RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Nová pravidla ochrany spotřebitele začínají platit. Co všechno se mění?
Informace o novele zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku.
Justice.cz: legislativní novinky roku 2023.
Novela zákona o významné trží síle.
Nová pravidla ochrany spotřebitele začínají platit. Co všechno se mění?
Očekávaná novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku nabývá účinnosti už od 6. ledna 2023. Co znamená pro firmy a co pro spotřebitele? Přinášíme shrnutí hlavních změn.
05.01.2023 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Zvyšuje se mimo jiné ochrana zranitelné skupiny zákazníků při uzavírání smluv po telefonu, při nevyžádaném „podomním“ prodeji nebo v rámci organizovaných prodejních akcí.
„Transparentnější by mělo být i nakupování. Například nově nebudou moci být spotřebitelé klamáni o výši poskytované slevy. Při nakupování v online prostředí musí vědět, s kým smlouvu uzavírají a rovněž budou chráněni před falešnými recenzemi. Novela přispěje k posílení práv spotřebitelů, na řadě míst však cílí i na zpřesnění legislativy, aby vybraná pravidla byla v praxi lépe proveditelná,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Co všechno se tedy mění?
- Dochází k rozšíření seznamu nekalých obchodních praktik a poskytnutí dalších možností, jak se nekalým obchodním praktikám bránit. Mezi nové nekalé obchodní praktiky patří například zveřejňování falešných spotřebitelských recenzí nebo jejich zkreslování například na sociálních sítích s cílem propagovat nabízenou službu nebo výrobek.
- Další novou nekalou obchodní praktikou je uvádění výrobků dvojí kvality na trh.
- Pokud se spotřebitel stal „obětí“ nekalé obchodní praktiky, zákon mu nově umožňuje odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů od jejího uzavření. Spotřebitel může místo odstoupení od smlouvy požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky. Čím závažnější nekalá obchodní praktika bude, tím vyšší slevu může spotřebitel požadovat.
- Cílem zákona je rovněž zabránit klamání spotřebitele, pokud jde o výši poskytovaných slev. Tato úprava má chránit zákazníky před umělým navyšováním cen a klamáním o výši poskytované slevy. Nově budou muset podnikatelé uvádět, za jakou nejnižší cenu bylo zboží prodáváno po dobu 30 dní před jeho zlevněním. Tato povinnost se nevztahuje na zboží podléhající rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby. To jsou zejména čerstvé potraviny, hotová jídla, řezané květiny a jiné zboží, které má samo o sobě krátkou dobu použitelnosti.
- Zvyšuje se také ochrana zvláště zranitelných skupin, zejména seniorů, při uzavírání smluv při tzv. „podomním“ prodeji, tedy při nevyžádaných návštěvách podnikatele u spotřebitele doma, nebo v rámci tzv. prodejních organizovaných akcí. Zákazníci budou mít více času na to, aby od takovéto smlouvy odstoupili. Konkrétně se lhůta prodlužuje na 30 dnů ze stávajících 14 dnů.
- Vyšší ochrany se spotřebiteli dostane i při uzavírání smluv během telefonního hovoru. Je-li tímto způsobem osloven, mnohdy si ani není vědom, že k uzavření smlouvy došlo. Proto dochází k zavedení nové povinnosti potvrdit nabídku spotřebiteli v textové podobě, například zasláním nabídky dopisem nebo na e-mail. Zákazník nebude takovou nabídkou vázán, pokud ji neodsouhlasí. Učinit tak může elektronicky nebo v listinné podobě.
- V zákoně zůstává zachováno pravidlo, že spotřebitel může reklamovat vadu, která se na věci projeví v době 24 měsíců od převzetí věci. Dochází však k prodloužení doby, po kterou musí podnikatel prokázat, že vada na věci nebyla od počátku, a to ze stávajících 6 měsíců na 12 měsíců.
- Občanský zákoník obsahuje též nová zvláštní pravidla pro uplatnění práv z vadného plnění u smluv o poskytování digitálního obsahu a služeb digitálního obsahu.
Dne 7. 12. 2022 vyšla v částce 170 nová velká novela občanského zákoníku č. 374/2022 Sb. Tzv. „tlačítková novela“ se zaměřuje na ochranu spotřebitele a zavádí nové povinnosti pro podnikatele. Podívejte se na přehledný souhrn změn v občanském zákoníku a v zákoně o ochraně spotřebitele.
Přehled dalších novinek pro spotřebitele a podnikatele najdete také na stránkách MPO o ochraně spotřebitelů.
