EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Normy: ekologie a životní prostředí – červenec 2025.*
Tři nové chemické látky přidány na seznam „SVHC“ látek.*
Předání neupotřebitelných krabic.*
Likvidace odpadu po narkomanech.*
Normy: ekologie a životní prostředí – červenec 2025.
21.7.2025, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v červenci 2025.
Vydané ČSN
| Značka normy | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN 15347-1 (64 5806) |
521726 | Plasty – Tříděné plastové odpady – Část 1: Obecná charakteristika |
| ČSN EN 1482-1 (65 4821) |
521875 | Hnojiva, materiály k vápnění půd a inhibitory – Vzorkování a příprava vzorku – Část 1: Obecná ustanovení vzorkování |
| ČSN EN 1482-2 (65 4821) |
521876 | Hnojiva, materiály k vápnění půd a inhibitory – Vzorkování a příprava vzorku – Část 2: Obecná ustanovení přípravy vzorků |
| ČSN EN 1482-3 (65 4821) |
521877 | Hnojiva, materiály k vápnění půd a inhibitory – Vzorkování a příprava vzorku – Část 3: Vzorkování statických hromad |
Změny ČSN
| Značka normy | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 6887-1 (56 0102) |
521730 | Mikrobiologie potravinového řetězce – Příprava analytických vzorků, výchozí suspenze a desetinásobných ředění pro mikrobiologické zkoušení – Část 1: Obecná pravidla pro přípravu výchozí suspenze a desetinásobných ředění |
Evropské normy schválené k přímému používání jako ČSN
| Značka normy | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 13628-1 (45 0020) |
521380 | Naftový a plynárenský průmysl včetně nízkouhlíkové energie – Návrh a provozování podmořských produkčních systémů – Část 1: Obecné požadavky a doporučení |
| ČSN EN 118 (49 0690) |
521379 | Ochranné prostředky na dřevo – Stanovení preventivního účinku proti druhům Reticulitermes (Evropští termiti) (Laboratorní metoda) |
| ČSN EN ISO 6579-4 (56 0088) |
521384 | Mikrobiologie potravinového řetězce – Horizontální metoda průkazu, stanovení počtu a sérotypizace bakterií rodu Salmonella – Část 4: Identifikace monofázické Salmonella Typhimurium (1,4,[5],12:i:-) pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) |
| ČSN EN ISO 11908 (67 3045) |
521382 | Pojiva nátěrových hmot – Aminoplasty – Obecné zkušební metody |
Tři nové chemické látky přidány na seznam „SVHC“ látek.
21.7.2025, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) rozšířila dne 25. června 2025 Kandidátní seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) o tři nové chemické látky.
| Název chemické látky | Důvod zařazení | Příklady využití |
| 1,1,1,3,5,5,5-heptamethyl-3-[(trimethylsilyl)oxy]trisiloxane | Velmi persistentní a velmi bioakaumulativní, vPvB (Článek 57e) |
· jako laboratorní činidlo
· v kosmetice a výrobcích osobní péče · v parfémech a vůních |
| Decamethyltetrasiloxane
|
Velmi persistentní a velmi bioakaumulativní, vPvB (Článek 57e) |
· v kosmetice a výrobcích osobní péče
· v mazivech a vazelínách · v produktech pro péči o automobily |
| Reactive Brown 51 | Toxické pro reprodukci (Článek 57c) | · v materiálech pro ošetření textilií
· v barvivech |
Seznam tak nyní čítá 250 položek, které mají negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Některé položky zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet je ještě vyšší.
Jaké povinnosti z toho pro Vaši společnost vyplývají?
Dodavatelé látek obsažených v kandidátním seznamu EU a EHP, dodávaných samostatně nebo ve směsích, musí aktualizovat bezpečnostní listy, které svým zákazníkům poskytují.
Pro firmy, které vyrábějí, dovážejí nebo používají produkty obsahující tyto látky v koncentraci vyšší než 0,1 % (hmotnostních), vzniká dle článku 33 nařízení REACH povinnost informovat o přítomnosti této látky své spotřebitele a zákazníky. Společnosti musí zároveň poskytnout instrukce k bezpečnému používání takových produktů.
Oznámení přítomnosti výskytu těchto látek ve výrobcích musí výrobci a dovozci nahlásit také agentuře ECHA, a to do šesti měsíců od jejího zařazení na seznam. Tato povinnost, vyplývající z článku 7 nařízení REACH, se týká výrobků o hmotnostní koncentraci látky vyšší než 0,1 % a zároveň pokud je látka přítomna v množství větším než 1 tuna na výrobce/dovozce za rok.
Další oznamovací povinnost vyplývá z článku 9, Rámcové směrnice o odpadech (WFD) – společnosti musí podat hlášení o přítomnosti těchto látek v rámci databáze SCIP (Substances of Concern in Products). K informacím v této databázi je veřejný přístup a je spravována Evropskou chemickou agenturou. Dále a dle EU nařízení o ekoznačce, nemohou mít výrobky obsahující látky SVHC udělenou ekoznačku EU.
