RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Kontroly pod kontrolou: Příručka radí podnikatelům, jak postupovat při revizích.*
Počet zaměstnanců SVJ dle zákona o koncesionářských poplatcích.*
Spolupráce s nelegální agenturou práce může firmu velmi poškodit.*
Technici: Agendu stavebnictví by měl zajišťovat jeden úřad bez ohledu na název.*
Kontroly pod kontrolou: Příručka radí podnikatelům, jak postupovat při revizích.
Čeští podnikatelé jsou každoročně vystaveni desetitisícům kontrol. Například jen živnostenské úřady uskutečnily za rok přes 34 600 revizí, finanční správa pak loni dokončila téměř 9 800 daňových kontrol.
25.07.2025
Podnikatelé čelí podle Hospodářské komory ČR tisícům různých povinností, ve kterých se často neorientují. V případě kontrol může být nejasné, co vše mohou úřady požadovat, a naopak jaká práva mají kontrolované osoby.
Proto Hospodářská komora připravila aktualizovanou verzi oblíbené příručky Kontroly pod kontrolou, která má podnikatelům sloužit jako praktický průvodce při kontrolách ze strany státu (odkaz ke stažení níže).
Letošní aktualizace příručky zpřehledňuje a aktualizuje pravidla pro průběh kontrol, oproti předchozí verzi je uživatelsky přívětivější a obsahuje nejen aktualizované vzory dokumentů, ale i nejnovější statistické informace.
Pozor na nové povinnosti u kontrol
„Příručku jsme aktualizovali zejména proto, že přibyly nové přestupky a kontroloři dostali nová oprávnění. Nově například inspekce práce může při kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob,“ říká ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
Daňových kontrol opět přibývá: Komu hrozí a jaké má podnikatel povinnosti a práva?
Informace jsou určeny zejména malým a středním podnikatelům, kteří se často setkávají s kontrolami finanční správy, živnostenských úřadů, České obchodní inspekce, inspekce práce nebo České správy sociálního zabezpečení.
I když se revize řídí jedním obecným předpisem, každá z těchto institucí má specifické pravomoci a kontrola může probíhat v některých fázích odlišně. Příručka proto přehledně vysvětluje, co mohou kontroloři požadovat, co je podnikatel povinen doložit a jaké má možnosti obrany.
Manažer pro byrokratickou šikanu
„Například lázeňství reguluje celá řada norem a povinností, ve kterých se nevyznám ani já. Nedávno jsem s nadsázkou říkal bývalému kolegovi z evropské administrativy, že zvažujeme vytvoření nové pozice – manažera pro uspokojení byrokratické šikany,“ upozorňuje Martin Plachý, předseda představenstva společnosti Royal Spa, jedné z největších lázeňských skupin v Česku.
Martin Plachý příručku vítá mimo jiné proto, že výklad a aplikace stejných pravidel různými úřady v regionech bývá rozdílný. „Když si půjdete přihlásit auto v Karlovarském kraji, bude to jiné než v Olomouckém kraji, protože subjektivní výklad předpisů ze strany každého úřadu je jiný,“ dodává.
Aktualizovaná příručka Kontroly pod kontrolou 2025
Plán pro Regiony příležitostí: více kvalitních pracovních míst, silnější ekonomika, dostupné zdravotnictví a vzdělávání.
11.8.2025, Zdroj: MMR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje Plán pro Regiony příležitostí, který má řešit dlouhodobé ekonomické a sociální problémy vybraných území. Obsahuje 150+ konkrétních opatření rozdělených do pěti oblastí. Finální verze bude představena na podzim 2025, některé kroky se už realizují.