Informace o novele zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku.
16.12.2022, Zdroj: Česká obchodní inspekce (www.coi.cz)
Dne 6. 1. 2023 nabyde účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 7. 12. 2022).
K novelizaci zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“ nebo „ZOS“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), došlo za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161, tzv. modernizační směrnice, kterou byly změněny směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/EU a 2011/83/EU; směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží a dále za účelem napravit nedostatky v transpozici starších unijních směrnic. Novela přináší řadu významných změn, jejichž přehled uvádíme níže.
V zákoně o ochraně spotřebitele bude nově vymezen pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je též, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek (tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky).
Nově budou stanovena též pravidla pro zveřejňování recenzí – prodávající bude mít povinnost uvést, jak zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil. Zavádí se též zákaz tzv. dvojí kvality výrobků.
Zvýšenou ochranu pro spotřebitele též představuje možnost odstoupit od smlouvy či požadovat přiměřené snížení kupní ceny v případě, že byl poškozen nekalou obchodní praktikou.
Dále je třeba upozornit na to, že zákon o ochraně spotřebitele pro prodávajícího nově zakotvuje povinnost zdržet se užívání zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Porušení této povinnosti je přestupkem. Zneužívající ujednání jsou blíže vymezena v občanském zákoníku.
Namísto povinnosti předložit spotřebiteli písemný návod se stanovuje povinnost poskytnout spotřebiteli návod na trvalém nosiči dat, kterým může být listina, zařízení USB, CD, DVD, paměťová karta, e-mail apod. Naopak za trvalý nosič dat nelze považovat zpřístupnění návodu na internetových stránkách neumožňující uložit návod v jeho nezměněné podobě po určitou dobu. V listinné podobě musí prodávající návod poskytnout, pokud o to spotřebitel požádá a zároveň to není nepřiměřené.
Jednou z nejdiskutovanějších změn, které novela přináší, je povinnost vztahující se k oznámením o slevě. Prodávající bude povinen současně s informací o slevě uvést též údaj o nejnižší ceně, za kterou výrobek prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Tato informační povinnost má zabránit tomu, aby byl spotřebitel lákán na slevu, která slevou ve skutečnosti není, nebo není tak výrazná, jak se jeví.
Nově pak bude přestupkem porušení některých povinností stanovených občanským zákoníkem, např. nesdělení informací před uzavřením smlouvy podle ust. § 1811 či 1820 OZ, jejichž znění byla novelou též upravena.
V občanském zákoníku dochází k úpravě povinností prodávajícího při uzavírání smluv po telefonu – prodávající musí spotřebiteli potvrdit nabídku učiněnou po telefonu bez zbytečného odkladu v textové podobě. Spotřebitel bude nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.
Při nakupování v e-shopech musí prodávající zajistit, aby si spotřebitel byl vědom toho, že se zavazuje k zaplacení. Pokud tak prodávající činí prostřednictvím tlačítka nebo podobného prvku, musí na něm být uvedena jednoznačná informace o tom, že spotřebiteli tímto krokem vzniká povinnost platby – prodávající může použít formulaci uvedenou v občanském zákoníku, tj. „Objednávka zavazující k platbě“, či jinou formulaci stejného významu. Nesplnění této povinnost způsobuje neplatnost smlouvy. Dále byl výslovně stanoven zákaz používání tzv. předem zaškrtnutých políček, na základě kterých by byl spotřebitel povinen k další platbě. Jedná se o situace, kdy prodávající v e-shopu přidá spotřebiteli do nákupního košíku nějaké zboží, aniž by si ho spotřebitel sám vybral.
Nově se prodlužuje lhůta pro odstoupení od smlouvy uzavřené během organizovaných prodejních akcí či při podomním prodeji ze 14 dnů na 30 dnů.
Stanovuje se lhůta pro odevzdání věci spotřebiteli – pokud není ujednán čas plnění, je prodávající povinen odevzdat věc kupujícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů. Nepředání věci v ujednaném čase nebo ve výše uvedené lhůtě je přestupkem.
Novelou se též upravuje znění ustanovení vztahujících se k záruce za jakost tak, aby bylo jednoznačné, že se jedná o jednostranné prohlášení poskytovatele záruky (zejména prodávajícího), kterým se zavazuje poskytnout kupujícímu určité plnění, pokud zboží nebude mít určité vlastnosti, a to nad rámec zákonných práv kupujícího z vadného plnění.
