EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Základní informace o povinnostech vyplývajících z nařízení REACH.*
Vláda schválila Strategii k využívání biometanu a geotermální energie.*
Reporting uhlíkové stopy jako příležitost pro úsporu spotřeb energií.*
Role zprostředkovatele nakládání s odpady.*
Základní informace o povinnostech vyplývajících z nařízení REACH.
12.8.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu
Přehled legislativních předpisů týkajících se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek /aktualizováno 4.8.2025/.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH) ze dne 18. prosince 2006 bylo změněno:
- nařízením Rady (ES) č. 1354/2007 ze dne 15. listopadu 2007;
- nařízením Komise (ES) č. 987/2008 ze dne 8. října 2008, pokud jde o přílohu IV a V;
- nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008;
- nařízením Komise (ES) č. 134/2009 ze dne 16. února 2009, pokud jde o přílohu XI;
- nařízením Komise (ES) č. 552/2009 ze dne 22. června 2009, pokud jde o přílohu XII;
- nařízením Komise (EU) č. 276/2010 ze dne 31. března 2010, pokud jde o přílohu XII;
- nařízením Komise (EU) č. 453/2010 ze dne 20. května 2010, pokud jde o přílohu II;
- nařízením Komise (EU) č. 143/2011 ze dne 17. února 2011, pokud jde o přílohu XIV;
- nařízením Komise (EU) č. 207/2011 ze dne 2. března 2011, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 252/2011 ze dne 15. března 2011, pokud jde o přílohu I;
- nařízením Komise (EU) č. 253/2011 ze dne 15. března 2011, pokud jde o přílohu XIII;
- nařízením Komise (EU) č. 366/2011 ze dne 14. dubna 2011, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 494/2011 ze dne 20. května 2011, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 109/2012 ze dne 9. února 2012, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 125/2012 ze dne 14. února 2012, pokud jde o přílohu XIV;
- nařízením Komise (EU) č. 412/2012 ze dne 15. května 2012, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 835/2012 ze dne 18. září 2012¸ pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 836/2012 ze dne 18. září 2012, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 847/2012 ze dne 19. září 2012, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 848/2012 ze dne 19. září 2012, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 126/2013 ze dne 13. února 2013, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 348/2013 ze dne 17. dubna 2013¸ pokud jde o přílohu XIV;
- nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013, které upravuje některá nařízení a rozhodnutí v důsledku přistoupení Chorvatské republiky;
- nařízením Komise (EU) č. 1272/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 301/2014 ze dne 25. března 2014, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 317/2014 ze dne 27. března 2014, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 474/2014 ze dne 8. května 2014, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) č. 895/2014 ze dne 14. srpna 2014, pokud jde o přílohu XIV;
- nařízením Komise (EU) 2015/282 ze dne 20. února 2015, pokud jde o přílohy VII, IX a X;
- nařízením Komise (EU) 2015/326 ze dne 2. března 2015, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2015/628 ze dne 22. dubna 2015, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2015/830 ze dne 28. května 2015, pokud jde o přílohu II;
- nařízením Komise (EU) 2015/1494 ze dne 4. září 2015, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2016/26 ze dne 13. ledna 2016, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2016/217 ze dne 16. února 2016, pokud jde o přílohu XVI;
- nařízením Komise (EU) 2016/863 ze dne 31. května 2016, pokud jde o přílohy VII a VIII;
- nařízením Komise (EU) 2016/1005 ze dne 22. června 2016, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2016/1017 ze dne 23. června 2016, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2016/1688 ze dne 20. září 2016, pokud jde o přílohu VII.;
- nařízením Komise (EU) 2016/2235 ze dne 12. prosince 2016, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2017/227 ze dne 9. února 2017, pokud jde o přílohu XVII;
- nařízením Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, pokud jde o přílohu;
- nařízením Komise (EU) 2017/999 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2017/1000 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2017/1510 ze dne 30. srpna 2017, kterým se mění dodatky k příloze XVII;
