RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví: Novela zákoníku práce má diskriminovat stavební firmy.*
Dodatečné povolování „černých staveb“ – současnost a změny v novém stavebním zákoně.*
Svaz průmyslu pomohl zkvalitnit novelu stavebního zákona.*
Svaz podnikatelů ve stavebnictví: Novela zákoníku práce má diskriminovat stavební firmy.
15.8.2023, Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví (www.sps.cz/index.asp)
- Ministerstvo práce a sociálních věcí připomínky ignoruje
- Novela způsobí zdražení staveb upozorňují firmy
Pod taktovkou Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vzniká rozporuplná novela zákoníku práce, která má sice zesílit ochranu mezd zaměstnanců, kteří pracují ve stavebnictví, ale zároveň nepochopitelně zvýší odpovědnost dodavatelů v rámci celého dodavatelského řetězce. V praxi by to znamenalo, že pokud osoba pracující u zaměstnavatele, který dodává pro stavební projekty, nedostane od svého zaměstnavatele řádnou mzdu, může se se svým požadavkem obrátit i na dodavatele na nejvyšším stupni smluvního řetězce. S novelou nesouhlasí Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a proti je také řada stavebních společností. Firmy jsou nespokojené s tím, jak MPSV naložilo s jejich připomínkami v rámci připomínkového řízení.
Novela zákoníku práce má za cíl založit zákonné ručení stavebních podnikatelů při realizaci staveb za vyplácení mezd zaměstnancům jednotlivých podzhotovitelů. Zmíněné ručení bude zakotveno až do výše minimální mzdy. Návrh zákona je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady EU týkající se vysílání pracovníků, kteří budou dočasně vykonávat práci v jiném členském státě.
„Rozumím, že implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady EU je nutná a má chránit zaměstnance. Na druhou stranu se domnívám, že segment stavebnictví má sehrát jakousi roli obětního berana, jelikož na další oblasti podnikání se navrhovaná pravidla vztahovat nemají. To vnímám jako silně diskriminační,“ upozorňuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza a dodává: „Další diskriminační prvek spatřuji v tom, že návrh činí stavaře odpovědnými i za mzdy v jiných odvětvích. Nebudeme tedy odpovídat pouze za dělníky na stavbách, ale i za výrobce materiálů, řidiče, právníky, ekonomy atd. Ti všichni totiž mohou být poddodavateli stavebního podnikatele.“
Ministerstvo práce a sociálních věcí připomínky ignoruje
Svaz podnikatelů ve stavebnictví, některé další organizace, ale i stavební společnosti uplatnily k novele v rámci meziresortního připomínkového řízení řadu zásadních připomínek. Avšak připomínky nebyly za strany MPSV akceptovány. S tímto vypořádáním Svaz podnikatelů ve stavebnictví nesouhlasí a stejného názoru jsou i stavební společnosti.
„Se zástupci stavebních firem jsem v pravidelném a úzkém kontaktu a mohu potvrdit, že jsou značně rozladěni připravovanou novelou, ale také tím, jakým způsobem byly jejich připomínky neakceptovány. Navíc při přípravě novely nebyla provedena řádná analýza jejích dopadů. MPSV se stavaři nejednalo, přestože je jeho povinností zjistit a zhodnotit, jak se novela dotkne těch, na jejichž bedra dopadne. Opravdu nerozumím tomu, proč má být takto postižen pouze stavební sektor. Budeme se snažit, aby byla novela schválena v co nejpřijatelnější formě a nepoškozovala stavební společnosti. My jsme připraveni jednat a stavební podnikatelé také,“ konstatoval prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Novela způsobí zdražení staveb, upozorňují firmy
Ze strany stavebních firem zaznívají hlasy, že připravované změny stanovují povinnosti, které ve stavebním sektoru vytváří těžko kontrolovatelná a ocenitelná rizika. Regulace tak mimo jiné povede k prodražení staveb realizovaných státem a státními investory, protože tato rizika bude potřeba promítnout do cen stavebních prací. „Skutečně si nemyslíme, že takový postup povede k lepšímu zvládnutí aktuální inflační krize,“ uzavřel prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví se obává, že aktuálně navrhovaná úprava je nedostatečně zdůvodněná, diskriminační a v mnoha bodech legislativně nejasná. Vznikající právní úpravu bude nutné zásadním způsobem dopracovat jak obsahově, tak z hlediska struktury právního řádu.
Dodatečné povolování „černých staveb“ – současnost a změny v novém stavebním zákoně.
