RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

27. 2. 2023

Zvýšení odvodů živnostníků rozpočet nezachrání, dopady budou negativní, upozorňuje AMSP ČR.

Datové schránky a podpis 2 členů výboru.

Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory.

Zvýšení odvodů živnostníků rozpočet nezachrání, dopady budou negativní, upozorňuje AMSP ČR.

O snížení rekordního schodku státního rozpočtu se vláda Petra Fialy chce pokusit jak snížením výdajů, tak zvýšením příjmů. V médiích se začínají objevovat informace o jednotlivých opatřeních. Jedním z nich má být zvýšení sociálních odvodů živnostníků.

20.02.2023 | Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

Premiér prohlásil, že na něm sice zatím není shoda, nicméně je třeba v obecné rovině nad výší odvodů uvažovat, mimo jiné kvůli důchodům pro živnostníky. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ovšem už dříve pro Českou televizi uvedla, že na zvýšení odvodu v koalici shoda je. Podle některých informací by se měl za tři roky zvýšit o 60 procent.

Vylepšení rozpočtové bilance je ale jedna věc, skutečný dopad takového opatření druhá. „Z našeho pohledu jde opravdu o radikální navýšení odvodů, které v současné chvíli složité ekonomické situace ještě více zneklidní podnikatelský segment“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Pro nejmenší podnikatele je to podle něj další z řady špatných zpráv. „Opět to zneatraktivní podnikání pro začínající podnikatele a do jisté míry ‚otráví‘ ty stávající. V důsledku ‚otrávení‘ živnostníků bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny,“ předpokládá Jaroš.

„Opakuje se snaha srovnávat na jednu úroveň zaměstnanec a OSVČ. Zaměstnanec je ale chráněn zákoníkem práce, OSVČ si musí práci sehnat, tu vykonat, vyfakturovat, vymoci její zaplacení, sledovat a dodržovat předpisy, v určitých případech se pravidelně vzdělávat a skládat zkoušky (třeba elektrikáři, revizní technici), sledovat konkurenci, přitom ručit veškerým svým majetkem (zaměstnanec při škodě do trojnásobku měsíční mzdy), nemá nárok na proplacení dovolené, nemá nárok na stravenky a podobně,“ vypočítává Eva Svobodová, členka představenstva AMSP ČR a její generální ředitelka. „Srovnávací přístup vykopává stále příkopy mezi oběma tábory, ale my potřebujeme oba: OSVČ i zaměstnance,“ dodává Svobodová.

Nepřehlédněte: SPECIÁL: Daně z příjmů 2022

Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR, připomíná, že navrhované změny by mohly narušit křehkou rovnováhu mezi odvodovou stránkou věci na jedné misce vah a břemenem spojeným s podnikáním na druhé.

„Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se přece od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, tj. v současnosti cca 6.000 Kč,“ argumentuje Břečková. „I tak to není částka nijak zanedbatelná, odvíjí se od průměrné mzdy a vyvažuje například ručení celým majetkem v případě OSVČ nebo také nenárok na placenou dovolenou či na nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci a další. Zejména je ale třeba opětovně a konzistentně odmítnout srovnávání živnostníků a zaměstnanců. Jsou to dvě odlišné skupiny, které spolu nemají nic společného: Jde o závislou činnost a nezávislou činnost – každá má zcela jiné a zásadní právní dopady na jednotlivce,“ dodává.

A argumenty, které zpochybňují vládní rozpočtový kalkul, přidává i HR expert PKF Apogeo Group Jan Rechnovský: „To, že podnikatelé, včetně těch nejmenších, se musejí naučit vypořádat s rizikem, že ztratí majetek – v případě OSVČ celý – významně posiluje jejich schopnosti analytického uvažování, kritického myšlení. Podnikatel je samostatnější, lépe zvládá stresové situace, všímá si lépe příležitostí a v penězích vidí daleko častěji prostředek k investicím. Dokáže tvořit přidanou hodnotu většinou efektivněji než zaměstnanec. Navíc ví, že ve stáří jej důchod ze sociálního pojištění neuživí, a snaží se proto mnohem více zabezpečit na stáří vlastními penězi. Ve stejném duchu obvykle vychovává i své děti. To vše je pro ekonomiku přínosem, který vysoce převažuje nižší daňovou zátěž,“ zdůrazňuje Rechnovský a přidává ještě jeden podnět k úvahám: „V neposlední řadě má podnikatel i významný vliv na kvalitu demokracie. Je svobodnější a má menší tendenci naslouchat populismu a demagogii.“

Datové schránky a podpis 2 členů výboru.

