RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Informace Evropské komise – Opatření přijatá britskou stranou ke zjednodušení dodávek výrobků z EU.
Svaz průmyslu upozornil na 13 zbytečných povinností podnikatelů.
Nárok na péči v zahraničí.
24.6.2022, Zdroj: VZP
Na co mám v Evropě nárok s českou kartičkou pojištěnce? Opravdu je veškerá péče zdarma? A co když mne s úrazem odvezou do soukromé nemocnice? Jak je to s pojištěním mimo EU? Na tyto i další otázky je dobré znát před cestou odpověď, aby vás pak na dovolené nic nepřekvapilo.
Kartička pojištěnce = Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)
V případě, že budete potřebovat ošetření v některém státu EU, EHP (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), Velké Británii a Švýcarsku, bude vám na základě kartičky pojištěnce, tzn. platného Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) poskytnuta nezbytná zdravotní péče na účet pojišťovny. V těchto zemích máte jako občan ČR s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění. V případě potřeby nezbytné zdravotní péče (onemocnění, úraz, neplánovaný porod atd.) je vždy nutné prokázat se u lékaře Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC).
Kde mi poskytnou pomoc?
Podmínkou pro uplatnění průkazu je vyhledání zdravotnického zařízení, které je financováno z veřejných zdrojů. Poskytnutou péči uhradí zdravotnickému zařízení místní zdravotní pojišťovna a náklady přeúčtuje české zdravotní pojišťovně. Za ošetření jako klient VZP zaplatíte jenom to, co by za něj zaplatil místní pojištěnec, to může být například regulační poplatek, poplatek za recept, za hospitalizaci, výjimkou ale nejsou ani poplatky za návštěvu lékaře, za předepsané léky apod. Je dobré mít na paměti, že ne v každé zemi platí stejné předpisy, a ne všechna péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění tak jako v ČR. Pokud se chcete vyhnout těmto poplatkům, je dobré využít příslušné cestovní pojištění (s příslušnými smluvními podmínkami).
Co když mne sanitka po úrazu odveze do jiného než „státního“ zařízení?
Pokud by vám byla poskytnuta zdravotní péče v cizině v soukromém zdravotnickém zařízení (jiném než napojeném na systém veřejného zdravotního pojištění) a neměl byste uzavřeno komerční cestovní pojištění, které by bylo způsobilé (dle sjednaných smluvních podmínek) krýt náklady na poskytnutou zdravotní péči, budete muset náklady na tuto péči uhradit z vlastních finančních zdrojů. Následně po návratu do České republiky můžete u své zdravotní pojišťovny podat žádost o náhradu (refundaci) těchto uhrazených nákladů, avšak pouze do výše, která by byla českou zdravotní pojišťovnou hrazena při poskytnutí těchto zdravotních služeb na území ČR (tj. do výše českých „cen“ a jen pokud šlo o péči, která je v ČR z veřejného zdravotního pojištění hrazená). Pokud byste ve výše uvedených zemích hradili z nějakého důvodu platbu za ošetření v hotovosti, nezapomeňte si uschovat účty, abyste po návratu mohli o refundaci zažádat.
Co je nezbytná péče?
Lékařsky nezbytnou zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná v zemi pobytu, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav osoby. Nejde o takovou zdravotní péči, za kterou by
osoba do jedné z uvedených zemí přímo vycestovala, nebo o péči, kterou by zdravotní stav osoby nevyžadoval (např. preventivní prohlídky, které lze odložit).
Pojištěnec má nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a předpokládané době pobytu, tedy v takovém rozsahu, aby nemusel odcestovat zpět domů, resp. do země pojištění dříve, než původně zamýšlel. O konkrétním rozsahu a způsobu poskytnutí péče rozhoduje místní ošetřující lékař.
Náklady na zdravotní péči poskytnutou českému pojištěnci jsou ve výše uvedených situacích hrazeny stejným způsobem jako u místních pojištěnců. Zpravidla jsou tedy zahraničnímu poskytovateli uhrazeny místní zdravotní pojišťovnou, která následně tyto náklady přeúčtuje prostřednictvím styčných orgánů obou států příslušné české zdravotní pojišťovně.
Jak je to s pojištěním mimo země EU?
Pokud cestujete mimo Evropu, rozhodně vám doporučujeme využít některého z komerčních cestovních pojištění. Nakonec ani ve všech státech Evropy neplatí automaticky průkaz EHIC, zejména pokud cestujete mimo země EU, je vhodné se přesvědčit, že vaše cílová destinace patří mezi ty, kde vám s EHIC průkazem bude péče zajištěna.
Do kterých zemí je třeba se nechat očkovat?
Pokud se chystáte vycestovat do některé z exotických zemí, je dobré se informovat o povinných či doporučených očkováních pro danou destinaci. Klienti VZP na cestovní očkování získají příspěvek 1 000 Kč, a to konkrétně na očkování proti žluté zimnici, japonské encefalitidě, břišnímu tyfu, vzteklině či choleře, případně na zakoupení léků na ochranu před malárií (tzv. antimalarik) na základě receptu od lékaře.