Plán pro Regiony příležitostí – hlavní směry podpory
- Koordinace institucí a legislativní podpora (11. 8. 2025)
Třetí oblast plánu posiluje roli státu a propojení regionálních institucí jako CzechInvest, API či CRR, včetně větší podpory společenství obcí a MAS. Cílem je zlepšit dostupnost veřejných služeb, zavést kompenzace obcím za velké obnovitelné zdroje a zajistit adekvátní financování přenesené působnosti. Plán zahrnuje přípravu Zákona pro Regiony příležitostí a novelu Zákona o obcích, legislativní podporu výstavby čistíren a kanalizací i zjednodušení stavebních a environmentálních povolovacích procesů. Blíže na odkaze zde. - Dostupné zdravotnictví a kvalitní školství (30. 7. 2025)
Druhá část plánu se soustředí na posílení zdravotní a vzdělávací infrastruktury a motivaci odborníků k práci v regionech. Pro zdravotnictví se navrhují daňové úlevy, dostupné bydlení pro zdravotníky, krajská stipendia, digitalizace péče a modernizace ordinací. Ve školství se plánuje rozšíření kapacit, zlepšení dopravní dostupnosti, indexové financování a motivační programy pro učitele. Cílem je i zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, například zřízením univerzity v Karlovarském kraji a podporou návratu absolventů. Blíže na odkaze zde. - Více pracovních míst a silnější ekonomika (24. 7. 2025)
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo návrh více než 150 opatření pro území s dlouhodobými ekonomickými a sociálními problémy. První část se zaměřuje na podporu místních ekonomik – zlepšení dopravní a digitální infrastruktury, výstavbu dostupného bydlení, rozvoj inovačních hubů a podporu podnikání, včetně sociálních a malých firem. Součástí je revitalizace brownfieldů, podpora zelených technologií a významných projektů jako vodní nádrž Nové Heřminovy. Plán počítá i s přesunem státních institucí do regionů, výstavbou nájemního bydlení pro klíčové profese a posílením odbornosti místní správy. Blíže na odkaze zde.
Kompletní aktuální verzi TO DO listu Plánu pro Regiony příležitostí najdete zde. A prezentace ke stažení zde. Některé návrhy už se začínají realizovat – označeny jsou zeleně.
Co to může znamenat pro naši obec?
- Spravedlivější rozdělení daňových výnosů – tedy více peněz pro menší a venkovské obce, které dnes často tahají za kratší konec.
- Podpora malých a středních firem – cílené nástroje pro podnikatele, kteří tvoří pracovní místa a drží život v regionech.
- Zlepšení dostupnosti zdravotní péče a škol – konkrétní návrhy, jak řešit odliv lékařů a učitelů z venkova.
- Rozvoj cestovního ruchu a místních projektů – nové příležitosti pro využití našeho potenciálu.
- Lepší spolupráce mezi státem a samosprávami – konečně se mluví i o koordinaci a zpětné vazbě.
Co bude dál?
Definitivní podoba Plánu pro Regiony příležitostí bude hotová na podzim. Do té doby mohou obce, podnikatelé i další partneři zasílat připomínky. Jako starosta budu tento proces bedlivě sledovat – a samozřejmě se zasadím o to, aby hlas naší obce nezanikl v šumu papírových strategií.
Počet zaměstnanců SVJ dle zákona o koncesionářských poplatcích.
18.7.2025, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
V článku „Novela zákona o koncesionářských poplatcích a praktické dopady na SVJ a BD“ je uvedeno, že statutáři nejsou zaměstnanci. S tím samozřejmě souhlasím. Zajímalo by mě ale, proč tato dle mě správná úvaha není použita pro případ, že je SVJ povinno podat přiznání k dani z příjmu, či vyúčtování daně ze mzdy (ať již srážkové, či zálohové). V obou případech není možno zadat počet zaměstnanců nula, neboť jsou vyplaceny odměny, a kontrolami v těchto výkazech nula neprojde.
Domnívám se, že je to chyba systému. U našeho SVJ jsem pro jistotu uvedla počet zaměstnanců 3 (tj. počet členů statutárního orgánu), aby nedošlo náhodou ke srovnání s údaji v uvedených dokumentech zasílaných finančnímu úřadu.
