RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
AI zavedla čtvrtina podniků, výhodou jsou nízké náklady, omezuje legislativa.*
AI zavedla čtvrtina podniků, výhodou jsou nízké náklady, omezuje legislativa.
16.10.2023, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
- Nástupu AI pomáhají nízké náklady, komplikací je legislativa
- Digitalizace jako nástroj pro udržení konkurenceschopnosti
Ochota pro zavádění nástrojů Průmyslu 4.0 u tuzemských podniků roste, často ji vnímají jako nutnost pro udržení konkurenceschopnosti. V uplynulých měsících přitom průmyslové firmy spojovaly zavádění automatizace a digitalizace častěji s efektivnějším energetickým managementem. Do průmyslových podniků se zároveň dostává i umělá inteligence, využívá ji aktuálně čtvrtina firem a další přibývají. Oceňují přitom nízké náklady na implementaci, komplikaci však představuje často přísná legislativa.
Automatizace, robotizace, digitalizace a nově i využívání umělé inteligence. Paleta nástrojů pro rozvoj takzvaného Průmyslu 4.0 se pro tuzemské průmyslové podniky zvyšuje. Reaguje na to přitom i většina firem. Podle letošní analýzy českého průmyslu lze v tomto roce u 65 procent tuzemských průmyslových podniků očekávat růst investicí do inovací. V průměru by přitom mělo jít o nárůst o minimálně 14 procent.
„Strojírenské firmy v současné době nejvíce investují do digitalizace, robotizace a do vzdělávání svých zaměstnanců. Dlouhodobým úkolem pro mnoho firem jsou energetické úspory od zateplování až po nové úsporné průmyslové technologie,“ uvedl místopředseda Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Právě energie byly pro podniky v letošním roce podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR jedním z hlavních faktorů, které firmám ztěžovaly podnikání.
Automatizace a digitalizace se proto podle odborníků v posledních měsících často prolínala právě se snahou o energetické úspory. „Průmyslové firmy se vlivem krize začaly otázkami energetického managementu zabývat mnohem více. Řada z nich se tak více zaměřila na automatizaci a vzájemné propojení jednotlivých systémů chlazení, větrání či vytápění. Toto řešení jim proto nyní i doporučujeme, celkové úspory se z hlediska nákladů mohou pohybovat v desítkách procent,“ uvedl Aleš Fukar, jednatel společnosti Schwank CZ, která působí v odvětví průmyslového chlazení a vytápění.
Nástupu AI pomáhají nízké náklady, komplikací je legislativa
Často skloňovaným fenoménem posledních měsíců, který se dostává i do modernizace průmyslu, je umělá inteligence. „V případě společností zaměřujících se na služby sledujeme postupný trend využívání technologií s prvky umělé inteligence a customizaci těchto technologií založených na AI pro individuální potřeby. Ruku v ruce s tímto trendem je nutné dbát pozornost na ochranu dat a kybernetickou bezpečnost,“ řekl Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners. Průmyslové podniky, které jsou těmto technologiím nakloněny, je využívají především pro analýzu velkého množství dat získaného od zákazníků.
Zavádění umělé inteligence do průmyslového odvětví je v řadě případů jednodušší než u složitějších systémů digitalizace či robotizace. „Na rozdíl od nich se totiž s umělou inteligencí často nespojují tak výrazné náklady. Klíčem je spíše to, aby firma dokázala pro AI najít vhodné využití. Data ukazují, že tyto technologie používají spíše více digitalizované průmyslové podniky. Z hlediska podílu jde zhruba o čtvrtinu a další přibývají,“ řekl vedoucí komunikace Mezinárodního strojírenského veletrhu Michal Svoboda s tím, že některé firmy na veletrhu i úspěšnou implementaci AI do svých procesů prezentují.
Zatímco v případě digitalizace a automatizace bývají nejčastější překážkou vysoké náklady, v případě umělé inteligence a jejího využití v průmyslu je to podle Michala Svobody spíše složitě uchopitelná legislativa, která je v řadě případů přísnější než například v USA. Tuzemské podniky jsou proto i z tohoto důvodu v implementací AI opatrnější. Obtížnou orientaci v právních předpisech při zavádění AI potvrzuje i letošní analýza českého průmyslu, kde ji jako překážku uvedly tři čtvrtiny dotazovaných průmyslových firem.
Digitalizace jako nástroj pro udržení konkurenceschopnosti
Aktuální statistiky zároveň ukazují, že u tuzemských průmyslových podniků roste i ochota po větší digitalizaci. Podle dat Svazu průmyslu a dopravy ČR totiž mezi roky 2019 a 2022 stoupl podíl firem, které mají definovanou strategii pro digitální transformaci ze 37 na 54 procent.
Podniky vnímají digitalizaci a automatizaci jako nutnost pro udržení globální konkurenceschopnosti. Příkladem je v tomto směru brněnský strojírenský koncern ZKL. „Máme již plně digitalizovaný vývoj a nyní pracujeme na nástrojích pro výrobu – její plánování, řízení a monitoring výrobních strojů. Nově pořizované technologie v podobě výrobních hnízd, nebo linek mají již integrovány roboty. Tímto cílíme na vyšší produktivitu a náhradu nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což vnímám v České republice, mimo ceny energií, jako největší a dlouhodobý problém,“ řekl technický ředitel koncernu ZKL Libor Nohál.
Průmyslové podniky přitom z hlediska digitalizace nejčastěji limitují dva důvody – vlastní obavy z kybernetické bezpečnosti a také nedostatek kvalifikovaných a digitálně gramotných pracovníků. „I proto roste podíl podniků, které se snaží investovat do digitálního vzdělávání zaměstnanců. Je však třeba si uvědomit, že firma nepotřebuje spoustu překvalifikovaných datových analytiků. Musí si správně definovat požadované digitální dovednosti pro jednotlivé pracovní pozice a pak pracovníky patřičně proškolit,“ uzavřel prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek.
