Doplatek pojistného na zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu.  

Ukončení studia z pohledu zdravotního pojištění.  

Uvolnění zaměstnanců na letní tábory.  

Doplatek pojistného na zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu.

31.5.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

V praxi dochází k oběma situacím – někdy zaměstnavatel není povinen provádět dopočet a doplatek pojistného a někdy naopak ano. Podívejme se na ně.

Pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, nemusí zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného na zdravotní pojištění do zákonného minima tehdy, pokud by:

• byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), nebo
• osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo by případně bylo v úhrnu příjmů alespoň minima dosaženo, popř.
• osoba současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením.

Pokud zaměstnavatel nemá k dispozici žádný z dokladů, který by ho opravňoval k odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu, je povinen provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu nebo do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Když zaměstnanec dodatečně oznámí skutečnost, že měl a má ještě příjem u jiného zaměstnavatele (anebo když se mzdová účetní na tuto okolnost nedotazovala při nástupu zaměstnance do zaměstnání, resp. při poklesu příjmu v průběhu zaměstnání), pak v důsledku provádění dopočtu vzniká u zaměstnavatele, de facto u zaměstnance, přeplatek s nárokem na vrácení ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Přeplatek (ve výši alespoň 200 Kč) se samozřejmě vrací zaměstnavateli jako plátci pojistného, nicméně se ve skutečnosti jedná o přeplatek u zaměstnance, který musí zaměstnavatel následně vyrovnat. Zaměstnavatel podává za příslušné měsíce i opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovny musejí disponovat relevantními údaji proto, aby jim bylo známo, na jaké prostředky mají nárok s ohledem na platby smluvním poskytovatelům.

Pokud zaměstnanec dodatečně (a v rámci promlčecí doby) oznámí zdravotní pojišťovně takovou skutečnost a toto přehodnocení by nebylo provedeno, pak by bylo zdravotní pojišťovně odvedeno vyšší pojistné, než na jaké by měla v daném kalendářním měsíci nárok. Takový postup by postrádal relevanci.

Aby zaměstnavatel případně nemusel v budoucnu opravovat odvod pojistného (třeba v situaci, kdy zaměstnanec posléze nastoupí do jiného zaměstnání, začne podnikat nebo mu vznikne nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát aj., přičemž tuto skutečnost zaměstnavateli neoznámí), doporučujeme zajistit při nástupu zaměstnance do zaměstnání  čestné prohlášení zaměstnance o tom, že není zaměstnán, nepodniká jako OSVČ, nepatří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, není osobou bez zdanitelných příjmů. P

Ukončení studia z pohledu zdravotního pojištění

31.5.2022, Zdroj: VZP

V době maturit a státnic na vysokých školách je dobré si připomenout, jak dlouho stát za čerstvé absolventy platí pojistné na zdravotní pojištění – a kdy tato povinnost přechází na ně.

Bezstarostné prázdniny čekají z tohoto pohledu absolventy středních škol. Stát za ně hradí pojistné až do konce srpna. Důležité ovšem je, aby v době prázdnin nevykonávali po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (případně neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci). Student, který bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu, je z pohledu zákona tzv.  nezaopatřeným dítětem, a to i jako student VŠ (max. ale do věku 26 let). Nástup k dalšímu studiu ovšem musí své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit (do 8 dnů).

U těch, kteří již zdárně prošli školou vysokou a úspěšně vykonali státní závěrečné zkoušky, je situace trochu jiná. Stát jim hradí zdravotní pojištění jeden měsíc následující po měsíci, kdy státní zkoušky skládali. Jinými slovy, kdo dělal státnice v květnu, ještě v červnu se nemusí o pojištění starat, opět za podmínky, že nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci). Povinnost na něj přechází až od července.

Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže, nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců. Může se jednat například o období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.

Třetí varianta se týká situace, kdy student ukončil studium z jiného důvodu, tzn. předčasně. Takový (bývalý) student musí nahlásit tuto změnu své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od ukončení studia a počínaje následujícím měsícem už musí své zdravotní pojištění řešit dle jedné z popsaných životních situací (viz níže).

Oznamovací povinnost

Nezapomeňte, že vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce (tzn. kdy za mne pojištění hradí stát) má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně. Lhůta pro splnění této oznamovací povinnosti je 8 dnů.

