RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

15. 6. 2023

Prediktivní údržba – zkušenosti z pohledu auditů údržby.

KONTROLY – Společné stravování.

7.6.2023, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vykonává dozor u provozovatelů potravinářských podniků v oblasti společného stravování od 1. ledna 2015. Kompetence pro kontrolu dodržování povinností PPP jsou definovány v § 16 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích

Výkon dozoru nad výrobou a uváděním pokrmů na trh je rozdělen zejména mezi Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice).

S ohledem na minimalizaci byrokratické zátěže provozovatelů a dosažení maximální efektivnosti kontrol je působnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce a orgánů ochrany veřejného zdraví rozdělena tak, aby bylo pokud možno zabráněno nežádoucímu zdvojení kontrol zejména mezi SZPI a orgány ochrany veřejného zdraví.

Státní veterinární správa při poskytování stravovacích služeb vykonává dozor nad uváděním na trh nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva nebo včelích produktů.

Kontroly SZPI jsou primárně zaměřeny na zařízení společného stravování otevřeného typu zahrnující široké spektrum zařízení:

restaurace
cukrárny a čajovny
„kamenné“ provozovny rychlého občerstvení
stravovací služby poskytované v rámci maloobchodu a čerpacích stanic
vinárny a vinotéky
pivnice, výčepy
bary, herny, diskotéky
stánky s občerstvením v rámci farmářských trhů
nabídka pokrmů komunikačními prostředky na dálku a jejich rozvoz atd.

Základní povinnosti provozovatelů společného stravování:

Oznamovací povinnost

Základní povinností provozovatelů společného stravování je povinnost oznamovací, kterou mají nikoli vůči SZPI, nýbrž vůči orgánům ochrany veřejného zdraví, a to v souladu s § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 23 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště. Formuláře jsou ke stažení na webových stránkách jednotlivých KHS.

PPP tedy provede oznámení u místně příslušné krajské hygienické stanice, která informace neprodleně předává ostatním orgánům dozoru SZPI a SVS.

V případě, že provozovatel provozuje kromě zařízení společného stravování zároveň i jinou činnost (např. maloobchodní prodej, výrobu apod.), musí tyto činnosti oznámit SZPI a je žádoucí uvést do registračního formuláře, který podává na SZPI, výčet všech činností včetně činností spadajících pod společné stravování.

Bližší informace, jak provést oznámení o zahájení činnosti PPP, najdete na níže uvedeném odkazu: https://www.szpi.gov.cz/clanek/oznameni-provozovatele-potravinarskeho-podniku-o-zahajeni-ukonceni-vykonu-predmetu-cinnosti.aspx

Povinnost dodržovat hygienické požadavky a zavést postupy založené na zásadách HACCP

Provozovatel zařízení společného stravování musí zejména dodržovat obecná pravidla a požadavky na hygienu, které jsou obsaženy v tzv. hygienickém balíčku, souboru právních předpisů, které stanovují základní hygienické podmínky, které provozovatel potravinářského podniku musí splňovat, aby zajistil výrobu zdravotně nezávadných potravin.

Mezi stěžejní součásti hygienického balíčku patří:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění,
nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění.

Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění, je základním hygienickým předpisem, který stanovuje obecné hygienické požadavky vztahující se na všechny fáze výroby, zpracování a distribuci potravin. V Příloze II, která upravuje hygienická pravidla pro výrobu potravin, stanovuje např. požadavky na pro prostory, kde probíhá výroba či příprava potravin, požadavky na zařízení, požadavky na provozní a osobní hygienu, zacházení s odpadem, přepravu, postupy k regulaci škůdců.

Nařízení (ES) č. 852/2004 kapitola II článek 5 odst. 1rovněž ukládá, aby provozovatel potravinářského podniku měl vytvořen a zaveden jeden nebo více stálých postupů vycházející ze zásad systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů – HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points).