Vím, že to na vlastní placení poplatků nemá vliv, ale vadí mi nejednoznačnost údajů na SVJ požadovaných.
Odpověď:
Již jsem se setkala s tím, že nejeden formulář orgánů veřejné správy vykazuje obdobné „nesrovnalosti“, v každém případě výkon funkce člena statutárního orgánu není pracovním poměrem, na tom trvám. Některé předpisy veřejného práva ale obě činnosti slučují, resp. dávají mezi ně rovnítko, což může vést k rozporuplným pocitům a Vámi uváděné nejednoznačnosti, plně s Vámi souhlasím a myslím si, že by bylo více než vhodné, aby se právní termíny, zejména pokud je užívají orgány veřejné správy, používaly pouze v jednom (původním) smyslu.
Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích (zákon č. 348/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) hovoří podle mě jasně o zaměstnancích v pracovním poměru, resp. počtu zaměstnanců přepočetném na plné pracovní úvazky (ust. § 5 odst. 3, 6), naopak Vámi zmíněný zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) slučuje jako příjmy ze závislé činnosti jak plnění v podobě příjmu z pracovněprávního poměru, tak plnění v podobě odměny člena orgánu právnické osoby, přičemž zákon o daních z příjmů navíc poplatníka s příjmy ze závislé činnosti (tedy i člena statutárního orgánu) dále označuje jako „zaměstnance“, plátce příjmu jako „zaměstnavatele“, čímž jen prohlubuje Vámi uvedenou rozporuplnost.
Spolupráce s nelegální agenturou práce může firmu velmi poškodit.
Roste počet firem, které porušují zákon nebo pracovněprávní předpisy při agenturním zaměstnávání. Počty podvodů se zvyšují, přestože za ně hrozí vysoké sankce.
28.07.2025 | BusinessInfo.cz
Jaké jsou tedy motivace firem k podvodnému jednání a jak mohou zjistit, že agentura, která zaměstnance nabízí, jedná podvodně a vystavuje je riziku vysokých pokut nebo trestněprávního stíhání? Způsobů je několik.
Jen vloni Státní úřad inspekce práce uložil při kontrolách na stavbách, v průmyslových areálech a ve větších výrobních provozech pokuty ve výši 150 milionů korun, což je o 33 milionů korun více než v předchozím roce. Firmě hrozí v případě pochybení pokuty až 10 milionů korun a zákaz činnosti až na 2 roky. Zásadně utrpí i reputace.
Agenturní zaměstnávání pomáhá firmám řešit nedostatek vlastních zaměstnanců při větších zakázkách i čelit zamrzlému trhu práce především v manuálních profesích. Z této situace však bohužel těží nelegální zprostředkovatelé, často se zahraničními vlastníky, kteří nabízejí zaměstnance za hranicemi zákona. Bez povinných odvodů, na úkor zaměstnance i státu. Jejich metody jsou přitom stále sofistikovanější, často zneužívají smlouvy o dílo nebo dohody o provedení práce.
Legální versus podvodná agentura práce
Základní podmínkou k legální činnosti agentury je licence, která ji opravňuje k dočasnému přidělování zaměstnanců pro výkon práce dalším firmám a kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Registr licencovaných agentur je veřejně přístupný a firmy by si na něm měly licenci partnera, se kterým spolupracují, vždy prověřit a zkontrolovat. Určitě neuškodí, budou-li tak činit průběžně a pravidelně, protože licence má časově omezenou platnost,“ uvádí ředitel české pobočky agentury Randstad Martin Jánský.
Index prosperity: Český trh práce je v rámci EU na 15. příčce. Brzdí ho nejen genderové rozdíly
Vydání licence je podmíněno tím, že agentura dodržuje pravidla – od řádné registrace, přes odvody sociálního a zdravotního pojištění, až po srovnatelné pracovní podmínky a dodržování pracovněprávních předpisů. Srovnatelné pracovní podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců přitom zahrnují nejen mzdy na porovnatelných pozicích, ale třeba i nárok na dovolenou nebo některé benefity jako příspěvek na stravování.
