RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Nové podmínky při dovozu vybraných produktů z EU do Velké Británie.*
Prouza: MZe brání pohybu potravin přes hranice, Výborný odmítá porušování práva.*
Inženýrská komora odmítá doživotní odpovědnost projektantů – stavby v ČR nejsou vždy dobře spravovány.
23.1.2024, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
Stavebníci často chtějí postavit za co nejnižší cenu a zároveň v co nejvyšší kvalitě, a to jak v rámci veřejných, tak i soukromých zakázek. Přitom si často nepřipouští svou vlastní odpovědnost za následný provoz a údržbu svých nemovitostí.
K tomu je třeba připočíst nejasný, nečitelný a chaotický přístup soudů i vyšetřovatelů, pokud dojde k havárii zkolaudované stavby. V trestním řízení je i po desítkách let obžalován často původní projektant, stavbyvedoucí či zhotovitel stavby bez ohledu na zanedbanou údržbu či používání stavby v rozporu s předpoklady projektové dokumentace. Trestněprávní odpovědnost autorizovaných osob je v případě vážného poškození zdraví či smrti takřka doživotní.
Promlčecí lhůta pro autorizované osoby totiž podle této praxe začíná běžet až od případné poruchy nebo havárie stavby, nikoliv od jejího dokončení, uvedení do provozu a řádného předání provozovateli stavby. Taková praxe nemá obdoby nejen u žádné jiné profese, ale ani u závažných trestných činů. Proto Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) bude požadovat navázání trestněprávní garance za výkony autorizovaných osob na termín zdárného dokončení a předání stavebního díla provozovateli, majiteli či správci. Samozřejmě s přihlédnutím k typu stavby a její návrhové životnosti.
„Mezi státy Visegrádské čtyřky s podporou Německa panuje shoda omezit odpovědnost projektantů či stavbyvedoucích před zákonem. Nemůžeme nést garanci u staveb, u nichž je nám zamezena kontrola realizace, údržby i následného užívání nebo u kterých dochází k rozsáhlým změnám ve snaze nahradit některé materiály levnějšími často bez souhlasu a vědomí autorizovaných projektantů,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Problém, který nevyřeší ani nový stavební zákon (NSZ), dokládá na široce medializovaném příkladu Trojské lávky. Za její zhroucení byl za zcela nedůstojných podmínek veřejně souzen její autor, jeden z nejlepších tvůrců mostních konstrukcí, prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. Sice ji na začátku 80. let minulého století vyprojektoval, ale v následujících 30 letech před jejím pádem v roce 2017 s ním nebyla konzultována údržba ani jediná z provedených stavebně-technických úprav.
Inženýrská komora bude problém řešit v rámci Evropské rady stavebních inženýrů tím spíše, že i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) označuje ve světle (novely) NSZ projektanty za klíčové osoby v celém procesu přípravy, realizace a provozu staveb a garance jejich jakosti.
ČKAIT má tři zásadní důvody pro požadavek na zkrácení lhůty odpovědnosti pro autorizované osoby.
Za prvé: Ačkoliv rekodifikace stavebního práva počítá se zavedením výkonu dozoru projektanta, týká se tato povinnost pouze veřejných zakázek, a to ještě s výjimkou technické infrastruktury. Jako by soukromé zakázky dohled projektanta nad souladem realizace stavby se schválenou dokumentací nepotřebovaly. Praxe však ukazuje, že je tomu právě naopak. Soukromé zakázky jsou daleko více vystaveny tlaku na realizaci změn neschválených projektantem.
Za druhé: Trvale jsou stlačovány vstupní investice na pořízení stavby, aniž by se objednatel obvykle zabýval účinností (efektivností) a spolehlivostí navržených řešení. U většiny staveb objednatel ani nevyžaduje zpracování a předání Návodů k užívání stavby, ačkoliv právě ty jsou u současných staveb přeplněných technickými zařízeními a stále rozvinutějšími technologiemi zásadní pro správné řízení provozu stavby.
Třetím důvodem je časté podcenění, až zanedbání nezbytné údržby během celého životního cyklu stavby. Dozor budoucího provozovatele stavby při její přípravě a realizaci je naprostou výjimkou.