S ohledem na přijetí zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ze dne 13. července 2021 a blížící se den účinnosti jeho převážné části, která je stanovena na 1. července 2023, je tento článek věnován problematice dodatečného povolování neoprávněné výstavby, tzv. černých staveb.
29.03.2023 | BusinessInfo.cz
Jedná se o velice aktuální téma, neboť nová právní úprava reguluje černé stavby odlišně od úpravy současné, podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zejména pak právě v části týkající se jejich dodatečného povolování. Pro snazší orientaci bude zákon č. 283/2021 Sb. označován jako nový stavební zákon, zákon č. 183/2006 Sb. pak jako stávající stavební zákon.
Podrobný obsah
Strana 1
- Vymezení pojmu stavby
- Obecná charakteristika černých staveb
- Řešení otázky černé stavby
- Dodatečné povolení stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Strana 2
- Dodatečné povolení stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
- Opakované řízení a nové povolení
- Závěr
Související právní předpisy:
Související právní průvodci:
Vymezení pojmu stavby
Pro podrobnější pojednání o problematice černých staveb je v první řadě nezbytné vymezit samotný pojem stavby. Stávající stavební zákon, obsahuje definici pojmu stavby v ust. § 2 odst. 3 části první ‑ Úvodní ustanovení.
Stavbou se ve smyslu stávajícího stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
Stavbou je tak jakékoliv stavební dílo, vzniká-li stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jeho stavebně technické provedení, využití a dobu trvání. Dále zákonodárce uvádí, že za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Ve výše uvedeném zákonném ustanovení jsou rovněž zvlášť definovány pojmy dočasná stavba a stavba pro reklamu.
Obsah pojmu stavba podle stávajícího stavebního zákona je ovšem ještě obsáhlejší. To vyplývá z ust. § 2 odst. 4 stávajícího stavebního zákona, kde je pojem „stavba“ deklarován jako legislativní zkratka zahrnující změny dokončených staveb, tj. nástavby, přístavby a stavební úpravy, a rovněž jednotlivé dílčí části stavby (podlaží, byty, prostory, místnosti).
Obecná charakteristika černých staveb
Na rozdíl od pojmu stavby není pojem černé, resp. neoprávněné stavby právními předpisy upraven ani používán, avšak i v odborné literatuře a judikatuře se s ním můžeme často setkat. Pojem černé stavby je mimo jiné hojně používán také laickou veřejností. Již samotné slovního spojení však černá stavba naznačuje povahu takové stavby jako nezákonné či neoprávněné.
Pro komplexní vymezení pojmu černé stavby však musíme vycházet zejména z pojmu veřejnoprávní neoprávněné stavby, jejíž úprava je obsažena v ust. § 129 odst. 1 písm. b) stávajícího stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení jsou černými stavbami stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním. Nadto stávající stavební zákon v ust. § 129 odst. 1 písm. d) upravuje další kategorii černých staveb, jimiž jsou stavby, které ke svému provedení nevyžadují oprávnění realizovat stavební záměr (ohlášení nebo stavební povolení), ale jsou v rozporu s právními předpisy.
Lze tedy shrnout, že černými stavbami jsou stavby postavené bez stavebního povolení, nebo v rozporu se stavebním povolením, bez souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby (ohlášení stavebnímu úřadu), nebo v rozporu s ohlášením, na jehož základě byl udělen souhlas, anebo (u staveb prováděných ve volném režimu provádění stavby) bez územního souhlasu či územního rozhodnutí, nebo v rozporu s oznámením záměru, k němuž byl udělen územní souhlas, či v rozporu s územním rozhodnutím.
Řešení otázky černé stavby
Samotná existence černé stavby je stavem protiprávním, tedy jevem zcela nepochybně nežádoucím. K nápravě tohoto protiprávního stavu dochází v zásadě dvěma způsoby, jejichž úprava se nachází v ust. § 129 stávajícího stavebního zákona.
Černá stavba může být dodatečně legalizována, čímž bude zhojen panující protiprávní stav, nebo může být na základě rozhodnutí stavebního úřadu nařízeno její odstranění, které bude následně provedeno. Odstranění stavby je v rámci aktuálně účinné právní úpravy stávajícího stavebního zákona považováno za krajní prostředek pro ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, k němuž správní orgány nepřistupují často. Snad i proto stávající stavební zákon předvídá zmíněnou výjimku, která spočívá v možnosti zhojení černé stavby prostřednictvím správního rozhodnutí o její dodatečné legalizaci.
Obě tyto varianty nápravy protiprávního stavu vyvolaného provedením černé stavby jsou realizovány prostřednictvím řízení vedeného stavebním úřadem, jehož výsledkem ovšem mohou být dvě odlišná rozhodnutí stavebního úřadu (vizte výše).
