálního zabezpečení. I když se kontroly řídí jedním obecným předpisem, každý z těchto kontrolních orgánů má specifické pravomoci a kontrola může probíhat v některých fázích odlišně. Příručka proto přehledně vysvětluje, co mohou kontroloři požadovat, co je podnikatel povinen doložit a jaké má možnosti obrany.

Důležitost příručky podtrhuje svým vyjádřením i Martin Plachý, předseda představenstva společnosti Royal Spa, jedné z největších lázeňských skupin v Česku: „Například lázeňství reguluje celá řada norem a povinností, ve kterých se nevyznám ani já. Nedávno jsem s nadsázkou říkal bývalému kolegovi z evropské administrativy, že zvažujeme vytvoření nové pozice – manažera pro uspokojení byrokratické šikany.“

Martin Plachý, podnikatel a bývalý diplomat, příručku vítá také proto, že výklad a aplikace stejných pravidel různými úřady v regionech bývá rozdílný. „Když si půjdete přihlásit auto v Karlovarském kraji, bude to jiné než v Olomouckém kraji, protože subjektivní výklad předpisů ze strany každého úřadu je jiný,“ dodává.

Aktualizovanou příručku Kontroly pod kontrolou 2025 si mohou podnikatelé zdarma stáhnout na webových stránkách Hospodářské komory v sekci Příručky a návody.

Jan Sotona
tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR

777 723 593, sotona@komora.cz

Stavební dokumentace bytového domu.

30.7.2025, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ráda bych se informovala ohledně nutnosti mít stavební dokumentaci k bytovému domu. Dle novely stavebního zákona má vlastník nemovitosti povinnost od 1.7.2024 mít stavební dokumentaci domu. První můj dotaz zní, zda z pohledu tuto povinnost přebírá SVJ za jednotlivé vlastníky a je povinno tuto dokumentaci nechat vyhotovit? Druhý dotaz, zda je nutno zhotovení technické dokumentace nechat schválit na shromáždění nebo když to ukládá zákon, tak schvalování není nutné? A poslední dotaz, zda je nutné mít tuto technickou dokumentaci, pokud je obsahem prohlášení vlastníka geometrický plán nebo je tento plán dostačující?

Jen podotýkám, že dotaz se vztahuje k bytovému domu z roku 1934, kde původní stavební dokumentace již neexistuje a ani by neodpovídala skutečnosti.

Odpověď:

Dle aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby (ust. § 245 odst. 1 stavebního zákona). Obsah pasportu stavby je stanoven v příloze č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, a je to zejména údaj o stavbě, údaj o vlastníkovi, souhrnná technická zpráva, zjednodušený situační výkres a zjednodušená výkresová dokumentace.
Mám za to, že uvedená povinnost se vztahuje v případě bytových domů na SVJ jako osobu odpovědnou za správu společných částí domu, nicméně stavební zákon neuvádí podrobnosti ke vztahu SVJ – vlastník v bytových domech. Pokud se jedná o bytový dům z roku 1934, kde původní stavební dokumentace již neexistuje a ani by neodpovídala skutečnosti, doporučuji SVJ nechat pořídit pasport stavby, jak předvídá stavební zákon, o pořízení pasportu nemusí rozhodovat shromáždění, postačí rozhodnutí výboru (statutárního orgánu), a to za předpokladu, že stanovy neupravují působnost shromáždění jinak.
Závěrem dodávám, že shodná povinnost vyplývala i z předchozí úpravy stavebního práva (konkrétně z ust. § 125 zákona č. 183/2006 Sb.), ovšem došlo ke zvýšení maximální možné sankce v případě, že tato povinnost nebude splněna.

Zahájení činnosti v potravinářství.

20.8.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

Fyzická nebo právnická osoba, která chce zahájit činnost v potravinářství (stát se provozovatelem potravinářského podniku) na území České republiky, musí zejména splňovat následující požadavky:

Bezpečnost vyráběných potravin

Primární odpovědnost za bezpečnost potraviny nese provozovatel potravinářského podniku. Proto musí zajistit, aby ve všech fázích výroby a uvádění na trh byly potraviny bezpečné. Toho dosáhne plněním hygienických požadavků, používáním vhodných materiálů a snižováním možnosti rizika kontaminace.

Se zajištěním bezpečnosti potravin souvisí také adekvátní zajištění vybavení provozovny, zajištění ochrany před vniknutím škůdců, dodržování osobní hygieny apod. a také povinnost mít zaveden jeden nebo více postupů založených na Systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo, pokud to umožňuje povaha podniku, vlastní příručku správné praxe.

Podrobnější informace naleznete např. v Příručce pro provozovatele potravinářských podniků k základním předpisům potravinového práva EU.

Výroba potravin

Provozovatel potravinářského podniku musí zajistit, aby jím vyrobené potraviny splňovaly požadavky platné legislativy (pokud jsou stanoveny) týkající se složení, jakostních parametrů, technologie výroby, podmínek uchování apod. Tento požadavek v sobě kloubí kombinaci výše uvedených požadavků a mimo jiné také znalost právních předpisů týkající jím konkrétně vyráběné potraviny. Doporučujeme k prostudování například Příručku pro provozovatele potravinářských podniků k zákonu č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a jeho prováděcí právní předpisy Ministerstva zemědělství.