I v případě, kdy po střední škole pokračujete po prázdninách na vysokou, doporučujeme zkontrolovat, zda je vaše pojišťovna o této skutečnosti spravena, či nikoli. Některé školy své studenty automaticky nahlašují (není to však jejich povinnost). Jestli mezi ně patří i ta vaše, si můžete ověřit osobně na pobočce zdravotní pojišťovny.

Možnosti absolventa školy – životní situace

Nástup do zaměstnání

V případě nástupu do zaměstnání hradí pojistné na zdravotní pojištění absolvent v roli zaměstnance a jeho zaměstnavatel.

Podnikání jako OSVČ

Pokud začne podnikat, platí za sebe pojistné sám jako osoba samostatně výdělečně činná.

Nezaměstnaný

Pokud zatím nebyl při hledání zaměstnání úspěšný a přihlásí se na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát.

Pokud se na úřad práce nepřihlásí, musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Příklad č. 1 – Absolvent vysoké školy – nástup do zaměstnání v červenci

Nastoupíte-li do zaměstnání v průběhu měsíce července, kdy už za vás pojistné nehradí stát (jako za nezaopatřené dítě), bude za vás alespoň za část tohoto měsíce odvádět zdravotní pojištění zaměstnavatel. Tzn. , že za červenec nemusíte sám hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Do této kategorie patří totiž pojištěnec jen v měsících, kdy za něj není plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc stát, zaměstnavatel, a ani neplatí pojistné sám jako OSVČ.

Příklad č. 2 – Absolvent vysoké školy – nástup do zaměstnání v srpnu

Jestliže byste nastoupil do zaměstnání až v srpnu, byl by za vás v červenci plátcem pojistného stát, jen pokud byste byl evidován na úřadu práce (případně z jiného důvodu, kdy spadáte mezi státní pojištěnce). Jinak byste musel za červenec uhradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako výše zmíněná osoba bez zdanitelných příjmů.

Uvolnění zaměstnanců na letní tábory.

17.6.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Blíží se dětské tábory a s tím spojené poskytování náhrady mzdy zaměstnancům, kteří na táborech působí jako personál. Co je dobré vědět z hlediska sociálního zabezpečení?

Zaměstnavatelům, kteří poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy za působení na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež, refunduje toto plnění Česká správa sociálního zabezpečení. Činnost zaměstnanců na táborech a sportovních soustředěních představuje překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Uvolnění na akce pro děti a mládež nesmí bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Při splnění zákonem stanovených podmínek uvolňuje zaměstnavatel své zaměstnance k činnosti na táboře či soustředění pro děti a mládež. Uvolnit zaměstnance může zaměstnavatel na dobu nejvýše 3 týdnů v kalendářním roce a v rámci tohoto období přísluší uvolněnému zaměstnanci náhrada mzdy po dobu nejdéle 1 týdne. Zaměstnavatel následně žádá o refundaci náhrady mzdy příslušnou správu sociálního zabezpečení. Náhrada mzdy může být zaměstnavateli uhrazena pouze v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.

Na základě žádosti poskytuje úhradu OSSZ příslušná podle sídla zaměstnavatele (pokud jde o právnickou osobu) či místa trvalého pobytu (pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba). Zaměstnavateli je kromě náhrady mzdy hrazeno také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a dále pojistné na veřejné zdravotní pojištění, tedy veřejná pojistná, která zaměstnavatel z tohoto plnění platí jako poplatník.

Jestliže zaměstnavatel vyplatil mzdu více zaměstnancům, může nárok na refundaci uplatnit v rámci jedné žádosti, anebo může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí. Doporučený vzor žádosti je dostupný na ePortálu ČSSZ, a to včetně interaktivní podoby. Žádost musí vedle standardních náležitostí podání obsahovat výši náhrady mzdy, uvedení konkrétních kalendářních dnů, za něž byla náhrada mzdy zaměstnanci poskytnuta, a uvedení způsobu, jakým má být úhrada provedena. Zaměstnavatel může nárok na refundaci uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že:

• uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotnického pracovníka na táborech pro děti a mládež anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže;
• uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží;
• uvolněný zaměstnanec vykonával činnost v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je zároveň hlavní činností této právnické osoby;
• došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci.

O žádosti zaměstnavatele bude rozhodnuto ve správním řízení, které je zahájeno dnem, kdy žádost dojde místně příslušné OSSZ. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách ČSSZ.