Od srpna nabývá účinnosti zákon o ochraně oznamovatelů.  

Začíná platit změna stavebního zákona, vzniká nový úřad pro velké stavby.  

Organizace veřejné správy mají možnost odběru výpočetní techniky z již vysoutěžené veřejné zakázky.  

Devizový trh 30. týden.  

Od srpna nabývá účinnosti zákon o ochraně oznamovatelů.

12.7.2023, Zdroj: Fulsoft (http://www.fulsoft.cz/)

• Justice.cz: Zákon o ochraně oznamovatelů byl publikován ve Sbírce zákonů
• Ministerstvo spravedlnosti přijalo novelu vyhlášky upravující výběr budoucích soudců a soudních funkcionářů
• SMO ČR: Výjimka z povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém pro obce do 10 000 obyvatel dle zákona o ochraně oznamovatelů

Diskutovanou je aktuálně otázka, zda povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dopadá i na ty obce, které sice k příslušnému datu mají méně než 10 000 obyvatel, ale současně zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, nebo jsou orgánem veřejné moci vykonávajícím působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů nabývá účinnosti 1. 8. 2023

• 8

Zavedení vnitřního oznamovacího systému

(1)  Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a)  veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou
2. obce s méně než 10 000 obyvateli,
3. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,
4. b)  zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
5. c)  orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
6. d)  orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v
7. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,
8. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo
9. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a
10. e)  zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je
11. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
12. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
13. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů¹⁵⁾ ,
14. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru,
15. pojišťovnou nebo zajišťovnou,
16. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, nebo
17. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(2)  Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9.

(3)  Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. Obce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena.

(4)  Počet obyvatel obce podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 se posuzuje k 1. květnu příslušného kalendářního roku na základě bilance počtu obyvatel v obcích zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu toho kalendářního roku.

Justice.cz: Zákon o ochraně oznamovatelů byl publikován ve Sbírce zákonů

Ve Sbírce zákonů byl dnes 20. června 2023 publikován zákon o ochraně oznamovatelů a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Oba zákony budou účinné k 1. srpnu 2023. Schválení legislativy za účelem ochrany oznamovatelů protiprávního jednání se završuje více jak desetileté období, ve kterém se předchozím vládám takovou regulaci nedařilo prosadit. Dochází tak k naplnění mnoha mezinárodních závazků České republiky a klíčového závazku vlády z jejího programového prohlášení pro oblast boje proti korupci.

Zákon o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon transponují do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Ačkoliv se v České republice snahy o legislativní úpravu whistleblowingu objevovaly opakovaně, k přijetí komplexní právní úpravy v této oblasti dochází až nyní. Ochrana oznamovatelů přitom může mít zásadní pozitivní společenské dopady nejen v oblasti prevence korupce a protiprávního jednání obecně, ale rovněž v podobě ochrany životů a zdraví či životního prostředí.

Zákon o ochraně oznamovatelů:

• Zakotvuje ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, ke kterému došlo u organizace, ve které pracují.
• Chráněni před odvetnými opatřeními budou zejména zaměstnanci, obchodní partneři zaměstnavatelů, OSVČ, stážisté, dobrovolníci i osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit nebo odhalit.
• V praxi ochranu oznamovatelů posílí zejména hmotněprávní zákaz odvetných opatření a obrácené důkazní břemeno ve sporech týkajících se odvetných opatření.

V režimu uvedených zákonů lze oznamovat jednání, které:

• má znaky trestného činu,
• má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
• porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů,
• porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie upravující oblasti vymezené evropskou směrnicí, jejichž společným jmenovatelem je ochrana zájmů Evropské unie. Jde např. o oblast zadávání veřejných zakázek, ochrany spotřebitele, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu či oblast ochrany životního prostředí.

Součástí zákonů je povinnost soukromoprávních zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, vytvořit důvěryhodné interní kanály pro podávání oznámení a poskytnutí ochrany oznamovateli a dalším chráněným osobám před odvetnými opatřeními. Soukromoprávní subjekty zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců mají dle zákona čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému až do 15. prosince 2023.

Oznamovatelé mohou oznámení podávat rovněž u Ministerstva spravedlnosti, které provozuje externí oznamovací systém. Více informací naleznete na https://oznamovatel.justice.cz/.

