Stejná práce na různých pobočkách v různých kategoriích?* 

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů.* 

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.* 

Udušení dvou zaměstnanců v podzemní šachtě tepelného přivaděče.* 

Stejná práce na různých pobočkách v různých kategoriích?

29.4.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné, aby byla tatáž práce, prováděná v různých provozovnách jedné firmy zařazena do různých kategorií? Co by mohlo být důvodem, že tomu tak je?

Odpověď:

Zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví v § 37, že podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (tedy vyhláška č. 432/2003 Sb.). Hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpisy – viz výše (např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak a ten tak zatím nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích, tedy zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.

Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, opět pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Kategorizace prací ve vyhlášce č. 432/2013 Sb., zohledňuje 13 vybraných zátěží, které považuje za rozhodující pro vliv na zdraví při práci. V příloze č. 1 vyhláška jsou uvedena tato kritéria kategorizace prací – prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzikální zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Ač původně součástí kategorizace prací bylo i ionizující záření, nyní zde uvedeno není a rizika expozice této zátěži se hodnotila do roku 2016 přímo podle zákona č. 18/1997 Sb., a vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně a nyní se hodnotí podle atomového zákona (zákona č. 263/20167 Sb.) a vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

Hlavní zásady pro postup zaměstnavatele při analýze rizikových faktorů prováděné zaměstnavatelem mají být tyto:

• provádí se analýza všech známých rizikových faktorů i rizik, ne jenom některých nebo vybraných rizikových faktorů
• analýza rizik musí vycházet především z objektivních zjištění a měření,
• analýza rizikových faktorů je postavena na hodnocení rizik (v úvahu se bere nejen objektivně zjištěná – změřená hodnota zátěže faktory pracovního prostředí, ale i doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven, tento postup vyžaduje detailní znalost jednotlivé posuzované práce a všech činností, které tato práce obsahuje,
• teprve po analýze rizikových faktorů je možné provést porovnání s požadavky legislativy (vyhlášky č. 432/2003 Sb.) a navrhnout zařazení práce do jednotlivých dílčích kategorií podle faktorů a souhrnně do výsledné kategorie, neboť platí zásada, že práce spojená s expozicí několika rizikovým faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru,
• legislativa (vyhláška č. 432/2003 Sb.) administrativně omezuje analýzu rizikových faktorů tím, některé kategorie u některých rizikových faktorů nezohledňuje (například čtvrtou kategorii u fyzické zátěže apod.)
• nyní platná vyhláška č. 432/2003 Sb., již neuvádí příkladný výčet prací, jejichž povaha neumožňuje zařazení do kategorií, jako tomu bylo v předchozí vyhlášce č. 89/2001 Sb., veškerá odpovědnost za provedení kategorizace je na zaměstnavateli.

Z uvedeného vyplývá, že nejen vlastní druh vykonávané práce, ale i pracovní prostředí je nutno vzít v úvahu při zařazování zaměstnance do kategorie. Proto např. lehká manuální práce, která je na jednom pracovišti zařazena do kategorie první, může být na druhém pracovišti zařazena do kategorie druhé, protože na pracovišti je zvýšená hladina hluku nebo prachu.

---

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

1.4.2025, Zdroj: SUIP

V případě, že bude převedena činnost zaměstnavatele nebo její část k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.

Zaměstnanec vykonává práci pro přejímajícího zaměstnavatele za stejných pracovních podmínek. I práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele, a to na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. Dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel musí informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele odborová organizace nebo rada zaměstnanců působí, pokud ne, jsou povinni projednat záležitosti spojené s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů přímo se zaměstnanci, kteří budou přechodem práv a povinností dotčeni (§ 339 odst. 2 zákoníku práce).

Pokud by některý z dotčených zaměstnanců nechtěl pro nového zaměstnavatele pracovat, má možnost rozvázat pracovní poměr výpovědí ještě předtím, než dojde k realizaci přechodu práv a povinností. Pracovní poměr zaměstnance pak skončí nejpozději v den, předcházející dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (§ 51a).

