RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Česká komora architektů i Hospodářská komora kritizují novelu stavebního zákona.
Kvůli drahým energiím hodlá propouštět až pětina firem, uvedla Hospodářská komora.
Vláda upravila ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Česká komora architektů i Hospodářská komora kritizují novelu stavebního zákona.
24.8.2022, Zdroj: ČTK
Novela stavebního zákona spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku podle České komory architektů (ČKA) v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší stavební řízení a je krokem zpět. ČKA v tiskové zprávě uvádí, že novela je velmi smutný výsledek mnohaleté práce a promarněná příležitost, jak podpořit výstavbu a investice do nových pracovních příležitostí a infrastruktury. Ke kritice se přidala Hospodářská komora. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že novela pomůže nastartovat rozvoj stavebnictví. Ve čtvrtek je novela stavebního zákona na programu Legislativní rady vlády.
„Návrh věcné novely prokazuje, že vláda není schopná prosadit skutečnou reformu stavebního práva. Tedy změny, které by dnešní roztříštěné a zdlouhavé rozhodování o využití území a povolování staveb nahradily komplexním posouzením v rámci jednotného řízení, posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování a zvýšily právní jistotu všech zúčastněných, ať už jde o občany nebo stavebníky,“ uvedl předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl.
„Zákony tady mají být pro lidi, ne jen pro úředníky. Bohužel u přípravy novely došlo k nepochopitelnému úmyslnému přehlížení připomínek nejen lidí z oboru, expertů, ale i měst a obcí,“ uvedl prezident Hospodářské komory (HK) Vladimír Dlouhý. Hospodářská komora, která zastřešuje profesní organizace v oboru, tvrdí, že s ním MMR v legislativní přípravě neprojednalo její návrhy. „Následkem toho je, že se v připomínkovém řízení více řešilo, zda nedojde k rušení úřednických míst, než jak nastavit pravidla, aby se povolání staveb urychlilo. Vznikla tak nefunkční, od praxe odtržená norma od stolu, kvůli které Česká republika bude aspirovat na stavebně nejpomalejší zemi světa,“ dodal Dlouhý. Hospodářská komora doporučuje vládě, aby projednávání novely přerušila a projednala změny s profesními organizacemi i s městy a obcemi.
MMR v reakci ČTK sdělilo, že novela stavebního zákona vytvoří jasné, moderní a předvídatelné prostředí nejen pro stavebníky i projektanty. „Půjde o zásadní změnu, která pomůže nastartovat rozvoj stavebnictví v nejbližších letech. Novela napraví největší chyby a zároveň přinese mnohé benefity. Zejména zrychlí a zefektivní stavební řízení při zachování ochrany veřejných zájmů. Doba povolení se zkrátí tak, jak bylo původně plánováno. Stejně tak zůstává zachován princip ‚jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko‘,“ uvedla mluvčí MMR Veronika Hešíková.
Léta připravovaný nový stavební zákon připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) a Sněmovna ho schválila loni v létě přes veto Senátu. Ani loni nebyla ČKA z jeho podoby nadšená. „Výsledek bohužel není příležitostí k potlesku,“ uvedla tehdy na své webu.
Nový kabinet Petra Fialy (ODS) letos prosadil roční odklad účinnosti zásadních pasáží zákona. Novela především ruší Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízené nové krajské stavební úřady a podle MMR zachovává část stavebních úřadů pod obcemi, o jejichž počtu rozhodne vláda. Od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Digitalizace stavebního řízení by měla být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024.
ČKA uvádí, že by přijetí novely zásadně narušilo princip integrace. Hlavním cílem přijatého zákona o novely má být urychlení získání stavebního povolení. To ale novela podle ČKA nesplní. „Řada podkladů má být ‚staronově‘ vydávána samostatně, a to opět převážně formou závazného stanoviska, které prakticky eliminuje možnost hledat konsenzus,“ uvádí ČKA.
Kritizuje také fakt, že novelou by se zrušily takzvané Pražské stavební předpisy a velká města (Praha, Brno a Ostrava) by mohla mít právo pořídit „jen“ prováděcí předpis pro umisťování staveb. ČKA uvedla, že „škodlivé důsledky by byly dalekosáhlé“. Podle MMR hlavní město bude mít své vlastní územní stavební předpisy formou prováděcího předpisu k novému stavebnímu zákonu. „Aby však bylo procesně vše správně, musí se nejprve stávající Pražské stavební předpisy zrušit. Tím se zabrání chaosu zejména mezi projektanty a stavebníky. Nově pak budou Pražské stavební předpisy prováděcím předpisem nového stavebního zákona,“ uvedlo MMR.