Dodatečné povolení stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální právní úprava v oblasti černých staveb umožňuje prostřednictvím ust. § 129 odst. 2 stávajícího stavebního zákona dodatečné povolení černé stavby v podstatě bez omezení. V současné době je dodatečné povolení černé stavby možné dokonce i v případech, kdy stavebník provedl stavbu bez patřičných povolení vědomě.
Řízení o dodatečném povolení stavby
Proces dodatečného povolení stavby se uplatní v případě, kdy je zjištěna existence „černé stavby“ (na základě podnětu nebo vlastního zjištění stavebního úřadu). Stavební úřad následně z úřední povinnosti zahájí řízení o odstranění stavby.
V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby musí stavební úřad vlastníka černé stavby nebo stavebníka poučit o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby. Žádost může být podána i jako neúplná a může být i následně doplňována o detailněji zpracovanou projektovou dokumentaci.
Probíhající řízení o odstranění stavby v případě podané žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad přeruší, a to až po dobu, během které si stavební úřad vyžádá, případně stavebník či vlastník sám doloží, všechny chybějící podklady.
K tomu, aby mohla být černá stavba dodatečně povolena, musí její stavebník nebo vlastník prokázat kumulativní splnění všech podmínek obsažených v ust. § 129 odst. 3 písm. a) až c) stávajícího stavebního zákona. Černou stavbu lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že stavba:
- a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území;
- b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje;
- c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby
V případě, že žadatel současně splní všechny výše uvedené podmínky, může stavební úřad vydat dodatečné stavební povolení, které je konstitutivním rozhodnutím in rem, jehož obsahem je veřejnoprávní oprávnění provést stavbu ex post. Dodatečným stavebním povolením může být navíc nahrazeno nejen stavební povolení, ale i územní rozhodnutí, dokonce v něm může být udělena výjimka z požadavků na výstavbu.
Poté co dodatečné stavební povolení nabyde právní moci, stavební úřad zastaví řízení o odstranění stavby, které předcházelo řízení o dodatečném povolení stavby. Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení stavby zamítne, pokračuje v řízení o odstranění stavby a nařídí její odstranění.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
Svaz průmyslu pomohl zkvalitnit novelu stavebního zákona.
28.8.2023, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
- CHYBĚJÍCÍ INTEGRACE, ALESPOŇ KOORDINACE
- DESÚ A PŘÍSLUŠNOSTI STAVEB
- ZMĚNY U TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)
- DALŠÍ ZMĚNY
Svaz průmyslu se zasadil o zkvalitnění novely stavebního zákona, zjednodušení povolování a změnu příslušnosti některých staveb.
Česko má v mezinárodním srovnání jedny z nejsložitějších a nejdelších povolovacích procesů, což hlavně v dnešní složité době brzdí investice i ekonomický rozvoj. Bohužel se stav dlouhodobě s výjimkou Rekodifikace a nového stavebního zákona spíše zhoršoval.
Vládní novela stavebního zákona byla původně v řadě aspektů výrazným zhoršením oproti Rekodifikaci schválené v minulém volebním období. Proto se Svaz průmyslu a dopravy ČR zapojil do Platformy pro zdravý stavební zákon, kde spolu s ostatními organizacemi a odborníky prosazoval zjednodušující úpravy. Naštěstí si byla vláda nedostatků vědoma a na úpravách se Svazem, jeho členy a celou Platformou spolupracovala.
U klíčových pozměňovacích návrhů byl SP ČR ve Sněmovně úspěšný. Prošly úpravy povolování u technické infrastruktury, energetiky včetně změny příslušnosti staveb, liniového zákona, odstranění některých zbytných požadavků či povinné koordinované závazné stanovisko včetně environmentálního stanoviska JES.
SP ČR vnímá novelu stavebního zákona jako politický kompromis, který by ale přesto oproti dnešnímu stavu měl povolování výrazně zrychlit.
CHYBĚJÍCÍ INTEGRACE, ALESPOŇ KOORDINACE
Za SP ČR i Platformu byla původní Rekodifikace, která měla přinést nezávislou soustavu stavebních úřadů, lepší. Zajišťovala integraci všech řízení, nezávislost, jednotnost a odbornost rozhodování. Vláda ale rozhodla o návratu stavebních úřadů na obce a kraje.
Vláda ovšem vyslyšela kritiku Svazu a zajistila alespoň sloučení všech závazných stanovisek (pokud EIA není třeba, nebo byla provedena předem) do jednoho koordinovaného, což je oproti dnešku stále významný pokrok. Zároveň prošly dílčí návrhy zlepšující integraci, ať už možností přizvání stavebníka nebo úpravou řízení u liniových staveb, která by měla pomoci při řešení případných rozporů a chyb závazných stanovisek.
