BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Školení k BOZP u práce s nebezpečím pádu z výšky/do hloubky.*
Školení BOZP – co, kdy a jak.*
Práce mladistvých s neukončenou školní docházkou.*
Větší pravomoci pro koordinátory BOZP na stavbách.*
Školení k BOZP u práce s nebezpečím pádu z výšky/do hloubky.
5.8.2025, Zdroj: SUIP
Musí zaměstnavatel u zaměstnanců, kteří provádějí „práce ve výšce“ provádět speciální školení BOZP? Musí pak mít tito zaměstnanci např. lešenářské průkazy?
Stávající zákonná úprava nepředepisuje povinnost fyzické osobě (např. zaměstnanci či OSVČ), aby pro „práci ve výšce“ byla držitelem profesního průkazu, tj. měla lešenářský průkaz.
Je však nutné, aby tyto fyzické osoby (zaměstnanci) vykonávající povolání jako např. lešenáři, vazači apod. byly odborně způsobilé, tzn., aby měly odborné předpoklady a splňovaly požadavky pro výkon dané práce.
Zaměstnavatel je dále dle ust. § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, povinen, mimo jiné, určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „školení k BOZP“). Ve Vámi uvedeném případě také zaměstnancům zejména zajistit i seznámení s návodem výrobce stroje anebo zařízení a zaměstnance zaučit a zacvičit v ovládání takového konkrétního stroje, případně zařízení.
I když legislativa České republiky nepředepisuje být držitelem profesního průkazu pro výkon některých povolání, jsou subjekty, které provádějí školení a následně „průkazy“ vydávají. Tyto „průkazy“ lze považovat za jedny z možných dokladů o odborné způsobilosti zaměstnance. Pokud zaměstnanec takový „průkaz“ nemá, je na něm, jak prokáže svou odbornou způsobilost.
Uvedenou problematikou se také zabývá nařízení vlády č. 362/2005 Sb., bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (dále jen „nařízení vlády č. 362/2005 Sb.“). Příloha k tomuto nařízení vlády č. 362/2005 Sb., část XI., uvádí: „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při montáži a demontáži lešení postupuje zaměstnavatel podle části VII. bodu 7 věty druhé.“
Na závěr tak konstatujeme, že na základě výše uvedeného tak rozsah školení k BOZP není taxativně předepsán. Dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. musí být školení k BOZP zaměstnanců pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou poskytnuto v dostatečném rozsahu odpovídajícím požadovanému charakteru prováděné práce.
Školení BOZP – co, kdy a jak.
23.7.2025, Zdroj: SUIP
Vstupní nebo periodické školení k BOZP není jen zákonná povinnost, ale především účinná prevence, která se zaměstnavateli i zaměstnancům vyplatí. Nabídneme Vám tři odpovědi na časté dotazy z praxe.
Dotaz č. 1 – Vstupní/periodické školení k BOZP
Co všechno by mělo obsahovat vstupní nebo periodické školení k BOZP u zaměstnavatele?
Problematika školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen také „školení k BOZP“) je z pohledu právní legislativy České republiky upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
Dle ust. § 37 odst. 5 zákoníku práce: „Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.“
Pokud navážeme na výše uvedené, tak další povinností zaměstnavatele je dle ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
Tím pádem dle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“ Zaměstnavatel tak musí u zaměstnanců provést školení k BOZP, které se primárně vztahuje k jejich prováděné práci.
Uvedené školení k BOZP je zaměstnavatel zajistit při nástupu zaměstnance do práce, ale dále také např. při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie, změny výrobních prostředků, pracovních postupů anebo v případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnance. Uvedený výčet tak v sobě zahrnuje situace, u kterých je nutno provést ze strany zaměstnavatele další školení k BOZP u zaměstnance, poněvadž uvedenými změnami, a to už např. v rámci změny pracovní náplně, či zavedením nové technologie, by nemuselo předešlé školení k BOZP u zaměstnance obsahovat aktuální informace a odborné předpoklady, jež jsou klíčové pro současný výkon práce na pracovišti.