Nesouhlas s novelou podle ČKA vyslovují i zástupci měst a obcí a velkých stavebníků. „Vláda ČR by měla tyto kritické hlasy vyslechnout a zajistit přípravu upraveného návrhu věcné novely. Jinak je pravděpodobné, že Poslanecká sněmovna přijme neprojednaný pozměňovací návrh,“ uvádí Kasl s tím, že novelu může postihnout osud jako přijatý zákon, tedy odklad a novelizace.
smr rdo jw
Kvůli drahým energiím hodlá propouštět až pětina firem, uvedla Hospodářská komora.
Do konce letošního roku skoro pětina firem sníží stavy svých zaměstnanců. Vedou je k tomu rostoucí ceny a hlavně vysoké ceny energií. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli.
31.08.2022 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)
Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují podnikům obrovské potíže, zejména v energeticky náročných odvětvích hrozí omezování nebo zastavení výroby. Vláda podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého situaci podniků navzdory apelům podnikatelských organizací dosud podceňovala a soustředila se jen na podporu domácností.
Vláda by měla připravit národní řešení, pokud se na zastropování cen plynu v září neshodne celá EU, míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. | Foto: Hynek Glos (MF)
Šéf Komory vyzývá, aby vláda, opozice i odboráři teď společně táhli za jeden provaz ve snaze zajistit účinné řešení energetické krize. „Přibývá firem, na které fatálně dopadá situace s rostoucími cenami a zejména drahými energiemi. Nově uzavírané smlouvy s dodavateli energií jsou v některých případech nad finančními možnostmi firem. V některých případech energie ani nebudou mít zajištěné, protože dodavatelé energií přestali nové zákazníky přijímat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Propouštět hodlají i velké firmy ze stavebnictví
K propouštění zaměstnanců přistoupí až 27 procent velkých firem nad 500 zaměstnanců. Z odvětvového hlediska půjde zejména o podniky působící ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu. Vysoké ceny energií doléhají hlavně na energeticky náročné obory, příkladem jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Nejméně příznivá situace by měla nastat v Karlovarském a Zlínském kraji. Poprvé po několika měsících tak dochází k významnému obratu. Dosud zaměstnavatelé opakovaně plánovali nabírat pracovníky ve větším měřítku, než je propouštět, teď je tomu ale naopak. Budoucí vývoj svého podnikání navíc vidí pesimisticky dvakrát více podniků než letos v únoru.
Propouštět se bude ve větší míře ve stavebnictví.
Vláda by tuto situaci podle Hospodářské komory neměla podceňovat, dosud se ale zaměřovala výhradně jen na domácnosti. „Nejde ale jen o podniky. Budou-li ceny energií nadále tak dramaticky růst, dodavatelé energií přikročí k mnohem razantnějšímu zvyšování cen než dosud. Takzvaný úsporný tarif se tak stane neúčinným opatřením, příspěvek se v celkové ceně naprosto ztratí. A budou-li podniky nucené propouštět ve velkém, lidé nebudou mít na energie peníze,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Hospodářská komora také připomíná, že EU už v březnu umožnila členským státům podporovat společnosti a odvětví, která jsou vážně zasažená současným geopolitickým vývojem. Takzvaný dočasný rámec umožňuje zemím EU podpořit likviditu podniků přímo či nepřímo postižených krizí, zejména energeticky náročným spotřebitelům. A to právě na kompenzaci části jejich zvýšených nákladů na energie v důsledku cenového šoku od ruské invaze. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale takovou podporu energeticky náročným oborům odmítlo poskytnout.
Zastropujte ceny, vybídla Komora
Podle prezidenta Hospodářské komory je zastropování cen momentálně nutné opatření. Evropský trh s elektřinou podle něj přestává být trhem. Za paradox označil, že si energetické firmy při současných nadstandardních ziscích musejí půjčovat, aby si účast na burze zajistily.
