EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Měsíční přehled legislativních změn: červenec 2025.*
Zvýšený limit u uhlovodíku C10-C40.*
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie vyšel ve Sbírce.*
Měsíční přehled legislativních změn: červenec 2025.
5.8.2025, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc červenec 2025.
Sbírka zákonů: vyhlášeno
| právní předpis | vyhlášen | účinný od |
| 225/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů | částka 225 z 3.7.2025 | 1.10.2025 |
| 227/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů | částka 227 z 10.7.2025 | 15.7.2025 |
| 246/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění pozdějších předpisů | částka 246 z 22.7.2025 | 31.7.2025 |
| 249/2025 Sb.; Zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) | částka 249 z 25.7.2025 | 1.8.2025 |
| 250/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů | částka 250 z 29.7.2025 | 1.1.2026 |
| 251/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony | částka 251 z 29.7.2025 | 1.1.2026 |
Sbírka zákonů: nabylo účinnosti
| právní předpis | k datu |
| 55/2025 Sb.; Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Soutok | 1.7.2025 |
| 56/2025 Sb.; Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok | 1.7.2025 |
| 114/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2016 Sb., o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie | 1.7.2025 |
| 157/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 379/2016 Sb., o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření apřepravě radioaktivní nebo štěpné látky | 1.7.2025 |
| 166/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů | 1.7.2025 |
| 177/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu | 1.7.2025 |
| 202/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu | 1.7.2025 |
| 223/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony | 31.7.2025 |
| 227/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů | 15.7.2025 |
Sbírka zákonů: novelizováno
| právní předpis | novelizován | od |
| 44/1988 Sb.; Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 114/1992 Sb.; Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny | 23/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 114/1992 Sb.; Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 334/1992 Sb.; Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 289/1995 Sb.; Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) | 23/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 289/1995 Sb.; Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) | 173/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 289/1995 Sb.; Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 256/2000 Sb.; Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 258/2000 Sb.; Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů | 77/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 258/2000 Sb.; Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 406/2000 Sb.; Zákon o hospodaření energií | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 458/2000 Sb.; Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 458/2000 Sb.; Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) | 223/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 274/2001 Sb.; Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 477/2001 Sb.; Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 73/2012 Sb.; Zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 85/2012 Sb.; Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 224/2015 Sb.; Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 349/2015 Sb.; Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem | 166/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 324/2016 Sb.; Zákon o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 377/2016 Sb.; Vyhláška o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie | 114/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 409/2016 Sb.; Vyhláška o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta | 188/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 541/2020 Sb.; Zákon o odpadech | 218/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 588/2020 Sb.; Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) | 152/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 283/2021 Sb.; Zákon stavební zákon | 223/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 87/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony | 223/2025 Sb. | 1.7.2025 |
| 87/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony | 223/2025 Sb. | 31.7.2025 |
Dotaz: Zvýšený limit u uhlovodíku C10-C40.
1.7.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím o informaci, zda při zvýšeném limitu uhlovodíku C10-C40 (1200 mg/kg sušiny) již spadá odpad do kategorie nebezpečný? Limity výluhových tříd DOC, PAU a dalších v. tříd dle vyhlášky č. 273/2021 Sb., nebyly překročeny.
Odpověď:
Uhlovodíky C10-C40 se vyskytují v různých formách, včetně tuků, olejů a ropných produktů.
Uhlovodíky C10-C40 se mohou vyskytovat ve formě znečištění v odpadních vodách, zeminách i pevných odpadech. Uhlovodíky C10-C40 mohou být klasifikovány jako zvláště nebezpečné závadné látky.
Jedná se o skupinu organických sloučenin, které obsahují uhlík a vodík a mají počet uhlíků v molekule v rozmezí od 10 do 40. Mezi uhlovodíky C10-C40 patří například alkany, izoalkany, cykloalkany, alkylbenzeny a alkylnaftaleny, jsou součástí ropy, zemního plynu a používají se například při výrobě plastů nebo jako rozpouštědla.
