Flexinovela ZP od 1. 6. 2025.* 

Brigády nezletilých po flexinovele zákoníku práce.* 

Novinky pro pracující rodiče po flexinovele zákoníku práce.* 

Odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.* 

Flexinovela ZP od 1. 6. 2025.

26.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Už v neděli 1. 6. vstoupí v účinnost tzv. flexinovela zákoníku práce. MPSV připravilo na svých stránkách přehledný výčet hlavních změn.

Práce na dohodu během rodičovské

Zaměstnanci na rodičovské dovolené mohou nově vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Garance návratu po rodičovské na původní pozici

Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. To posiluje práva oproti předchozí úpravě, kdy garance platila jen po mateřské dovolené.

Výpovědní doba začne běžet dnem doručení

Nově se výpovědní doba spustí již dnem doručení výpovědi druhé straně. Díky této změně mohou zaměstnanci rychleji nastoupit na nové pracovní místo a zaměstnavatelé dříve obsadit uvolněnou pozici.

Jednoměsíční výpovědní doba při porušení kázně nebo nesplnění požadavků

Výpovědní doba se zkracuje na jeden měsíc, pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce.

Náhrada při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti (např. kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání), nově obdrží zvláštní náhradu. Ta bude hrazena ze zákonného pojištění zaměstnavatele a odpovídat 12násobku průměrného měsíčního výdělku.

Kratší odpočinek při krizových zásazích

V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (např. obnova dodávky elektřiny), bude možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.

Delší zkušební doba

Maximální délka zkušební doby se prodlužuje:

• Pro řadové zaměstnance až na 4 měsíce
• Pro vedoucí zaměstnance až na 8 měsíců

Prodloužení bude možné na základě vzájemné dohody.

Práce pro mladistvé od 14 let během prázdnin

Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. Tato změna jim umožní získat pracovní zkušenosti a přivýdělek.

Rozšíření započitatelné praxe

Do započitatelné praxe ve veřejných službách a správě se nově bude počítat:

• Doba péče o dospělou blízkou osobu závislou na pomoci ve stupni III nebo IV
• Doba doktorského studia

Tato praxe může ovlivnit zařazení zaměstnanců do platového stupně a výši jejich platu.

Volno při úmrtí blízké osoby nově v rozsahu celých dnů

Podle novely již nebude nutné prokazovat, že zaměstnanec na pohřbu strávil pouze „nezbytně nutnou dobu“ – volno bude poskytováno v rozsahu celých dnů. V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance přibude možnost čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů.

Volno při hledání nového zaměstnání

Nově se bude zohledňovat důvod ukončení pracovního poměru. V případě výpovědi nebo dohody ze sankčních důvodů (např. porušení pracovních povinností nebo nesplnění předpokladů) se výpovědní doba zkrátí na polovinu, přičemž tomu bude odpovídat i poloviční rozsah pracovního volna na vyhledání nového zaměstnání oproti ostatním případům. Ve všech ostatních případech zůstane zachován čtyřdenní rozsah pracovního volna.

Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě Úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb Úřadu práce.

Náhrada mzdy za den konání svatebního obřadu

Při čerpání pracovního volna v rozsahu dvou dnů bude náhrada mzdy nově poskytována za den konání svatebního obřadu. Dosud nebylo jednoznačně stanoveno, ke kterému dni se má náhrada vztahovat, což způsobovalo problémy zejména u zaměstnanců s rozdílnou délkou směn. Pokud zaměstnanec čerpá pouze jeden den volna (například když svatba připadne na víkend), náleží mu jako dosud náhrada mzdy za tento jediný den.

Volno při doprovodu blízkého do zdravotnického nebo školského zařízení

U překážky v práci z důvodu „doprovodu“ se doplní vyjádření „a zpět“, aby bylo jednoznačně stanoveno, že pracovní volno zaměstnanci náleží nejen při doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení nebo školského poradenského zařízení, ale i při jejím doprovodu zpět.

Rozšíření vlivů při znemožnění cesty do zaměstnání

U překážky v práci „Znemožnění cesty do zaměstnání“ (týkající se těžce zdravotně postižených zaměstnanců) se vyjasní, že za relevantní znemožnění cesty je třeba považovat nejen povětrnostní vlivy, ale také živelní události či jiné obdobné mimořádné události. Nutnost této změny ukázaly mimo jiné nedávné povodně, kdy vznikaly dohady o tom, zda tyto situace spadají pod dosavadní právní úpravu.

---

Brigády nezletilých po flexinovele zákoníku práce.

27.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Flexinovela zákoníku práce přináší možnost pracovního uplatnění mladistvých. Nabízíme Vám odpovědi na časté dotazy.

Dotaz č. 1

Jaký nezletilý může být nově zaměstnán na „letní brigádu“? A jaké jsou podmínky?