Podezřele levní pracovníci
Nejspolehlivějším signálem, že nabídka pracovní síly není v souladu se zákonem a stojí za ní nelegální agentura, je ovšem cena. Náklady na zaměstnance totiž netvoří pouze mzda, ale i povinné odvody a další zákonem stanovené náklady. Pokud agentura nabízí zaměstnance příliš levně, je téměř jisté, že někde podvádí, obvykle právě na odvodech.
Zástupci ověřených legálních pracovních agentur, které se sdružují v Asociaci poskytovatelů personálních služeb (APPS), se shodují, že ve výběrových řízeních si firmy-zákazníci opravdu mnohdy vybírají podle ceny. Někdy sice vedení firmy má zájem jednat eticky, nicméně ve chvíli, kdy se výběr agentury dostane na nákupní oddělení, vyhrává nižší cena. Stejně tak je někdy výběr dodavatelů ponechán na jednotlivých provozovnách, byť centrála je důslednější.
V některých případech firmy dokonce samy ani netuší, že spolupracují s nelegálním poskytovatelem pracovní síly, dokud nepřijde kontrola z inspektorátu práce nebo z cizinecké policie.
„Někdy je situace na trhu tak těžká, že klient upřednostní dodavatele, který mu slíbí cokoliv a už se mu pak nedaří kontrolovat, jaká je realita. A velmi rychle se ocitne ve spirále výměn dodavatelů, rozšiřování jejich sítě. Tím se ke klientovi dostanou jak firmy, které mají vše v pořádku, tak i ty druhé,“ uvádí obchodní ředitel personální agentury Index Nosluš pro ČR a SK Jindřich Hodek, člen APPS.
Naši právní průvodci k tématu:
- Využití služeb agenturního zaměstnávání pro zaměstnavatele
- Pracovněprávní problematika
- Následky porušení pracovní kázně zaměstnancem
Jak si podezřelou agenturu prověřit?
V prvním kroku by si měla firma spočítat, jaké by měly být při započtení všech zákonných odvodů a splnění dalších podmínek minimální náklady na zaměstnance, a konfrontovat dodavatele s otázkou, jak je možné, že nabízí zaměstnance tak levně. Pokud není schopna uspokojivé vysvětlení poskytnout, je obezřetnost určitě na místě. „Firma si také může na dodavateli vyžádat výplatní pásky agenturních zaměstnanců a porovnat je se mzdami kmenových pracovníků. Setkáváme se ale bohužel i s případy, kdy jsou pracovní pásky falešné,“ doplňuje Martin Jánský z Randstadu.
Další možností proto je požádat agenturu, aby uhrazené sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance doložila. I když agentura nemá povinnost tuto informaci poskytnout, případná neochota je jasným varovným signálem. V krajním případě se lze obrátit přímo na úřady a nechat agenturu prověřit.
Pozor na smlouvy o dílo a DPP
Někteří nelegální zprostředkovatelé obcházejí licence tím, že zaměstnance nabízejí firmám na základě smlouvy o dílo a pro zaměstnání pracovníků využívají dohody o provedení práce. Nejrozšířenější je tento postup ve výrobě, stavebnictví, úklidových pracích, v sektoru automotive, logistice nebo v potravinářském průmyslu.
„V takovém případě se prakticky jedná o takzvané skryté agenturní zaměstnávání. Dodavatel by měl mít pro provoz této činnosti příslušnou licenci a pak musí dodržet srovnatelné podmínky, a naopak nesmí pracovníky přidělovat uživateli na základě DPP. V praxi se však děje přesný opak,“ uvádí Martin Jánský z agentury Randstad, která je členem APPS.
