PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Sjednání pravidelného pracoviště.*
Pracovněprávní novinky ve druhém pololetí roku 2025.*
Posudkový závěr, že zaměstnanec nesmí konat práci pro kvalifikované zdravotní důvody.*
Letní brigády anebo když se nabídka míjí s poptávkou.*
Doložka o mzdové mlčenlivosti v pracovní smlouvě.*
Sjednání pravidelného pracoviště.
26.6.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Musí být v pracovní smlouvě uvedeno pravidelné pracoviště, anebo stačí, aby bylo uvedeno ve vnitřní směrnici o cestovních náhradách?
Zaměstnanci přísluší cestovní náhrady jak při cestě mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, tak i při cestě mimo pravidelné pracoviště. Pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě sjednáno být nemusí. Pokud v pracovní smlouvě pravidelné pracoviště sjednáno není, postupuje se při jeho určení pro účely cestovních náhrad podle § 34a zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je pak pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které pracovní cesty zaměstnance nejčastěji začínají.
Pravidelné pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat pouze v pracovní smlouvě (dodatku k pracovní smlouvě). Takové sjednání nelze nahradit ani ujednáním v kolektivní smlouvě. Pravidelné pracoviště nemůže zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis zaměstnavatele není dohoda se zaměstnancem, ale nařízení zaměstnavatele. Proto je ustanovení vnitřního předpisu, podle kterého je pravidelným pracovištěm sídlo firmy, neplatné a při určení pravidelného pracoviště se postupuje podle § 34a zákoníku práce.
Pracovněprávní novinky ve druhém pololetí roku 2025.
8.7.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podívejme se na ně.
Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.
V rámci důchodové reformy dojde k převedení agendy důchodového pojištění a výsluhových příspěvků příslušníků Vězeňské služby a Celní správy pod Ministerstvo vnitra. Rozšíří se rovněž okruh představitelů komunistického režimu, kterým bude snížen starobní důchod.
Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, a doprovodný změnový zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci
Reforma sociálního systému přináší výrazné zjednodušení a zpřehlednění. Současný, již zastaralý systém několika obdobně zaměřených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi bude nahrazen. Čtyři stávající dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – sjednotí jedna dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Místo čtyř žádostí podá domácnost pouze jednu, a to včetně možnosti online podání z pohodlí domova.
Nový systém lépe cílí pomoc, zohledňuje pracovní aktivitu a odstraňuje tzv. body zlomu, kdy i minimální navýšení příjmu mohlo vést ke ztrátě nároku na podporu.
Účinnost: 1. října 2025
Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o dávce státní sociální pomoci
S účinností od 1. října 2025 vyhláška stanoví:
- částky, o které se zvyšuje částka na životní potřeby u jednotlivých typů diet v případech, kdy zdravotní stav osoby vyžaduje dietní stravování potvrzené příslušným odborným lékařem,
- odbornost lékaře oprávněného potvrdit potřebu konkrétního typu diety,
- vzory potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky a potvrzení o ošetření či vyšetření ve zdravotnickém zařízení,
- specifikaci komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a zaměstnavatelem, včetně formátu, obsahu a struktury datové zprávy,
- specifikaci komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a bankou či jinou obdobnou institucí, včetně formátu, obsahu a struktury datového souboru.
Účinnost: 1. října 2025
Zákon č. 77/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
S účinností od 1. července 2025 se rozšiřuje výčet osob účastných důchodového pojištění o ochránce práv dětí a jeho zástupce. Tato změna se promítá také do příslušných ustanovení zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o nemocenském pojištění.
Účinnost: 1. července 2025
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 417/2024 Sb. (ST 906, SenT 122)
S účinností od 1. září 2025 se navrhuje rozšířit okruh představitelů komunistického režimu, jimž se snižuje starobní důchod za dobu výkonu jejich funkce, o další osoby. V případě schválení tohoto návrhu bude snížení důchodů provedeno od splátky splatné v listopadu 2026.
V zákoně č. 582/1991 Sb., který upravuje postupy ke snižování důchodů představitelům komunistického režimu, se navrhují nezbytné související procesní změny.