Ministerstvo spravedlnosti přijalo novelu vyhlášky upravující výběr budoucích soudců a soudních funkcionářů

Dne 30. června 2023 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce, výběru předsedů soudů a o změně vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Tato novela nabude účinnosti dnem 1. července 2023.

„Chtěli jsme, aby novela začlenila skutečné zkušenosti z výběrových řízení na pozici justičního kandidáta a na funkci soudce. Novela také zajistí, že výběr budoucích soudců bude probíhat hladce a bez problémů,“ vysvětluje hlavní cíl novely zákona o soudech a soudcích náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Změny v oblasti odborné justiční zkoušky:

• dochází k upřesnění, že se kromě úplnosti posuzuje také přípustnost přihlášky,
• upřesňují se podmínky jednání zkušební komise,
• dochází k odstranění výslovného zmínění finančního práva v seznamu právních oblastí, jejichž znalosti se při ústní části odborné justiční zkoušky ověřují, což však neznamená, že znalosti v této oblasti práva nemohou být ze strany zkušebních komisařů u uchazeče ověřovány.

V oblasti výběrového řízení na pozici justičního kandidáta a odborné přípravy justičního kandidáta dochází zejména k úpravám v:

• oblasti oznámení o vyhlášení výběrového řízení,
• nepřípustnosti přihlášky,
• náležitostí přihlášky a jejího posuzování,
• odstranění odlišné úrovně obtížnosti testu aplikace práva oproti výběrovému řízení na funkci soudce,
• precizaci obsahové náplně pohovoru a rozšíření osob, u kterých mohou justiční kandidáti vykonávat odbornou přípravu.

Výběrové řízení na funkci soudce:

• Dochází k zakotvení obdobných změn, jako jsou popsány výše u výběrových řízení na pozici justičního kandidáta.
• Jedná se o úpravy v oblasti oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nepřípustnosti přihlášky, náležitostí přihlášky a jejího posuzování, odstranění odlišné úrovně obtížnosti testu aplikace práva oproti výběrovému řízení na pozici justičního kandidáta, stanovení výjimky z opakování testu aplikace práva, úpravu pravidel pro postup do ústní části výběrového řízení, precizaci obsahové náplně pohovoru a stanovení pravidla tzv. měšce.

„Pravidlo měšce je jednoduché. V pomyslném „měšci“ zachováme uchazeče, kteří budou úspěšní ve výběrovém řízení na funkci soudce, nicméně nebudou navrženi ke jmenování na obsazovaná místa. Tento systém by měl fungovat za situace, kdy výběrová komise označí za úspěšné větší množství uchazečů, než kolik míst je v daném výběrovém řízení obsazováno. Předseda soudu pak vyhlásí další výběrové řízení pro počet obsazovaných míst stanovený s přihlédnutím počtu uchazečů umístěných v měšci a počtu míst, která je reálně nutné obsadit. Současně pokud by uchazeč navrhované místo soudce v rámci následujícího výběrového řízení odmítl, automaticky z měšce vypadává,“ vysvětluje Antonín Stanislav.

Nutné je v této souvislosti zdůraznit, že uchazeč se považuje za úspěšného pouze pro potřeby dalších výběrových řízení na funkci soudce v obvodu daného konkrétního krajského soudu, nikoli pro potřeby všech v České republice vyhlášených výběrových řízení na funkci soudce.

V případě výběru budoucích předsedů soudů se s ohledem na koncepci obdobných pravidel pro výběr budoucích soudců a výběr předsedů soudů navrhuje klíčové změny promítnout též do tohoto typu výběrového řízení.

Novela je výsledkem kompromisu, který se Ministerstvu spravedlnosti podařilo nalézt ve spolupráci zejména s předsedy krajských soudů, kteří se na výběru budoucích soudců aktivně podílejí a se kterými byla tato novela a změny v ní obsažené opakovaně projednávány. „Předpokládáme, že navrhované změny napomohou bezproblémovému průběhu výběru budoucích soudců a soudních funkcionářů. A to v souladu s pravidly upravenými zákonem o soudech a soudcích,“ doplňuje na závěr náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

SMO ČR: Výjimka z povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém pro obce do 10 000 obyvatel dle zákona o ochraně oznamovatelů

Dle Ministerstva spravedlnosti lze již podle předloženého znění návrhu zákona o ochraně oznamovatelů dospět k závěru, že od povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém jsou osvobozeny všechny obce, které mají méně než 10 000 obyvatel, a to bez ohledu na počet jejich zaměstnanců.