Zároveň ust. § 103 odst. 3 zákoníku práce uvádí: „Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.“ Pokud zhodnotíme uvedenou citaci, tak obsah školení k BOZP (co je náplní tohoto školení), četnost (v jakých intervalech je školení opakováno), ověřování znalostí (zda např. písemným testem, rozhovorem se školitelem apod.) a způsob vedení dokumentace o provedeném školení k BOZP je na straně zaměstnavatele. Samozřejmě ten si musí dané zákonné povinnosti plnit a vést dokumentaci o provedeném školení k BOZP tak, aby byla průkazná i pro kontrolní orgány, v našem případě pro orgány inspekce práce (Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce).
Na závěr uvádíme, že je tak důležité, aby zaměstnavatel proškolil své zaměstnance vzhledem ke konkrétním pracovním činnostem, které budou tito zaměstnanci vykonávat. V praxi to znamená např. s návody výrobce daných zařízení, místními provozními bezpečnostními předpisy, pracovními a technologickými postupy, zdroji a příčinami rizik, které souvisí s konkrétními pracovními činnostmi, seznámení zaměstnanců s bezpečným používáním konkrétních zařízení i v rámci praktického a řádného zácviku na pracovišti atd.
Dotaz č. 2 – Elektronická dokumentace o provedeném školení k BOZP
Mohu jako zaměstnavatel u školení k BOZP u svých zaměstnanců využívat elektronickou evidenci (dokumentaci) o tomto provedeném školení včetně nahrazení listinné podoby prezenční listiny za elektronickou?
Dle ust. § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.“
Z výše uvedené citace zákoníku práce přímo striktně nevyplývá, jakým způsobem má zaměstnavatel povinnost vedení dokumentace o provedeném školení provádět, tzn., v jaké podobě (v listinné, či elektronické). Zda zaměstnavatel pro potvrzení o vykonání školení a ověření znalostí zvolí formu prezenční listiny, kde jsou proškolení zaměstnanci podepsáni, či jinou formu, je na jeho zvážení, avšak vše musí být dostatečně průkazné.
V rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je také důležité, aby zaměstnavatel proškolil své zaměstnance vzhledem ke konkrétním pracovním činnostem, které budou tito zaměstnanci vykonávat. Konkrétně to znamená např. s návody výrobců daných zařízení, místními provozními bezpečnostními předpisy, pracovními a technologickými postupy, zdroji a příčinami rizik, které souvisí s konkrétními pracovními činnostmi, a také ověřil jejich znalosti.
Z pohledu orgánů inspekce práce je inspektor při své kontrolní činnosti povinen zjistit skutečný stav a doložit kontrolní zjištění. Doložené doklady mohou být zaměstnavatelem poskytnuty v různých formách, přičemž pro kontrolní činnost je stěžejní, zda není pochyb o pravosti a existenci dokladu a o jednajících osobách.
Dotaz č. 3 – Školení k BOZP u řidičů „referentských“ vozidel
Jak je to se školením řidičů „referentských“ vozidel včetně jeho školení prostřednictvím e-learningu?
K definici pojmu řidič „referent“, který se běžně používá, lze konstatovat, že právními předpisy České republiky není nikde tento pojem vymezen. Za řidiče „referenta“ lze považovat každého zaměstnance, který v souvislosti s plněním pracovních úkolů řídí motorové vozidlo, ale řízení vozidla nemá sjednáno jako druh práce např. v pracovní smlouvě.
Školení těchto řidičů se provádí na základě ust. § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého obsah, četnost, způsob provádění školení, vedení dokumentace o školení, ale i kvalifikace školitele jsou věcí určení zaměstnavatelem. Četnost školení je tedy interní záležitostí a mělo by vycházet z hodnocení rizik. Zaměstnavatel také stanovuje způsob ověření znalostí školených zaměstnanců. Žádné zvláštní školení pro tyto zaměstnance není jiným právním předpisem České republiky vyžadováno.
Pokud jsou uplatňovány výhrady vůči e-learningovým formám školením, jde o prokázání obsahu školení v návaznosti na zaměstnavatelem vyhodnocená rizika na pracovišti (musí jít o konkrétní rizika na pracovišti zaměstnance, ne o univerzální informace bez konkrétního obsahu ve vztahu k prováděné práci).