Sledovatelnost

Provozovatel potravinářského podniku musí zajistit, aby ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění na trh byla zajištěna sledovatelnost. To znamená, že výrobce je schopen doložit původ všech použitých surovin (např. fakturami, dodacími listy) a zároveň poskytnout informace o tom, kam byla jím vyrobená potravina dále distribuována. Způsob, jakým je sledovatelnosti dosaženo, si nastavuje výrobce sám.

Označování

Provozovatel potravinářského podniku musí zajistit uvedení a přesnost uváděných informací pro spotřebitele v souladu s platnými právními předpisy. Stěžejním právním předpisem je zejména nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. V České republice musí být potraviny opatřeny etiketou v českém jazyce.

Podrobnější vysvětlení spolu s odpověďmi na nejčastěji kladené otázky naleznete např. v Příručce pro provozovatele potravinářských podniků k označování potravin podle předpisů EU a v sekci Označování potravin.

Ohlášení nebo registrace činnosti u dozorového orgánu

Provozovatel potravinářského podniku ohlašuje zahájení činnosti nebo se registruje u příslušného dozorového orgánu podle charakteru činnosti, kterou provozuje.

V rámci kontrol dodržování požadavků potravinového právo působí v České republice tři dozorové orgány:

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)
Státní veterinární správa (SVS)
Orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky, a rovněž předměty a materiály přicházející do styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v některých zařízeních společného stravování. Tyto kompetence se vztahují na uvádění na trh, tedy mimo jiné na výrobu, uchování, přepravu i prodej (včetně dovozu). Provozovatel potravinářského podniku zasílá oznámení o zahájení činnosti příslušnému krajskému inspektorátu nejpozději v den zahájení činnosti.

Registrační povinnost pro provozovatele stravovacích služeb – ZMĚNA od 1. 1. 2025

V návaznosti na zákon č. 321/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dochází od 1. 1. 2025 ke změně zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., změnám dozoru v provozovnách společného stravování a změnám registrační povinnosti pro provozovatele stravovacích služeb.

SZPI od 1. 1. 2025 vykonává dozor u širokého spektra provozoven společného stravování. Jedná se například o níže uvedené typy provozoven společného stravování (viz blíže registrační formulář):

restaurace
cukrárny, kavárny a čajovny
provozovny rychlého občerstvení včetně řetězců a franšízových sítí
bufety, kantýny
stravovací služby poskytované v rámci maloobchodu a čerpacích stanic
vinárny a vinotéky
pivnice, výčepy
bary, herny, diskotéky
stánky s občerstvením
výroba a rozvoz pokrmů
catering
stravování pro zaměstnance
stravování v rámci ubytování (hotely, penziony)

Provozovatel stravovací služby jiné než uvedené v § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. viz výše uvedené stravovací služby oznamuje zahájení/změny/ukončení činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

Provozovatelé poskytující stravovací službu, kteří oznámili zahájení/změnu/ukončení činnosti místně příslušné KHS před 1. 1. 2025, splnili svoji registrační povinnost a již nemusí zasílat oznámení SZPI.

Formuláře pro ohlášení činnosti najdete zde.

Státní veterinární správa

Výroba anebo uvádění potravin živočišného původu podléhají v závislosti na charakteru zamýšlené činnosti registraci nebo registraci a schválení Státní veterinární správy. Výrobce proto musí podat žádost a doručit ji na příslušnou krajskou veterinární správu. V případě registrace obdrží výrobce registrační číslo. V případě schválení výrobního provozu obdrží výrobce schvalovací číslo, které se uvádí v podobě oválu (identifikační značky).

Další podrobné informace jsou k dispozici na stránkách Státní veterinární správy. Formuláře pro registraci a žádosti o schválení jsou dostupné v sekci Formuláře ke stažení.

Orgány ochrany veřejného zdraví

Krajskou hygienickou stanici kontaktují provozovatelé potravinářských podniků, kteří např.:

zahajují novou výrobní činnost ve stávajícím objektu
dochází ke změně provozovny na provozovnu s jiným druhem činnosti ve stávajícím objektu (např. z prodejny textilu vzniká prodejna potravin)
zahajují novou stavbu potravinářské provozovny

Prostor, ve kterém se realizuje provoz potravinářského podniku, musí být zkolaudován pro daný účel. Pro ověření aktuálního účelu užívání je možné se obrátit na místně příslušný stavební úřad. Jestliže provozovna nebude zkolaudována pro daný účel, je potřeba žádat o vydání závazného stanoviska na krajské hygienické stanici, pro více informací se proto obraťte na místně příslušnou KHS.

SZPI do kolaudačního řízení žádným způsobem nezasahuje.

