BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Školení BOZP v dotazech a odpovědích.*
Vstupní prohlídky zaměstnanců po flexinovele zákoníku práce.*
Elektronické hlášení pracovních úrazů.*
Vláda projedná změny odborných zkoušek či zvýšení poplatků technické inspekce.*
Školení BOZP v dotazech a odpovědích.
10.7.2025, Zdroj: SUIP
Školení BOZP není právě ta nejzábavnější aktivita, ale může nám ušetřit spoustu starostí, času i peněz.
Dotaz č. 1 – Vstupní a periodické školení k BOZP
Co všechno by mělo obsahovat vstupní nebo periodické školení k BOZP u zaměstnavatele?
Problematika školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen také „školení k BOZP“) je z pohledu právní legislativy České republiky upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
Dle ust. § 37 odst. 5 zákoníku práce: „Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.“
Pokud navážeme na výše uvedené, tak další povinností zaměstnavatele je dle ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
Tím pádem dle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“ Zaměstnavatel tak musí u zaměstnanců provést školení k BOZP, které se primárně vztahuje k jejich prováděné práci.
Uvedené školení k BOZP je zaměstnavatel zajistit při nástupu zaměstnance do práce, ale dále také např. při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie, změny výrobních prostředků, pracovních postupů anebo v případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnance. Uvedený výčet tak v sobě zahrnuje situace, u kterých je nutno provést ze strany zaměstnavatele další školení k BOZP u zaměstnance, poněvadž uvedenými změnami, a to už např. v rámci změny pracovní náplně, či zavedením nové technologie, by nemuselo předešlé školení k BOZP u zaměstnance obsahovat aktuální informace a odborné předpoklady, jež jsou klíčové pro současný výkon práce na pracovišti.
Zároveň ust. § 103 odst. 3 zákoníku práce uvádí: „Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.“ Pokud zhodnotíme uvedenou citaci, tak obsah školení k BOZP (co je náplní tohoto školení), četnost (v jakých intervalech je školení opakováno), ověřování znalostí (zda např. písemným testem, rozhovorem se školitelem apod.) a způsob vedení dokumentace o provedeném školení k BOZP je na straně zaměstnavatele. Samozřejmě ten si musí dané zákonné povinnosti plnit a vést dokumentaci o provedeném školení k BOZP tak, aby byla průkazná i pro kontrolní orgány, v našem případě pro orgány inspekce práce (Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce).
Na závěr uvádíme, že je tak důležité, aby zaměstnavatel proškolil své zaměstnance vzhledem ke konkrétním pracovním činnostem, které budou tito zaměstnanci vykonávat. V praxi to znamená např. s návody výrobce daných zařízení, místními provozními bezpečnostními předpisy, pracovními a technologickými postupy, zdroji a příčinami rizik, které souvisí s konkrétními pracovními činnostmi, seznámení zaměstnanců s bezpečným používáním konkrétních zařízení i v rámci praktického a řádného zácviku na pracovišti atd.
Dotaz č. 2 – Školení k BOZP u řidičů „referentských“ vozidel
Může mi někdo poradit, jak je to se školením řidičů „referentských“ vozidel včetně jeho školení prostřednictvím e-learningu?
K definici pojmu řidič „referent“, který se běžně používá, lze konstatovat, že právními předpisy České republiky není nikde tento pojem vymezen. Za řidiče „referenta“ lze považovat každého zaměstnance, který v souvislosti s plněním pracovních úkolů řídí motorové vozidlo, ale řízení vozidla nemá sjednáno jako druh práce např. v pracovní smlouvě.
Školení těchto řidičů se provádí na základě ust. § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého obsah, četnost, způsob provádění školení, vedení dokumentace o školení, ale i kvalifikace školitele jsou věcí určení zaměstnavatelem. Četnost školení je tedy interní záležitostí a mělo by vycházet z hodnocení rizik. Zaměstnavatel také stanovuje způsob ověření znalostí školených zaměstnanců. Žádné zvláštní školení pro tyto zaměstnance není jiným právním předpisem České republiky vyžadováno.
Pokud jsou uplatňovány výhrady vůči e-learningovým formám školením, jde o prokázání obsahu školení v návaznosti na zaměstnavatelem vyhodnocená rizika na pracovišti (musí jít o konkrétní rizika na pracovišti zaměstnance, ne o univerzální informace bez konkrétního obsahu ve vztahu k prováděné práci).
V případě tzv. e-learningového školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme toho názoru, že tímto školením není možné poskytnout veškeré informace týkající se konkrétního zaměstnance a jeho pracoviště. Většinou je možné do online školení zapracovat pouze informace obecné, které jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedle teoretické části školení je v mnoha případech nutné též seznámení školeného s bezpečným používáním konkrétního typu stroje, technického zařízení, přístroje nebo nářadí, které bude zaměstnanec obsluhovat, včetně praktického a řádného zaučení na pracovišti, což online školení neumožňuje a z toho důvodu jsou k tomuto typu školení určité výhrady.