9.2.2023, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Můj dotaz se týká odesílání datových zpráv prostřednictvím DS. Týká se písemných právních úkonů, u kterých je nutný podpis předsedy a dalšího člena (nejčastěji). Je nutné tyto dokumenty podepisovat elektronicky oběma osobami a poté odeslat DS? Nebo to nutné není, odeslání prostřednictvím DS podpisy nahrazuje a je toto podání bráno jako účinně podané, prokazatelně odeslané právnickou osobou – SVJ.

Odpověď:

V případě zpráv zasílaných datovou schránkou obecně platí, že tyto již není třeba opatřovat elektronickým, ani jiným podpisem.

Podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“), platí, že k přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena. Je-li statutární orgán právnické osoby kolegiálním útvarem, jsou jeho všichni členové oprávněni k přístupu do datové schránky právnické osoby.

Zákon tak předpokládá, že k datové schránce má přístup osoba, která je oprávněna za právnickou osobu právně navenek jednat. Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů pak platí, že úkon (resp. právní jednání) učiněný osobou mající přístup do datové schránky (tj. v případě právnické osoby členem jejího statutárního orgánu), nebo pověřenou osobou, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

Pokud tedy stanovy společenství vlastníků jednotek vyžadují při právním jednání projev vůle dvou členů statutárního orgánu, bude nutné daný dokument opatřit podpisy obou těchto osob.

Novela zákona Lex Ukrajina.

30.1.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny čekají úpravy, od července se změní podmínky čerpání humanitární dávky.

Novela zákona Lex Ukrajina upraví podporu uprchlíků, kteří museli opustit své domovy kvůli válce na Ukrajině. Změny přinesou především zefektivnění poskytované podpory.

Novela počítá mimo jiné s tím, že výše humanitární dávky bude navázána na částku životního minima podle věku a žádost bude možné podat pouze on-line. Příspěvek pro solidární domácnost zůstane do letošního června nezměněn. Zákon vláda schválila minulý týden, nyní jej projedná Parlament. Novela má přinést zjednodušení administrace i přesnější zacílení pomoci.

Výše humanitární dávky bude nově již od prvního měsíce navázána na částku životního minima podle věku. Změny mají podle návrhu MPSV začít platit od července.

„Chceme podpořit adaptaci ukrajinských uprchlíků, proto bude částka pro zjištění nároku a výše humanitární dávky po dobu 150 dní od udělení dočasné ochrany odpovídat životnímu minimu. Potom budeme ověřovat, jestli existují objektivní překážky pro to, aby žadatel o humanitární dávku mohl začít pracovat,“ vysvětlil ministr Jurečka. Pokud takové překážky nebudou, po 150 dnech klesne výše dávky na částku existenčního minima. „Důležité je připomenout, že ukrajinští uprchlíci se bez problémů zapojují na trh práce. V tuto chvíli jich u nás pracuje téměř 100 tisíc a od začátku války si u nás našlo práci více než 188 tisíc z nich. Navíc od firem víme, že jsou s těmito zaměstnanci velmi spokojeni,“ připomněl ministr.

Přísnější pravidla se nebudou vztahovat na zranitelné skupiny. Těmi jsou osoby se zdravotním postižením, malé děti a ti, kdo o ně pečují, dále pak těhotné ženy, studenti a senioři nad 65 let. Prvních pět měsíců (150 dnů) po udělení dočasné ochrany bude humanitární dávka činit pro dospělého 4 860 korun (u osob se zdravotním postižením 7 290 korun) a pro dítě 3 490 korun (u dětí ve věku od 6 do 10 let 4 188 korun, u OZP 5 235 korun). Po uplynutí 150 dnů budou v této výši humanitární dávku dostávat pouze ti, kteří patří do zranitelné skupiny. V ostatních případech se sníží na 3 130 korun.

