RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Novinky pro datovky: Obsáhlejší datové zprávy i nové formáty příloh.*
Novinky pro datovky: Obsáhlejší datové zprávy i nové formáty příloh.
Leden nového roku přináší opět novinky v oblasti datových schránek, které jsou od loňska povinné pro všechny OSVČ. Od 1. ledna mohou všichni uživatelé posílat zprávy o velikosti až 100 MB, a to dokonce v několika nových formátech – například ZIP, MP4 či HEIC.
04.01.2024 | BusinessInfo.cz
Novela zákona zavádí od roku 2024 také povinné profesní schránky autorizovaným architektům, inženýrům a technikům a úředně oprávněným zeměměřičským inženýrům.
V současné době je zřízeno již více než čtyři miliony datových schránek (DS). Z toho více než polovina patří podnikajícím fyzickým osobám, které je mají povinné ze zákona.
Tuto povinnost letos doplní datové schránky i pro další profese:
- autorizované architekty
- autorizované inženýry a autorizované techniky
- úředně oprávněné zeměměřické inženýry.
Tyto schránky zřídí Digitální a informační agentura (DIA) do konce března 2024 všem uvedeným osobám, a to na základě údajů poskytnutých od profesních komor. Česká pošta následně, stejně jako v minulém roce, rozešle lidem dopisy s přístupovými údaji.
Kromě nových povinných datových schránek je od ledna 2024 možné posílat zprávy o velikosti až 100 MB (navýšení o 80 MB oproti předchozímu stavu). Mimo jiné lze posílat až 50 příloh v nejrůznějších formátech. Nově jde například o formáty ZIP, ASiC či MP4.
Stát zřizuje datové schránky pro všechny OSVČ. Většina z nich s tím počítá, zjistil průzkum
Statisíce schránek ještě nikdo nevyužívá
„Od ledna loňského roku zřídilo Ministerstvo vnitra na základě zákona datové schránky všem fyzickým podnikajícím osobám a většina z nich schránky již aktivně využívá. Bohužel se do téměř 450 000 schránek stále nikdo nepřihlásil,“ upozorňuje ředitel DIA Martin Mesršmíd.
„Apeluji na vlastníky těchto datových schránek, aby tak učinili a zkontrolovali si obsah DS, jelikož jim do nich mohou přijít zprávy týkající se jejich podnikání, ať už výzvy, pokuty, faktury či jiné písemnosti. S blížícím se termínem podání daňového přiznání také chceme upozornit, že vlastníci datových schránek mají povinnost podat ho elektronicky,“ dodává Mesršmíd.
DIA proto nabízí uživatelům, kteří nevědí, jak s datovou schránkou pracovat, ať se seznámí se všemi návody na webových stránkách mojedatovaschranka.cz, kde mají možnost rovněž využít chatbot, případně se obrátit na infolinku 954 200 200. Uživatelé mohou část agendy týkající se datových schránek vyřešit také na jakékoliv pobočce Czech POINT.
DS umožňují komunikaci se státem a úřady zdarma a jejich hlavní výhodou je tak ušetření času i financí. Lze přes ně například podat daňové přiznání, vyřídit si živnostenské podnikání, zažádat o dotace či komunikovat se soudy.
Redakčně upravená tisková zpráva DIA
Občanka a rodné číslo.
4.1.2024, Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/)
Úřad pro ochranu osobních údajů nesouhlasí s novelou zákona o občanských průkazech, která navrhuje časově neohraničené uvádění rodného čísla v občanském průkazu.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů[. Ten má zrušit dosud platné ustanovení, které počítá s koncem zapisování rodných čísel do občanských průkazů od roku 2025.
Z pohledu Úřadu pro ochranu osobních údajů se jedná o odklon od dosavadního vývoje, který od roku 2009 nesměřuje ke zrušení rodných čísel, ale k jejich útlumu. To je z pohledu ochrany soukromí a osobních údajů nepochybně správné a žádoucí.
Rodné číslo by nemělo být uváděno v občanském průkazu.
V praxi dochází běžně k předávání občanských průkazů, jejich kopírování, fotografování a skenování. Přitom je nemožné zabránit pořízení další kopie či zneužití rodného čísla. To se přitom děje nejen v České republice, ale ve vztahu k našim občanům i v rámci Evropské unie v oblasti volného pohybu osob.
Uvádění rodného čísla v občanském průkazu představuje závažná rizika z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí, a to mj. v souvislosti s propojováním dat a možnosti jejich zneužití ve virtuálním prostoru, kde existují jen velmi obtížné možnosti kontroly a nápravy.
Při dnešních schopnostech výpočetní techniky doplněné propojením jednotlivých zařízení globální datovou sítí je možné datové fondy nekontrolovaně spojovat a výsledné informace využívat k nejrůznějším komerčním, marketingovým či jiným účelům v neprospěch osoby jeho držitele.
To je nejen z pohledu ochrany osobních údajů nežádoucí stav, kterému se nelze účinně bránit, protože v okamžiku nekontrolovaného rozšíření či dokonce zveřejnění rodného čísla není (vyjma zcela mimořádných případů) možné jej běžným způsobem změnit.
Neuvádění rodného čísla v občanském průkaze přitom neznamená jeho zrušení, ale pouze to, že se výrazně omezí možnost jeho potenciálního zneužití. Takové opatření by představovalo podstatné zvýšení standardu ochrany jednotlivce z pohledu základního práva na ochranu osobních údajů.
V rámci veřejné správy byl vládou České republiky převzat rakouský model identifikátorů schválením zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Tím byl učiněn významný krok proti nekontrolovatelnému propojování osobních údajů bez omezení efektivity veřejné správy. Jednotný a nezměnitelný identifikační údaj (rodné číslo) o fyzické osobě byl nahrazen zdrojovým identifikátorem fyzické osoby (ZIFO) a mnoha agendovými identifikátory fyzické osoby (AIFO).
Systém základních registrů a agendových identifikátorů byl spuštěn v roce 2012 a postupně mnoho agendových systémů prošlo procedurou přesnějšího ztotožnění svých klientů. Tím došlo k doplnění údaje o agendovém identifikátoru do datového fondu konkrétní agendy, čímž veřejná správa od roku 2012 postupně v zásadě naplňuje základní požadavky na ochranu osobních údajů fyzických osob se zabráněním neoprávněného slučování údajů (tzv. profilování) o jedné osobě.
Pro soukromý sektor je od 1. července 2022 v § 12a zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, zaveden bezvýznamový směrový identifikátor (BSI), který soukromému sektoru plně nahrazuje rodné číslo a má pro něj tu výhodu, že poskytuje státem zaručenou lepší identifikaci jejich klientů, a to bez ohledu na jakoukoliv změnu identifikátorů, včetně rodného čísla. Na rozdíl od rodného čísla však není bezvýznamový směrový identifikátor univerzální, protože je vázán na konkrétního podnikatele. Lidé si přitom bezvýznamový směrový identifikátor pamatovat nemusejí, dokonce se ho ani nedozvědí, protože vůči podnikateli (terminologií zákona ‚poskytovateli služeb‘) se budou identifikovat přirozenými identifikátory a číslem dokladu, zejména občanského průkazu.