Nově bude moci od 1. 6. 2025 být zaměstnán nezletilý, který dosáhl věku 14 let. Tento nezletilý nebude muset mít ukončenu povinnou školní docházku. To znamená, že nově bude umožněno vykonávat letní brigádu i starším nezletilým (tj. 15letým, 16letým a 17letým), kteří z různých důvodů nemají ukončenou povinnou školní docházku.

Takový nezletilý bude moci v období hlavních letních prázdnin konat pouze tzv. lehké práce, které zároveň neškodí zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji nezletilého. K tomu musí dát navíc písemný souhlas jeho zákonný zástupce (obvykle rodič).

Dotaz č. 2

Co se rozumí obdobím hlavních letních prázdnin, ve kterých bude moci mladistvý nově vykonávat „brigády“?

Jde o hlavní letní prázdniny, jejichž konkrétní časové období stanoví pro každý rok Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Pro rok 2025 jde o časové období od 28. 6. – 31. 8. 2025.

Tento i další termíny související s organizací školního roku naleznete na webu MŠMT.

Dotaz č. 3

Co se rozumí „lehkými pracemi“, které mohou mladiství vykonávat na letních „brigádách“?

Jde o práce, které jsou zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem. Zaměstnavatel současně musí dbát na to, že výkon práce nesmí škodit zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji nezletilého.

Např. může jít o činnost táborového vedoucí, animátora, pomocná síla v cukrárně nebo kavárně či obecně pohostinství (nikoliv ale tam, kde dochází k převážnému prodeji alkoholických nápojů), práce ručního mytí vozidel, pomocné práce v administrativě (např. vyřizování korespondencí, plánování schůzek), práce v doručovatelství (doručování listovních zásilek a lehkých balíčků), obsluha kina a prodej vstupenek, správa sociálních médií a webů, překladatelství, soukromé doučování, uklízecí a pomocné práce v domácnostech, provádění průzkumů, grafika a výtvarnictví v multimédiích aj. Naopak nepřípustná by byly např. činnost obsluhy v nočním podniku nebo manuální práce takového charakteru, kdy je zřejmé, že může dojít fyzickému příp. psychickému přetížení nezletilého.

Dotaz č. 4

Musí zaměstnavatel zajistit vstupní lékařskou prohlídku u každého nezletilého, kterého chce zaměstnat na letní brigádu, i když půjde „jen“ o DPP/DPČ?

Ano, nejde přitom o novinku, ale o legislativní zpřesnění, neboť už podle stávající právní úpravy by měli mladiství zaměstnanci vždy absolvovat vstupní lékařskou prohlídku (a to bez ohledu na rizikovost práce). Taková prohlídka musí být provedena u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (nemůže být provedena ošetřujícím lékařem či pediatrem nezletilého).

---

Novinky pro pracující rodiče po flexinovele zákoníku práce.

23.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Flexinovela přináší pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou řadu novinek.

Dotaz č.1

Bude mít rodič, který započal čerpat rodičovskou dovolenou ještě před účinností flexinovely (tj. před 1. 6. 2025) právo na návrat na „stejnou židli“?

Ano. Dle názoru MPSV není rozhodné, kdy rodič započal čerpat rodičovskou dovolenou, ale to, zda se stihne navrátit po účinnosti flexinovely před dosažením 2 let věku dítěte.

Dotaz č. 2

Do kterého dne se musí zaměstnanec navrátit z rodičovské dovolené, aby měl garanci návratu na „stejnou židli“?

Zaměstnanec musí nastoupit do práce nejpozději den přede dnem druhých narozenin dítěte. Rodičovská dovolená bude tedy naposledy čerpána (a skončí) dva dny před druhými narozeninami dítěte.

Den návratu rodiče do práce nemusí být nutně „fyzický“ nástup do práce – např. pokud tento den připadne na sobotu a zaměstnanec o víkendu nemá rozvržené směny.

Příklad

Druhé narozeniny dítěte jsou v neděli 20. července 2025. Zaměstnanec tedy rodičovskou dovolenou ukončí 18. července 2025 (tento den ji ještě bude čerpat). Návrat do práce připadne tedy na sobotu 19. července 2025, čímž bude dodržena podmínka návratu do práce před dosažením dvou let věku dítěte. Protože zaměstnanec však pracuje klasicky od pondělí do pátku, začne práci poprvé vykonávat až 21. července v pondělí.

Dotaz č. 3

Bude moci zaměstnanec čerpající rodičovskou dovolenou vykonávat u svého zaměstnavatele stejnou práci, kterou konal před nástupem na rodičovskou dovolenou?

Ano, od 1. 6. 2025 to je možné, ale stejnou práci (stejný druh práce) může během čerpání rodičovské dovolené konat pouze na základě DPP/DPČ.

Dotaz č. 4

Může zaměstnavatel sjednat se zaměstnankyní čerpající mateřskou dovolenou DPP/DPČ, na jejímž základě bude vykonávat pro svého zaměstnavatele stejnou práci jako před čerpáním mateřské dovolené?

