RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Zveřejněn návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti hraček.*
Zákon o ochraně oznamovatelů – počet zaměstnanců.*
Dotaz na složení – popis jednotlivých položek (surovin).*
Zveřejněn návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti hraček.
1.8.2023, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)
Evropská komise dne 28. 7. 2023 přijala a zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti hraček, které má nahradit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček.
Návrh reviduje současná pravidla pro ochranu dětí před potenciálními riziky v hračkách. Hračky uváděné na trh EU již patří mezi nejbezpečnější na světě. Navrhovaná pravidla tuto ochranu dále zlepší, zejména před škodlivými chemikáliemi. Jejich cílem je rovněž snížit vysoký počet nebezpečných hraček, které se stále prodávají v EU, zejména online, a zvýšit tak rovné podmínky pro hračky vyráběné v EU a dovážené. Zároveň budou nadále zajišťovat volný pohyb hraček v rámci jednotného trhu.
Na základě stávajících pravidel návrh aktualizuje bezpečnostní požadavky, které musí hračky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh v EU, ať už jsou vyrobeny v EU nebo jinde. Konkrétněji, návrh zajistí:
Zvýšení ochrany před škodlivými chemikáliemi: Návrh nejen zachovává současný zákaz látek, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), ale také zakazuje používání jiných škodlivých chemikálií v hračkách. Návrh se zaměřuje na chemické látky, které jsou zvláště škodlivé pro děti. Například zakáže použití v hračkách těch chemických látek, které ovlivňují endokrinní systém (endokrinní disruptory), a chemických látek ovlivňujících dýchací systém nebo které jsou toxické pro určitý orgán.
Posílení vymáhání: Návrh zajišťuje, že v EU se budou prodávat pouze bezpečné hračky. Všechny hračky budou muset mít digitální produktový pas, který bude obsahovat informace o souladu s navrhovaným nařízením. Dovozci budou muset předložit digitální pasy výrobků pro všechny hračky na hranicích EU, včetně hraček prodávaných online. Nový IT systém bude prověřovat všechny digitální pasy produktů na vnějších hranicích a bude identifikovat zásilky, které je potřebují podrobné kontroly na celnici. Vnitrostátní inspektoři budou i nadále odpovědní za provádění kontrol hraček. Kromě toho, pokud existují nebezpečné hračky představující rizika, která nařízení jasně nepředpokládá, návrh zajišťuje, že Komise má pravomoc požadovat, aby byly tyto hračky staženy z trhu.
Webová stránka: Commission steps up protection of children from unsafe toys (europa.eu)
Zdroj: https://www.unmz.cz/zverejnen-navrh-narizeni-evropskeho-parlamentu-a-rady-o-bezpecnosti-hracek/
Zákon o ochraně oznamovatelů – počet zaměstnanců.
12.9.2023, JUDr. Pavel Koukal, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím o zodpovězení dotazu týkající se povinnosti zavedení vnitřního oznamovacího systému dle nového zákona. Jsme společnost s.r.o., 100% vlastníkem je město, nicméně jsme obchodní společnost a generujeme zisk. Dle nového zákona s platností od 1.8.2023 mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém s účinností od 15.12.2023 i tyto organizace, které zaměstnávají k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru více než 50 zaměstnanců. Jaký je přesný výklad tohoto čísla? Jedná se o průměrný fyzický stav nebo stav přepočtený? Vzhledem k zaměstnávání většího počtu pracovníků na DPP, DPČ je v našem případě rozdílný průměrný přepočtený počet zaměstnanců (41) a průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách (58). Které číslo je směrodatné pro tento zákon? Počítají a berou se jako zaměstnanci do tohoto čísla i členové statutárních orgánů – jednatel a členové dozorčí rady?
Odpověď:
Úvodem odpovědi k vašemu dotazu obecně předesíláme, že vaše společnost, založená a stoprocentně vlastněná obcí (městem), může teoreticky být povinným subjektem dle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, buď na základě ustanovení
- § 8 odst. 1 písm. a) zákona, tj. z toho důvodu, že je veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (s tam uvedenými výjimkami), anebo
- § 8 odst. 1 písm. b) zákona, tj. z důvodu, že je zaměstnavatelem zaměstnávajícím k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců.