Tyto ropné uhlovodíky se často vyskytují v různých odpadech, včetně asfaltu, stavebních recyklátů a dalších. Nejčastěji překračuje limity ropných uhlovodíků C10-C40 např. betonový či cihelný recyklát, přičemž takové překročení může být považováno pravděpodobně za ukazatel znečištění ropnými látkami. Asfalt rovněž může obsahovat vysoké koncentrace polyaromatických uhlovodíků (PAU), které ovlivňují limity pro uhlovodíky C10-C40.
Zvýšený limit uhlovodíků C10-C40 v odpadu může způsobit, že se odpad stane nebezpečným. Tyto limity jsou důležité pro správné nakládání s odpady, aby se zabránilo environmentálním rizikům. Konkrétně, limity pro uhlovodíky C10-C40 jsou stanoveny pro odpady ukládané na skládky a pro odpady využívané na povrchu terénu. Překročení těchto limitů může vést k zařazení odpadu mezi nebezpečný odpad, který vyžaduje speciální zacházení a likvidaci.
Konkrétní limity pro C10-C40 v odpadech se stanovují v sušině a liší se v závislosti na typu odpadu a způsobu jeho dalšího využití, v souladu s vyhláškou č. 273/2021 Sb.
Nejpřísnější limit je daný pro odpady využívané na povrchu terénu (k zasypávání) – v příloze č. 5 k této vyhlášce (v rozmezí max. 200-300 mg/kg sušiny dle hloubky využiti). Pro odstranění na skládce je pro inertní odpad stanovený limit ropných uhlovodíků do 500 mg/kg sušiny, zatímco pro skládku typu S-OO3 je to až do 750 mg/kg sušiny, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele rozpuštěného organického uhlíku (DOC) uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa. Překročení tohoto stanoveného maximálního limitu (1200 mg/kg sušiny) pro skládky skupiny S-ostatní odpad je varováním, že velmi pravděpodobně se bude jednat o kategorii odpadu nebezpečného (může mít neb. vlastnosti jako je toxicita, ekotoxicita, hořlavost, karcinogenita apod.), který lze likvidovat na skládce skupiny S-nebezpečný odpad, resp. po nějaké předchozí předúpravě (D9 – Fyzikálně-chemická úprava), nejčastěji speciálním způsobem (stabilizace, vápenná solidifikace apod.). Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.
Pokud je tedy limit pro C10-C40 v odpadech překročen, je nutné provést podrobnější analýzu a identifikaci konkrétních látek ropného původu (tj. komplexní zhodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřenou osobou).
Ověření konkrétních nebezpečných vlastností kontaminovaného odpadu musí probíhat v souladu s § 76 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech, vyhláškou č. 8/2021 Sb. a příslušnými technickými normami. Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt provádí osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 zákona v souladu s evropskou technickou normou a podle plánu odběru vzorků zpracovaného podle této normy odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
Pro stanovení obsahu uhlovodíků C10-C40 se používají normy jako ČSN EN 14039, která specifikuje metodu plynové chromatografie pro stanovení obsahu uhlovodíků v tuhém odpadu (GC-FID). Metoda zahrnuje extrakci uhlovodíků z matrice, odstranění polárních látek, separaci uhlovodíků pomocí plynové chromatografie a detekci plamenově ionizačním detektorem. Norma EN 14039, která je evropskou normou, je použitelná pro obsah uhlovodíků mezi 100 mg/kg a 10 000 mg/kg, vyjádřeno na bázi sušiny.
U nás tuto normu vydal Turecký normalizační institut (TSE) s názvem: TS EN 14039 Charakterizace odpadů – Stanovení obsahu uhlovodíků v rozsahu C10-C40 plynovou chromatografií.