Právo na odstupné v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 339a zákoníku práce) může zaměstnanci vzniknout tehdy, jestliže by se mu podstatně zhoršily pracovní podmínky u přejímajícího zaměstnavatele. Pokud tato situace nastane, může zaměstnanec ve lhůtě dvou měsíců od data účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů doručit zaměstnavateli výpověď nebo se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru a podat určovací žalobu k soudu. Žalobou u soudu se bude domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud soud potvrdí, že skutečně došlo k rozvázání pracovního poměru zaměstnance z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek, vznikne zaměstnanci právo na odstupné.

---

Agentura EU-OSHA při příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poukazuje na dopady digitalizace.

28.4.2025, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který připadá na 28. dubna, se zaměřuje na dopad digitalizace a umělé inteligence na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Mezinárodní organizace práce zveřejnila na toto téma zprávu , na jejíž přípravě se podílela i agentura EU-OSHA.

Zpráva analyzuje příležitosti a výzvy pro BOZP v klíčových oblastech digitalizace, jako je automatizace úkolů, práce na dálku a hybridní práce a řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence a chytrých digitálních systémů. Jedná se o jednu z pěti prioritních oblastí kampaně agentury EU-OSHA „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“.

Tiskové materiály EU-OSHA a ILO

---

Udušení dvou zaměstnanců v podzemní šachtě tepelného přivaděče.

16.4.2025, Zdroj: SUIP

Na tomto případu si ukážeme, jaké důsledky může mít nepředpokládaný fyzikálně-chemický jev při uvádění tepelného horkovodního napáječe do provozu, kdy tento jev způsobil úmrtí dvou pracovníků, kteří prováděli odvzdušňování potrubní trasy v podzemní šachtě.

Cílem tohoto textu je:
•    upozornit na nebezpečí nedýchatelných atmosfér,
•    podat vysvětlení, jak v důsledku fyzikálně-chemického jevu vznikla v uzavřeném prostoru nedýchatelná atmosféra,
•    poradit, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo u vás.

Podnik zabývající se mimo jiné výrobou tepla realizoval výstavbu horkovodního tepelného napáječe v délce cca 26 kilometrů. Tepelný napáječ je tvořen přívodní a vratnou větví potrubí o průměru 500 milimetrů. Potrubní trasa je v převážné míře vedena pod terénem a na trase je výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem 144 metrů. Na trase je umístěna jedna posilovací čerpací stanice v přibližně třetině trasy a několik vypouštěcích a odvodňovacích šachet. V nejvyšším bodě trasy, cca v její 1/5, je instalována podzemní odvzdušňovací šachta.

Po montáži potrubí zhotovitel stavby následně přistoupil k napuštění systému vodou a zahájení čistících operací. Pro tento postup byla nezbytná součinnost provozovatele tepelného zdroje. Celý tento proces byl rozvržen do dvou hlavních etap.

1. etapa

• Napuštění trasy upravenou vodou po pomocnou čerpací stanici.
• Dávkování siřičitanu sodného pro odstranění kyslíku a omezení koroze potrubí.
• Odvzdušňování trasy potrubí.
• Spuštění oběhových čerpadel a odstraňování mechanických nečistost na separačních sítech, průběžné odvzdušňování trasy potrubí.

2. etapa

• Přepouštění vody z pomocné čerpací stanice dále do trasy.
• Dopouštění trasy upravenou vodou.
• Dávkování siřičitanu sodného pro odstranění kyslíku a omezení koroze potrubí.
• Odvzdušňování trasy potrubí.
• Spuštění oběhových čerpadel a odstraňování mechanických nečistost na separačních sítech, průběžné odvzdušňování trasy potrubí.