Rovněž požadavek průkaznosti ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci je častým úskalím e-learningových kurzů, které jsou všeobsažné, ale ne zcela konkrétní k vykonávané práci na pracovišti.
Je tedy na zvážení zaměstnavatele, jakou formu vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci využije a jak prokáže kontrolnímu orgánu, že dostatečně a každého svého zaměstnance jmenovitě seznámil s možnými riziky, které může práce jím vykonávaná obsahovat.
Dotaz č. 3 – Školení k BOZP v případě agenturního zaměstnávání
Kdo má povinnost školit v oblasti BOZP v případě dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce k uživateli? Může uživatel na základě domluvy s agenturou práce namísto zaměstnanců agentury práce seznámit s konkrétními podmínkami na pracovišti pouze zástupce z agentury práce?
Zajištění BOZP dočasně přidělených zaměstnanců na pracovišti uživatele je do jisté míry fakticky závislé na samotném realizačním přístupu uživatele. Agentura práce by tak ve vlastním zájmu měla v dohodě s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (dále jen „dohoda“) stanovit podrobnou úpravou vzájemných práv a povinností (např. školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP apod.), neboť zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje úpravu, která by plnění těchto povinností pro zaměstnavatele (agenturu práce) po dobu dočasného přidělení zaměstnance výslovně suspendovala.
Zákoník práce zcela nezprošťuje agenturu práce od jejich povinností souvisejících s oblastí BOZP. Agentura práce stále nese svoji odpovědnost v oblasti BOZP, a to spíše v její obecnější rovině, např. i z pohledu ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce a ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce při zajištění základního školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP dočasně přidělenému zaměstnanci agentury práce k uživateli. Nicméně i na základě upřesnění v již výše uvedené dohodě o dočasném přidělení by uživatel měl následně zaměstnance seznámit a proškolit s konkrétními podmínkami BOZP na pracovišti včetně požadavků pro výkon práce, příslušnými riziky a opatřeními apod. Zároveň i z praxe není pojmem školení v oblasti právních předpisů k zajištění BOZP chápáno pouhé seznámení se s relevantními právními normami, respektive s citacemi z příslušných předpisů, ale je nutné jej přizpůsobit na konkrétní podmínky pracoviště, v tomhle případě u uživatele. Dle druhu vykonávané práce tohoto zaměstnance u uživatele může být součástí uvedeného školení např. i praktický zácvik na konkrétním zařízení provozovaného na jeho pracovišti.
Zároveň je nutno podotknout, že z ust. § 309 odst. 5 zákoníku práce vyplývá, že základní podmínkou realizace agenturního zaměstnávání je však zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance u uživatele nebyly horší, než přísluší srovnatelným zaměstnancům uživatele. Ty pracovní tak mohou v sobě zahrnovat i problematiku BOZP blíže specifikovanou v dohodě.
Dále uvádíme, že prioritou uživatele by mělo být seznámení dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce s konkrétními podmínkami na jeho pracovišti přímo z jeho strany. Z pozice jeho role zaměstnavatele by i v souladu s ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce mělo být zajištění školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP těmto zaměstnancům způsobem, který doplňuje jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou přijít zaměstnanci do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
Na závěr uvádíme, že dle ust. § 103 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci o provedeném školení k zajištění BOZP. Právě uživatel nejlépe zná místní podmínky pro výkon práce dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce, se kterými by je měl v rámci tohoto školení seznámit. Bližší informace k problematice agenturního zaměstnávání uvádí rozmezí ust. §§ 307a-309a zákoníku práce, kde je uveden např. i povinný obsah dohody a povinnosti agentury práce a uživatele.
Vstupní prohlídky zaměstnanců po flexinovele zákoníku práce.
13.8.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak je to v současné době se vstupními zdravotními prohlídkami u zaměstnanců?
Odpověď:
Po tzv. flexinovele zákoníku práce zákonem č. 120/2025 Sb., který změnil i některé jiné předpisy, mj, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, je v tomto předpise platná následující úprava vstupních pracovnělékařských prohlídek.
V § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách stojí:
- b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle 60 nebo jinými právními předpisy, před vznikem
- pracovního poměru,
2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo
3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu, - c) osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud k ní je vyslána,
- d) zaměstnavatel má právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která je zařazena v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; nevyžaduje-li zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, a to do té doby, než je provedením prohlídky prokázán opak; vyžaduje-li vstupní prohlídku zaměstnanec, vystaví zaměstnavatel žádost o provedení této prohlídky.
Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že všechny kategorie práce, kromě práce zařazené v kategorii 1, kde se nevyskytují profesní rizika, která jsou uvedena v příloze vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, se musí podrobit vstupní lékařské prohlídce.
Elektronické hlášení pracovních úrazů.
13.8.2025, Zdroj: ČTK
Zaměstnavatelé budou od příštího roku nejspíš muset pracovní úrazy svých zaměstnanců hlásit úřadům elektronicky.
Oznamovat je budou přes portál inspekce práce. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich. Vyplývá to z chystaného nařízení vlády o povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech, které by měla ve středu projednat vláda. Předpis připravilo ministerstvo práce. Podle něj by se měl díky digitalizaci proces zjednodušit a vyřizování urychlit, ubýt by mělo administrativy zaměstnavatelům i inspekci a zlepší se i analýzy úrazovosti.
„Je účelné situaci zaměstnavatelů racionálně zjednodušit, a to zejména umožněním moderního způsobu elektronického ohlášení pracovního úrazu, kdy nařízením vlády dojde ke stanovení povinnosti zaměstnavatelů hlásit pracovní úraz pouze prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Toto zjednodušení se promítne i do samotné činnosti úřadu, kterému se sníží administrativní zátěž při zpracování evidence úrazů,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k nařízení.
Předpis rozděluje úrazy do čtyř skupin podle vážnosti na smrtelné, závažné s pobytem v nemocnici přes pět dnů, zranění s pracovní neschopností přes tři dny a s pracovní neschopností do tří dnů. Podle podkladů loni do konce listopadu evidovala inspekce 29.093 úrazů v práci. Z nich bylo 62 smrtelných, 662 závažných. V roce 2023 zaznamenali inspektoři 35.421 pracovních úrazů, z toho 74 smrtelných a 731 závažných.
Zaměstnavatel podle navrhovaného nařízení vede knihu úrazů elektronicky, nebo papírovou. Zapisuje do ní datum, čas, místo a popis případu, jméno pracovníka i svědků či příčinu a druh úrazu. Zaměstnanec či pozůstalí po pracovníkovi dostanou na vyžádání výpis.
Zaměstnancův úraz oznámí firma či instituce elektronicky přes portál inspekce práce, údaje může i aktualizovat. Závažné a smrtelné zranění ohlásí oblastnímu inspektorátu či báňskému úřadu bez zbytečného odkladu. Stejně informuje i odbory a případně také policii při podezření na trestný čin. Při smrtelném zranění se obrátí na pracovníkovu zdravotní pojišťovnu.
Záznam o úrazu z portálu je možné vytisknout a nechat podepsat zraněným, svědky i zástupcem odborů. Možné jsou ale také elektronické podpisy pod digitální dokument. Údaje se pak uchovávají deset let. Inspekci práce či báňskému úřadu, pojišťovně a případně policii zaměstnavatel záznam doručí do 15 pracovních dnů poté, co se o události dozvěděl nebo mohl či měl dozvědět. Kvůli odškodnění ho poskytne i pojišťovně.
Rizikovost práce masérů.
10.7.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Kde najdu informace o pracovním nasazení masérů, konkrétně zda je ze zákona povinnost půlhodinové pauzy mezi dvěma celkovými masážemi. Naši maséři pracují 12 hodin denně na krátký a dlouhý týden a mají dvě půlhodinové pauzy.
Jsem vrchní sestrou v lázeňském domě, nyní na mně požadují maséři tuto přestávku, domnívám se, že jde o hygienu práce, ale nemohu nic najít.
Odpověď:
Předně je třeba odlišit přestávku na jídlo a oddech od tzv. bezpečnostních přestávek. Z Vašeho dotazu vyplývá, že zaměstnanci mají při 12 hodinových směnách 2 přestávky na jídlo a oddech po 30 minutách. Podle platné právní úpravy (§ 88 zákoníku práce) to ani není třeba, zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku v rozsahu nejméně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce a na začátku a na konci pracovní doby se přestávky zásadně neposkytují. Pro 12 hodinové směny tedy platí, že zaměstnanci mají ze zákona nárok minimálně na jednu 30 minutovou přestávku na jídlo a oddech. Vzhledem k tomu, že zákoník práce je postaven na liberálním principu a že počet i délku přestávek určuje zaměstnavatel, záleží výhradně na zaměstnavateli, kolik a jak dlouhých přestávek na jídlo a oddech určí.
Druhou otázkou je ale otázka prevence rizik a hygieny práce. Práce masérů je totiž bezpochyby prací s fyzickou zátěží. Ochranu zdraví před fyzickou zátěží řeší nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Podle tohoto nařízení vlády se celková fyzická zátěž posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a srdeční frekvence. Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, roční a minutové přípustné a hodnoty srdeční frekvence průměrné, nejvyšší přípustné a zvýšené nad výchozí hodnotu přepočtené na osmihodinovou směnu. Hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle věku a pohlaví v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3. Hygienické limity srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4; pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci nestanoví. Hygienický limit pro minutovou hodnotu srdeční frekvence je nejvýše 150 tepů za minutu.