DESÚ A PŘÍSLUŠNOSTI STAVEB
Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) organizačně podřízený ministerstvu dopravy bude povolovat klíčové tzv. vyhrazené stavby. Smyslem je, aby pro velké a specifické stavby existoval jeden úřad, který je bude povolovat ve spolupráci s odborníky, kteří je velmi dobře znají. Tím by se odstranily základní chyby a průtahy, které u těchto staveb vznikají. Zároveň by povolování mělo být jednotné.
Aby byl DESÚ plně funkční již od začátku příštího roku, je potřeba, aby měl dostatečný počet odborníků, protože na něj přejde většina stavebních řízení vyhrazených staveb včetně těch probíhajících. Takže hlavně ze začátku půjde o obrovský nápor. Je třeba zajistit i dostatek financí, vybavení, organizaci úřadu a nastavit vzájemnou spolupráci, ať už s dotčenými orgány, se kterými bude DESÚ stavby „povolovat“, nebo s podřízenými krajskými stavebními úřady, pro které bude odvolacím orgánem. Funkčnost DESÚ je tak pro ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj jeden z hlavních úkolů.
Změnila se rovněž příslušnost stavebních úřadů u vybraných staveb. Například DESÚ bude posuzovat výrobny plynu od 1 MW či horkovody od průměru potrubí 300 milimetrů. Na krajské úřady spadnou rozhodnutí u distribuční soustavy. Telekomunikace ovšem stále spadají do kompetencí obecných stavebních úřadů. U nich tak stále nebude dostatečně zajištěna předvídatelnost a jednotnost rozhodování nebo dostatečné odborné kapacity, což je potřeba do budoucna řešit.
ZMĚNY U TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)
Do zákona byla doplněna definice technické infrastruktury podle novely energetického zákona, tzv. Lex OZE I. Ta rozšířila technickou infrastrukturu o výrobny a zdroje energie, akumulaci, dobíjecí stanice a zásobníky plynu. Všechny tyto stavby budou považovány za stavby ve veřejném zájmu.
Přípojky do 25 metrů k elektrickému a plynovému vedení nově nebudou povolení potřebovat. Umožňuje se vedení optické sítě v obci za přísných podmínek. Mobilní sítě podpořené z Národního plánu obnovy se budou moci povolovat rychleji.
Požadavky na umisťování staveb technické infrastruktury budou platné pro celé Česko bez možnosti odchylek v rámci městských stavebních předpisů. U dopravní infrastruktury bude podmínky určovat ministerstvo dopravy vyhláškou.
Zjednodušují se i prosté výměny vedení či sítí technické infrastruktury. Zároveň se podařilo odstranit zbytečnou administrativu, ať už formou nekonání závěrečných prohlídek u podzemních staveb technické infrastruktury či zrušením povinného dozoru projektanta u sítí technické infrastruktury.
DALŠÍ ZMĚNY
Byly přijaty i další pozitivní změny, které by měly vyjasnit případné povolování staveb jaderného zařízení či umožnit zkrácený postup změny územních plánů. Prošla také úprava zajišťující koncentraci námitek i v odvolacím řízení v prvním stupni, což je důležité pro zamezení průtahům v povolování.
Poslanci odmítli návrhy, které zavádějí posuzování nejasného rozsahu a z nejasného důvodu či ty, které měly rozšířit účast v povolovacím řízení tak, že by se účastníci mohli vyjadřovat i nad rámec svého zákonného zmocnění. Tím by v praxi mohli výrazně komplikovat řízení obstrukcemi.
Bohužel ale byly také odmítnuty Svazem podporované návrhy týkající se dodržování lhůt u vybraných staveb, koordinace veřejných zájmů, zkrácení lhůt přezkumu či návrh týkající se využitelnosti půd.
Do jaké míry novely povolovací procesy opravdu zrychlí, se teprve ukáže. Klíčové budou prováděcí vyhlášky MMR, jejichž podoba zatím není známá. Rychlost povolování ovlivní také digitalizace a provázanost všech informačních systémů, personální zajištění i na těch nejmenších úřadech či dostatečné metodické vedení.
Zároveň MMR chystá další novelu stavebního zákona, která bude řešit územní plánování. S přijetím novely stavebního zákona tedy zdaleka práce nekončí, spíše naopak.
(Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice)
Článek vyšel v časopisu Spektrum 02/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.
Finanční trh 38. týden.
23-09-26 IN Finanční trh 38. týden