Nikoliv, nově zaváděná výjimka ze zákazu výkonu stejně druhově vymezených prací v rámci více základních pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele se vztahuje pouze na zaměstnance čerpající rodičovskou dovolenou. Mateřská dovolená je čerpána v souvislosti s porodem a náročnou péčí o novorozence, není tedy žádoucí, aby (nastávající) matky v tomto období zároveň i pracovaly. Mateřská dovolená je navíc relativně krátké období 28 týdnů (resp. 37 týdnů u vícerčat).

Nelze opomíjet i fakt, že zaměstnankyni během čerpání mateřské dovolené zpravidla přísluší dávka nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství, která je konstruována právě jako náhrada výpadku příjmů. Současný výkon práce a pobírání dávky by tak bylo proti smyslu této právní úpravy.

---

Odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

12.5.2025, Mgr. Martin Kaplán, Zdroj: Verlag Dashöfer

Odměna z dohody

Zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen dohoda) náleží za výkon práce odměna. Jde o jiné plnění poskytované zaměstnavatelem za práci, než je plat nebo mzda. Odměnu za výkon práce na dohodu nelze zaměňovat s odměnou jako složkou platu.

V souladu s § 77 odst. 2 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP) se na pracovněprávní vztahy založené dohodou nevztahují ustanovení zákoníku práce upravující odměňování. Výslovně odměnu z dohod upravuje § 111 a 138 ZP.

Odměna z dohody musí být poskytována nejméně na úrovni minimální mzdy. Ta je stanovená sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro kalendářní rok 2025 se vychází ze sdělení č. 286/2024 Sb. a minimální mzda činí 20 800 Kč a hodinová minimální mzda 124,40 Kč.

Specifikem odměny z dohod je, že její výše a způsob jejího poskytování musí být vždy sjednán v samotné dohodě. Je tudíž vyloučeno, aby byla jednostranně stanovena zaměstnavatelem jako např. plat. Zaměstnanec proto dostane odměnu ve výši, jaká je sjednána v dohodě. Tato odměna však nesmí být nižší než minimální mzda.

Kromě základní odměny z dohody může zaměstnanci vzniknout nárok i na:

• odměnu a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví,
• odměnu, náhradní volno nebo náhradu odměny za svátek,
• odměnu za noční práci,
• odměnu a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• odměnu za práci v sobotu a neděli.

K tomu, aby bylo možné výši nároku zaměstnance vypočíst, bude nutné odměnu z dohody posuzovat jako mzdu. Pro výpočet průměrné odměny se proto bude postupovat v souladu s ustanoveními zákoníku práce upravujícími průměrný výdělek (§ 351 a násl. ZP).

Odměna a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví

Zaměstnanci ve zdravotnictví, který je vystaven zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, přísluší za práci ve směně, jejíž délka byla sjednána nebo stanovena podle § 83a odst. 1 ZP, dosažená mzda a za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně příplatek nejméně ve výši 20 % průměrného výdělku.

Odměna, náhradní volno nebo náhrada odměny za svátek

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu přísluší za dobu práce ve svátek dosažená odměna a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci pracujícímu na dohodu náhrada odměny ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno musí být zaměstnanci poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.

Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být zaměstnanci pracujícímu na dohodu místo náhradního volna poskytnut příplatek k dosažené odměně ve výši průměrného výdělku.

Primárním plněním za práci ve svátek je proto dosažená odměna a náhradní volno. Místo náhradního volna může být zaměstnanci poskytnut příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku. Ten však musí být sjednán, nikoliv stanoven jednostranně zaměstnavatelem.

Pokud zaměstnanec pracující na dohodu ve svátek práci nekoná, protože svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší mu náhrada odměny ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za odměnu nebo část odměny, která mu ušla v důsledku svátku.

Odměna za noční práci

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená odměna a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. A to buď v individuální smlouvě se zaměstnancem, nebo v kolektivní smlouvě. Tímto způsobem je možné příplatek i snížit pod úroveň 10 % průměrného výdělku. Ujednán může být i jiný způsob určení příplatku, než je poměrná část z průměrného výdělku. Příplatek může být například stanoven konkrétní částkou. Tímto ujednáním ovšem nelze měnit samotnou výši odměny. Není možné, aby příplatek popsaným způsobem měnil zaměstnavatel jednostranně.

Odměna a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky z minimální mzdy. Ztížené pracovní prostředí je definováno v § 2 nařízení vlády č. 443/2024 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, jako prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí:

• prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem, kterým je § 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Expoziční limity pro prach jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení vlády v části A v tabulkách č. 1 až 5,
• chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují-li trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.); nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek jsou upraveny v příloze č. 2 části A k tomuto nařízení vlády,
• směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2; postup pro stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek je stanoven v příloze č. 2 část B k nařízení vlády č. 361/2007 Sb..