Dle nařízení REACH by měli výrobci také zavést přísnější bezpečnostní opatření pro manipulaci s těmito látkami, nebo ideálně substituovat SVHC látky bezpečnějšími alternativami, pokud je to možné.
Dotaz: Předání neupotřebitelných krabic.
19.6.2025, Ing. et Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Dobrý den,
do firmy přichází zboží ve spoustě lepenkových krabic, které se následně likvidují jako odpad. Nyní projevila jiná firma zájem, že by tyto krabice odebírala a využívala jako výplňový materiál do svých krabic. Došlo by tedy k dalšímu využití a ne pouze k likvidaci. Firma nemá zařízení pro nakládání s odpady. Lze tuto dohodu a odběr nějak legálně postavit a obhájit před ČIŽP? Třeba přes vedlejší produkt?
Odpověď:
Na tuto otázku bych ráda odpověděla, že je to super nápad a předcházíme vzniku odpadů. Ale má to spoustu ale …První „neodpadová“ otázka mě napadne: Jaké zboží bylo zabaleno a jaké mělo vlastnosti, pro jaké další zboží má být znovu použito, co třeba předpisy pro obaly pro „food contact“? Můžeme garantovat příjemci kvalitu obalu?
Další otázkou, a to už odpadovou, je, že tento obal se bude pravděpodobně vhodně upravovat a vznikne, např. kartonová střiž, drť na fixaci, dřevitá vlna a pod. Úprava odpadů, kromě výjimky (§ 33 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech) už spadá do činnosti pro zařízení pro nakládání s odpady (viz § 9 odst. 4 zákona).
Co se týká zařazení do kategorie vedlejšího produktu, rozbalení suroviny nelze definovat v souladu s § 8 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech jako vedlejší produkt podle odst. 1, písm. a – vzniká jako nedílná součást výroby.
V tomto případě nám skutečně vzniká odpad, movitá věc, kterou musíme předat v souladu s platnými předpisy – do zařízení nebo obchodníkovi s odpady. Takže se vracíme na začátek a tento obal, ve kterém byla zabalená surovina, materiál, jakýkoliv „náš vstup“, pokud není obalem na opakované použití, se stává pro původce odpadem, movitou věcí, které se zbavuje. I z hlediska evidence obalových prostředků příjemce a evidence použitých obalů bych tento postup rozhodně nedoporučovala.
Dotaz: Pojištění uzavřené skládky.
12.6.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Dobrý den, Vážení,
měla bych na Vás, prosím, dotaz. Když mám skládku, která je ve III. fázi provozu – neaktivní – uzavřena, je potřeba na tuto skládku mít sjednané nějaké pojištění? V zákoně č. 541/2020Sb., § 39, odst. 1, písmene f je zmíněno pojištění skládky akorát před zahájením první fáze provozu skládky., kdy se sjedná pojištění odpovědnosti za škodu na ŽP, zdraví lidí….atd.
Odpověď:
Následná péče ve 3. fázi zahrnuje monitorování skládky, kontrolu úniků, zabraňování únikům metanu a zajištění, aby skládka neohrožovala životní prostředí. Ve třetí fázi se skládka již neukládá s novým odpadem, ale provádí se monitoring a péče o rekultivaci. Cílem je udržovat skládku ve stabilním a bezpečném stavu po ukončení ukládání odpadu, což zahrnuje monitorování a kontrolu. Zasypávání pro drobné úpravy rekultivované skládky ale není součástí provozu.
Povinnost být pojištěn má provozovatel skládky uloženou ze zákona pouze pro první – aktivní fázi provozu skládky, kdy dochází k odstraňování odpadů, přičemž existuje potenciálně největší riziko ohrožení blízkého životního prostředí či veřejného zdraví.
Pro další fáze (zejména poslední 3. fázi) provozu skládky se provozovatele týká v tomto kontextu pouze obecné pojištění ve formě finanční ochrany proti případným rizikům spojeným s provozem skládky, zejména ve vztahu k environmentálním škodám a odpovědnosti za škody, které by mohly vzniknout po ukončení provozu, například z důvodu úniků do životního prostředí.
Pojištění tzv. průmyslových nebezpečí je druh škodového pojištění, které hradí škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou majetku a/nebo přerušením provozu způsobené různými pojistnými nebezpečími. Pojištění se vztahuje na různé typy průmyslových provozů a může být sjednáno na konkrétní rizika, nebo na všechny pojistná nebezpečí. Při sjednání pojištění průmyslových nebezpečí je důležité pečlivě zvážit rozsahy krytí, pojistné částky a vyloučení. Pojištění by mělo být adekvátní k rozsahu a povaze provozované skládky, a mělo by zahrnovat rizika spojená zejména s vypouštěním (úniky) kontaminovaných vod, vznikem požárů a výbuchů či obecné odpovědností za škody způsobené na životním prostředí.