Informace Evropské komise – Opatření přijatá britskou stranou ke zjednodušení dodávek výrobků z EU.
27.6.2022, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)
ÚNMZ: Dovolujeme si Vás upozornit na nové informace Evropské komise.
Zavádějí se další opatření na podporu podniků, které přijímají označení UKCA – viz. Prohlášení o shodě při vývozu na britský trh
Zdroj: https://www.unmz.cz/informace-evropske-komise-opatreni-prijata-bristkou-stranou-ke-zjednoduseni-dodavek-vyrobku-z-eu-na-britsky-trh-a-docasnemu-uznavani-evropskych-certifikatu/
Svaz průmyslu upozornil na 13 zbytečných povinností podnikatelů.
28.6.2022, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
Zrušit pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců v první kategorii, změnit problematiku odvádění DPH u darů nebo již nevyžadovat písemný rozvrh čerpání dovolené. To jsou jen některé úpravy, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem a podnikatelů. Ta je v Česku mnohdy neúměrně vysoká, některé povinnosti pro zaměstnavatele jsou dokonce až absurdní. Svaz průmyslu 13 konkrétních návrhů na zjednodušení předal i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi.
Řada tuzemských podniků následující situaci bohužel dobře zná. Firma se rozhodne poskytnout věcný dar humanitární organizaci, která jej využije v České republice. V praxi se jí ale někdy spíše vyplatí konkrétní produkt raději zničit, než aby ho darovala a vykonala tím obecně prospěšnou činnost. V rámci daru musí totiž podnik zaplatit DPH z ceny zboží, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, paradoxně DPH neodvádí a může si ji odečíst z pořízení věcí na vstupu.
„Uvedená praxe firmy nemotivuje k tomu, aby ve vlastní zemi pomáhaly s obecně prospěšnou činností, která supluje státní pomoc nebo udržuje sociální smír ve společnosti. Pro firmy je tedy často jednodušší, aby například nevyužité židle nebo staré počítače zničily, než aby je poslaly na dobrou věc. Existuje sice osvobození od DPH s nárokem na odpočet v případě dodání daru prostřednictvím humanitárních organizací do třetích zemí, třeba do Afriky nebo Asie, ale tento pardon neexistuje u dodání v rámci ČR,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz proto navrhuje uvedenou problematiku změnit, aby firmy více motivovala k darování nepotřebných věcí pro humanitární účely.
Jednou z oblastí, kde by se administrativní zatížení firem mohlo podle SP ČR také snížit, jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců. U pracovníků v první kategorii, což jsou například kancelářské pozice, kde by samotná práce neměla představovat žádné riziko pro zaměstnance, je Svaz navrhuje úplně zrušit. „Tyto prohlídky firmy zbytečně zatěžují, protože v této kategorii způsobilost zaměstnance posuzuje lékař zpravidla automaticky a od stolu. Jejich zrušením by se jednoznačně snížila administrativní zátěž podniků. Zároveň nepředpokládáme, že by takový krok měl nějaké nepříznivé dopady na zdraví zaměstnanců,“ říká Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že by se touto změnou také odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb. O zrušení prohlídek zaměstnanců v první kategorii proto Svaz již jedná s Ministerstvem zdravotnictví.
Další z absurdních povinností, kterou zaměstnavatelé v současnosti musí dodržovat a mnozí pracovníci z firem ji dobře znají, je písemný rozvrh čerpání dovolené. Ten přitom není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje. Svaz průmyslu a dopravy proto usiluje o jeho úplné zrušení.
Zástupci zaměstnavatelů by rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu. „Pro mzdové účetní to znamená každoroční uhánění zaměstnanců, aby podepsali prohlášení. U většiny pracovníků přitom nedochází ke změně již uvedených údajů. Řešením by podle nás proto bylo podepsání při nástupu do zaměstnání a pak jen v případě, že dojde ke změně, ať už třeba narození dítěte, ztrátě zaměstnání u manžela nebo manželky nebo invaliditě,“ vysvětluje Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem v řadě dalších oblastí. „Připravili jsme 13 konkrétních návrhů, které jsme předali i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi. Tím ale nekončíme. Dlouhodobě chceme, aby se stát alespoň přiblížil k anglosaskému pravidlu ‘za každou nově zavedenou povinnost dvě zruš’. To se zatím nedaří, změť nařízení pro podnikatele je obrovská a trpí tím hlavně menší a střední firmy. Proto jsme připraveni dál přicházet s podobnými návrhy,” říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Všech 13 nesmyslných povinností, které musí podnikatelé plnit, najdete ZDE
Zdroj: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/15420-svaz-prumyslu-upozornil-na-13-zbytecnych-povinnosti-podnikatelu