RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Inženýři, technici a urbanisté napsali společný dopis vládě ČR.
Novinky v uvádění výrobků na trh – Strojní zařízení.
MPO zveřejnilo analýzu vývoje ekonomiky.
Inženýři, technici a urbanisté napsali společný dopis vládě ČR.
10.3.2023, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
Ve společném dopise určeném vládě ČR a poslankyním a poslancům PS PČR vyjádřilo pět odborných profesních organizací zastřešujících podstatnou část inženýrů, techniků i urbanistů podporu probíhající novelizaci nového stavebního zákona. Zároveň však opětovně upozornily na šest problematických ustanovení, která by bylo dobré ve stavebním zákoně změnit. Rychlost povolování staveb nemá být jediným cílem nového stavebního zákona. Má být průvodním jevem souladu stavebních záměrů s kvalitativními a procesními úkony, které má nový stavební zákon s účinností od července 2024 garantovat. Novelizace této pro české stavebnictví zásadní právní normy je tento týden ve druhém čtení, pokračování schůze je naplánováno na pátek 10. 3. 2023.
„Vymezujeme se nadále především proti zavedení více územních a stavebně-technických předpisů. I jednotné územní a stavebně-technické předpisy mohou zohledňovat lokální specifické podmínky a potřeby malých i velkých obcí. Toto ustanovení je podle nás v rozporu s předvídatelností, transparentností, deklarovanou rychlostí, kvalitou i bezpečností. Vlastně se vším, co by měl nový stavební zákon zaručovat,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Otevřený dopis se šesti požadavky, které nijak nenarušují podstatu novely nového stavebního zákona a přitom mohou významně zkvalitnit proces přípravy staveb, podepsali vedle Inženýrské komory také prezidenti a předsedové Českého svazu stavebních inženýrů, České asociace konzultačních inženýrů, Společnosti pro techniku prostředí a Asociace pro urbanismus a územní plánování České republiky.
Pětice signatářů společného dopisu požaduje zapracování šesti úprav, mezi nimiž jsou například jednotné územní a stavebně-technické předpisy s koeficienty zohledňujícími lokální specifické podmínky pro stavby, zjednodušení dokumentace podle druhu stavby na úroveň současné dokumentace pro společné povolení, nikoliv jen dokumentace pro územní rozhodnutí, nebo právo na vyjádření projektanta k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci a uzákonění povinného dozoru projektanta na všechny typy staveb.
„Dlouhodobě zastáváme názor, že územní požadavky by měly být definovány v základních parametrech jedním obecným předpisem na celostátní úrovni a vše ostatní by mělo být řešeno územně plánovací dokumentací, která je veřejnoprávně projednávaná. Přesouvání některých požadavků do dílčích lokálních předpisů považujeme za nesprávné,“ doplňuje doc. Ing. arch. Petr Durdík, předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování České republiky (AUÚP), podle nějž je zavedení více územních stejně jako stavebně-technických předpisů regresem v oblasti územního plánování a celého stavebního procesu.
Signatáři si jsou vědomi, že obce a města, Prahu nevyjímaje, chtějí a potřebují odlišně upravovat především požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb, odstupy, osvětlení, proslunění, hluk, parkování a další, které mají přímý dopad na urbanismus. K tomu však nepotřebují vlastní předpisy. Vyhláška o požadavcích na využívání území by měla platit pro celé území státu a měla by obsahovat pouze základní ustanovení, která jsou obecně platná. Podrobnější územně plánovací požadavky, které jsou spojeny s konkrétním místem, by měly být řešeny prostřednictvím regulačních plánů. Rozhodně by neměly být řešeny dílčími stavebními předpisy, které není nutné veřejně projednávat.
„Nový stavební zákon má proces výstavby zjednodušit a zrychlit, jednotné technické předpisy jsou proto jistě vhodným nástrojem. Není v zájmu projektanta ani stavitele, aby na různých místech platily různé předpisy. Potřebným odlišnostem se při výstavbě v našich často specifických městech nelze vyhnout, ale základ by měl být jednotný,“ rozvádí argumentaci Ing. Adam Vokurka, Ph.D., prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI).
„Alespoň minimální parametry mikroklimatu vnitřního prostředí, integrované navrhování a hodnocení budov a provozování technických zařízení budov by mělo vycházet z jednotného technického předpisu. Nelze připustit, aby si je některá města mohla sama upravovat například vypuštěním požadavku na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech,“ je přesvědčen prof. Ing. Karel Kabele, CSc., předseda Společnosti pro techniku prostředí (STP).
Požadavek Prahy a některých dalších měst na vlastní územní a stavebně-technické předpisy nemá podle autorů otevřeného dopisu vládě ČR věcné opodstatnění. Problém je procesního rázu a podstatou celého sporu je, zda pravomoc schvalovat a metodicky vykládat územní a stavebně-technické požadavky bude mít jen Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nebo i Praha a další města.
„Rozdělovat metodická vedení předpisů může vést dokonce k tomu, že stejné znění příslušného ustanovení bude v různých městech vykládáno odlišně. To může vést ke sporům a spory zase povedou ke zdržování povolovacího řízení. Proto chceme tento paradox v novele eliminovat,“ uzavírá Ing. Martin Zuštík, prezident České asociace konzultačních inženýrů (CACE).
Novela nového stavebního zákona (sněmovní tisk 330/1 až 6) prošla ve druhém čtení obecnou rozpravou poslanců Parlamentu ČR na 53. schůzi dne 7. 3. 2023. Bylo podáno 27 pozměňovacích návrhů. Z diskusních vystoupení koaličních i opozičních poslanců zaznívalo, že dochází k dohodě na výsledné podobě novely nového stavebního zákona. Z debaty vyplynula i shoda na tom, že je nutné odložit účinnost nového stavebného zákona o další rok, tedy na 1. 7. 2025. Pokračování 53. schůze je naplánováno na pátek 10. 3. 2023.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo přehled změn, které se týkají podnikatelů od 1. ledna 2023.
15.12.2022, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Zastropování cen energií pro velké firmy pomůže udržet konkurenceschopnost českého průmyslu a celé ekonomiky
- Senát schválil úplné zrušení EET od příštího roku
- Mimořádná daň z neočekávaných zisků bude platit od 1. ledna 2023
Úprava 7 zákonů, 18 vyhlášek a pěti nařízení vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo přehledný souhrn změn, které se od nového roku týkají podnikatelů. Jde například o povinné datové schránky či snazší výstavbu menších obnovitelných zdrojů.
V oblasti energetiky nebude od nového roku potřeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu u staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kW. Dochází tak k navýšení hranice ze současných 10 kW. „Zjednodušení povolování instalace obnovitelných zdrojů energie či odstranění povinnosti pracovnělékařských prohlídek v I. kategorii byla témata, která byla řešena rovněž na jednání Expertní skupiny, a jsem proto velmi rád, že se je podařilo prosadit,“ řekl Tomáš Prouza, předseda Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů.
„Dokončujeme vyhodnocení provedeného přeměření administrativní zátěže podnikatelů, které zrealizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu s ostatními resorty v průběhu letošního roku, a v 1. pololetí příštího roku předložíme vládě zprávu s finálními výsledky. Do konce příštího roku plánujeme také zpřístupnit veřejnosti on-line databázi povinností podnikatelů, ve které by si podnikatelé mohli jednoduše filtrovat povinnosti, které se jich týkají,“ uvedl Pavel Vinkler, ředitel Odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání.
Martin Bednář, ředitel Odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu Ministerstva průmyslu a obchodu, informoval o fungování pracovní skupiny pro prosazování pravidel vnitřního trhu SMET (Single Market Enforcement Taskforce). Evropská komise a členské státy EU v rámci SMET úzce spolupracují na identifikaci a odstranění konkrétních překážek na vnitřním trhu. Další informace jsou zde. https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/clenske-staty-a-evropska-komise-spolupracuji-pri-odstranovani-prekazek-na-vnitrnim-trhu–271334/.
Přehled ke stažení níže.
Přehled právních předpisů a změn pro podnikatele s účinnosti od 1. 1. 2023 [pdf, 1652 kB]
Zastropování cen energií pro velké firmy pomůže udržet konkurenceschopnost českého průmyslu a celé ekonomiky
Vláda dnes projedná nařízení Ministerstva průmyslu a obchodu, které stanovuje zastropování cen i pro velké podniky. Pro ty budou platit od 1. 1. 2023 do konce příštího roku stejné ceny, jaké kabinet již dříve nastavil pro domácnosti a malé a střední firmy. Za dodávku elektřiny tak podniky zaplatí 5 000 Kč/MWh a za dodávku plynu 2 500 Kč/MWh (obě částky jsou bez DPH a distribučních poplatků). Zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy dnes tento krok při setkání s ministry průmyslu a obchodu přivítali.
V případě stropovaných cen by benefit neměl překročit limit veřejné podpory podle takzvaného Dočasného krizového rámce. Pokud jej podnik překročí, bude podle dalšího připravovaného nařízení vlády, které vláda projedná začátkem ledna 2023, povinen toto překročení odvést zpět do státního rozpočtu.
Zastropování je možné kombinovat s dotační pomocí dle Dočasného krizového rámce, celková pomoc státu ale nesmí pro jeden podnik přesáhnout 4 milióny eur, tedy cca 100 miliónů korun.
Nařízení nově stanovuje možnost stropování cen pro zákazníky, kteří jsou připojeni přímým vedením z výrobny elektřiny do místa spotřeby.
V případě dodávky plynu je pro posouzení 80% hranice pro stropování nutné odečíst plyn spotřebovaný na výrobu elektřiny (taková spotřeba nepodléhá stropování) a plyn na výrobu tepla (plně stropovaný). 80% hranice je vypočtena ze zbytku. Na to slouží příslušné formuláře v příloze nařízení. Nařízení vlády dále stanovuje cenu měsíčního stálého platu, a to 130 korun za měsíc za jedno odběrné místo jak u elektřiny, tak u plynu.
Statní rozpočet by toto vládní opatření mohlo vyjít zhruba na 40 mld. v příštím roce. Financovat se bude mimo jiné z výnosu daně z neočekávaných zisků a cenových stropů EU pro výrobce energií. Obě tato opatření by měla v příštím roce přinést do rozpočtu přes 100 mld. korun.
Vláda již na podzim schválila zastropování cen energií pro domácnosti, veřejný sektor a malé a střední podniky. Další informace nejen k pomoci s vysokými cenami energií jsou k dispozici na webu www.energiezamene.cz.
Senát schválil úplné zrušení EET od příštího roku
Návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023, dnes schválil Senát. To znamená, že se od příštího roku již nevrátí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby, která byla od konce března 2020 do konce roku 2022 pozastavena v důsledku covidové pandemie. Zákon teď míří k podpisu prezidenta republiky.
„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ze závěrečné zprávy Ministerstva financí hodnotící dopady této regulace vyplývá, že zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 000 Kč a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 mld. Kč ročně. Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy MF vyplývá, že v letech 2017 – 2020 činily tyto náklady MF, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 mld. Kč. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet.
Primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro představu v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 % a v roce 2025 by měl činit až 80 %. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.
Poslaneckou sněmovnou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele, a to zejména z důvodu významné úspory na straně státu. Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů. V souvislosti se zrušením EET přirozeně dochází také ke snížení celkového počtu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst došlo od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.
Mimořádná daň z neočekávaných zisků bude platit od 1. ledna 2023
Prezident republiky podepsal 28. listopadu 2022 daňový balíček, který mimo jiné zavádí tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z parametrů nařízení Evropské unie. Dočasná mimořádná daň bude platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023-2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018-2021) navýšeným o 20 %. MF očekává výnos mimořádné daně do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. Kč v roce 2023, dalších cca 15 mld. Kč mají v příštím roce přinést cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie.
Více k tématu na odkaze zde.
Novinky v uvádění výrobků na trh – Strojní zařízení.