Inženýrská komora přitom během několika let přípravy NSZ i jeho novelizací na daný nesoulad mezi právy a povinnostmi autorizovaných osob soustavně upozorňovala. A ačkoliv inženýři a technici nebyli zákonodárci vyslyšeni ve věci podmínek své odborné činnosti či možnosti kontroly prováděného stavebního díla, jsou to právě oni, kdo má nadále nést největší díl odpovědnosti za povolované a realizované stavební dílo. Podle autorizovaných osob se to může odrazit v požadavcích na zvýšené honoráře, které budou muset pokrýt toto riziko.
„Naprosto běžně se na úrovni projektování setkáváme s požadavky na co nejlevnější řešení. To je legitimní, pokud si je objednatel vědom, že taková řešení se odrazí například na dražším provozu stavby nebo nutnosti předčasných stavebních úprav či oprav během užívání stavby. Náklady na provoz a údržbu stavby tvoří zhruba 70 až 80 % nákladů životního cyklu stavby, naproti tomu samotné pořizovací či investiční náklady činí jen asi pětinu až třetinu nákladů životního cyklu. Důkazní tíže jde na vrub autorizovaných osob, které musejí prokázat, že vzniklá závada nebo havárie nevznikla jako následek špatného návrhu nebo provedení stavby. Provozovatel jako „poškozený“ nemusí prokazovat, že stavbu řádně udržoval a opravoval. U staveb se pokaždé nejprve ukáže prstem na autorizovaného projektanta, technika nebo stavbyvedoucího,“ přibližuje základ problému Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., nový člen Představenstva ČKAIT, zkušený vedoucí realizačních týmů a odborník na jakost ve stavebnictví. Upozorňuje přitom na zcela odlišné pojetí záruk u průmyslových výrobků, kde základní podmínkou pro uplatnění záruční odpovědnosti je dodržování podmínek záruky tak, jak ji nastavil výrobce, například automobilů.
Podle Inženýrské komory je ve veřejném zájmu, aby byl sledován soulad provádění stavby, především způsobu provozování a údržby, s ověřenou a autorizovanou projektovou dokumentací. Takové kontroly by neměly být jen výsadou veřejných zakázek, ale měly by být ze zákona povinné i pro soukromé zakázky bytových, administrativních a jiných budov, v nichž většina občanů tráví až 90 % svého času. ČKAIT proto v rámci podaných připomínek k novele NSZ požadovala úpravu § 161 odst. 3 NSZ v následujícím znění: Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta.
Tuto formulaci však zákonodárci při projednání NSZ nepřijali. Z toho důvodu budou autorizovaní inženýři a technici v úpravách dalších zákonů požadovat omezení trestněprávní odpovědnosti projektantů i stavbyvedoucích (autorizovaných osob) za provedené stavby, a to ze statutu „doživotní“ odpovědnosti na například 10 let od dokončení stavebního díla a jeho uvedení do provozu – podle návrhové životnosti a druhu stavby.
Celý problém je o to palčivější, že odpovědnost nese projektant jak v rovině práva veřejného (NSZ a prováděcí stavební předpisy), kdy jde o ochranu veřejného zájmu, tak práva soukromého (občanský zákoník), kdy jde o ujednání mezi dvěma subjekty, tedy stavebníkem a projektantem nebo zhotovitelem.
„Teprve náročné a vleklé dokazování u soudu potvrdí, že chyba se stala na jiné úrovni, než byla projektová dokumentace, anebo bez vědomí a souhlasu autora návrhu stavby. Pro autorizované osoby ale toto znamená často trvalé stigma, ztrátu kredibility a klientů,“ konstatuje Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha. Ve vzpomenutém případu Trojské lávky to byl právě prof. Ing. Jiří Stráský, DSc., kdo byl obžalován a musel se na sklonku své profesní kariéry obhajovat a dokládat u soudu, že jeho projektová dokumentace byla před více než 30 lety zpracována správně.
Vedle zmíněného požadavku na omezení profesní odpovědnosti s možností promlčení bude ČKAIT podporovat i další změny. Jednou z nich je těsnější integrace odborníků na provoz nemovitostí (facility, sustainability nebo energy management) do všech fází návrhu stavby, včetně dohledu nad vlastní realizací. Taková koordinace, která u nás zdaleka není pravidlem u žádného typu staveb a stavebníků, by měla eliminovat provozní ztráty vzniklé neefektivním návrhem staveb.