Senát schválil novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, má podpořit územní rozvoj obcí a snížit byrokracii.
18.10.2023, Zdroj: Poslanecká sněmovna, Senát
- Změny mají podle autorů předlohy ze všech sněmovních frakcí zjednodušit od příštího roku rozvoj obcí
- XXIII. Konference pozemkových úprav 2023
Novela zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ) má zmírnit pravidla pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. Z původních deseti let se na polovinu zkrátí doba, po kterou obce a kraje musí dodržovat účel převodu pozemků podle převodních smluv.
Na polovinu se má zkrátit doba, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky zejména pro využívání těchto pozemků podle převodních smluv. Počítá s tím poslanecká novela o Státním pozemkovém fondu, kterou dnes beze změn schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Změny mají podle autorů předlohy ze všech sněmovních frakcí zjednodušit od příštího roku rozvoj obcí
SPÚ bezúplatně převádí zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemných žádostí obcí či krajů, v jejichž katastrálním území se nacházejí, do jejich vlastnictví. Jedná se zejména o pozemky v zastavěném území či zastavitelné ploše určené pro veřejně prospěšné stavby, pozemky zastavěné budovami ve vlastnictví obce či kraje, pozemky určené k realizaci veřejné zeleně nebo silniční pozemky pod místními komunikacemi a účelovými komunikacemi, které jsou majetkem samosprávného celku.
Jednou z povinností, kterou zákon obcím a krajům ukládal, bylo dodržovat podmínky bezúplatného převodu, tj. zejména dbát na dodržování účelu převáděného pozemku po dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. A právě § 8 odst. 5 schválená novela zákona významně upravuje. Nově by tak obce a kraje byly vázány původními podmínkami bezúplatného převodu pouze po dobu 5 let.
„Navrhovaná úprava reaguje na podněty z praxe a umožňuje obcím a krajům flexibilnější rozvoj území, dle jejich vlastních potřeb. Dalším neopomenutelným přínosem této novely je snížení administrativní zátěže SPÚ při provádění pravidelných ročních kontrol. Díky tomu se tak naši odborníci budou moci věnovat řešení dalších úkolů, které jsou SPÚ uloženy,“ uvedl ústřední ředitel Martin Vrba.
I když navrhovaná úprava umožňuje obcím a krajům flexibilnější rozvoj území, dle jejich vlastních potřeb, nesmí být opomenuta povinnost dodržovat pravidla pro poskytování veřejné podpory stanovená právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.
Snížení administrativní zátěže se týká také obcí, které mají povinnost pravidelně dokládat, zda nedošlo ke změně účelu, pro který byly pozemky převedeny. Jen v roce 2021 SPÚ obeslal v této věci 1785 obcí, o rok později již 1817 a v roce 2023 dokonce 1978 obcí.
Zkrácení lhůty se týká i smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, a to jak podle zákona o SPÚ, tak podle zákona o Pozemkovém fondu ČR. Ruší se tak původní přechodná ustanovení, která v případě těchto smluv stanovila, že běh desetileté lhůty začíná dnem nabytí účinnosti původní novely tohoto zákona, tzn. od 1. 11. 2019.
Novelou také dochází k úpravě povinnosti obce či kraje vrátit bezúplatně nabytý pozemek státu respektive zaplatit finanční náhradu za předpokladu, že byl pozemek převeden na třetí osoby. Nově bude tato povinnost vázána pouze na situaci, kdy by obsahová (nikoli formální) změna územně plánovací dokumentace, neumožnila v rámci hlavního funkčního využití plochy naplnění účelu převodu pozemku.
Od počátku vyřizování této agendy do července roku 2022 bylo na SPÚ doručeno přes 17 000 žádostí o bezúplatný převod celkem 67 700 státních zemědělských pozemků. Dosud úřad s 3 000 obcemi uzavřel cca 10 000 smluv. „Aktuálně evidujeme dalších zhruba 3 400 nevyřízených žádostí, na kterých postupně pracujeme,“ dodal Vrba.
Autory novely a předkladateli návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 415 byli poslanci Marek Výborný, Petr Bendl, Michal Kučera, Klára Dostálová, Milada Voborská, Jakub Michálek, Radim Fiala a Rudolf Salvetr.
Pokud novelu podepíše prezident, měla by být účinná od 1. 1. 2024.
XXIII. Konference pozemkových úprav 2023
První říjnový týden se v Plzni konala dvoudenní Konference pozemkových úprav 2023, na které nad aktuálními tématy v této oblasti společně diskutovali zástupci obcí, zemědělci, odborníci, projektanti, zhotovitelé, ale i široká veřejnost. Letošní, již XXIII. ročník konference, který se konal pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka, si kladl za cíl vyjasnit často již neplatné argumenty (nejčastější mýty & fakta) a objasnit účastníkům aktuální a ověřené informace o pozemkových úpravách. Akci zorganizoval Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov Ministerstva zemědělství a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy.
Konferenci otevřel svou zdravicí ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu, Martin Vrba. Přivítal všechny účastníky, poděkoval za zájem všech aktérů vzájemně diskutovat a poukázal na potřebu stabilního financování nejen procesu samotných pozemkových úprav ale především krajinných opatření. Zároveň informoval, jak úřad v provádění pozemkových úprav postoupil.
Více v tiskové zprávě Státního pozemkového úřadu na odkaze zde.