Touto metodou jsou všechny uhlovodíky s rozmezím varu asi 175-525 stupňů, jako jsou n-alkany, isoalkany, cykloalkany, alkylbenzeny, alkylnaftaleny a polycyklické aromatické sloučeniny, detekovány jako uhlovodíky za předpokladu, pokud se při čištění neabsorbují na koloně s Florisilem. Podle této normy nemohou být kvantitativně stanoveny těkavé uhlovodíky. To ovlivní stanovení některých běžných pohonných hmot, např. motorového benzínu.
Analýza odpadů obsahující uhlovodíky C10-C40 se provádí pro stanovení množství látek ropného a neropného původu s 11 až 39 atomy uhlíku v molekule, které se v odpadu nacházejí. Tyto látky se obvykle nacházejí v extrahovatelné formě a mohou pocházet z různých zdrojů, včetně ropných produktů, tuků a olejů. Metoda stanovení se provádí plynovou chromatografií s kapilární kolonou a plamenově ionizačním detektorem (FID) po extrakci z matrice organickými rozpouštědly a následném odstranění polárních látek. Stanovení C10-C40 se používá zejména při hodnocení účinnosti sanačních zásahů v zeminách kontaminovaných ropou.
Extrémní počasí může smazat 5 % evropského HDP, varují scénáře Evropské centrální banky před pomalou dekarbonizací.
16.7.2025, Zdroj: Svaz moderní energetiky (www.modernienergetika.cz)
Nové scénáře Evropské centrální banky (ECB) ukazují, že vlny veder, sucha či požáry spojené se změnami klimatu mohou v příštích pěti letech ohrozit až 5 % ekonomického výkonu eurozóny. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.
Evropská komise odhaduje, že sucha v Evropě způsobují ztráty 9 miliard eur ročně, což představuje téměř 5 % ročního rozpočtu Evropské unie na rok 2024. Podle výzkumu ECB je nedostatek povrchové vody nejvýznamnější přírodní hrozbou pro ekonomickou aktivitu v eurozóně, přičemž ohrožuje až 15 % hrubého ekonomického výkonu.
Nové scénáře NGFS (Network for Greening the Financial System) poprvé zachycují dopady složených extrémních klimatických událostí a jejich šíření přes mezinárodní dodavatelské řetězce. Ve scénáři Katastrofy a stagnace postihne všechny evropské země vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Kombinované účinky těchto rizik by mohly vést k poklesu ročního HDP eurozóny až o 4,7 % do roku 2030. Vzhledem k narušení výroby a zdražení půjček pro zranitelná odvětví se zvyšuje inflace.
Dekarbonizační scénář na základě cílů Pařížské klimatické dohody naopak ukazuje, že pokud by eurozóna pokračovala ve svých politikách přechodu na nulové čisté emise, včetně plánu na 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, mohla by do značné míry zmírnit ztráty a naopak podpořit ekonomiku: výnosy z uhlíkové daně efektivně investované do zelených technologií podpoří růst HDP a zaměstnanost.
„Rizika související se změnou klimatu představují bezprostřední problém pro finanční stabilitu a hospodářský růst. Naopak dobře investované prostředky do zelené modernizace jsou šance na posílení konkurenceschopnosti. Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun. Pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. To vše jsou jevy, které souvisejí s klimatickou změnou a na vlastní oči tak můžeme vidět, že snižování emisí je nevyhnutelné jde ruku v ruce se zachováním české krajiny i hospodářského růstu české ekonomiky,“ komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Také další výzkumy potvrzují dopady klimatické změny na ekonomiku: aktuální studie pojišťovny Allianz ukazuje, že letošní vlny veder mohou zpomalit evropský růst o půl procenta. Jižní evropské země, zejména Španělsko, čelí potenciálním ztrátám až 1,4 procentního bodu HDP kvůli extrémním teplotám.
Česká národní banka již v loňském roce upozornila na dopady klimatické změny na měnovou politiku, což potvrzuje, že klimatická rizika se stávají standardní součástí ekonomického plánování centrálních bank.