Systém HACCP vychází ze zásad správné výrobní praxe a požadavků hygienických předpisů. Jedná se o přístup preventivní, který má vést ke včasné identifikaci nebezpečí a tím k předcházení poškození zdraví spotřebitele. Slouží provozovateli k identifikaci slabých míst tzv. kritických bodů a zavádí způsoby jejich sledování a nápravná opatření tak, aby byl preventivní systém účinný a byla zajištěna bezpečnost pokrmu.

Požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 jsou obecného charakteru a umožňují do jisté míry flexibilní přístup a řešení – tj. uplatnění zjednodušených postupů založených na zásadách HACCP: analýzu rizika a implementaci bezpodmínečně nutných hygienických požadavků, používání doporučených postupů správné hygienické praxe či aplikací postupů HACCP zjednodušeným způsobem.

Na pomoc provozovatelům stravovacích služeb vydalo Národní informační středisko pro podporu jakosti v roce 2006 příručku s názvem „Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách“. Jejím cílem je seznámit podnikatele prostřednictvím uceleného přehledu a výkladu s požadavky evropské a české legislativy a přístupy k hygieně ve stravovacích službách. Na jejím vzniku a přípravě se podílelo Sdružení pro Cenu za jakost ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Informace uvedené v této příručce, která je členěna na část I. (teoretickou) a část II. (uživatelskou), může PPP použít k vytvoření a uplatnění postupů na principu HACCP ve své provozovně. Obě části příručky jsou k dispozici v elektronické podobě v části „Dokumenty ke stažení“. Součástí publikace jsou i vzory vhodných formulářů a postupy ke zpracování sebehodnocení.

Stejně tak je k dispozici ke stažení i „Kodex hygienických pravidel pro předvařené a vařené potraviny ve veřejném stravování CACA/RCP 39-1993“, jedná se o dokument, který má rovněž charakter doporučení.

Uvádění povinných údajů u pokrmů

Požadavky na uvádění povinných údajů u pokrmů vyplývají z § 9a odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Prováděcím předpisem k tomuto ustanovení je vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, konkrétně pak § 7 této vyhlášky, který je přímo nazván: „Způsob poskytování informací o pokrmech podle paragrafu 9a zákona“. Zmíněný § 7 této vyhlášky aktuálně upravuje pouze pravidla pro uvádění:

názvu pokrmu a
informací o alergenech.

Provozovatelé zařízení společného stravování jsou povinni tyto informace viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci. Bližší informace o poskytování informací o alergenech u pokrmů naleznete v sekci Společné stravování – Označování alergenů v provozovnách společného stravování.

Více ZDE.

Prediktivní údržba – zkušenosti z pohledu auditů údržby.

29.12.2022, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)

Téma prediktivní údržby je v údržbářských kruzích diskutováno již poměrně dlouhou dobu. Údržba představuje proces řízení definovaný jako kombinace všech technických, administrativních a manažerských opatření během životního cyklu objektu zaměřených na jeho udržení ve stavu nebo jeho navrácení do stavu, v němž může vykonávat požadovanou funkci.

Prediktivní údržba je součástí strategie údržby a je jedním z vyšších stupňů preventivní údržby (obr. 1 a 2). Prediktivní údržba (předpovídaná údržba) je údržba podle stavu prováděná na základě předpovědi odvozené z opakované analýzy nebo ze známých charakteristik a vyhodnocení významných parametrů degradace objektu.

Česká společnost pro údržbu se dlouhodobě zabývá údržbou z komplexního pohledu. Pro posouzení stavu zajištění údržby využívá metodiku auditu údržby. Na stav uplatnění metod prediktivní údržby se příspěvek zaměří z pohledu auditů údržby provedených ČSPÚ v průmyslových firmách v České republice v období I.–III. Q 2022.

Audit (analýza) managementu údržby jako základ pro zlepšování

Audit je chápán jako systematický, nezávislý a dokumentovaný proces získávání důkazů z auditu a jeho objektivního hodnocení s cílem stanovit rozsah splnění kritérií auditu. Kritéria auditu jsou obecně chápána jako soubor politik, postupů nebo požadavků na systém managementu kvality, kvality procesu nebo produktu. Důkazy z auditu jsou tvořeny záznamy, konstatováním skutečnosti nebo jinými informacemi, které souvisejí s kritérii auditu a jsou ověřitelné jak ve formě kvalitativní, tak i kvantitativní. Zjištění z auditu jsou výsledky hodnocení shromážděných důkazů z auditu podle kritérií. Zjištění z auditu mohou označovat buď shodu/neshodu s kritérii, nebo příležitosti ke zlepšování.