Vždy se navíc budou testovat konkrétní poměry žadatele, a to příjmové i majetkové. Nárok na humanitární dávku bude posuzován z příjmů v ČR a ze zahraničí. V případě, že žadatel má dostatek prostředků na zajištění základních životních potřeb a bydlení, nebude mít na dávku nárok.

Důležitou změnou je také to, že podání žádosti bude možné pouze elektronicky prostřednictvím on-line formuláře dostupného na stránkách MPSV. Humanitární dávka by zároveň měla být rozšířena o podporu bydlení. K tomu dojde formou navýšení částky pro stanovení nároku a výše humanitární dávky o tzv. započitatelné náklady na bydlení. Ty vymezí samostatné nařízení vlády. Osoba s dočasnou ochranou tak bude nově disponovat nejenom prostředky na zajištění živobytí, ale rovněž i bydlení. Příspěvek pro solidární domácnost tak bude fungovat v nezměněné podobě do června tohoto roku. Změny humanitární dávky plynule navážou od července.

Devizový trh 8. týden.

23-02-28 IN Devizový trh 8. týden

Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory.

2.12.2022, Zdroj: ÚOHS (https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html)

struktura dokumentu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes zveřejnil dokument, v němž podrobně popisuje a vysvětluje dění na trzích s elektrickou energií a zemním plynem v posledních dvou letech, a to s ohledem na svou věcnou působnost v oblastech ochrany hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory.

V závěru Úřad shrnuje také řadu informačních zdrojů, na nichž mohou spotřebitelé získat podrobnější údaje či rady týkající se energetické problematiky. Zde je dokument ke stažení citujeme:

Již více než rok prožívá oblast elektroenergetiky a plynárenství v Česku i Evropské unii (dále též „EU“) dynamické období, ve kterém dochází k růstu velkoobchodních i maloobchodních cen elektřiny a plynu a současně k značné volatilitě jejich burzovních cen. Většina odběratelů, zejména z řad domácností a průmyslu, již pocítila narůst cen za dodávky elektřiny a plynu.

Vývoj na trhu s energiemi za poslední rok

Cena elektřina 12/21- 11/22

Cena plyn 12/21 – 11/22

Více v dokumentu zde ke stažení.

Elektrizační soustava

Základní princip elektrické sítě spočívá v tom, že výroba elektřiny musí být vždy (téměř) stejná jako její spotřeba. Jestliže spotřeba výrazně přesáhne výrobu, dochází k většímu namáhání generátorů elektřiny. Pokud naopak výroba výrazně přesáhne spotřebu, může docházet k poškozování elektrické rozvodné sítě. Obojí pak v extrémním případě může vést k tzv.

blackoutu, tedy k přerušení dodávky elektřiny. Výrobu a spotřebu je proto nutné neustále balancovat v reálném čase. Spotřeba elektřiny se však v průběhu dne liší, přičemž přes den je zpravidla vyšší než v noci. V zimě bývá poptávka po elektřině vyšší z důvodu vytápění.

Spotřebu elektřiny lze do určité míry dopředu odhadovat, a je proto možné plánovat, jaké množství elektřiny bude v každém okamžiku potřeba vyrobit. Toto plánování, tedy propojování nabídky elektráren s předpokládanou poptávkou dodavatelů elektřiny, probíhá na energetické burze. Protože však spotřebu elektřiny nelze nikdy odhadnout zcela přesně, v síti se vždy budou vyskytovat malé odchylky, které je potřeba v reálném čase vyrovnávat. Tuto regulaci provádí provozovatel přenosové soustavy, kterým je v ČR společnost ČEPS, a. s. Její řídicí středisko sleduje v reálném čase spotřebu elektřiny v ČR a zajišťuje vyrovnávání výroby se spotřebou. ČEPS, a. s. tak dává pokyny ke zvýšení nebo snížení výkonu vhodných nasmlouvaných elektráren.