„Požadujeme nejen zkrácení odpovědnosti projektantů, ale rovněž zavedení pravidelných povinných kontrol všech významných staveb během jejich provozu a na náklady stavebníka či vlastníka stavby. Například v Polsku jsou povinné pravidelné kontroly nosných konstrukcí pozemních staveb od určité velikosti i v průběhu jejich životnosti, u nás jsou takováto opatření předepsána například u mostních staveb,“ uzavírá Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT.
Nové podmínky při dovozu vybraných produktů z EU do Velké Británie.
Od 31. ledna 2024 budou muset evropské podniky vyvážející středně rizikové rostlinné a živočišné produkty do Velké Británie předkládat dodatečné dokumenty známé jako zdravotní osvědčení.
03.01.2024 | Ministerstvo zemědělství (MZe)
Mezi takové produkty spadají například mléko, mléčné výrobky obsahujících syrové mléko, maso a masné výrobky. Dále od 30. dubna 2024 vstoupí v platnost zavedení fyzických pohraničních kontrol, které budou stát až 43 liber.
Přestože Velká Británie opustila jednotný trh EU již v lednu 2021, zavedení kontrol při dovozu rostlinných a živočišných produktů na hranicích bylo britskou vládou několikrát odloženo kvůli obavám z vysokých nákladů a narušení obchodu. K odkladu došlo také proto, aby měly podniky více času na přípravu na nové požadavky, které zahrnují například také veterinární osvědčení potvrzené veterinářem u masných a mléčných výrobků.
ExportMag.cz: Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě
Dle britského ministerstva životního prostředí, potravin a venkova (Defra) je ochrana biologické bezpečnosti Spojeného království prostřednictvím účinných hraničních kontrol dováženého zboží velmi důležitá. Kontroly na hranicích zajišťují bezpečnost potravin a chrání zdraví zvířat a rostlin. Britská vláda také uvedla, že nový systém ušetří podnikům přibližně 520 milionů liber ročně ve srovnání s původně navrhovaným modelem dovozu, který měl být zaveden v roce 2022. Zpravodajský kanál Sky News však uvedl, že nová pravidla budou ve skutečnosti podniky stát 330 milionů liber ročně na dodatečných poplatcích.
Pro velkoobchodníky a maloobchodníky, kteří dovážejí z EU výrobky jako sýry a maso, se pravděpodobně zvýší náklady, a může se stát, že menší vývozci z EU přestanou prodávat své zboží britským maloobchodníkům nebo distributorům úplně. Některé britské firmy konstatují, že již nyní, před zavedením těchto nejnovějších opatření, je dovoz z EU pro malé podniky méně předvídatelný. Někteří vývozci z EU již totiž do Británie přestali vyvážet a jako důvod uvedli nárůst administrativy a neustálé změny.
Britská obchodní komora (BCC) aktivně spolupracuje s vládou a upozorňuje, že je nejvyšší čas, aby si britské podniky potvrdily s dodavateli z EU obchodní podmínky. Jen tak lze zajistit, že se dodavatelské řetězce přizpůsobí novým podmínkám. Mezi britskými obchodníky zaznívá i názor, že by se situace dala vyřešit opětovným připojením se k fytosanitárnímu režimu EU, což by bylo úlevou pro potravinářský průmysl v Británii i v EU.
Autor: Paul Wilkins, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku. Zdroj
Prouza: MZe brání pohybu potravin přes hranice, Výborný odmítá porušování práva.
11.1.2024, Zdroj: Automatizace v potravinářství (www.prumyslovaautomatizace.com)
Ministerstvo zemědělství (MZe) podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy brání volnému pohybu potravin z EU přes české hranice. Napsal to dnes na sociální síti X. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k tomu na sociální síti uvedl, že podle stanoviska ministerstva se předpisy EU neporušují.
Prouza kritizuje vyhlášku, podle které se musí dovozy například ovoce, zeleniny nebo masa nahlašovat 24 hodin předem úřadům. Kritizoval také vyjádření ministra týkající se kvality potravin ze zahraničí, za což po něm Výborný chce omluvu. Prouza následně ČTK řekl, že neví, za co by se měl omlouvat.