Změny v zákoníku práce oslabily zájem o brigádníky: Jaké daně z příjmu a kdy dohodáři platí?
Podle zákona je přitom zaměstnavatelem firma, u které pracovník vykonává činnost, nikoli firma, v níž je zaměstnán „papírově“. Úřady proto zkoumají při kontrolách nejen pracovněprávní dokumentaci, ale i to, kdo zaměstnance úkoluje, kdo mu vydává pracovní pomůcky nebo kdo s ním řeší bezpečnost na pracovišti.
Nejčastější jsou případy, kdy nelegální zprostředkovatelé podvádějí s DPP a odpracovaný fond navíc rozdělují mezi více subjektů, nezřídka se společným majitelem. Jádro podvodu spočívá v tom, že takto se vyhnou placení sociálního a zdravotního pojištění, a to jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele.
Reputace firmy na prvním místě
Řada firem si důsledky, jaké mohou nastat při spolupráci s nelegální agenturou, neuvědomuje. Podle zkušeností některých členů APPS je však už při výběrovém řízení důležité naslouchat možným rizikům, která vyvstanou až později. „Firmě je třeba vysvětlit, že krátkodobá úspora u nelegální agentury může vést k dlouhodobým problémům,“ uvádí generální ředitel Trenkwalderu pro Česko a Slovensko Michal Veselý, člen APPS.
„Několikrát jsme dokázali přesvědčit firmu, aby upřednostnila nás (legální agenturu) před neoficiálním či pochybným poskytovatelem. Nejčastěji šlo o firmy ve výrobě nebo v logistice. Velmi často k tomu ale došlo až ve chvíli, kdy firma vybrala tohoto „poskytovatele“ již v minulosti a až během další diskuze s námi začala zjišťovat, co správný dodavatel má plnit, co má umět, co může nabídnout za pojistky spolupráce a tak dále,“ vysvětluje Jindřich Hodek z Index Nosluš.
Efekt „špatné zkušenosti“ fungoval i v několika případech, se kterými se setkali v Trenkwalderu. „Známe firmy, které byly pokutovány za nelegální zaměstnávání a zpětně si uvědomily, že podcenily rizika spojená s výběrem neprověřeného dodavatele. Jsme rádi, že nyní můžeme být ti, kdo jim pomůže nastavit spolupráci v souladu se zákonem a pomůže jim vyřešit nedostatek kvalitních, a hlavně spokojených zaměstnanců,“ dodává Michal Veselý.
Mnohdy však ale ani pokuta firmu nepoučí. Podle Jindřicha Hodka z Index Nosluš existují firmy, které navzdory pokutám fungují nadále s pochybnými dodavateli, protože pokuta pro ně není zásadní. Více je však zabolí ztráta dobré reputace. „Co se v poslední době ukazuje je to, že poškození jejich jména tyto firmy už bolí výrazně více,“ uzavírá Hodek.
Je zřejmé, že krátkodobý zisk může být pro firmu díky spolupráci s pochybným dodavatelem kvůli pokutám, zákazu činnosti či trestněprávnímu postihu likvidační. Vyplatí se proto být obezřetný.
Jak vypadá podvádění na odvodech
Nejspolehlivějším signálem, že nabídka pracovní síly není v souladu se zákonem a stojí za ní nelegální agentura, je cena. Náklady na zaměstnance totiž netvoří pouze mzda, ale i povinné odvody a další zákonem stanovené náklady. Pokud agentura nabízí zaměstnance příliš levně, je téměř jisté, že někde podvádí, obvykle právě na odvodech.
Srovnání výpočtu ceny práce u legální a nelegální agentury:
Legální pracovní agentura
Pokud má legální, ministerstvem licencovaná agentura dodržet srovnatelné podmínky, nabídne zaměstnanci hrubou mzdu například 180 Kč za hodinu, což při běžném pracovním fondu činí 29 340 Kč měsíčně.