Jak se stanovuje cena elektřiny na burze?

Dodavatelé nakupují elektřinu či plyn pro následný prodej svým odběratelům prostřednictvím burzy (např. PXE, EEX) nebo bilaterárních kontraktů, kdy elektřina vůbec neprochází přes burzu a cena prodané elektřiny se řídí tím, co si dané subjekty mezi sebou dohodly. Výše uvedený turbulentní vývoj cen energetických komodit měl značný vliv zejména na ty dodavatele energií, kteří nakupovali elektřinu na burzách a neměli nakoupený žádný objem dopředu ještě za relativně příznivé ceny, které převládaly v minulých letech.

V každém okamžiku je porovnávána poptávka po elektřině od zákazníků s minimálními cenami od jednotlivých elektráren. V případě ČR se to děje na energetické burze PXE. Elektřinu vždy vyrábějí ty nejlevnější elektrárny, které jsou dohromady schopny uspokojit aktuální poptávku. Cena elektřiny na trhu je pak taková, za kterou elektřinu vyrábí poslední (nejdražší) zdroj – závěrný zdroj, který je ještě potřeba k uspokojení poptávky.

Výslednou cenu elektřiny obdrží všechny elektrárny, které elektřinu prodaly na burze – i ty, které měly nižší nabídkovou cenu. Tím trh motivuje elektrárny nabízet elektřinu za nejnižší možné ceny (pokud by nabídly vyšší, posunou se v merit order a jejich služeb nemusí být vůbec využito), zároveň elektrárny většinou dostanou vyšší částku, ze které pak mohou generovat provozní zisk. Celkově to tedy znamená, že čím vyšší je poptávka po elektřině, tím více se musí zapojovat nákladnější výrobní zdroje, což navyšuje cenu elektřiny pro celý trh.

Nejlevnější elektřinu obecně produkují obnovitelné zdroje. Druhým nejlevnějším zdrojem jsou jaderné elektrárny, protože mají velmi nízké variabilní náklady. V době, kdy výroba z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren k pokrytí celé poptávky po elektřině nestačí, přicházejí na řadu mnohem dražší zdroje, u kterých je možné vyrábět elektřinu dle potřeby (jejich výroba je regulovatelná v krátkém časovém úseku). Mezi ně patří například elektrárny na uhlí, zemní plyn či biomasu. Pořadí jejich využití je opět určeno výší ceny, za kterou jsou tyto elektrárny schopny elektřinu vyrobit. To závisí nejen na cenách paliva pro tyto elektrárny, ale i na ceně a potřebě emisních povolenek.

Cena emisních povolenek v posledních letech vystoupala rovněž do svých maximálních hodnot. V níže uvedeném grafu je vidět vývoj ceny emisních povolenek za poslední 4 roky.

Vzhledem k tomu, že je v současné době nedostatek výrobních zdrojů a je relativně vysoká poptávka po elektřině, jsou na většině území EU určujícími elektrárnami, které tvoří cenu na burze (tzv. závěrné elektrárny), zdroje plynové. V souvislosti s nejistotou dodávek plynu a tím pádem jeho vysoké ceně to následně vede i k vysokým cenám elektřiny na energetických burzách.

Kdy na burze probíhá obchod s elektřinou na daný den a danou hodinu?

Obecně lze uvést, že elektřina se obchoduje ve dvou časových horizontech. Jednak krátkodobě na tzv. spotovém trhu, kde se obchoduje hlavně elektřina na příští den (day-ahead), přičemž je možné zde obchodovat i elektřinu na právě probíhající den (intra-day). V tomto horizontu se elektřina obchoduje na každou hodinu daného dne zvlášť.

Dále se obchoduje dlouhodobě na tzv. futures trhu. Tím si většina dodavatelů elektřiny zajistí alespoň část odhadované spotřeby svých zákazníků. Tento trh funguje stejným způsobem jako trh v reálném čase, ale pracuje s odhadovanými budoucími náklady na výrobu elektřiny jednotlivých elektráren. V tomto horizontu se obchoduje hlavně fixní odběr (tzv. base load) na zvolený den, měsíc, kvartál nebo kalendářní rok. Cena elektřiny na tomto trhu většinou zhruba odpovídá výsledné průměrné ceně na spotovém trhu za dané období, resp. bývá o něco dražší, protože je v ní započítáno riziko. V případě neočekávaného vývoje se ovšem výsledné spotové ceny mohou výrazně odchýlit od předchozích cen na dlouhodobém trhu. Například mohou být výrazně vyšší jako v případě probíhající plynové krize vyvolané válkou na Ukrajině. Nákupy na dlouhodobém trhu tedy chrání dodavatele před náhlým kolísáním ceny elektřiny. Díky nákupům dopředu mohou dodavatelé poskytovat svým zákazníkům fixovanou cenu elektřiny na několik let.

Proč je cena elektřiny na českém trhu tolik závislá na ceně elektřiny v Německu?

Obchodníci na burze s elektřinou mají možnost nakoupit elektřinu na burze v Německu a prodat ji v ČR (a naopak). Přitom si ovšem musí zajistit potřebnou kapacitu na přeshraničních elektrických vedeních od operátora přenosové sítě. Protože jsou Německo a ČR relativně dobře propojené, většinu času se daří elektřinu mezi trhy přeprodávat a tím synchronizovat

její cenu (dochází k tzv. arbitráži). Některé země jsou přitom tzv. implicitně propojené, což znamená, že mají mezi sebou dostatek elektrických spojení a obchodníci ani nemusí kvůli přeshraničním obchodům nakupovat kapacity na přeshraničních linkách. Takto to dlouhodobě fungovalo např. mezi ČR a Slovenskem. Stejně dobře jsou mezi sebou propojeny také země západní Evropy. V praxi to znamená, že cenu elektřiny v ČR určuje mnohem „větší“ merit order, do kterého vstupuje na jedné straně i mnoho elektráren z Německa a dalších okolních států, a na druhé straně poptávka dodavatelů elektřiny z těchto zemí.

Jak se stanovuje cena plynu na burze?

Zemní plyn patří mezi energetické komodity, se kterými se rovněž obchoduje na burze. Na jeho velkoobchodní cenu má vliv spousta aspektů, jako např. místo a způsob těžby, geopolitická situace ve světě, aktuální kurz měny, ve které se nakupuje, a další proměnné. Ceny plynu rostly již celý rok 2021, protože této komodity Rusko do Evropy dodávalo méně než v předchozích letech. Po zahájení invaze na Ukrajinu pak cena plynu dosáhla bezprecedentní úrovně, kde ji udržuje i nejistota ohledně budoucího vývoje.

Z čeho se skládají ceny elektřiny a plynu uvedené v ceníku dodavatele

Obecně lze konstatovat, že ceník energií jednotlivých dodavatelů by měl být zpracován v souladu se zněním energetického zákona1 a příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (dále též „ERÚ“). Dále je třeba poukázat na rozdělení celkové ceny dodávky energií na část regulovanou státem, resp. ERÚ, která je tvořena různými poplatky, a část neregulovanou (danou smluvním vztahem), která je stanovena jednotlivými obchodníky dodávajícími energie do konkrétního odběrného místa. Tímto způsobem mohou dodavatelé podstatně ovlivnit konečnou cenu elektřiny nebo plynu.

V případě elektřiny se regulovaná část skládá z ceny za distribuci elektřiny a z ostatních souvisejících služeb, tj. ceny za systémové služby, ceny na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a ceny za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou (OTE). Jejich výše je stanovena ERÚ.