Prezident SOCR na sociální sítí napsal, že „když se na to přijde, začne ministr tvrdit, že jsou německé nebo francouzské potraviny nekvalitní“. Poukázal na to, že Výborný ve vysílání CNN Prima News řekl, že chce chránit české spotřebitele před nekvalitními potravinami ze zahraničí. Prouza dnes také uvedl, že Evropská komise již v roce 2019 proti ČR kvůli vyhlášce zahájila řízení. Podle svazu obchodu již také ČR dostala od komise výzvu, aby napravila porušování předpisů EU, ale doposud tak neučinila. Prezident SOCR také uvedl, že Hospodářská komora ČR ve svých připomínkách k antibyrokratickému balíčku předložila vládě ČR návrh na odstranění vyhlášky z českého právního řádu.
Výborný na sociální síti upozornil na to, že vyhláška platí od roku 2011 a doposud nikomu nevadila. „Plyne z ní pouze informativní povinnost směrem ke kontrolním orgánům,“ napsal. Ohradil se proti výrokům ohledně francouzských nebo německých potravin. Uvedl, že nic takového nikdy neřekl, a po Prouzovi proto požadoval, aby svoje slova konkrétně doložil, nebo se omluvil.
Prouza vyhlášku kritizoval již dříve. Novinářům před koncem roku řekl, že zmíněná vyhláška brání dovozu právě kvůli povinnosti 24 hodin předem nahlašovat dovoz potravin do ČR, což se týká i zemí EU. Poznamenal, že to může vést k případům, že kamiony s potravinami mohou zůstat stát na hranici s čerstvými potravinami, protože nestihnou včas dovoz nahlásit. Obchodníkům to brání v tom rychle doplňovat zásoby nebo nakoupit výhodněji. Vyhláška je podle něj také v rozporu s evropským právem. Doplnil, že v minulosti některé obchody v pohraničí zvažovaly, že by své provozy zásobovaly z Polska, ale omezení dané vyhláškou jim to znemožňuje. Velké obchody mohou doplňovat zásoby například masa nebo ovoce a zeleniny i několikrát denně, dodal.
Zmíněná vyhláška se vztahuje na čerstvé ovoce, jako jsou například jablka, hrušky, broskve nebo hrozny. Týká se i pomerančů a banánů. U zeleniny vyhláška zmiňuje cibuli, česnek, mrkev, celer, rajčata, papriky nebo třeba hlávkové zelí či brambory. Dovoz se musí hlásit i u potravin živočišného původu, s výjimkou čerstvých ryb nebo mlžů a plžů.
Ministerstvo zemědělství k vyhlášce uvedlo, že jejím primárním účelem je naplnit evropskou legislativu, podle které se mají potraviny vyrobené v jiném členském státě namátkově a nediskriminačně kontrolovat, zda splňují podmínky pro obchodování na evropském trhu. Úřady proto potřebují mít informace, aby potraviny mohly kontrolovat. Týká se to Státní veterinární správy (SVS) a Stání zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). „Povinné hlášení zásilek v místě určení je uplatňováno minimálně od roku 2009 a doposud jsme nikdy nebyli informováni o tom, že by to způsobovalo problémy se zásobováním či nedostatek některé komodity na trhu,“ doplnil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Mluvčí podotkl, že jde pouze o informační povinnost, která slouží pro analýzu rizika a správné cílení kontrol, což je důležité i pro zajištění ochrany českých spotřebitelů. „Právní úpravu považujeme plně v souladu s unijním právem, její zrušení není plánováno. Nebránili bychom se případnému zmírnění vyhlášky, pokud by zůstala zachována informační povinnost u užšího okruhu zboží, typicky masa a masných výrobků,“ dodal.
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková k vyhlášce uvedla, že pro některé členy komory vyhláška představuje administrativní zátěž, ale společným cílem všech je ochrana spotřebitele. Vyhláška má smysl především v otázce živočišných produktů a potravin podléhajících rychlé zkáze, doplnila.
Zdroj: https://www.prumyslovaautomatizace.com/prouza-mze-brani-pohybu-potravin-pres-hranice-vyborny-odmita-porusovani-prava/
Devizový trh 6. týden.
24-02-13 IN Devizový trh 6. týden