Takové pojištění není legislativně ukotveno, je založeno spíše na bázi dobrovolného rozhodnutí, a mělo by být vedeno vlastní odpovědností za případnou škodu vzniklou provozní činností, jak na tento případ pamatuje i občanský zákoník (viz § 2924):
Škoda z provozní činnosti
Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Odpovědnost za škodu z provozní činnosti podléhá zvláštnímu režimu mj. s ohledem na skutečnost, že s provozní činností je zpravidla spojeno vyšší riziko vzniku škodných událostí. Pro založení odpovědnosti provozovatele za škodu je nutné, aby došlo ke splnění základních předpokladů vzniku této odpovědnosti. Břemeno důkazní ve věci prokázání splnění následujících předpokladů leží na straně poškozeného:
- událost vyvolaná provozem zařízení;
- vznik škody;
- příčinná souvislost mezi událostí vyvolanou provozem a vznikem škody (kauzální nexus).
Zákon připouští možnost zproštění povinnosti k náhradě škody z provozní činnosti, resp. možnost liberace. Provozovatel se povinnosti k náhradě škody zprostí v případě, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Každý druh provozní činnosti přitom vykazuje specifické znaky provozu a s ním spojených rizik.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k občanskému zákoníku, rozumně požadovanou péčí není míněno pouhé plnění povinností ujednaných ve smlouvě nebo stanovených právními předpisy (plnění zákonných povinností), ale veškerá jednání, která se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální.
Míru vynaložené péče je také nutno posoudit z pohledu ekonomicky účelného vynaložení prostředků.
S ohledem na stávající judikaturu lze pro účel předcházení vzniku povinnosti k náhradě škody z provozní činnosti provozovatelům doporučit dbát na dodržování preventivních opatření a schopnost prokázat provedení těchto opatření. V závislosti na druhu provozu se může v praxi jednat např. o řádné proškolení zaměstnanců provozovatele, dodržování interního provozního předpisu, průběžné vyhodnocování bezpečnosti provozu a testování škodlivosti vypouštěných emisí či jiných vedlejších produktů provozní činnosti, neprodlené řešení poruch v provozu a havarijních situací, používání přiměřeně moderních technologií, dodržování mezinárodně uznávaných norem a bezpečnostních a technických pravidel.
Dotaz: Likvidace odpadu po narkomanech.
26.6.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím, na co všechno si máme dát pozor, když budeme uklízet prostory po narkomanech z hlediska odpadů a ADR? Je možné tento odpad převážet na sběrné místo vlastními vozy? Odpad zařadíme jako 180103. Děkuji
Odpověď:
Problematiku zdravotnických odpadů řeší nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ve svém Dílu 10, konkrétně § 88 až 90, a dále prováděcí odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. (HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49).
V případě odpadů po použití drog včetně zejména použitých jehel se sice nejedná přímo o odpady ze zdravotnického zařízení, nicméně i tak se řadí do zdravotnických odpadů kvůli svým vlastnostem a z nich vyplývajících rizik pro zdraví a životní prostředí. Tyto odpady se zařazují jako zdravotnické odpady do podskupiny 1801 Katalogu odpadů, jedná se vždy o nebezpečné odpady, a s jako takovými je třeba s nimi zacházet. Použité injekční stříkačky s jehlami se řadí jako ostré předměty pod kat. Číslo 18 01 03 01* (tzv. poddruh odpadu), ostatní infekční odpad pod kat. č. 18 01 03. Osoba provádějící úklid těchto odpadů se stane zároveň původcem těchto odpadů dle odpadového zákona se všemi povinnostmi z toho vyplývajícími.
Dále kvůli nebezpečné vlastnosti infekčnosti je potřeba splnit i požadavky dané legislativou v oblasti ochrany veřejného zdraví, zejména dodržet max. dobu předání do zařízení ke konečné likvidaci (vždy spalovna, přeprava do 24 hodin, max. do 3 dnů na nechlazeném vyhrazeném uzavřeném prostoru), správný způsob zabalení (bezpečné označené uzavřené certifikované obaly), přičemž je potřeba splnit další požadavky na přepravu (pokud si původce bude sám tyto odpady přepravovat), ze zákona o odpadech (přeprava nebezpečných odpadů, jejich ohlašování apod.), a dále dle předpisu ADR, kdy se infekční odpad zařazuje pod číslo UN 3291 (pro původce platí povinnosti odesílatele / přepravce dle ADR).
Jeho přeprava ve vlastních vozidlech je možná, a probíhá v kusech nebo jako volně ložená za přesně definovaných podmínek.
Pro kusovou přepravu (v pevných obalech) lze použít částečné vynětí z platnosti ADR (tzv. podlimit).
Pro volně ložené přepravy infekčních látek (v pytlích) již ale platí plná ADR, tj. všechny povinnosti s tím spjaté (např. písemné pokyny ADR v kabině řidiče, školení řidiče, označené vozidlo s povinnou výbavou apod.).
Dále je třeba pamatovat při jakékoli manipulaci s infekčním odpadem na správné použití všech ochranných pracovních pomůcek kvůli možnému riziku infekce, včetně preventivního očkování a použití příslušných dezinfekčních prostředků.
Podrobnější informace v článku: Zdravotnické odpady a legislativní změny: třídění, označování a přeprava podle platných předpisů