- Při započtení všech zákonných odvodů a poplatků dostane zaměstnanec měsíční čistou mzdu 148 Kč za hodinu a náklady zaměstnavatele dosáhnou výše 241 Kč za hodinu.
- Cena fakturovaná agenturou tak nemůže být nižší než 241 Kč za hodinu. K této částce je třeba připočíst přiměřenou marži agentury (25–30 Kč z hodiny).
- Výsledná cena práce tak vzroste na 265–270 Kč za hodinu.
Částka se ještě může zvýšit přičtením nákladů na povinné zdravotní prohlídky, pracovní oděvy, stravování či rezervou na dovolenou a státní svátky. Pak by cena obvykle překročila hranici 300 Kč, ale to v tuto chvíli pro náš příklad není zásadní.
Nelegální pracovní agentura
Nelegální zprostředkovatel, který se na povinné srovnatelné podmínky s kmenovými zaměstnanci neohlíží, vyplatí často stejnému zaměstnanci jen minimální mzdu 20 800 Kč.
- Čistá mzda zaměstnance tak bude představovat pouze 109 Kč a náklad zaměstnavatele 171 Kč na hodinu.
- S cílem kompenzovat nízkou mzdu vyplatí podvodná agentura na druhé straně zaměstnanci na ruku nebo tzv. cesťákem dalších 60 Kč za hodinu, v tomto případě ale již bez jakýchkoli odvodů.
Zaměstnanec tak dostane čistou mzdu 169 Kč za hodinu (o 14 % více než u poctivé agentury práce), zatímco firma zaplatí dodavateli i s běžnou 30 Kč marží 261 Kč. Oproti předchozímu příkladu je výsledná cena o 10 Kč nižší.
Co z toho vyplývá
Sečteno a podtrženo, u příkladu nelegální agentury vydělají všichni – zaměstnanci, nelegální zprostředkovatel i firma – s výjimkou státu, kterému unikají s přihlédnutím k objemu agenturního zaměstnávání miliardové částky.
Jak se podvádí prostřednictvím smluv o dílo a DPP
V článku upozorňujeme, že někteří nelegální zprostředkovatelé obcházejí licence tím, že zaměstnance nabízejí firmám na základě smlouvy o dílo a pro zaměstnání pracovníků využívají dohody o provedení práce.
Nejčastější jsou případy, kdy nelegální zprostředkovatelé podvádějí s DPP a odpracovaný fond navíc rozdělují mezi více subjektů, nezřídka se společným majitelem. Jádro podvodu spočívá v tom, že takto se vyhnou placení sociálního a zdravotního pojištění, a to jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele.
Příklad z praxe
- Model funguje tak, že podvodná agentura nabídne zaměstnanci 160 Kč za hodinu a jeho výdělek navíc rozdělí mezi například mezi tři různé společnosti.
- Při úvazku na 210 hodin (také nelegálním) měsíčně pobírá zaměstnanec v každé z nich za 70 hodin práce 11 200 Kč, ze kterých ale nemusí – vzhledem ke stávajícímu limitu 11 500 Kč – zaměstnanec ani zaměstnavatel odvádět sociální ani zdravotní pojištění.
- Výhody se zdají být jasné. Vydělá zaměstnanec, který dostane čistou mzdu 160 Kč za hodinu, což reprezentuje při 210 odpracovaných hodinách čistou měsíční mzdu 33 600 Kč, zhruba o 15 % vyšší než u poctivé agentury.
Náklad zaměstnavatele (podvodné firmy) je také bez odvodů jen 160 Kč. Může si tak k této částce dovolit přičíst i vysokou marži 60 Kč a stále bude cena velmi nízká ve výši 220 Kč za hodinu. To je o desítky korun na hodinu méně, než nabízí poctivá agentura práce.