Na základě výše uvedených kritérií auditu má ČSPÚ vypracován postup založený na systému otázek (indikátorů) a jejich váhy, které umožňují prakticky vykonávat audit managementu údržby v organizacích různého typu a zaměření.

Výstupem je:

soubor zjištění z auditu;
kvantitativní zhodnocení současného stavu managementu údržby;
grafické vyjádření;
popis silných a slabých stránek;
formulace opatření ke zlepšení;
návrh spolupráce při realizaci opatření.

Metodika auditu údržby ČSPÚ vychází z metodiky harmonizované s požadavky EFNMS (Evropská federace národních společností pro údržbu) a je zaměřena na oblasti uvedené v tabulce číslo 1.

Tabulka 1: Oblasti auditu (analýzy) managementu údržby

	Charakteristika podnikatelských činností a výrobních zařízení v organizaci · podnikatelské plány, vztah k údržbě · reprodukční hodnota a náklady na údržbu · pasportizace výrobních zařízení, provoz a BOZP · QM ve vztahu k údržbě · životní cyklus výrobních zařízení, obnova a modernizace
	Strategie a systémy údržby v organizaci · strategie a cíle údržby · kapitálové investice do obnovy a modernizace výrobních zařízení, podíl údržby · rozpočty údržby, interní, externí údržba, outsourcing · hodnocení dodavatelů, smlouvy
	Organizace a řízení personálu v údržbě (systém, legislativa) · řídicí struktura, pravomoci a odpovědnosti pracovníků v údržbě · plánování kapacit údržby · kvalifikace pracovníků · pracovní týmy, komunikace v údržbě · pracovní morálka, absence, fluktuace, pracovní podmínky · výběr a hodnocení pracovníků v údržbě, motivační systém · výcvik a vzdělávání pracovníků v údržbě
	Administrativa a dokumentace managementu údržby výrobních zařízení · dokumentace managementu údržby v organizaci · sběr, zpracování, využití dat · záznamy o údržbě, historie poruch, ND · náklady údržby · dodavatelé výrobních zařízení, VD · využití dat pro preventivní a prediktivní údržbu
	Preventivní údržba · postavení preventivní údržby a strategie organizace · identifikace klíčových procesů a zařízení · programy preventivní údržby · vedení a využití záznamů o poruchách · využití metod FMEA a FMECA pro tvorbu programů údržby · optimalizační metody, RCM, návratnost preventivní údržby · využití preventivní údržby v procesu zlepšování
	Plánování, rozvrhování a pracovní příkazy v údržbě · tvorba rozpočtů údržby · postupy pro údržbu · spolupráce údržby a výroby na plánování a postupech · plánování ND pro údržbu · externí dodavatelé a outsourcing · systém zadávání a vyhodnocování požadavků na údržbu · pracovní příkazy
	Realizace údržbářských procesů (postupy, bezpečnost) · poruchové stavy – identifikace, odstranění, limity pro údržbu · údržba po poruše a plánovaná údržba · preventivní a prediktivní údržba · pokyny a postupy, bezpečnost, QM údržby · využití diagnostiky · odstávky a zarážky
	Nakupování, skladování a řízení zásob náhradních dílů a materiálu · nákupní strategie, postupy, odpovědnosti · hodnocení dodavatelů · schvalovací procesy, spolupráce nákupu a údržby · řízení procesu skladování, sledování a optimalizace ND a materiálů pro údržbu · QM NDM · ukazatele efektivnosti zásob NDM
	Měření účinnosti a efektivity údržby, její zlepšování a hodnocení spokojenosti zákazníků · sledování nákladů ve vztahu k údržbě · měření a vyhodnocování provozních ukazatelů výrobních zařízení · OEE, bezporuchovost, udržovatelnost, životnost · výkonnost údržbářských procesů, KPI, SLA, benchmarking údržby · výkonnost pracovníků údržby · hodnocení kvality údržby · hodnocení externích dodavatelů
10	Počítačová podpora řízení údržby · systém PC podpory údržby, SW · návaznost a kompatibilita se systémem řízení organizace · moduly pro údržbu výrobního zařízení · odpovědnosti a pravomoci pracovníků údržby · využití PC podpory, data, analýzy, optimalizace · vizualizace · digitalizace