Vzhledem k obsahu vašeho dotazu se dále zabýváme pouze výkladem ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona ochraně oznamovatelů.
V tomto směru je přitom třeba vycházet zejména z Důvodové zprávy k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a z výkladových vyjádření Ministerstva spravedlnosti, ze kterých vyplývá následující:
Do celkového počtu zaměstnanců dle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů je třeba započítávat jak zaměstnance v pracovním poměru, tak i zaměstnance vykonávající práci pro zaměstnavatele na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) a konečně i tzv. agenturní zaměstnance.
K tomu je třeba doplnit, že směrodatný je vždy jen počet zaměstnanců, do kterých nejsou započítáváni členové orgánů společnosti, tj. v případě vaší společnosti jednatelé a členové dozorčí rady.
Pokud v případě vaší společnosti pomineme tzv. agenturní zaměstnance, tak je tedy pro případný vznik povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém rozhodný celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru a zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Z hlediska časového testu naplnění podmínek § 8 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů je přitom třeba vycházet ze stavu počtu zaměstnanců k 1. lednu 2023, tj. zpětně, a to přesto, že se následně po 1. lednu 2024 může situace změnit.
Dotaz na složení – popis jednotlivých položek (surovin).
1.8.2023, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Dobrý den,
mám dotaz ohledně složení produktů. Musíme uvádět např. u rýže, že je to Basmati , nebo u čočky , že je sterilovaná, červená apod. popř. u lilku, že je pečený, kopr, že je sušený, zelí – že je červené nebo bílé , citronová šťáva že je koncentrovaná … apod? Je to někde přesně uvedeno v legislativě, co se smí a nesmí? Přídatné látky, druh oleje apod . jsou mi jasné. jde mi spíše o další věci viz výše a to z důvodu, že se pak složení na etiketě prodlužuje a máme problém s místem.
Odpověď:
Legislativa nestanovuje detailně způsob uvádění složek. Platí jen obecná zásada, že informace musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
Bližší popis složky se uvádí, pokud má pro charakterizaci složky význam, tj. pokud se jedná o rozdíly ve vzhledu, chuti nebo nutriční hodnotě. Např. u zelí by mělo být uvedeno, zda je bílé nebo červené, protože to je ze senzorického hlediska významný rozdíl, rovněž tak je třeba rozlišit, zda jde o čočku červenou, která se liší od běžnějších druhů čočky hnědé nebo zelené, protože má lepší stravitelnost a spotřebitele tato informace zajímá. Stejně tak je nutné uvádět např. u ořechů, zda jsou to vlašské, lískové nebo kešu ořechy, protože se liší senzoricky i nutričně. Naopak není nutné uvádět u rýže, zda jde o rýži dlouhozrnnou (basmati) nebo krátkozrnnou ani jednotlivé odrůdy, pokud se nijak významně neliší senzoricky nebo nutričně, ale už je nutné uvést, že jde o rýži neloupanou (natural), protože ta se nutričně i senzoricky odlišuje. Naopak není nutné uvádět odrůdy u brambor nebo jablek apod., pokud nemají zásadní vliv.
Je-li složkou zpracovaná potravina, pak stejně jako u názvů potravin, musí složka obsahovat údaje o jejím fyzikálním stavu nebo o určitém způsobu úpravy potraviny (např. v prášku, mletá, drcená, sterilovaná, sušená, koncentrovaná, uzená, pečená) ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést kupujícího v omyl, protože technologické zpracování má na vlastnosti složky vliv (např. sušený kopr je senzoricky odlišný od čerstvého). Takže se např. musí uvést sterilované okurky, sušený kopr, koncentrovaná šťáva, mletý pepř, sušené mléko, kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, nízkotučný tvaroh, uzený sýr apod.
Obecně je třeba vždy zvážit, zda je bližší popis složky významný pro její charakterizaci, a tudíž je třeba ho uvést, nebo není nutný, protože je nevýznamný.