Z jazykově-systematického výkladu dotčených ustanovení plyne, že postavení veřejných zadavatelů a jejich kategorií pro stanovení povinnosti zavést vnitřní oznamovacího systém je zákonem upraveno samostatně v § 8 odst. 1 písm. a). Naproti tomu písmeno b) téhož ustanovení upravuje postavení jiných kategorií zaměstnavatelů, primárně soukromoprávní povahy. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) lze v tomto směru chápat jako zvláštní právní normu (lex specialis) oproti právní normě obecné (lex generalis) obsažené v písmeni b).

Tomuto závěru nasvědčuje i to, že pokud by výjimka pro obce, které mají méně než 10 000 obyvatel, měla být prolomena požadavkem na to, aby současně zaměstnávaly k příslušnému datu méně než 50 zaměstnanců, stanovení výjimky v § 8 odst. 1 písm. a) bodě 1 by se stalo nadbytečným, resp. nepoužitelným, neboť pro postavení obcí z hlediska jejich povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém by byl určující právě jen počet zaměstnanců, a nikoliv počet jejich obyvatel. V takovém případě by ale ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nevyvolávalo žádné právní účinky, což lze považovat za rozporné s klíčovým principem systematického výkladu – principem vyloučení redundance. Podle tohoto principu je … zakázáno zvolit z několika možných interpretací jednoho ustanovení zákona takovou, v jejímž důsledku by se jiné ustanovení stalo nepoužitelným.  Obdobně to platí také pro ustanovení nadbytečná. (WINTR, J. Metody a zásady interpretace práva, Praha: Auditorium, 2019, s. 100)

Současně stanovení výjimky z povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém pro obce, které mají méně než 10 000 obyvatel, bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, odpovídá cíli sledovanému zákonodárcem, vyjádřenému v důvodové zprávě k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, a optikou teleologického pozadí zákonné úpravy i transponované evropské směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie) je indiferentní. Jinými slovy: s výjimkou dvojznačnosti čistě jazykového (textualistického) výkladu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) žádný výkladový argument nenasvědčuje závěru opačnému, než je ten, že popisovaná výjimka dopadá na všechny obce, které mají méně než 10 000 obyvatel, bez ohledu na počet jejich zaměstnanců. Stejný výklad lze uplatnit i ohledně písm. c) § 8.

Výše uvedený závěr je Ministerstvo spravedlnosti připraveno podpořit i v rámci metodické a osvětové činnosti, kterou vykonává nejen ve vztahu k odborné i široké laické veřejnosti, ale i k územním samosprávám.

---

Začíná platit změna stavebního zákona, vzniká nový úřad pro velké stavby.

1.7.2023, Zdroj: ČTK

K dnešnímu dni vstupuje v účinnost velká novela nového stavebního zákona z roku 2021. K dnešku především zřizuje nový Dopravní a energetický stavební úřad, který bude od příštího roku povolovat, jak vyplývá z jeho názvu, hlavně dopravní a energetické stavby, ale i další velké infrastrukturní investice. Jako jediný stavební úřad bude v případě povolování staveb sám posuzovat otázky ochrany veřejného zdraví namísto krajských hygienických stanic. Bude povolovat i související stavby.

Ještě o půl roku později, 1. července 2024, tedy za rok, začne nový stavební zákon platit zcela pro všechny stavby. Nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila ještě tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), měl od letošního července zavést státní stavební správu v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Nynější vládní koalice, která ještě v opozici nový stavební zákon kritizovala, loni prosadila roční odklad spuštění státní stavební správy. K dnešnímu dni pak plánovaný Nejvyšší stavební úřad zrušila zcela. Stavební úřady zůstávají při obcích.

Až novelizovaný stavební zákon nabyde účinnosti, měl by zkrátit a zjednodušit stavební řízení. Umožnit to má například postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Tento zákon začne platit 1. ledna 2024. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka. Stavební úřad by mohl také v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem. Pokud se někdo odvolá proti rozhodnutí stavebního úřadu, bude muset nadřízený úřad rozhodnout. Spis se nebude vracet na nižší úroveň.