Audit (analýza) probíhá v několika krocích:

Poznávací návštěva – slouží k prvnímu seznámení s firmou zadavatele a k výměně základních informací.

Zpracování plánu analýzy – definuje předpokládaný rozsah analýzy na základě předchozí návštěvy, seznámení týmu se zadáním, zpracování harmonogramu, příprava podkladů, zaslání zadavateli, dohoda a součinnost se zadavatelem.

Provedení analýzy na místě – v průběhu se provádí sběr informací a dat, rozhovory s odpovědnými pracovníky, SWOT analýzy, prohlídky pracoviště (zapůjčení vybrané dokumentace).

Zpracování závěrečné zprávy a její předání zadavateli k prostudování, úpravy zprávy podle připomínek, návrh a formulace opatření ke zlepšení.

Projednání závěrečné zprávy u zadavatele analýzy, projednání návrhů doporučení ke zlepšení, nabídka možností další spolupráce, předání zprávy.

Preventivní a prediktivní údržba v auditu údržby

Pro zjištění stavu o preventivní a prediktivní údržbě je v metodice auditu několik otázek, ve kterých je problematika diskutována a je zjišťován praktický přístup, postupy a přínosy.

Hlavním cílem prevence a predikce je optimalizace nákladů na údržbu spolu s minimalizací ztrát ve výrobě způsobených nevyrábějícím zařízením..

Příklady konkrétních otázek, které souvisejí s preventivní a prediktivní údržbou v rámci auditu, jsou uvedeny v tabulce číslo 2, a to napříč jednotlivými sledovanými oblastmi.

Tabulka 2: Příklady auditních otázek souvisejících s preventivní a prediktivní údržbou

1.2	Má organizace dokumentovány počty a druhy výrobních zařízení, jejich technický stav a stáří, rozmístění ve výrobních provozech, halách a pracovištích, specifikace kritičnosti a důležitosti zařízení?
1.3	Jaká je reprodukční hodnota udržovaného majetku, jaké jsou celkové náklady na jeho údržbu (z toho na interní i externí údržbu a na preventivní údržbu a údržbu po poruše), roční obrat, počet údržbářů včetně manažerů a celkový počet zaměstnanců organizace?
1.4	Má organizace provedenu pasportizaci výrobních zařízení (návody k obsluze a k údržbě, dílenské příručky, katalogy náhradních dílů a materiálů, výkresy, schémata zapojení apod.) a na jaké úrovni?
2.1	Má organizace vypracovánu strategii a cíle údržby, tj. organizační a řídicí strukturu, outsourcing údržby, zdroje (personál a výcvik, technické informace, nářadí a přístroje, náhradní díly a materiál, objekty, finance), koncepty (systémy) údržby, plánování a rozvrhování údržby, technologii údržby, logistickou podporu údržby, informační technologie v údržbě, ekonomiku údržby, systém jakosti v údržbě, environmentální management, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, měření výkonnosti a účinnosti údržby, zlepšování údržby?
3.14	Na jaké úrovni je vzdělávací a výcvikový proces pro pracovníky údržby? (všeobecně, technické oblasti, problémy vedení, řešení problémů, management údržby)
5.1	Má preventivní údržba podporu u vrcholného managementu organizace?
5.2	Jsou využívány výsledky technických a inspekčních prohlídek k tvorbě programu a k přípravě preventivní údržby?
5.6	Je prováděna analýza návratnosti vkladů do preventivní údržby?
5.9	Využívá organizace metody prediktivní údržby pro neustálé zlepšování efektivnosti a účinnosti výrobního zařízení?
7.7	Jaká je úroveň rozpracování pokynů a návodů pro realizaci preventivní a prediktivní údržby?
7.9	V jakém rozsahu jsou využívány diagnostika a monitorování technického stavu a jiné nedestruktivní techniky (defektoskopie) při realizaci údržby?