Účinnost: 1. září 2025
Zákon č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Od 1. července 2025 nabývají účinnosti změny zavádějící testovací (pilotní) režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, a to v rámci zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Účinnost: 1. července 2025
Zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (důchodová reforma)
Dnem 1. července 2025 a 1. září 2025 nabývají účinnosti některé změny v oblasti provádění důchodového pojištění podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Významnou změnou je převedení agendy důchodového pojištění příslušníků Vězeňské služby ČR z působnosti Ministerstva spravedlnosti a agendy důchodového pojištění příslušníků Celní správy ČR z působnosti České správy sociálního zabezpečení do působnosti Ministerstva vnitra.
Současně se do působnosti Ministerstva vnitra převádí také agenda výsluhových příspěvků pro tyto příslušníky. Tím bude Ministerstvo vnitra příslušným orgánem pro provádění důchodového pojištění i pro agendu výsluhových příspěvků u všech příslušníků ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Cílem je snížení administrativní zátěže a zjednodušení výkonu agendy důchodového pojištění a výsluhových příspěvků u těchto složek.
Účinnost: 1. července 2025, 1. září 2025
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (ST 784, SenT 98)
S účinností od 1. července 2025 se navrhuje sjednotit právní úpravu týkající se lhůt pro placení daně v případech peněžitých plnění ukládaných v procesním režimu správního řádu, která jsou však v platební rovině spravována v režimu procesní, případně kompetenčně dělené správy podle daňového řádu. V současné době zákon stanoví jedinou prekluzivní lhůtu pro „zánik nároku“, která pokrývá jak nalézací, tak platební rovinu daného peněžitého plnění.
V zájmu zjednodušení správy těchto plateb se navrhuje, aby se lhůta pro jejich úhradu sjednotila s obecnou úpravou podle daňového řádu, konkrétně prostřednictvím subsidiární aplikace § 160. Tuto lhůtu tedy nebude třeba v jednotlivých zákonech dále výslovně upravovat. Naopak se navrhuje, aby zákony nově stanovily prekluzivní lhůtu pro nalézací rovinu, tedy dobu, ve které musí být vydáno (nepravomocné) rozhodnutí o uložení peněžitého plnění ve správním řízení.
Současně se navrhuje, aby od 1. července 2025 pokuty uložené Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitra podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nově vybíral celní úřad jako obecný správce daně. Dále se navrhuje, aby pokuty v rámci nemocenského pojištění vybíral a vymáhal příslušný orgán nemocenského pojištění, který pokutu uložil – s výjimkou výše uvedených tří ministerstev.
Účinnost: 1. července 2025
Zákon č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
S účinností od 1. července 2025 dochází ke změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Úprava se týká posuzování omezení soběstačnosti osoby pro účely nároku na humanitární dávku a stanovení její výše.
Účinnost: 1. července 2025
Vyhláška č. 118/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů
S účinností od 1. září 2025 nabývá účinnosti příloha č. 2, která upravuje výživové normy pro děti ve věku od 1 do 3 let.
Účinnost: 1. září 2025
Posudkový závěr, že zaměstnanec nesmí nadále konat dosavadní práci pro kvalifikované zdravotní důvody uvedené v § 52 d) a § 52 e) ZP.
11.6.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kvalifikované zdravotní důvody pro převedení na jinou práci a pro výpověď
Zákoník práce od 1. června 2025 (na základě novely provedené zákonem č. 120/2025 Sb.) v:
- § 41 odst. 1 písm. a) ZP – převedení na jinou práci, a
- v § 52 písm. d) ZP – výpověď daná zaměstnavatelem,
- v § 52 písm. e) ZP – výpověď daná zaměstnavatelem
stanoví kvalifikované zdravotní důvody pro citované pracovněprávní postupy převedení na jinou práci a pro výpověď danou zaměstnavatelem:
- d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,
- e) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
Osvěžme si obsah těchto kvalifikovaných zdravotních důvodů:
Pracovní úraz
Pracovním úrazem se v zákoníku práce rozumí „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k ní nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“ (§ 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Lékařské posudky o pracovním úrazu vydávají lékaři poskytovatele pracovnělékařských služeb, kterého kontrahoval zaměstnavatel.
Nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí
Nemocemi z povolání jsou nemoci, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (§ 271k odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Ohrožením nemocí z povolání se rozumí „takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako „nemoc z povolání“ a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání (§ 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce)
Lékařské posudky o uznání nemoci z povlávání a o ohrožení nemocí z povolání vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb z oboru pracovního lékařství, kterým Ministerstvo zdravotnictví udělilo povolení k uznávání nemocí z povolání. Posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje přímo zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v ustanoveních § 61 ZoSZS a následujících a vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).
Dosažení nejvyšší přípustné expozice
Posledním důvodem převedení podle § 41 odst. 1 písm. a) ZP je dosažení nejvyšší přípustné expozice. (pozn. všechny zdravotní důvody pro převedení byly výše citovanou novelou provedenou zákonem č. 120/2025 Sb. sloučeny v § 41 do písm. a) a písmeno b) bylo zrušeno). Zákoník práce odkazuje pokud se týká dosažení nejvyšší přípustné expozice přímo na zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům. Podle tohoto zákona má nárok na zvláštní příspěvek zaměstnanec, který pro dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo ohrožení nemocí z povolání z dosavadního zaměstnání I. pracovní kategorie (dnes se již kategorie nerozlišují) v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech byl převeden na jinou, méně rizikovou, práci v podzemí hlubinných dolů, nebo skončil pracovní poměr k organizaci, v níž vykonával uvedené zaměstnání. Dosažení nejvyšší přípustné expozice se tedy vždy hodnotilo především s ohledem na riziko vzniku nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání silikózou, nebo pneumokoniózou uhlokopů. Obě tyto nemoci z povolání vznikají při práci, u níž je prokázána taková míra expozice prachu a obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která podle současných poznatků medicínské vědy způsobuje nemoc z povolání.
V současné době však již může být stanovena nejvyšší přípustná expozice i pro jiná pracoviště než je podzemí hlubinných dolů. Stanovením míry nejvyšší přípustné expozice se totiž může předejít všem nemocem z povolání uvedeným v kapitole III. – Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice – nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Může jít např. o pracoviště, kde dochází např. ke zpracování tvrdokovů, kde se svařuje obloukem nebo kde hrozí vznik azbestózy.
Nejvyšší přípustnou expozici pro práce vykonávané na vybraných pracovištích stanoví rozhodnutím krajská hygienická stanice jako příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 78 odst. 1 písm. b), zákona č. 258/2000 Sb., a § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nejvyšší přípustná expozice se stanoví u zaměstnanců, kteří jsou při výkonu práce vystaveni nepříznivým vlivům pracovního prostředí, a spočívá – v zájmu prevence onemocnění profesionálního původu – v určení počtu směn, po jejichž odpracování zaměstnanec nesmí nadále tuto práci vykonávat a musí být přeřazen na prokazatelně méně rizikové pracoviště, jestliže vlivy nepříznivé pro zdraví zaměstnance nelze jinak odstranit a další setrvání zaměstnance na původním pracovišti by bylo zdrojem zvýšeného nebezpečí onemocnění, zejména vzniku nemoci z povolání.
O tom, že zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice orgán ochrany veřejného zdraví a ani jiný správní orgán nerozhodují. V případě pochybnosti prokazuje dosažení nejvyšší přípustnosti v řízení o neplatnost výpovědi zaměstnavatel.
Možnosti postupu zaměstnavatele
V případě, že posudek kromě posudkového závěru o zdravotní nezpůsobilosti k vykonávané práci obsahuje i konstatování, že dotyčný zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci:
- -> pro pracovní úraz,
- -> pro onemocnění nemocí z povolání,
- -> pro ohrožení touto nemocí nebo
- -> protože dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
má zaměstnavatel dvě možnosti podle zákoníku práce. První je převedení zaměstnance podle § 41 odst. 1 písm. b) a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, druhou výpověď podle § 52 písm. d) nebo e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
K tomu je třeba dodat, že výše citovaná novela zákoníku práce provedená zákonem č. 120/2025 Sb. provedla i novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a navázala na změny v zákoníku práce tím, že upravila § 42 odst. 1 ZSSZ. Do ustanovení se vkládá nový odstavec 4 tohoto znění: „(4) Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, je oprávněná osoba povinna bez zbytečného odkladu zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tento posudek může být vydán i po ukončení pracovněprávního vztahu.“
Nová právní úprava reaguje na úpravu dosavadních výpovědních důvodů obsažených v § 52 písm. d) a e) ZP ve vazbě na s tím související důsledky z hlediska poskytování odstupného a jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru.
(a)
Převedení na jinou práci
Podle právní úpravy platné do 31. května 2025 platilo, že pro případ převedení podle § 41 odst. 1 písm. a) b)zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce však musí posudek vyústit v závěr, že osoba pozbyla vzhledem k svému zdravotnímu stavu na následky pracovního úrazu (onemocnění nemocí z povolání, ohrožení touto nemocí či dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice) dlouhodobě způsobilosti konat dosavadní práci. Pokud takový lékařský posudek chybí, není zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci.
Na základě novely zákoníku práce provedené zákonem č. 120/2025 Sb., došlo jednak ke sloučení zdravotních výpovědních důvodů v § 52 ZP pod písm. d) (důvodem je pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání a dosažení nejvyšší přípustné expozice) a písm. e) (tzv. obecné zdravotní důvody) do jednoho výpovědního důvodu § 52 písm. d) ZP s tím, že pouze dosažení nejvyšší přípustné expozice „zůstává stranou“ jako výpovědní důvod § 52 písm. e) ZP. To vše souvisí se změnami v poskytování odstupného (viz dále).
Z toho důvodu bylo upraveno i ustanovení § 41 ZP o převedení na jinou práci a důvody pod písmeny a) a b) byly také sloučeny. Rozdíl – zda se jedná o převedení z důvodu poškození zdraví z práce nebo na základě mimopracovního úrazu či onemocnění se bude zjišťovat pouze pomocí závěru v lékařském posudku podle nového znění § 42 odst. 4 ZoSZS.
Zaměstnavatel přitom však musí zvážit vhodnost vykonávané práce. Z ustanovení § 41 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce vyplývá, že schopnost a zdravotní způsobilost zaměstnance jsou při převedení na jinou práci stanoveny výše než kvalifikace zaměstnance, když toto ustanovení zakotvuje, že zaměstnavatel je povinen přihlížet při převedení na jinou práci ke kvalifikaci zaměstnance, pouze pokud je to možné. Lze se domnívat, že možnostmi zaměstnavatele se rozumí např. to, zda zaměstnavatel má možnost zaměstnance převést na práci odpovídající jeho kvalifikaci, tj. zda má volné pracovní místo pro převáděného zaměstnance.
Renta
Převedení podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (na rozdíl od některých ostatních titulů převedení n jinou práci) nezakotvuje automaticky nárok zaměstnance na nějaký doplatek do výše mzdy/platu před převedením To je řešeno různými způsoby. V případě pracovního úrazu a nemoci z povolání odškodněním tohoto úrazu, kdy je zaměstnanci poskytována náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neboli renta. Její výše pak závisí od toho, zda je zaměstnanec pouze převeden na jinou práci nebo zda spolu s lékařským posudkem o nezpůsobilosti konat dosavadní práci pro pracovní úraz či nemoc z povolání mu byl přiznán např. i invalidní důchod I. či II. stupně. O podrobnostech výpočtu této náhrady a ostatních možnostech odškodnění takového zaměstnance viz kapitolu o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Doplatek do výše průměrného výdělku před převedením
V případě převedení z titulu ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li zaměstnanec na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice přísluší zaměstnanci doplatek podle § 139 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce do výše průměrného výdělku před převedením. Náklady spojené s poskytováním doplatku nese sám zaměstnavatel. Právní úprava nyní zaručuje poskytování doplatku pouze po dobu, po kterou je zaměstnanec zaměstnán u zaměstnavatele.
Letní brigády anebo když se nabídka míjí s poptávkou.
1.7.2025, Zdroj: ČTK
Nabídka letních brigád se rozchází s požadavky, které studenti na práci o prázdninách mají.
Zatímco firmy nabízejí nejčastěji pomocné a manuální práce, případně pozice v gastronomii, studenti mají zájem o časově flexibilní místa nebo o práci související s jejich studijním oborem. Vyplývá to z analýzy personální společnosti Randstad ČR.
Struktura nabídky brigád je podle analýzy obdobná jako v minulých letech. Nejčastěji hledají dočasné pracovní síly firmy v maloobchodu, v pohostinství, v ubytovacích službách, ve skladech, ve výrobě a v logistice. Nejčastěji jsou to pozice prodavačů, pokladních, číšníků a servírek, pomocných sil do kuchyně, administrativních sil, skladníků nebo řidičů.
Preference studentů při hledání brigády se proti minulosti změnily. „Největší zájem mají o brigády, které umožňují časovou flexibilitu, alespoň zčásti práci z domova nebo které souvisejí s jejich studijním oborem. Jde o práce v administrativě, marketingu, na sociálních sítích, v IT podpoře, digitálních službách a obecně na pozicích, které vyžadují digitální dovednosti,“ uvedl generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský. „Méně atraktivní jsou pro studenty místa s pevnou pracovní dobou, vyžadující manuální nebo fyzicky náročnou práci,“ dodal.
Odměny brigádníků se proti minulosti mírně zvýšily, což podle analýzy souvisí s růstem minimální mzdy a s poptávkou po pracovní síle. Hodinová mzda se nejčastěji pohybuje mezi 130 a 200 korunami, přetrvávají ale výrazné rozdíly podle typu práce a lokality. „Vyšší mzdy nabízejí firmy v Praze, podniky ve směnném provozu nebo firmy, které shánějí pracovníky pro fyzicky náročnější práce a výpomoc na specializované pozice. Nejvyšší poptávka po brigádnících je potom v regionech, v nichž se nacházejí průmyslové a logistické parky se sklady a výrobou,“ uvedl Jánský.
Od letošního roku mohou na brigádu za vymezených podmínek nastoupit i děti od 14 let, dosud byl limit o rok vyšší. Pracovat mohou výhradně během prázdnin, maximálně sedm hodin denně a na pozicích, které neohrožují jejich zdraví, bezpečnost ani rozvoj. „Brigády pro čtrnáctileté jsou novinkou, na kterou si zaměstnavatelé, dospívající školáci i rodiče teprve budou muset zvyknout. V současné době proto neregistrujeme žádný nadstandardní zájem ze strany brigádníků ani nabídku zaměstnavatelů, která by byla cílena právě na tuto věkovou skupinu,“ uzavřel Jánský.
Doložka o mzdové mlčenlivosti v pracovní smlouvě.
30.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Mnozí zaměstnavatelé sjednali se svými zaměstnanci tzv. doložku o mzdové mlčenlivosti v pracovní smlouvě. Co na to flexinovela zákoníku práce?
Co když zaměstnavatel za stávající úpravy sjednal doložku mlčenlivosti v pracovní smlouvě? Co mu hrozí a jak v praxi postupovat? Stávající doložky mlčenlivosti se v důsledku nové úpravy stávají nicotnými, a tedy i nevymahatelnými. Zaměstnavatel by se vynucováním takových doložek dopustil přestupku podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o inspekci práce, resp. § 24 odst. 1 písm. e) zákona o inspekci práce, za nějž mu může být udělena pokuta až do výše 400 000 Kč.
Aby se zaměstnavatel tomuto postihu vyhnul, musí být schopen prokázat, že zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody neomezuje a omezovat nebude. Optimálním postupem je proto změnit dvoustranným právním jednáním příslušnou pracovní smlouvu („uzavřít dodatek“) a doložku mlčenlivosti z ní odstranit. Pokud to pro zaměstnavatele nebude možné či hospodárné, může se trvale vyvinit také tím, že jednostranně vůči zaměstnanci nicotnost doložky mlčenlivosti prohlásí způsobem, který bude schopen kontrolnímu orgánu v případě potřeby prokázat.
Zaměstnavatel tak může učinit dvěma způsoby – buď prokazatelně doručí jednotlivým zaměstnancům písemnost (i elektronickou), v níž jednoznačně konstatuje, že příslušné ustanovení jejich pracovní smlouvy považuje za nicotné a nevymahatelné, nebo v tomto smyslu vydá vnitřní předpis aplikovatelný na všechny zaměstnance. Vnitřní předpis musí být písemný, přístupný všem zaměstnancům a zaměstnavatel s jeho vydáním musí všechny zaměstnance seznámit. V obou případech tedy bude zajištěno, že se informace o nicotnosti doložky mlčenlivosti prokazatelně dostala do dispoziční sféry zaměstnance.