Hospodářská komora preferuje, aby k zastropování cen došlo na celoevropské úrovni. „Proto očekáváme, jak dopadne jednání evropské rady pro energetiku konané 9. září. Je nutné ale upozornit, že na celoevropské úrovni se bude rozhodovat o zastropování cen plynu. Současně ale vyzývám, aby vláda připravila i národní řešení, pokud se rada na celoevropském kroku nedohodne,“ dodal Dlouhý s tím, že Hospodářská komora je připravena se na přípravě opatření podílet.
Hospodářská komora zaznamenala debaty o zavedení speciální daně z mimořádných zisků. V této souvislosti upozorňuje na možná úskalí tohoto kroku. Pokud firmy, na které bude daň uvalena, přenesou daň buď formou vyšší ceny své produkce zboží nebo služeb na odběratele, potažmo konečné spotřebitele, dojde ke zvýšení inflace.
Zároveň upozorňuje na hrozbu, že vláda se rozhodne mimořádně zdanit firmy pokaždé, když bude potřebovat naplnit státní kasu. Jednou to budou rozvážkové firmy, protože se jim během pandemie dařilo, podruhé třeba dodavatelé solárních panelů, protože je po nich poptávka jako reakce na drahé energie.
Pokud se výnos z dodatečných daní rozdá spotřebitelům, jen to přiživí inflaci
Hospodářská komora rovněž připomíná, že podniky, které vykáží za letošní či kterýkoliv budoucí rok vysoké zisky, odvedou do státní kasy více peněz automaticky. „Lze to ilustrovat na zjednodušeném příkladu. Jestliže firma měla náklady deset milionů korun a výnosy dvacet milionů korun, měla zisk deset milionů, ze kterého zaplatí daň. Když se firmě – nezaslouženě, bez vlastního přičinění – výnosy zečtyřnásobí z dvaceti na osmdesát milionů korun, a náklady zůstanou v původní výši 10 milionů korun, nezaplatí na dani čtyřikrát, ale rovnou sedmkrát tolik, tedy ze sedmdesáti milionů korun,“ připomíná Dlouhý fakt, že konstrukce stávající daně z příjmů právnických osob v sobě již má vertikální daňovou spravedlnost zabudovánu.
Pokud by přesto vláda k tomuto dalšímu zdanění zisků přikročila, měla by veřejnosti oznámit, jak dlouho bude daň vybírána a na co tyto dodatečné příjmy státního rozpočtu použije. Jestli se peníze jen přerozdělí konečným spotřebitelům, tedy třeba státním zaměstnancům a příjemcům sociálních transferů všeho druhu, rovněž to roztočí inflační spirálu. Další dílčí otázkou je, jak hodlá vláda řešit fakt, že řadu zisků v ČR vytvářejí i zahraniční podnikatelské subjekty (tj. daňoví nerezidenti).
Vláda by měla řešit i dlouhodobé překážky podnikání
Bez ohledu na letošní propouštění zaměstnanců Hospodářská komora také apeluje na vládu, aby v těžké situaci podnikatelům ulevila v dalších oblastech podnikání. Příkladem je navýšení kvót na pracovníky ze zahraničí a odbourávání byrokratické zátěže.
Hospodářská komora upozorňuje, že bez ohledu na letošní propouštění zaměstnanců bude hlavně vlivem demografického vývoje nadále zesilovat problém s nedostatkem pracovních sil. Rychle roste i počet lidí, kteří odchází z pracovního trhu a jdou do penze předčasně – v současnosti přitom odchází do předčasného důchodu více než 30 tisíc lidí. Česká ekonomika se proto bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Navíc cizinci umožňují udržet v chodu služby i některé obory, kde Češi už pracovat dlouhodobě nechtějí.
Poptávka je po pracovnících z Mongolska, Indie či Kazachstánu
Vládní program s roční kvótou 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny byl přitom po invazi Ruska na Ukrajinu zastaven. Zaměstnavatelům se ale stále nedaří naplnit na tři sta tisíc pracovních míst, kvůli čemuž řada firem přichází o zakázky a státní kasa tak přichází o příjmy z daní a odvodů, které by mohla vybrat, pokud by alespoň část těchto pracovních pozic byla obsazena. Z Ukrajiny přitom dorazily zejména ženy, pro které nejsou pozice vyžadující velkou fyzickou zátěž zejména ve stavebnictví, dopravě a průmyslové výrobě vhodné.