- nařízením Komise (EU) 2018/35 ze dne 10. 1. 2018, kterým se mění příloha XVI;
- nařízením Komise (EU) 2018/588 ze dne 18. 4. 2018, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2018/589 ze dne 18. 4. 2018, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2018/675 ze dne 2. 5. 2018, kterým se mění dodatky 1 až 6 přílohy XVII;
- nařízením Komise (EU) 2018/1513 ze dne 10. 10. 2018, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2018/1881 ze dne 3. 12. 2018, kterým se mění přílohy I, III, VI, VII, VIII, IX, X, XI a XII;
- nařízením Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. 12. 2018, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2019/957 ze dne 11. 6. 2019, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2019/1691 ze dne 9. 10. 2019, kterým se mění příloha V;
- nařízením Komise (EU) 2020/171 ze dne 6. 2. 2020, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2020/507 ze dne 7. 4. 2020, pokud jde o kontrolu souladu registrační dokumentace;
- nařízením Komise (EU) 2020/878 ze dne 18. 6. 2020, kterým se mění příloha II;
- nařízením Komise (EU) 2020/1149 ze dne 3. 8. 2020, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2020/2081 ze dne 14. 12. 2020, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2020/2096 ze dne 15.12. 2020, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2020/2160 ze dne 18. 12. 2020, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2021/57 ze dne 25. 1. 2021, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2021/979 ze dne 17. 6. 2021, kterým se mění přílohy VII až XI;
- nařízením Komise (EU) 2021/1199 ze dne 20. 7. 2021, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2021/1297 ze dne 4. 8. 2021, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2021/2030 ze dne 19. 11. 2021, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2021/2045 ze dne 24. 11. 2021, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2021/2204 ze dne 13. 12. 2021, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2022/477 ze dne 24. 3. 2022, kterým se mění přílohy VI až X;
- nařízením Komise (EU) 2022/586 ze dne 8. 4. 2022, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2023/923 ze dne 3. 5. 2023, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2023/1132 ze dne 8. 6. 2023, kterým se mění dodatky 2 a 6 přílohy XVII;
- nařízením Komise (EU) 2023/1464 ze dne, 14. 7. 2023, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2023/2055 ze dne 25. 9. 2023, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2023/2482 ze dne 13. 11. 2023, kterým se mění příloha XIV;
- nařízením Komise (EU) 2024/1328 ze dne 16. 5. 2024, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2024/2462 ze dne 20. 9. 2024, kterým se mění příloha XVII;
- nařízením Komise (EU) 2025/660 ze dne 1. 4. 2024, kterým se mění příloha XVII.
Konsolidovaná verze nařízení REACH ke dni 22. dubna 2025 zapracovává všechny shora uvedené předpisy kromě:
Nařízení Komise (EU) 2025/1090 ze dne 2. června 2025, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o N,N-dimethylacetamid (DMAC) a 1-ethylpyrrolidin-2-on (NEP)
Úkony spojené s podáním žádosti o registraci, žádosti o povolení a s odvoláním jsou zpoplatněny. Na základě ustanovení čl. 74 nařízení REACH bylo vydáno nařízení Komise (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA). V návaznosti na přezkum poplatků bylo toto nařízení změněno několika prováděcími nařízeními Komise. Pro snazší orientaci doporučujeme konsolidovanou verzi nařízení (ES) č. 340/2008.
- Nařízení Komise (ES) č. 340/2008
- Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 – konsolidovaná verze ze dne 21. 6. 2021
/Poznámka: Konsolidované verze všech nařízení je třeba brát jako dokumentační nástroje a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jejich obsah./
Vláda schválila Strategii k využívání biometanu a geotermální energie, otevře cestu k posílení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.
25.7.2025, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství představilo Akční plán pro rozvoj biometanu v ČR do roku 2030. Dokument stanovuje konkrétní rámec pro rozvoj domácí výroby biometanu a jeho širší využití v energetice a dopravě. Cílem je posílit energetickou bezpečnost, snížit závislost na dovozu fosilních paliv a přispět k plnění klimatických závazků České republiky.
Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu
Plán navazuje na Národní energeticko-klimatický plán (NEKP) a počítá s postupným nárůstem produkce biometanu, zejména transformací přibližně poloviny bioplynových stanic na biometanové. Podporuje jejich transformaci a usnadnění připojení k plynárenské síti.
„Biometanové stanice pomáhají nejen s energetickým využitím odpadu, ale také snižují spotřebu dováženého zemního plynu a zároveň přispívají k potřebnému odchodu od uhlí. Biologické odpady a kaly z čistíren odpadních vod lze dále využívat a díky těmto stanicím vzniká nová energie. Biometan je jednoznačně klíčovým prvkem naší cesty k udržitelné energetice, čistší dopravě i zemědělství. Nejenže pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, ale také podporuje regionální ekonomiku. Oběhové hospodářství má potenciál lépe využívat domácí zdroje energie a zvyšuje energetickou nezávislost i bezpečnost venkova a celé České republiky,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Do roku 2029 by mělo být v ČR vybudováno minimálně 100 biometanových stanic. Roční výroba by měla přesáhnout 491 milionů Nm³, což významně přispěje k naplnění cíle 30,1% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Biometan může nahradit i více než 10 % současné spotřeby zemního plynu. Strategie rozvoje biometanu je součástí širší transformace české energetiky směrem k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům.“
Biometan, vyráběný z biologicky rozložitelných odpadů, zemědělských zbytků a dalších obnovitelných surovin, představuje významnou příležitost pro dekarbonizaci sektorů, které je obtížně elektrifikovat – například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy. Jeho využití zároveň podporuje oběhové hospodářství, rozvoj venkova a tvorbu nových pracovních míst.
Akční plán navazuje na novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Zavádí provozní podporu výroby biometanu, investiční pobídky i opatření ke zvýšení poptávky, podporu vtláčení do plynárenské sítě, rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG, zavedení systému záruk původu a certifikace udržitelnosti či dotační programy na nákup vozidel. Dodavatelé plynných pohonných hmot budou nově povinni zajistit minimální podíl biometanu a dalších obnovitelných paliv v dopravě – od roku 2026 to bude 1,25 %, do roku 2030 pak 5,5 %. Z toho alespoň 1 % musí tvořit obnovitelný vodík nebo syntetická paliva.
Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla
Tento plán se zaměřuje na využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem – například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. Dále podporuje rozvoj využívání geotermální energie. Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Nízkoteplotní zdroje mohou do roku 2040 v soustavách zásobování tepelnou energií nahradit až 35 % očekávané budoucí dodávky tepla; v průmyslových procesech se jedná o 11 %. Tyto změny by mohly přispět k úspoře až 12 % veškerých emisí ČR v roce 2040. Plán obsahuje soubor kroků, které mají pomoci překonat ekonomické, administrativní i technické bariéry a podpořit rozvoj těchto čistých zdrojů tepla. Ty mohou postupně nahradit uhlí, později i zemní plyn, a naplnit klimatické a energetické cíle České republiky.
Biometan, společně s geotermální energií a nízkopotenciálním a odpadním teplem, tvoří pilíř nové energetické bezpečnosti ČR. Využívá odpadní suroviny, podporuje oběhové hospodářství a přispívá k návratu živin do půdy ve formě digestátu.
„Naším cílem je, aby Česká republika byla do roku 2050 uhlíkově neutrální. Biometan a geotermální energie jsou domácí, obnovitelné a stabilní zdroje, které nám pomohou tento cíl naplnit a zejména snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv. Jsme ze zhruba 43 % závislí na dovozu plynu a ropy ze zemí mimo Evropu, pokud si budeme schopní energii vyrábět na našem území, zajistíme si tím energetickou bezpečnost, která je opravdu zásadní,“ dodává ministr Hladík.
Dokumenty ke stažení:
Reporting uhlíkové stopy jako příležitost pro úsporu spotřeb energií.