Příležitost pro českou ekonomiku
Přes vážnost klimatických rizik představuje boj proti změně klimatu pro Českou republiku významnou ekonomickou příležitost. Solární energie se poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU, což ukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. V Evropské unii již působí více než 40 firem vyrábějících konstrukce pro fotovoltaické elektrárny, což podporuje odolnost a flexibilitu energetického systému.
„Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a jak potvrzují scénáře Evropské centrální banky také silnější ekonomiku. Větrné a solární parky, továrny na baterie nebo komponenty k bezemisním zdrojům mohou vytvořit tisíce kvalitně placených pracovních míst. A díky přechodu na tepelná čerpadla můžeme nejen ušetřit v zimě při vytápění, ale otevírá se také potenciál pro úsporné chlazení během stále teplejších letních měsíců,“ dodává Martin Sedlák.
Jak ukázala nedávno zveřejněná studie Svazu moderní energetiky, právě rychlejší rozvoj využívání obnovitelných zdrojů sníží závislost Česka na dovozu zemního plynu a zvýší konkurenceschopnost domácích firem.
„Významnější využívání sluneční a větrné energie může Česku i nadále zajistit pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Při ambiciózním rozvoji těchto elektráren můžeme kolem roku 2035 reálně šetřit až 20 TWh zemního plynu ročně. Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň ve stejném časovém horizontu přispěje ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 EUR na MWh, což může být zásadní příspěvek ke konkurenceschopnosti českých firem,” komentuje přínosy zrychlení zelené energetiky Martin Sedlák. „Pokud by se nepodařilo akcelerovat rozvoj zelené energetiky, pak nám hrozí, že elektřina za 10 let bude dražší než v Německu až o 32 EUR na megawatthodinu,” dodává Martin Sedlák.
Ochrana přírody i lidí: EU zpřísňuje pravidla proti odlesňování, stát investuje miliardy do protipovodňové nádrže.
25.6.2025, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
- Vztahuje se na vás nařízení proti odlesňování? Ano, pokud obchodujete s produkty ze dřeva, skotu, kávy, sóji, kakaa, kaučuku nebo palmy olejné.
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny
Evropské firmy čekají nové povinnosti – od prosince začne platit nařízení EU proti odlesňování, které se týká obchodníků s kávou, dřevem, kakaem či sójou. Zároveň český stát pokročil v přípravě klíčového protipovodňového projektu: přehrada Nové Heřminovy má získat stavební povolení do roka a chránit obyvatele horní Opavy před ničivými povodněmi.
Vztahuje se na vás nařízení proti odlesňování? Ano, pokud obchodujete s produkty ze dřeva, skotu, kávy, sóji, kakaa, kaučuku nebo palmy olejné.
Nařízení proti odlesňování (EUDR) je platnou legislativou EU, která nabude použitelnosti (účinnosti) od konce tohoto roku. Každý, kdo obchoduje s danými komoditami a výrobky z nich na vnitřním trhu EU, případně je dováží nebo vyváží, musí plnit povinnosti dané tímto nařízením. Bližší informace o EUDR najdete na stránkách Evropské komise.
V ČR je hlavním příslušným orgánem Národní lesnický institut, který mimo kontrolní činnosti také poskytuje poradenství subjektům, kterých se nařízení týká. Na jejich webových stránkách najdete cenné informace.
Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny
Významná protipovodňová stavba nádrže Nové Heřminovy je nyní v další důležité fázi. Téměř u konce jsou výkupy pozemků pod budoucím vodním dílem, chystá se podání žádosti o povolení stavby, dokončuje se dokumentace k ní. Materiál „Stav přípravy a realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy včetně návrhu na zabezpečení finančních prostředků na realizaci vodního díla Nové Heřminovy“ dnes projednala vláda.