Požadavky na údržbu jsou také součástí systémových norem aplikovaných a auditovaných zejména v automobilovém průmyslu a řetězci dodavatelů automotive, jak je uvedeno v tabulce 3. Příkladem je ISO TS 16949 – Systémy managementu kvality – Zvláštní požadavky na používání ISO 9001 – v organizacích zajišťujících sériovou výrobu a výrobu náhradních dílů v automobilovém průmyslu.

5.9 Využívá organizace metody prediktivní údržby pro neustálé zlepšování efektivnosti a účinnosti výrobního zařízení?

Odpovědi a závěry:

Společnost využívá pro zlepšování efektivnosti a účinnosti výrobního zařízení technickou diagnostiku, kterou zajišťuje technická skupina (TS).

Viz TS – trendy měření v excelovské tabulce. V případě, že se naměřené hodnoty dostanou do „červeného pole“, plánován zákrok údržby.

1. Jedná se o údržbu diagnostickou, metody predikce nejsou zavedeny

Individuální NONSTOP monitoring na periferie důležitých strojů, diagnostika sledování přesnosti stroje, tribodiagnostika, termovize, vibrodiagnostika, diagnostika úniků vzduchu Fluke ii9000

viz výše.

externě vibrodiagnostika, úniky vzduchu

vibro – sledovány trendy

tribodiagnostika – např. čerpadla

termovize – při výpadku kompresorů, která fáze se ohřívá

měření kruhovitosti – příklad poškození kuličkového šroubu

2. Převážně se jedná o diagnostiku bez využití v prediktivní údržbě

3. Nevyužívá

4. Prediktivní údržba se nevyužívá

On-line forma diagnostiky na kritických zařízeních. Ideální stav, trendy, a jakmile je překročen stanovený limit, automatická informace do Profylaxu s vygenerováním pracovního příkazu pro provedení kontroly zařízení.

5. Prediktivní údržba není zavedena

Ano

Ano, ne však dle normy

Ano

6. Příklad prediktivní údržby nebyl v rámci auditu předložen, prediktivní údržba není popsána a zavedena, jedná se o diagnostickou údržbu

V praxi je prediktivní údržba chápána spíše jako údržba periodická preventivní, případně údržba diagnostická. Ve skutečnosti je prediktivní údržba nadstavbou údržby preventivní diagnostické.

Využívány jsou zejména diagnostické metody:

vibrodiagnostika – zde jsou sledovány trendy, je využíván on-line monitoring nebo napojení na expertní systém (např. SKF);
tribodiagnostika – zejména rozbory olejů zajištěné dodavatelsky odbornou firmou, bývá kombinováno s outsourcingem fluid managementu;
termodiagnostika – zejména v kontrolách elektrozařízení nebo v kombinaci s vibrodiagnostikou;
měření úniků médií – převážně stlačeného vzduchu, je používáno většinou pro inspekční kontrolu rozvodů v rámci odstávek provozů;
sledování dalších provozních parametrů (tlaky, výkon, spotřeba energie apod.).

Po provedení auditu probíhá jeho zpracování s cílem převést odpovědi zadavatele na kvantitativní vyjádření, které se uvádí formou tabulky (tab. 5 a 6) nebo grafu (obr. 4 a 5). Tabulka 5 a obrázek 4 uvádějí příklad výsledku auditu, kdy je preventivní údržba slabým článkem systému údržby. Opačný výsledek je zobrazen v tabulce 6 a na obrázku 5, kdy je preventivní údržba silným článkem systému.