Pro tento proces byl zástupci zhotovitele a provozovatele tepelného zdroje  stanoven společný postup a bylo dohodnuto, že se na realizaci procesu budou podílet také pracovníci provozovatele tepelného zdroje. První etapa procesu proběhla bez zásadních problémů, a proto bylo po dohodě obou stran přistoupeno k realizaci druhé etapy. Po napuštění druhé části tepelného přivaděče byl zahájen proces odvzdušňování trasy. Při tomto procesu postupně postupovali pracovníci dodavatele stavby od konce tepelného napáječe (nejnižšího bodu potrubní trasy) směrem k bodu nejvyššímu a dva pracovníci provozovatele tepelného zdroje od tohoto zdroje směrem k nejvyššímu bodu trasy. Odvzdušnění v nejvyšším bodě trasy, kde je umístěna hlavní podzemní odvzdušňovací šachta, prováděli pracovníci provozovatele tepelného zdroje.

Když se pracovníci provozovatele tepelného zdroje delší dobu nehlásili, byla zahájeno jejich hledání a po určité době byli oba nalezeni bez známek života ve vodě na dně hlavní odvzdušňovací šachty, kde z odvzdušňovacího potrubí do prostoru šachty vytékala voda. Následně byli pracovníci z šachty vyproštěni a později bylo zjištěno, že příčinou jejich úmrtí bylo udušení.

Při následném šetření příčin a okolností vzniklých smrtelných pracovních úrazů bylo zjištěno a výpočty ověřeno, že při výškovém rozdílu na trase horkovodu 144 metrů mohlo teoreticky dojít z důvodu rozdílu hydrostatického tlaku k rozpuštění min. cca 200 kg dusíku ze vzduchu do vody napuštěné v potrubí, kdy zároveň rozpuštěný kyslík byl díky chemickým reakcím se siřičitanem sodným a s vnitřním povrchem potrubí spotřebován. Při uvolnění tlaku v nejvyšším bodě trasy při odvzdušňování se pak rozpuštěný dusík z vody začal uvolňovat. Po poklesu koncentrace kyslíku v prostoru pod 6 % dochází ke ztrátě vědomí a nevratnému poškození mozku. Pokud se při odvzdušňování oba pracovníci nacházeli v prostoru podzemní šachty, pak jejich šance na její opuštění byla minimální, zvláště když nebyli vybaveni příslušnými analyzátory, které by je upozornily na pokles koncentrace kyslíku v prostoru šachty.

Aspekty, které přispěly k úrazovému ději

• Velikost potrubního systému – objem cca 10 000 m³.
• Podzemní vedení trasy – podzemní odvzdušňovací šachta umístěná v nejvyšším bodě potrubní trasy.
• Výškový rozdíl na trase 144 metrů, způsobující velký rozdíl hydrostatického tlaku. Rozpustnost plynů ve vodě vlivem hydrostatického tlaku a jejich následné uvolňování při poklesu tlaku => Při hodnocení rizik tyto aspekty hodnoceny nebyly a nebyla přijata náležitá opatření.
• Nevybavení zaměstnanců analyzátory pro monitorování kvality ovzduší či nevyužití dýchací techniky.
• Nevyužití jištění další osobou mimo podzemní prostor.
• Neexistující informace o obdobné nehodové události v ČR ani ve světě.

Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?

•  Důsledně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. –> § 102, odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
•  Při spolupráci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovat o možných rizicích, které by mohly ohrozit život a zdraví zaměstnanců. –> § 101, odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Ponaučení

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že při uvádění do provozu nových zařízení je nutné se zabývat všemi možnými rizikovými aspekty, které mohou nastat, a přizpůsobit jim organizaci práce..

PAMATUJ! Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Při vstupu do podzemních prostorů je nutné pracovníky vybavit analyzátory pro monitorování kvality ovzduší, ev. dýchací technikou. Pracovníci vykonávající činnost v podzemních prostorách musí být jištěny další osobou mimo podzemní prostory a musí být zpracovány postupy pro bezpečné vyproštění osob z těchto prostorů.