---

Organizace veřejné správy mají možnost odběru výpočetní techniky z již vysoutěžené veřejné zakázky.

4.5.2023, Zdroj: Ministerstvo financí

• Informace k centralizovaným VZ
• Návrhy úprav hygienických norem pro školy představí hygienici se zástupci státní správy do konce května

Informace pro obce, školy, příspěvkové organizace a další subjekty o aktuálně připravovaných veřejných zakázkách, k nimž je možné se připojit, a o již probíhajících centralizovaných veřejných zakázkách. Návrhy úprav hygienických norem pro školy představí hygienici se zástupci státní správy do konce května.

Informace k centralizovaným VZ

Výpočetní technika

Ministerstvo financí tímto nabízí organizacím veřejné správy možnost odběru výpočetní techniky z již vysoutěžené veřejné zakázky na dodávky stolních počítačů s monitory a příslušenstvím. Možnost odběru je časově a kapacitně omezena.

Do veřejné zakázky se může zapojit jakýkoliv subjekt veřejnoprávního charakteru se sídlem v České republice (organizační složka státu, obec, město, škola, příspěvková organizace atp.).

Zbývající počet stolních PC k odběru: 0 kusů. Odběratelé však často poptávají pouze části PC sestav (např. bez monitorů), proto nabízíme možnost odběru samostatných monitorů. Aktuálně probíhá vyhodnocení požadavků, aby mohlo být uspokojeno co největší množství poptávek. Pokud byste měli o dodávky stolních PC ještě zájem, zašlete poptávku na email verejne.zakazky@mfcr.cz – Ministerstvo financí zvažuje opakování veřejné zakázky.

Dále se připravují obdobné veřejné zakázky na dodávky notebooků. Veškeré podstatné informace naleznete v přiložených dokumentech:

Dokumenty ke stažení

• Nabídka účasti ve VZ – stolní PCPDF (180kB)
• Příloha č. 1 – Poptávka odběruXLSX (26kB)
• Příloha č. 2 – Technická specifikaceXLSX (15kB)
• Příloha č. 3 – Produktové listyPDF (5273kB)

Návrhy úprav hygienických norem pro školy představí hygienici se zástupci státní správy do konce května

Po pondělním jednání zástupců ministerstev zdravotnictví, školství a pro místní rozvoj, Hygienické služby ČR a Svazu měst a obcí ČR to na twitteru uvedla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Mnohé školy nyní řeší nedostatek míst pro školáky. Hygienici už dříve avizovali, že školy mohou kvůli nástupu populačně silných ročníků dětí žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky svých budov.

„Odstraňují se duplicity i přehnané limity, zjednodušují a zobecňují se definice, normy budou celkově přehlednější. Společně se shodujeme na většině úprav. Reflektují současné potřeby škol, zároveň myslí i na budoucí možné proměny vzdělávání,“ sdělila poslankyně k pracím na úpravě vyhlášky o hygienických požadavcích na školní prostory.

Podle hygieniků je cílem novelizace hygienického předpisu zjednodušit požadavky na školy. Nové normy na prostory škol a školních zařízení, které by měly být známé do konce května, podle Zajíčkové, která je členkou poslaneckého školského výboru a předsedkyní podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, mimo jiné umožní snáz, rychleji a levněji stavět a rekonstruovat školské objekty. Nyní platné normy jsou podle ní přísné a nereflektují změny ve výuce. Aktuální vyhláška stanovuje hygienické požadavky mimo jiné na prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění a úklid.

Školy mohou nyní žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky vzdělávacích zařízení. Díky výjimce by mohly zvýšit kapacitu míst pro žáky a studenty. Ve třídě školky smí být podle platných vyhlášek o vzdělávání nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední školy 30 žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Velký nápor by podle odborníků na vzdělávání měly letos čekat zvláště střední školy v krajských městech. Problémy s kapacitou míst se očekávají na gymnáziích i některých dalších maturitních oborech. Kolik míst pro první ročníky školy od září nabízejí, ministerstvo školství neví. Podle mluvčí úřadu Anety Lednové mají přehled zřizovatelé škol, což jsou většinou kraje. Deváté třídy by mělo letos podle údajů ministerstva opustit asi 106.000 žáků, zhruba o 33 procent víc než před čtyřmi lety.

---

Devizový trh 30. týden.

23-08-01 IN Devizový trh 30. týden