Preventivní a prediktivní údržba v reálném podniku

Pro účel příkladu dobré praxe v oblasti aplikace sběru a zpracování dat pro preventivní a prediktivní údržbu byl vybrán za odborného dozoru Václava Šimka, vedoucího údržby Vitesco Technologies, člena předsednictva ČSPÚ a auditora ČSPÚ, příklad aplikace systému Condition Monitoringu od firmy Siemens.

Společnost Vitesco Technologies, přední výrobce pohonných ústrojí pro čistou mobilitu a elektromobilitu, nasadila ve svém výrobním závodě v Trutnově systém Condition Monitoring od firmy Siemens. „Digitální řešení Condition Monitoring je komplexní softwarové řešení pro sběr dat z výrobních strojů a dalších zdrojů a pro jejich analýzu,“ vysvětluje Pavel Kříž, vedoucí segmentu Servis systémů pro obráběcí stroje a pohonů. „Dokáže sbírat data z celého výrobního řetězce a jejich následná analýza umožní předem eliminovat příčiny poruch a prostojů a ušetřit tak čas a především peníze,“ dodává Pavel Kříž.

Společnost Vitesco Technologies se zaměřuje na výrobu a vývoj technologií pro čistou mobilitu pro všechny typy vozidel. Její portfolio tak zahrnuje řešení pro čištění výfukových plynů, elektronické řídicí jednotky, senzory pro široké spektrum použití, elektrické pohony a silovou elektroniku pro hybridní vozidla a elektromobily.

Co umí Siemens Condition Monitoring

Systém Condition Monitoring společnosti Siemens je komplexním softwarovým řešením pro sběr dat z výrobních strojů a dalších zdrojů a pro jejich analýzu. Dokáže sbírat data týkající se výrobního zařízení, výrobního procesu, výrobku anebo výrobního prostředí. Tato data se následně ukládají do úložiště, kterým může být lokální databáze nebo cloudové úložiště. Nad těmito daty se v reálném čase provádí rozšířená analýza a vytvářejí se reporty či notifikace. Díky přesným a reálným informacím z výroby může uživatel eliminovat zásadní příčiny poruch a prostojů a docílit tak klíčových přínosů.

Systém Condition Monitoring pokrývá tři základní vrstvy. První vrstvou je konektivita strojů, případně jiných datových zdrojů, jako je SAP, MAS nebo jiné, již nainstalované systémy zákazníka. Podotkněme, že konektivita strojů je vůbec první a nejdůležitější krok v oblasti průmyslové digitalizace. Druhou vrstvou je analýza získaných dat formou interaktivního webového prostředí nebo chytrého reportingu pro potřeby veřejné prezentace. Třetí vrstvou je pokročilá datová analytika pro snadné vytěžení důležitých informací, tedy indicií k optimalizaci výroby. V ní je například zahrnuta naše reálná prediktivní údržba, která slouží k včasné predikci zařízení nebo automatické optimalizaci technologického procesu s využitím neuronových sítí a strojového učení. Toto řešení je implementovatelné do všech typů řídicích systémů bez ohledu na jejich verzi nebo stáří.

Siemens Condition Monitoring v aplikaci Vitesco Technologies

Technologie Condition Monitoring má v aplikaci ve společnosti Vitesco Technologies několik úkolů. „V první řadě poskytuje přesné a spolehlivé údaje o údržbě výrobních zařízení a celé výroby. Systém zabezpečuje i dokonalou transparentnost výroby tím, že identifikuje konkrétní provozní stavy jednotlivých strojů a zaměřuje se přitom na neproduktivní provozní stavy,“ popisuje Pavel Kříž.

Systém Condition Monitoring poskytuje data o výrobě, počtu vyrobených kusů i výrobních taktech. Tyto údaje následně předává jak prostřednictvím webového rozhraní, tak interním systémem MES, který pro tento účel ve Vitescu zavedli. „Vedle uvedených funkcionalit Condition Monitoring poskytuje údržbě data z historie všech alarmů a hlášení na jednotlivých strojích,“ uzavírá Pavel Kříž.