Cenu v neregulované části tvoří tzv. obchodní cena, v ceníku uváděná pod názvem silová elektřina, kterou může dodavatel kupovat např. na burze. (Silová elektřina není z důvodu liberalizace trhu s elektřinou v rámci EU regulována, nicméně od roku 2023 bude dočasně platit nová regulace nařízená vládou ČR – srov. níže). Neregulovaná složka ceny je složena z pevné ceny za měsíc (tzv. stálý plat) a z platby za odebranou elektřinu (cena za odebrané množství v MWh). Tuto cenu určují sami výrobci elektřiny nebo obchodníci s elektřinou na základě svých nákladů na výrobu, vývoje nabídky a poptávky po elektřině, svých obchodních strategií a reálných možností uplatnit se na trhu. Zmíněnou regulovanou a neregulovanou část pak doplňují daňové položky (tj. daň z přidané hodnoty a spotřební daň z elektřiny).

Rovněž cena plynu obsahuje dvě základní složky, a to regulovanou a neregulovanou. Podobně jako u elektřiny zahrnuje neregulovaná složka samotnou cenu plynu, který může dodavatel kupovat např. na burze, a stálý měsíční plat. Složku ceny regulovanou ERÚ tvoří poplatky za distribuci plynu a poplatek operátorovi trhu. Část ceny plynu rovněž tvoří daň z přidané hodnoty.

K bodům:

Právo hospodářské soutěže
Významní hráči na energetických trzích
Řešené případy
Aktuální situace v ČR
Jednání ministrů pro energetiku zemí EU

více v dokumentu zde ke stažení.

Problematika nákupu energií v oblasti veřejných zakázek

Další působností, která je Úřadu svěřena z hlediska ochrany hospodářské soutěže, je dozor nad zadáváním veřejných zakázek, přičemž v souvislosti s řešenou problematikou dodávek elektrické energie a plynu je třeba v obecné rovině konstatovat, že jejich nákup (úplatné pořízení) představuje veřejnou zakázku, a to konkrétně veřejnou zakázku na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále též „ZZVZ“).

Dle ZZVZ jsou zadavatelé (bližší vymezení nabízí § 4 ZZVZ) povinni veřejné zakázky zadávat zásadně v zadávacím řízení, není-li splněna některá ze zákonných výjimek. V případě dodávek elektrické energie či plynu přichází v úvahu prakticky jen výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 31 ZZVZ. O její využitelnosti pak rozhoduje předpokládaná hodnota veřejné zakázky, v tomto případě stanovovaná podle § 19 ZZVZ, neboť dodávky energií představují veřejné zakázky pravidelné povahy.

Přesahuje-li tedy předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 000 000 Kč, je zadavatel povinen ji zadat v zadávacím řízení, zásadně v otevřeném nebo užším řízení, v případě podlimitní veřejné zakázky připadá bez dalšího v úvahu též zjednodušené podlimitní řízení. Tato povinnost se považuje taktéž za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody, v dynamickém nákupním systému nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím. V souvislosti s nákupem tohoto typu komodit lze bez nutnosti dodržet další podmiňující podmínky využít i případnou možnost postupu v jednacím řízení bez uveřejnění, kterou ZZVZ připouští v § 64 písm. c), tzn. v situaci, kdy jde o dodávky nakupované na komoditních burzách.

Nicméně pro případ, že by bylo nezbytné zajistit dodávku energií za situace, kdyby se standardním způsobem (tj. při zachování otevřené hospodářské soutěže) nepodařilo včas zajistit nového dodavatele, je možno uvažovat o naplnění i jiných důvodů pro využití jednacího řízení bez uveřejnění než při postupu dle § 64 písm. c) ZZVZ (viz výše). Jednou z možností je postup podle § 63 odst. 5 ZZVZ.

Podle předmětného ustanovení ZVVZ může zadavatel „použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním“.

V této souvislosti je však nutno upozornit, že podmínky pro užití jednacího řízení bez uveřejnění je třeba s ohledem na skutečnost, že se jedná o nejméně „otevřený“ a transparentní druh zadávacího řízení, vykládat restriktivně. Např. při využití § 63 odst. 5 ZZVZ, více více v dokumentu zde ke stažení. A také k:

Pravidla veřejné podpory
Tipy pro spotřebitele

23-02-28 IN Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže 23-02-28 IN Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže 3