Vodní nádrž Nové Heřminovy je klíčovým prvkem komplexního systému opatření (suché nádrže, úpravy toků, infrastruktura, jezy), která mají ochránit více než 16 000 obyvatel a téměř 2 000 staveb na horní Opavě před stoletou vodou. Projekt reaguje na povodeň z roku 1997 i na loňskou zářijovou povodeň, která opět ukázala zranitelnost regionu.
Mezi lety 2009 až 2024 bylo už na komplexní ochranu horní Opavy vynaloženo 1,42 miliardy korun. Dokončení celého protipovodňového opatření do roku 2033 bude stát více než 10 miliard korun, včetně přeložky silnice I/45 u budoucí nádrže. Další zhruba 2 miliardy korun bude potřeba na úpravu toků v okolí města Krnova.
„Základním cílem souboru opatření na horní Opavě je protipovodňový účel, tedy ochrana měst a obcí, a to od přehradní hráze až po soutok Opavy s Moravicí. Dalšími přínosy budoucí nádrže Nové Heřminovy a ostatních opatření je nadlepšování průtoků v Opavě a zmírňování sucha. Vodní dílo bude mít také pozitivní ekologický dopad. Zajistí minimální průtok pro podporu vodních ekosystémů i ryb, migrační koridory pro živočichy a zlepší jakost vody v řece. Vedlejším efektem vodního díla bude zlepšení rekreačních podmínek a výroba zelené energie,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Státu se již podařilo vykoupit většinu pozemků pod budoucím vodním dílem, aktuálně jedná s posledními vlastníky potřebných pozemků. K vyvlastnění bude zřejmě nutné nakonec přistoupit jen v jednom případě z původních 18, s většinou vlastníků se tak podařilo dohodnout.
Zásadní pro přípravu vodního díla Nové Heřminovy bylo vydání rozhodnutí o umístění stavby Městským úřadem v Bruntále v červnu 2023. Územní rozhodnutí potvrdilo Ministerstvo pro místní rozvoj. V současnosti se dokončuje dokladová část projektové dokumentace pro stavební povolení se zajištěním vyjádření a stanovisek vlastníků sítí, samospráv a orgánů státní správy. Tento materiál je součástí podkladů pro podání žádosti o stavení povolení. Na začátku druhé poloviny roku 2025 podá Povodí Odry žádost o povolení stavby, respektive záměru, s předpokladem nabytí právní moci přibližně za rok. Zároveň se nyní dokončuje prováděcí dokumentace. Poté bude možné vybrat stavitele vodního díla a souvisejících objektů.
Přípravné stavební práce vodního díla Nové Heřminovy probíhají již od letošního roku. Předání staveniště a zahájení stavebních prací je naplánováno na druhou polovinu roku 2027. Hlavní stavební práce lze očekávat v letech 2029 až 2032 s následným zkušebním napuštěním v roce 2032 a s provedením dokončovacích prací v roce 2033.
„Záměrem je, aby vodní dílo Nové Heřminovy bylo uvedeno do plného provozu do konce roku 2033. Jde o investici do bezpečnosti, stability krajiny i budoucnosti regionu,“ uvedl ministr Výborný.
Pro splnění termínů je nutné, aby souběžně se stavbou vodní nádrže probíhala i výstavba přeložky silnice I/45 u budoucí nádrže. Tuto stavbu má na starosti Ministerstvo dopravy, které počítá s realizací stavba v letech 2027-2030, tedy plně v souladu s realizací stavby přehrady.
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie vyšel ve Sbírce.
27.7.2025, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE) transponuje směrnici RED III, s cílem urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice a snížit závislost na fosilních palivech. Implementuje klíčové změny, jako je vymezení akceleračních oblastí a zjednodušení povolovacích procesů, což odráží národní strategické dokumenty a mezinárodní závazky v oblasti klimatu a energetiky.
Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).
Vydáno: 25. 7. 2025
Účinnost: 1. 8. 2025