Podle Václava Šimka, vedoucího oddělení údržby společnosti Vitesco Technologies, bylo cílem dosáhnout zavedením Condition Monitoringu do oblasti obrábění standardu, který je obvyklý v oblasti montážních linek. „Obrábění je totiž specifické v tom, že oprava poruchy může trvat relativně krátkou dobu a následné uvolnění stroje kolegy z oddělení průmyslového inženýrství či kvality může trvat násobně delší dobu. Bylo třeba rozdělit dobu odstavení stroje na jednotlivé časové úseky a zkrátit tyto časy, kdy stroj nevyráběl na minimum, jak v týmu údržby, tak v ostatních podpůrných týmech.“

Condition Monitoring poskytuje odborníkům na údržbu ve Vitesco Technologies exaktní informace, které ukazují, zda je údržba prováděna správně a bez zbytečných prostojů.

Na základě jasné definice toho, co je potřeba měřit, byly specifikovány stavy, které systém sleduje. Condition Monitoring je v aplikaci Vitesco Technologies individualizovaný tak, aby přesně odpovídal potřebám firmy.

„Nejdříve jsme pilotně odzkoušeli projekt na 13 strojích technologie pro broušení válců pro vstřikovací čerpadla,“ popisuje zavádění Condition Monitoringu Václav Šimek. „Postupně se do systému přidávaly další stroje a funkcionality, jako například vizualizace stavů, kdy stroj nevyrábí v sériovém režimu. Je to zejména stav při seřizování, kdy se rychlosti os sníží pod 100 %, což může způsobit riziko.“

Systém Condition Monitoring se ve společnosti Vitesco Technologies osvědčil a jeho výstupy využívá i oddělení výroby, a to stále intenzivněji. Funkcionality systému se nadále rozvíjejí a vylepšují, pro další období je plánována implementace nové verze se zaměřením na vytížení a životnost obráběcích nástrojů.

Závěr

Při zpracování dat z auditů údržby provedených ČSPÚ v I.–III. Q roku 2022 lze učinit některé závěry, které je nutno považovat za příklady, neboť nebyl vybírán reprezentativní vzorek. Audity byly provedeny ve firmách, jež měly zájem zlepšovat systém řízení údržby a byly si částečně vědomy svých slabých stránek.

Z obrázku 6 je patrno, že v uvedeném vzorku šesti firem byla pouze jedna, v níž byla oblast zajištění preventivní údržby hodnocena jako silný článek systému. Naproti tomu byla preventivní údržba hodnocena jako slabý článek systému ve 3 auditovaných firmách. Zbylé 2 firmy vykazovaly naplnění požadavků na preventivní údržbu v průměrné výši.

V žádné z auditovaných firem nebyl popsán ani zaveden systém prediktivní údržby. Většina auditovaných firem chápe pojem prediktivní údržba ve smyslu preventivní a diagnostické.

Příklad nasazení systému Condition Monitoringu ve firmě Vitesco ukazuje správnou cestu a dobrou praxi digitalizace výrobních systémů, sběru a analýzy dat a následně jejich využití pro predikci chování systému a představuje správné naplánování prediktivní údržby výrobního zařízení.

Použitá literatura:

LEGÁT, V. a kol.: Management a inženýrství údržby. Professional Publishing, Praha 2016, ISBN978-80-7431-119-2.
Data ČSPÚ – Audity systému údržby 2022
Společnost Vitesco Technologies nasadila k analýze dat systém Condition Monitoring od firmy Siemens, ČESKÉ NOVINY, 6. 10. 2022

Autoři článku:

Ing. Jan Hroch, člen předsednictva a výkonný ředitel ČSPÚ
Václav Šimek, vedoucí údržby Vitesco Technologies a člen předsednictva ČSPÚ
prof. Ing. Martin Pexa, Ph.D., vedoucí KJSS TF ČZU v Praze a předseda ČSPÚ

Zdroj:https://www.vseoprumyslu.cz/udrzba-a-diagnostika/asset-management/prediktivni-udrzba-zkusenosti-z-pohledu-auditu-udrzby.html

RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

KONTROLY – Společné stravování.

Prediktivní údržba – zkušenosti z pohledu auditů údržby.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje