Sídlo firmy a podnikání v domě bez trvalého bydliště v místě.  

Výsledky kontrol maloobchodních internetových stránek v EU.  

Podmínky označení Česká potravina.  

Novinky – Tlaková zařízení.  

Devizový trh 15. týden.  

Sídlo firmy a podnikání v domě bez trvalého bydliště v místě.

28.3.2023, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

V našem domě k jednomu z bytů náleží i nebytový prostor-skládek. Majitelka bytu s tímto skládkem po rozvodu umožnila bývalému manželovi, aby měl na adrese domu sídlo firmy ( i když zde nemá trvalé bydliště) a skládek mu pronajímá k uskladnění věcí. Protože jsme malý dům a všichni mají přehled, co v něm děje vědí, že ve skládku jsou uchovávány hořlavé materiály (firma je natěračská) včetně benzínu. A občas nájemce skládku v těchto prostorách řeže a brousí. Majitelka bytu a skládku ani neoznámila SVJ pronájem, ani to, že umožnila mít v domě sídlo firmy. Což je podle nás povinností člena SVJ. Dále podle nás nelze mít v bytovém domě fyzicky řemeslnickou provozovnu, ale majitelka bytu se brání, že se svými prostory si může dělat co chce. Máme nějaké možnosti se bránit?

Odpověď:

Nejprve si dovolím reagovat na skutečnost, že vlastnice jednotky umožnila svému bývalému manželovi ohlásit sídlo provozovny na adrese domu, resp. její jednotky.

K tomuto je třeba uvést, že vlastník bytové jednotky není ze zákona povinen žádat SVJ o souhlas s umístěním sídla ve své bytové jednotce, zákon oprávnění vlastníka v tomto směru nijak neomezuje. Určitá omezení mohou upravit konkrétní stanovy SVJ. Pokud stanovy souhlas s umístěním sídla nijak neupravují, vlastník není povinen žádat SVJ o souhlas s umístěním sídla. Ostatně, ani rejstříkový soud (zejména pro zápis sídla do obchodního rejstříku) takový souhlas nevyžaduje. K prokázání oprávnění umístit sídlo lze odkázat na ust. § 14 zákona č. 304/2013 Sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká … K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Co se týče vhodnosti umístění sídla, zde spíše řemeslnické provozovny do bytu (příslušenství bytu), občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) stanoví v ust. § 136 odst. 1 podmínku, že může být sídlo i v bytě, nenaruší-li to klid a pořádek v domě. Pokud by pak sídlo společnosti v bytě narušovalo klid a pořádek v domě, může se SVJ či ostatní vlastníci jednotek v domě domáhat soudní ochrany. Soud by pak vyzval daného vlastníka ke zjednání nápravy (změně sídla) a v případě nečinnosti by mohl rozhodnout i o zrušení dané společnosti.

Druhá část dotazu směřovala k pronájmu skládku jako příslušenství jednotky. I zde není zapotřebí k pronájmu jednotky či její části či příslušenství žádat o souhlas SVJ, zákon takovou povinnost vlastníkovi nestanoví. A stejně jako v případě sídla platí, že konkrétní stanovy SVJ můžou upravit povinnosti vlastníka ve vztahu k SVJ, proto doporučuji zkontrolovat znění Vašich stanov.

Pokud máte obavu ze skladování hořlavých materiálů a výtky vůči nadměrnému hluku, zde právní řád dává ostatním vlastníkům i SVJ mnoho možností, jak se bránit. Ust. § 1175 odst. 1 občanského zákoníku jasně stanoví rozsah práv ale i povinností vlastníka: „Vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.“ Pokud jsou navíc tyto povinnosti konkretizovány ve stanovách SVJ, jsou pro členy společenství závazné. Dle ust. § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

V případě, že vlastnice již byla písemně vyznána k nápravě stavu (zamezení hlučnosti a dodržení zákazu skladování hořlavých materiálů), lze v případě hluku kontaktovat obecní (městskou) policii (s ohledem na možný přestupek proti veřejnému pořádku (kvůli porušení nočního klidu), pokud by byl porušován tzv. noční klid, tedy přiměřený klid a ticho v časovém úseku od 10 hodin večer do 6 hodin ráno) a v případě skladování hořlavých materiálů příslušný hasičský záchranný sbor, jelikož je zde obava, že dochází k porušení požární bezpečnosti na základě zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Porušování povinností vlastníka je samozřejmě možné se na základě výše uvedených ustanovení občanského zákoníku (ust. § 1175 a 1176) bránit i prostřednictvím soudu.

Výsledky kontrol maloobchodních internetových stránek v EU.

28.2.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Kontrolní akce se týkala 399 e-shopů, 148 z nich pochybilo.

Praha, 14. února

Evropská komise a vnitrostátní orgány pro ochranu spotřebitele 23 členských států Evropské unie, Norska a Islandu (síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) dnes zveřejnily výsledky kontrolní akce („sweep“) maloobchodních internetových stránek. Tato kontrolní akce se týkala 399 e-shopů, jejichž prostřednictvím maloobchodníci prodávají výrobky od textilu až po elektronické zboží. Zaměřila se rovněž na tři konkrétní druhy manipulativních praktik, o nichž je známo, že často donutí spotřebitele k volbě, která nemusí být v jejich nejlepším zájmu; jde o tzv. „temné vzorce“. Jedná se mimo jiné o falešné odpočítávaní času, internetová rozhraní koncipovaná tak, aby spotřebitele navedla k nákupu, předplatnému nebo jiným možnostem volby a skryté informace. Šetření ukázalo, že 148 internetových stránek obsahovalo alespoň jeden z těchto tří temných vzorců.

• 42 internetových stránek používalo falešné odpočítávání času s lhůtami pro nákup konkrétních produktů,
• 54 internetových stránek navádělo spotřebitele na určité možnosti – od předplatného až po dražší produkty nebo možnosti doručení – buď svým vizuálním designem nebo volbou jazyka,
• u 70 internetových stránek bylo zjištěno, že zatajují důležité informace nebo zhoršují jejich viditelnost pro spotřebitele. Mezi takové informace patří například údaje týkající se nákladů na doručení, složení výrobků nebo dostupnosti levnější možnosti. 23 internetových stránek skrývalo informace s cílem manipulovat spotřebitele k předplatnému.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders uvedl: „Náš screening ukazuje, že téměř 40 % internetových nákupních stránek se uchyluje k manipulativním praktikám, které využívají zranitelnosti spotřebitelů nebo je klamou. Takové chování je samozřejmě špatné a v rozporu s ochranou spotřebitele. Dnes již máme k dispozici závazné nástroje, které nám pomáhají tyto problémy řešit, a vyzývám vnitrostátní orgány, aby využily svých donucovacích kapacit k přijetí příslušných opatření a boji proti těmto praktikám.“

Podmínky označení Česká potravina.

21.3.2023, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)

Dotaz:

U označení Česká potravina je nutné, aby suroviny byly ze 75 % z ČR.

Jak je to v případě, když se výrobek skládá z jedné suroviny a my nakupujeme tuto surovinu od 10 dodavatelů. 9 je z ČR a 1 ze SR. Vezmeme-li běžný nákupní podíl této suroviny, tak splňujeme podmínku, že 75 % suroviny je z ČR. Podíváme-li se na jednotlivé vyrobené šarže výrobku, tak už nemusí platit, že všechny šarže jsou ze 75 % z ČR. Většina ano, ale přijede-li zrovna ta jedna dodávka suroviny ze SR, tak se nemíchá v poměru 25: k 75 se surovinou z ČR.

Můžeme i v tomto případě používat označení Česká potravina?

Odpověď:

Definice České potraviny je jednoznačná. U zpracovaných potravin musí součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvořit nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě a výroba musí proběhnout na území České republiky (přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek). Původ surovin musí výrobce doložit kontrolním orgánům. Pokud by v některých šaržích nebyla dodržena podmínka, že minimálně 75 % surovin pochází z ČR a potravina by byla označena jako „Česká potravina“ (slovně nebo graficky), pak by se jednalo o přestupek, protože takováto potravina (šarže) nesmí být označena jako „Česká potravina“, neboť nesplňuje požadavky dané zákonem o potravinách.

Novinky – Tlaková zařízení.

24.3.2023, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

Shrnutí změn provedených v aktuálním přehledu norem v oblasti tlakového zařízení

Zdroj: https://www.nlfnorm.cz/report/365?scId=195&isCprView=false

Devizový trh 15. týden.