Komora vyzývá ke zvýšení kvót pro počet přijatých pracovníků z východních zemí.
Důsledkem toho je, že výrazně vzrostla poptávka po pracovnících z ostatních zemí, ale kvóty pro tyto země, tedy Indii, Kazachstán, Mongolsko a Moldavsko, jsou nedostatečné a úřední lhůty pro vyřízení žádostí firem se vlivem této velké poptávky zaměstnavatelů prodloužily už na tři čtvrtě roku.
Hospodářská komora proto žádá vládu, aby nevyužitou kapacitu pro pracovníky z Ukrajiny přerozdělila do programů určených na tyto země. Žádá o navýšení kvót nejméně o 4 400 pracovníků, a to následovně:
- Mongolsko: z 1 000 na 2 500 žádostí za rok,
- Kazachstán: z 500 na 2 000 žádostí za rok,
- Indie: z 600 na 1 500 žádostí za rok,
- Moldavsko: z 1 000 na 1 500 žádostí za rok.
Dále žádá, aby se Česká republika otevřela pracovníkům i z dalších zemí, konkrétně jde o Gruzii, Arménii a Severní Makedonii. A nakonec, aby se podmínky programů změnily tak, aby cizince mohli přijímat i zaměstnavatelé do šesti zaměstnanců, což dnes programy neumožňují, aby se zrušil tzv. test trhu práce, nebo alespoň zkrátila lhůta z 30 dní na maximálně 5 dnů, a zavedla se možnost podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na území ČR.
Hospodářská komora rovněž kvituje, že vláda přichází s tzv. antibyrokratickým balíčkem. V České republice ale stále chybí systémový přístup k odbourávání administrativní a byrokratické zátěže podnikatelů. Podle analýz Hospodářské komory stát přitom na podnikatele uvaluje nové povinnosti, které s podnikáním nesouvisí. Navíc počet nových povinností ukládaných podnikatelům se má podle analýz analytiků a legislativců Hospodářské komory nadále zvyšovat. Podnikatelé si také stěžují na nejednoznačnost právních předpisů. Volají i po tom, aby jim vláda zrušila povinnost poskytovat údaje, s nimiž stát nijak nepracuje.
Vláda upravila ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
26.8.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
V případě platební neschopnosti zaměstnavatele ztratí nárok na mzdu zaměstnanec, který byl členem statutárního orgánu zaměstnavatele.
Praha 26. srpna 2022
Kabinet tento týden schválil návrh novely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Vládní návrh zákona přináší zpřesnění podmínek při podání a vyřízení žádosti o uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal do pracovní platební neschopnosti. Zahrnuje i úpravy pravidel pro uspokojení nároků zaměstnanců nadnárodních zaměstnavatelů v případě, že se dostanou do platební neschopnosti v některém z členských států EU.
„Novela reaguje na změny v oblasti insolvenčního práva na národní i nadnárodní úrovni. Obsahuje také několik zpřesňujících změn, které posílí ochranu zaměstnanců, a přitom zamezují zneužití zákona. Důležité je také zrovnoprávnění zaměstnanců, bez ohledu na to, zda pracují pro zaměstnavatele, který sídlí v ČR, nebo v jakékoliv jiné zemi Evropské unie,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zákon posiluje právní jistotu zaměstnanců nadnárodních firem, vůči nimž bylo zahájeno úpadkové řízení v jiném členském státu EU. Od oznámení o řízení v zahraničí se odvíjí rozhodná doba, která je důležitá pro uplatňování mzdových nároků, podobně jako je to u rozhodnutí soudů v ČR. Od tohoto data se v obou případech odvíjí lhůta pro uplatnění mzdových nároků (5 měsíců a 15 dnů) u Úřadu práce ČR.
Podle vládního návrhu zákona, který nyní z vlády poputuje k projednání do Poslanecké sněmovny, ztratí v případě platební neschopnosti zaměstnavatele nárok na mzdu zaměstnanec, který byl členem statutárního orgánu zaměstnavatele nebo měl rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele a současně u něj minimálně 25 % majetkovou účast.
U zaměstnanců novela také zpřesní podmínky odpočtu nebo vrácení vyplacených mzdových nároků pro případ, že již získali kompenzaci od Úřadu práce.
Devizový trh 35. týden.
22-09-06 IN Devizový trh 35. týden