6.3.2023, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)
Shrnutí změn provedených v aktuálním přehledu norem v oblasti strojního zařízení leden – únor 2023
- 2. 2023
Shrnutí změn provedených v aktuálním přehledu norem v oblasti strojního zařízení:
Změna – Strojní zařízení
20. 1. 2023
Shrnutí změn provedených v aktuálním přehledu norem v oblasti strojního zařízení:
Změna – Strojní zařízení
Právní předpisy ES pro strojní zařízení
doplněno prováděcí rozhodnutí Komise č. (EU)2023/69(hEN 10. 1. 2023), kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/436, pokud jde o harmonizovanou normu pro jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem
Zdroj: https://www.nlfnorm.cz/informacni-portal/666/novinky-strojni-zarizeni
MPO zveřejnilo analýzu vývoje ekonomiky.
5.1.2023, Zdroj: MPO ČR
Dokument poskytuje hlavní tendence makroekonomického vývoje, průmyslu, stavebnictví, zahraničního a vnitřního obchodu.
Ekonomický růst ve světě byl v roce 2022 významně zasažen globálními ekonomickými a politickými vlivy. Rostoucí ceny komodit, zejména energií, narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce i další negativní šoky umocněné ruskou agresí vůči Ukrajině přispěly k tomu, že značná část světových ekonomik již prochází či přinejmenším směruje do další recese. Vlády se snaží mírnit dopady energetické krize a vysokých cen zavedením různých preventivních a mimořádných opatření a centrální banky přistupují k nebývalému tempu zvyšování úrokových sazeb. Tyto kroky by měly přispět ke stabilizaci situace a následnému zotavení i za cenu vyššího zadlužení států a dočasného útlumu ekonomického růstu.
Třetí čtvrtletí bylo z pohledu výkonu České republiky nejhorší od počátku roku 2021, kdy v ekonomice ještě doznívaly dopady pandemie. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o pouhých 1,7 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím dokonce klesl o 0,2 %. Ke zhoršujícímu se výkonu přispěla hlavně klesající domácí spotřeba. Zrychlující inflace způsobila růst životních nákladů a zhoršení finanční situace domácností. To společně s pesimističtějšími očekáváními zapříčinilo, že domácnosti odkládaly své nákupy. Naopak příspěvek zahraničního obchodu k meziročnímu růstu HDP byl po roce opět kladný v důsledku lepší zahraniční poptávky. Meziročně vyšší byly i výdaje na tvorbu hrubého kapitálu – investice, nicméně jejich tempo růstu se postupně zmenšuje.
Budoucí vývoj je zastíněn řadou nejistot a rizik. Klíčová bude intenzita a délka trvání ruské agrese na Ukrajině, která zesílila makroekonomické problémy. Pro rok 2023 očekáváme doznívání problémů s globálními řetězci i pozvolné snížení inflace.
Analýza je ke stažení níže:
- Analyza_vyvoje_ekonomiky_CR_prosinec_2022.pdf [pdf, 1286 kB]
MPO vydalo nové číslo zpravodaje Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027
Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 vydává čtvrtletník – Informační zpravodaj „tak“, který především podnikatele informuje o dění ve výše uvedeném programu.
MPO se snaží informovat veřejnost zejména o nových příležitostech pro získání finančních prostředků, o záměrech Řídícího orgánu na poli podpory podnikání a přináší další aktuální zprávy týkající se dotační politiky.
„V tomto čísle najdete parametry připravované druhé výzvy Inovační vouchery z OP TAK, rozhovor s generálním ředitelem API na téma administrace projektů a přiblížíme vám úspěchy českého předsednictví očima celoevropské konference SME Assembly konané v Praze,“ říká šéfredaktor Petr Tůma a dodává: „Dále představíme případové studie vybraných projektů, ale najdete uvnitř i příklad dlouholeté vzájemně prospěšné spolupráce v oblasti cirkulární ekonomiky, vybrané výjimky z postupů dle Pravidel pro výběr dodavatelů a mnohé další.“
Časopis si můžete stáhnout níže:
- Informační zpravodaj tak č. 2.pdf [pdf, 3143 kB]
Devizový trh 11. týden.
23-03-21 IN Devizový trh 11. týden