Změny se týkají též odpovědnosti za vady – upřesňuje se formulace zákonné odpovědnosti za vady a vyjasňuje se, jaká konkrétní práva z vadného plnění spotřebiteli náleží, resp. v jakém pořadí může tato práva uplatňovat. Novela stanovuje subjektivní (ujednané) a objektivní (obvyklé vlastnosti věci téhož druhu, které může spotřebitel očekávat) požadavky, pokud jde o soulad zboží se smlouvou. Obdobně je toto upraveno i pro věci s digitálními vlastnostmi, které občanský zákoník nově definuje. Domněnka, že věc byla vadná již při převzetí, se prodlužuje z 6 měsíců na 1 rok. Po tuto dobu je tedy na prodávajícím, aby prokázal, že při převzetí byla věc bezvadná.
S ohledem na rozvoj digitálních technologií novela upravuje též nový smluvní typ, a sice smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Spotřebitel má u tohoto smluvního typu v zásadě stejná práva z vadného plnění jako v případě klasické koupě.
Justice.cz: legislativní novinky roku 2023.
2.1.2023, Zdroj: justice.cz (justice.cz)
Ministerstvo spravedlnosti shrnuje legislativní novinky, které začnou platit v roce 2023, a návrhy, které předložilo v roce 2022.
Zjednodušené zakládání s.r.o.
Od 15. ledna 2023 začne platit možnost zjednodušení zakládání společností s ručením omezeným. Proces založení společnosti s ručením omezeným se dále zjednoduší vytvořením vzoru společenské smlouvy, dostupného na internetu, a zrušením požadavku získat živnostenské oprávnění před vznikem společnosti. Podle stávající úpravy je potřeba, aby se zakladatelé kapitálové společnosti nejprve spojili s notářem, poté ohlásili živnost u živnostenského úřadu, pokud chtějí podnikat živnostenským způsobem, a teprve poté opět s notářem dokončili zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nově budou moci zakladatelé s notářem společnost založit i zapsat do obchodního rejstříku, a nezávisle na tom vyřizovat živnostenské oprávnění s živnostenským úřadem, což bude jednodušší a levnější.
Zvýšení sazby za výkon znalecké a tlumočnické/překladatelské činnosti
Od 1. ledna 2023 dojde ke zvýšení sazby odměny za výkon znalecké a tlumočnické/překladatelské činnosti. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek prosadil toto zvýšení do Programového prohlášení vlády a do Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2022.
Zveřejňování soudních rozhodnutí
Další legislativní novinkou účinnou od 1. ledna 2023 je zveřejňování soudních rozhodnutí. Již dnes jsou mnohá rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu zájemcům k dispozici (např. na webových stránkách uvedených soudů) a nově přijímaná legislativa se týká okresních, krajských a vrchních soudů. Záměrem nového opatření není zakotvení poskytování všech rozhodnutí, která dotyčné soudy vydávají. Cílem je všem, kdo mají zájem či potřebu seznámit se s rozhodovací činností tuzemských soudů, představit blíže typový obsah.
Ministerstvo spravedlnosti jakožto autor návrhu vyhlášky je přesvědčeno, že navrhovaná právní úprava může veřejnosti reálně pomoci zejména v orientaci, jak a proč dotčené soudy rozhodly ve věcech, které se mohou zájemců samotných týkat. Následně si může zájemce o obsah rozhodnutí dovodit, jak reálně mohou soudy jeho vlastní věc rozhodnout, pokud by se stala předmětem soudního řízení. Pro úplnost dodáváme, že tento „obrázek“ zájemce o rozhodovací činnosti dotčených soudů bude vždy pouze orientačního charakteru, neboť každé soudní řízení je svými skutkovými a právními otázkami jiné a i zdánlivý detail může být pro právní posouzení věci soudem podstatný.
Důraz klade ministerstvo na zveřejňování zejména takových typů soudních rozhodnutí, u nichž je (často protichůdná) argumentace účastníků řízení standardní součástí soudního procesu. S tím následně souvisí i povinnost daného soudu vypořádat se s těmito argumentacemi v odůvodnění svého rozhodnutí a vyslovit tím závazné právní posouzení (závazný právní názor a výklad) pro účastníky řízení a jejich zástupce.
Novela vězeňských předpisů přinese nový systém nakládání s penězi vězněných osob
Ministerstvo spravedlnosti dále předložilo novelu předpisů upravujících výkon trestu, vazby a zabezpečovací detence. Novela komplexním způsobem upravuje postupy při nakládání s příjmy vězněných osob.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavedení jednotného systému rozúčtování veškerých příjmů vězněných odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence bez ohledu na jejich zdroj. Stejná pravidla tedy budou aplikována jak na pracovní odměnu, tak na ostatní finanční prostředky, které budou do věznice nebo ústavu zaslány. Nově tak budou veškeré příjmy vězněných osob uloženy na tzv. zvláštní účet vedený věznicí a dále s nimi bude (s určitými výjimkami) nakládáno obdobným způsobem, jaký je dnes aplikován ve vztahu k pracovní odměně.
Novou právní úpravou bude garantováno:
- každému odsouzenému a osobě ve výkonu zabezpečovací detence se z jeho peněz bude tvořit finanční rezerva. Ta mu bude vyplacena po propuštění, čímž dojde k usnadnění přechodu na svobodu. Období těsně po propuštění je totiž z hlediska recidivy nejkritičtější.
- každý odsouzený a každá osoba ve výkonu zabezpečovací detence budou mít k dispozici za kalendářní měsíc alespoň minimální částku, kterou může použít podle vlastní úvahy (pokud neodmítnou pracovat).
Ministerstvo spravedlnosti řeší problematiku nákladů při zastavování tzv. marných exekucí
Ministerstvo spravedlnosti také ve spolupráci s předsedy koaličních poslaneckých klubů a zástupcem opozičního poslaneckého klubu hnutí ANO začalo v nedávné době diskutovat problematiku nákladů při zastavování tzv. marných exekucí. Cílem je vyřešení uvedeného problému po vzoru paušalizované náhrady u tzv. bagatelních exekucí. V současné době ve spolupráci s Exekutorskou komorou probíhá sběr dat přesného počtu exekucí, které budou zastaveny a stanovení paušalizované náhrady na základě pracnosti zastavení exekuce.
Vláda schválila nařízení o nezabavitelných částkách
Ministerstvo spravedlnosti také předložilo nařízení o nezabavitelných částkách. Nařízení se týká výpočtu základní částky, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
V současné době se výše nezabavitelné částky vypočítává následovně:
- pro dlužníka bez vyživované osoby je výše nezabavitelné částky cca 11.000 Kč
- pro dlužníka s jednou vyživovanou osobou je to cca 15.000 Kč.
Od 1. ledna 2023 dojde, podle dnes schváleného nařízení, k nárůstu:
- pro dlužníka bez vyživované osoby na cca 13.500 Kč
- pro dlužníka s jednou vyživovanou osobou na cca 17.000 Kč.
V připomínkovém řízení je návrh o hromadném řízení
Návrhem zákona o hromadném řízení ministerstvo plní závazek, který vyplývá z Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 a kterým se podmiňuje čerpání prostředků v rámci Národního plánu obnovy.
V návaznosti na tento úkol Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh předpisu, jehož cílem je transponovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
(TZ MF ČR, Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti)
Novela zákona o významné trží síle.
2.12.2022, Zdroj: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Novela transponuje směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 359/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 30. 11. 2022
Účinné od: 1. 1. 2023
Novelizace zejména transponuje unijní směrnici 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Základní novinkou, která bude významná pro celý zemědělsko-potravinářský sektor, je rozšíření konceptu významné tržní síly na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec. Doposud mohl významnou tržní silou vůči svým dodavatelům disponovat pouze obchodní řetězec, jehož roční obrat přesahoval 5 miliard korun. Zákon tak dopadal přibližně na 10 obchodních řetězců. Po novelizaci bude mít tržní sílu jakýkoliv odběratel v celém řetězci, pokud jeho obrat přesahuje 2 milion eur a současně převyšuje obrat dodavatele. Úprava tedy bude nově platit takříkajíc od farmy po vidličku. Největší prospěch by ze změny zákona měly mít malé a střední zemědělské a potravinářské podniky.
Odběratelé s významnou tržní silou nebudou moci uplatňovat vůči svým dodavatelům některé praktiky, které jsou zákonem označeny jako nekalé. Jde o jednání, které se hrubým způsobem odchyluje od správné obchodní praxe nebo je v rozporu s dobrou vírou a fair chováním, například pokud jsou smluvní závazky jednostranně ukládány jedním obchodním partnerem druhému. Silnější smluvní strana nebude moci jednostranně diktovat podmínky slabší smluvní straně a formovat obchodní vztah výhradně ve prospěch svých vlastních hospodářských zájmů. Zákon rovněž konkrétně stanovuje povinnost písemné formy všech sjednávaných smluv, upravuje některé náležitosti smluv a stanovuje třicetidenní splatnost faktur.
Devizový trh 3. týden.
23-01-24 IN Devizový trh 3. týden