Vydělá nelegální zprostředkovatel, jehož nabídka 220 Kč bude i s dvojnásobnou šedesátikorunovou marží vždy levnější než u legální konkurence. A zdánlivě vydělá i firma, která jí za hodinu práce zaměstnance zaplatí 220 Kč, čili výrazně méně, než by platila s povinnými odvody a ve srovnání se srovnatelnou mzdou kmenových zaměstnanců.
Na druhé straně: kontrolní orgány, ať už inspektoráty práce nebo finanční úřady, tuto podvodnou praxi znají a dokážou ji odhalit, takže krátkodobý zisk může být pro firmu kvůli pokutám, zákazu činnosti či trestněprávnímu postihu likvidační. Vedle státu tratí v tomto případě i zaměstnanci, za které zaměstnavatel neodvádí žádné sociální a zdravotní pojištění.
Redakčně upravená tisková zpráva Asociace poskytovatelů personálních služeb
Technici: Agendu stavebnictví by měl zajišťovat jeden úřad bez ohledu na název.
21.8.2025, Zdroj: ČTK
Veškerou agendu týkající se stavebnictví by měl zajišťovat jeden úřad, domnívají se stavební inženýři a technici. Není podle nich důležité, jak by se jmenoval. ČTK to sdělil místopředseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Radim Loukota. Stavební řád a územní plánování má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), o jehož zrušení před volbami mluví koalice Spolu a hnutí ANO. Podle aktuálních průzkumů by přitom oba politické celky v říjnových volbách volilo nejvíce lidí.
Inženýrům a technikům vadí, že požadavky na stavby a jejich bezpečnost určuje bez vzájemné koordinace více ministerstev najednou. „Tedy nejen MMR, ale i ministerstvo dopravy, životního prostředí, práce a sociálních věcí, zemědělství, či zdravotnictví. Výsledkem je nejen nejednoznačnost právních předpisů, ale často i jejich protichůdnost,“ uvedl Loukota. Kromě toho by podle něj bylo dobré sjednotit, zjednodušit a koordinovat způsob vynakládání veřejných prostředků na stavby, které tvoří velkou část státního rozpočtu.
V současnosti je agenda zadávání veřejných zakázek podle místopředsedy ČKAIT ve stavebnictví tak složitá, že správně zadat veřejnou zakázku nezvládají ani sama ministerstva. „Odborníci ve stavebnictví by proto uvítali, aby veškerá agenda související s odvětvím a jeho financováním byla koordinována pod ‚jednou střechou‘. A je nám vcelku jedno, jak se bude jmenovat,“ dodal Loukota.
MMR zajišťuje v České republice agendu regionální politiky, bydlení, územního plánování, stavebního řádu, cestovního ruchu, veřejné dražby a realitní činnosti, pohřebnictví a dalších souvisejících oblastí. Hlavním úkolem resortu je koordinace a řízení oblastí a zefektivnění rozvoje obcí a regionů. Se zástupci samospráv je v pravidelném kontaktu a prakticky propojuje obce a města se státním aparátem. Úřad také spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Zároveň například vytváří dotační programy spojené s bytovou výstavbou a obnovou regionů.
Plánované zrušení MMR oznámila ve středu ve svém volebním programu koalice Spolu, sdružující ODS, KDU-ČSL a TOP 09. O zrušení resortu již dříve mluvil například místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura. Na loňském stranickém kongresu uvedl, že by to mohl být jeden z kroků, který by v ČR pomohl snížit byrokracii. Dlouhodobě o sloučení MMR s dalšími resorty hovoří také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který by rád částečně nebo zcela agendu převedl na nově vytvořené ministerstvo hospodářství.
Zda se MMR sloučí s jiným resortem, nebo změní název, není důležité ani pro obce a samosprávy. Svaz měst a obcí v reakci na eventuální zrušení ministerstva uvedl, že důležitější je, aby samosprávy měly na státní úrovni partnera, který bude naslouchat jejich potřebám.
jbr opm