6.8.2025, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
Firmy potřebují čím dál častěji reportovat svoji uhlíkovou stopu. Co k tomu potřebují? A proč je pro ně nakonec tento reporting větším přínosem, než si představovali? Filip Le je zkušený datový analytik z oddělení Factory BI. Ví, která data a jejich vizualizace přináší zákazníkům skutečně užitečné informace s reálnými přínosy. V přehledných dashboardech snadno odhalí slabá místa a nastartují úspory nebo zefektivní procesy.
Zdroj: https://www.vseoprumyslu.cz/inspirace/video/reporting-uhlikove-stopy-jako-prilezitost.html
Dotaz: Role zprostředkovatele nakládání s odpady.
7.8.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Chtěla bych se zeptat na roli zprostředkovatele. Na jedné zakázce vzniká kartonový papír, který zákazník nemůže skladovat. V případě, že jsme v ISOH jako dopravce, můžeme tento papír od zákazníka vzít a jeho jménem ho předat na sběrném dvoře? Musíme papír naložit a hned ho předat provozovateli zařízení, či bychom ho mohli u nás nějakou dobu uložit a až ho bude více, tak předat provozovateli zařízení? Samozřejmě budeme mít podepsanou smlouvu se zákazníkem na roli zprostředkovatele, stejně tak s provozovatelem zařízení. Prosím nemáte k dispozici vzor smlouvy na roli zprostředkovatele?
Odpověď:
Odpověď na první část otázky v dotazu je, že podnikatelský subjekt po ohlášení své činnosti zprostředkovatele přes ISPOP může samozřejmě pro svého klienta provádět zprostředkování předání jeho odpadu do příslušného zařízení určeného k nakládání s tímto druhem odpadu, pokud uzavře příslušné smlouvy o této činnosti jak se svým klientem, tak s příslušným zařízením. Pokud samotnou činnost předání (přepravy) tohoto odpadu do zařízení je schopen zajistit sám (jako ohlášený dopravce), samozřejmě si tím vše jen usnadní (ovšem bez převzetí odpadů do vlastnictví), přičemž v zařízení nahlásí jako původce (vlastníka) odpadu svého klienta.
Problém ovšem nastává u druhé části otázky, zda by si mohl dopravce (zprostředkovatel) tento odpad po nějakou dobu u sebe uložit a až po nashromáždění jeho většího množství ho přepravit do zařízení určeného k nakládání s tímto druhem odpadu. Podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona lze obecně nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu.
Dle definice (§ 11 odst. 2 písm. f) zákona) je dopravcem odpadu právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující dopravu pro cizí potřeby, která přepravuje odpad, jehož není původcem, a současně tento odpad nepřepravuje do svého nebo ze svého zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Takové uložení (nebo ukládání) cizího odpadu dopravcem (od původce, bez převzetí do svého vlastnictví, mimo zařízení určeného pro nakládání s odpady) by bylo de facto tzv. shromažďování odpadu původce, které lze provádět pouze v souladu s § 11 odst. 3 zákona, tj. jako soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku, jako soustřeďování ostatních odpadů, kdy je na shromažďovací místo původcem odpadu přepraven ostatní odpad, který vznikl na jednom místě mimo provozovnu původce odpadu v množství nejvýše 20 tun, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do vhodné provozovny původce odpadu, nebo jako soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst. 2 a 5.
Jelikož ani z jedna těchto podmínek v tomto případě by nebyla splněna, nemohlo by se jednat ani o činnost shromažďování odpadů, tudíž by byla taková činnost dopravce (zprostředkovatele) v rozporu se zákonem, tedy nelegální, tzn. jednalo by se pak o nezákonně soustředěný odpad (odpad soustředěný mimo zařízení určené pro nakládání s odpady, nejde-li o shromažďování odpadu) dle § 11 odst. 2 písm. l) a § 14 zákona.
Podrobné informace včetně vzoru smlouvy ke stažení v článku: Smlouva o zajištění zprostředkování nakládání s odpady