S účinností od 1. 1. 2025 v návaznosti na nové znění § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. mají orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice – KHS) kompetence ke kontrole pouze u níže uvedených provozoven společného stravování – v souvislosti s:

poskytováním zdravotních služeb – nemocniční stravování, stravování v lázeňských zařízeních
poskytováním sociálních služeb – např. stravování v domovech pro seniory
poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině
stravováním v zařízeních školního stravování nebo VŠ stravování – školní jídelny, VŠ menzy
ve Vězeňské službě České republiky, ve vazebních věznicích, ve věznicích, v ústavech pro výkon zabezpečovací detence
v rámci školy v přírodě, zotavovacích akcí pro děti a jiných podobných akcí pro děti

Poskytovatelé stravovacích služeb uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. (viz výše) oznamují zahájení své činnosti orgánům ochrany veřejného zdraví (typicky se jedná o krajské hygienické stanice).

Formuláře a další informace jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých krajských hygienických stanic.

Informace o základních požadavcích, které stanoví právní předpisy pro zahájení, průběh a ukončení živnostenského podnikání jsou k dispozici např. na stránkách MPO.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

V letním období SVS více zaměřuje kontroly na farmářské trhy.

1.8.2025, Zdroj: Státní veterinární správa ČR (www.svscr.cz)

Státní veterinární správa (SVS) v létě pravidelně zaměřuje své kontroly na prodej produktů živočišného původu na farmářských trzích.

Za první pololetí letošního roku veterinární inspektoři provedli v celé ČR 165 kontrol prodejců na trzích. U čtrnácti procent kontrol odhalili prohřešky. Při stánkovém prodeji během léta stoupá při vysokých teplotách riziko nedodržení požadované hygieny potravin živočišného původu. Proto se významné množství kontrol odehrává právě v tomto období. Dnes provedli veterinární inspektoři kontrolu farmářského trhu na Masarykově náměstí v Děčíně.

Nejčastějším prohřeškem v dosavadním průběhu roku je porušení takzvaných zásad výrobní a hygienické praxe, kam patří zejména nedodržování teplot nabízených výrobků či jejich nedostatečná ochrana před vnější kontaminací (40). Následuje porušení ve značení potravin (26). Další časté závady představuje porušení předpisů při manipulaci s produkty (16) a také neznámý či nejasný původ zboží (12). Počet kontrol s alespoň jednou závadou činil 23. Celkový počet pochybení dosáhl 69. Při jedné kontrole může být zjištěno několik různých porušení legislativy.

V prvním pololetí roku 2024 provedli veterinární inspektoři na trzích stejně jako letos 165 kontrol, nějakou závadu zjistili ve více než 20 procentech případů. Pořadí nejčastějších závad bylo obdobné jako letos.

„Nejčastějším problémem na farmářských trzích v průběhu léta je dodržování požadovaných teplot u potravin živočišného původu. Proto naše kontroly v letním období cílí zejména na splnění této povinnosti. Nevyhovující či nedostatečné chlazení potravin může mít pro spotřebitele zdravotní následky,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Za celý loňský rok bylo ze strany SVS na trzích v celé České republice provedeno 372 kontrol, (v roce 2023 jich bylo 397). Alespoň jednu závadu zjistili veterinární inspektoři loni v 63 případech. Podíl kontrol se závadou se mírně zvýšil na 17 % (v roce 2023 to bylo 16 %). Mezi nejčastější závady patřily zejména chyby ve správné hygienické a výrobní praxi (nedodržování teplot, nedostatečná ochrana před kontaminací) a v označování nabízených výrobků.

V Ústeckém kraji zkontrolovala SVS v prvních šesti měsících letošního roku osm prodejců na farmářských trzích, ve třech případech byla zjištěna nějaká závada. Vždy se jednalo o pochybení při dodržování teplotního řetězce.

Pravidelné kontroly farmářských trhů významně přispívají k tomu, aby si zákazníci mohli nakoupit zdravotně nezávadné a kvalitní potraviny živočišného původu místní provenience. Zároveň by měly spotřebitele chránit před nekalými praktikami některých prodejců. SVS prodejcům i nakupujícím pravidelně připomíná pravidla k prodeji na farmářských trzích v takzvaném „Desateru“, které je k dispozici na webu SVS.

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS

Změna ve vydávání koncesí pro činnost zpracování a prodej lihu.

4.8.2025, Zdroj: MPO/Portál ŽP

Změna se týká koncesované živnosti s předmětem podnikání „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ dle přílohy č. 3 živnostenského zákona.

Dne 30. 6. 2025 byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv České republiky publikován zákon č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (tzv. celní balíček). Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou vybraných ustanovení, dnem 1. 7. 2025.

Součástí zmíněného zákona je také úprava § 3 a § 3a zákona o lihu (61/1997 Sb.) a přílohy č. 3 k živnostenskému zákonu (455/1991 Sb.).

Změna se týká kompetencí ve vztahu k vydávání stanovisek ke koncesované živnosti s předmětem podnikání „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ dle přílohy č. 3 živnostenského zákona, kdy podle nového znění zákona o lihu a živnostenského zákona vydává nově tato stanoviska místo Ministerstva zemědělství správce spotřební daně z lihu.