Nakonec je třeba zdůraznit, že jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, minutové přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence musí být sníženy o 20 % a průměrné směnové hodnoty nesmí být zvýšeny o více než 20 %.
Uznávám, že výše uvedené hygienické limity a hodnoty energetického výdeje jsou laikovi dosti nesrozumitelné. To umí posoudit pouze lékař. Vzhledem k tomu, že každý zaměstnavatel musí mít svého lékaře pracovnělékařské preventivní péče (viz § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce) doporučuji, abyste se obrátila nejprve na dotyčného lékaře, aby na Vašem pracovišti provedl v rámci prevence rizik (§ 102 zákoníku práce) hodnocení fyzické zátěže zaměstnanců a navrhl potřebná opatření, např. bezpečnostní přestávky. Pokud by toto dotyčný lékař nemohl provést, neboť tam se musí provádět dosti složitá hygienická měření, museli byste se obrátit na Vaše příslušné územní pracoviště krajské hygienické stanice (bývalý OHES – seznam je v příloze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) a ti by provedli potřebná měření fyzické zátěže vašich zaměstnanců.
Vláda projedná změny odborných zkoušek či zvýšení poplatků technické inspekce.
20.8.2025, Zdroj: ČTK
Podmínky pro zkoušky odborné způsobilosti či pravidla pro dopravu na staveništích se nejspíš upraví. Zvednout by se mohly poplatky za odborná stanoviska a další činnost Technické inspekce ČR. Vyplývá to ze tří připravovaných nařízení o zkouškách odborné způsobilosti, poplatcích za odborná stanoviska a bezpečnosti na staveništích, která ve středu projedná vláda. Předpisy navazují na přijaté zákony, zohledňují i požadavky z praxe. Platit by měly od druhého měsíce po svém vyhlášení.
Podle ministerstva práce má novela nařízení o odborné způsobilosti zpřesnit a zjednodušit zkoušení. Termín zkoušky a počet zkoušených oznámí držitel akreditace na svých internetových stránkách aspoň 60 dnů předem. Uchazeč nejpozději 15 dnů před zkouškou zašle písemnou práci podle požadavků elektronicky či papírově.
Mezi zkušební okruhy se zařadí nově i ověřování znalosti povinností při evidenci pracovního úrazu a zjišťování jeho příčin. V testech se zvýší počet otázek – u odborné způsobilosti z 80 na 90 a u periodické zkoušky ze 40 na 50. Koordinátorům bezpečnosti na staveništi se vygeneruje náhodně do testu 80 otázek, při periodické zkoušce 40. Zkoušky mohly trvat dosud nejméně 90 minut, nově to bude nejvýš 100 minut.
Etický kodex členů komise musí obsahovat kroky k zajištění nestrannosti, proti střetu zájmů, ovlivňování či přijetí daru a výhod. Stanoví postup při zjištění porušení. Mlčenlivost se musí dodržovat i mimo dobu zkoušení či při správě údajů a nakládání s dokumenty.
Podle nařízení o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi se musí při osvětlení stavby nově minimalizovat světelné znečistění pro okolí. Koordinátor bezpečnosti při přípravě stavby nově určí technická či organizační opatření k ochraně místo jejich doporučení. Předpis stanovuje také parametry a kontrolu cest na staveništi či výkopů.
Podle třetího nařízení by se poplatky za odborná stanoviska Technické inspekce ČR (TIČR) měly zvýšit o několik stokorun. Nynější částky se platí od roku 2014. Od té doby podle ministerstva práce dosáhla kumulativní inflace 48 procent. Cílem navýšení je zajistit instituci finanční soběstačnost.
TIČR na vyžádání vypracuje odborná stanoviska o bezpečnosti při projektování, konstrukci, montáži, provozu, obsluze, opravě, údržbě či revizi. Provádí prohlídky a zkoušky u určitých zařízení, vydává osvědčení. Prověřuje odbornou způsobilost pracovníků, vede evidenci firem a odborníků s oprávněními či revizních techniků. Nově bude i vzdělávat a pořádat kurzy, semináře či školení. Třeba poplatek za vydání odborného stanoviska by mohl zvednout podle návrhu z 2000 na 2500 korun. Započatá hodina školení by měla vyjít na 1360 korun, celkem má vzdělávání stát do 4100 korun.
V roce 2023 vydala inspekce asi 2359 odborných stanovisek, 3312 oprávnění firmám a podnikatelům, 5726 osvědčení odborníkům a 1627 u zařízení. Při tomto počtu, výnos by se s novými poplatky zvedl o 24,12 milionu korun.
ktk rdo