V případě tzv. e-learningového školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme toho názoru, že tímto školením není možné poskytnout veškeré informace týkající se konkrétního zaměstnance a jeho pracoviště. Většinou je možné do online školení zapracovat pouze informace obecné, které jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedle teoretické části školení je v mnoha případech nutné též seznámení školeného s bezpečným používáním konkrétního typu stroje, technického zařízení, přístroje nebo nářadí, které bude zaměstnanec obsluhovat, včetně praktického a řádného zaučení na pracovišti, což online školení neumožňuje a z toho důvodu jsou k tomuto typu školení určité výhrady.
Rovněž požadavek průkaznosti ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci je častým úskalím e-learningových kurzů, které jsou všeobsažné, ale ne zcela konkrétní k vykonávané práci na pracovišti.
Je tedy na zvážení zaměstnavatele, jakou formu vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci využije a jak prokáže kontrolnímu orgánu, že dostatečně a každého svého zaměstnance jmenovitě seznámil s možnými riziky, které může práce jím vykonávaná obsahovat.
Práce mladistvých s neukončenou školní docházkou.
13.8.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Právě čtu váš článek o zaměstnávání mladistvých po flexinovele a zajímá mě, jak je to v případě, že má mladistvý stále neukončenou povinnou školení docházku, ale již dovršil 15 let. Také může pracovat až po ukončení povinné školní docházky, nebo může i během posledního školního roku, když je mu 15?
Odpověď:
Zákoník práce, poté, co občanský zákoník od 1.1.2014 upravuje právní osobnost a svéprávnost i pro pracovněprávní vztahy, se problematikou práce dětí vůbec nezabývá. Občanský zákoník v § 34 obsahuje i zákaz dětské práce.
Zákoník práce obsahuje v § 6 pouze definici pojmu zaměstnanec. Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Pojem zaměstnanec tak zákoník práce omezuje pouze na základní pracovněprávní vztahy a nevztahuje se na osoby vykonávající závislou práci na základě zvláštních předpisů.
Úprava § 35 odst. 1 občanského zákoníku, která nahradila původní úpravu způsobilosti zaměstnance k právním úkonům a nahradila tak § 6 zákoníku práce ve znění platném do 31.12.2013, převzala původní koncepci pracovněprávní způsobilosti zaměstnance.
Fyzická osoba nabývá plnou svéprávnost jako zaměstnanec počátkem (v 00.00 hod.) toho dne, který svým číslem a měsícem odpovídá dni, kdy se před 15 lety narodila, jako den nástupu do práce však nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. To je zásada a to vyplývá z § 35 odst. 1 občanského zákoníku.
Dokud nejsou obě podmínky splněny, nezletilí závislou práci konat nemohou. Doposud je stanovena výjimka pouze pro výkon umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti, kterou mohou nezletilí mladší než 15 let i bez ukončené povinné školní docházky vykonávat za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.
Povinná školní docházka začíná zpravidla počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do června příslušného roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemné zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Žáci splní povinnou školní docházku uplynutím školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. Období školního vyučování končí dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, dnem 30. června.
Z uvedeného vyplývá, že obecnou zásadou je, že mladistvý, který neukončil povinnou školní docházku pracovat „běžně“ (jak uvádíte v dotaze, např. během školního roku) nesmí.
Jiná je otázka mladistvých starších 14 let, kteří neukončili povinnou školní docházku. Těm Vámi zmiňovaná novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. června 2025 umožnila podle § 34 odst. 2 občanského zákoníku „vykonávat závislou práci v období hlavních prázdnin za podmínek stanovených jiným právním předpisem.“ Tím jiným právním předpisem je samozřejmě míněn zákoník práce, a proto byl do zákoníku práce vložen § 244a.
Podle § 244a zákoníku práce mladistvý zaměstnanec, který nedosáhl věku 15 let, avšak dovršil věk 14 let (a to bez ohledu na to, zda ukončil, či neukončil povinnou školní docházku), a dále mladistvý zaměstnanec starší 15 let, který neukončil povinnou školní docházku, budou moci v období hlavních prázdnin konat lehké práce, a to za podmínky, že tyto práce nebudou škodit jejich zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji, jak vyplývá z čl. 7 Evropské sociální charty. Zároveň pro tyto zaměstnance platí další ustanovení týkající se pracovních podmínek mladistvých zaměstnanců (zákaz práce přesčas a zákaz práce v noci, lékařské prohlídky apod.) a práce zakázané mladistvým stanovené vyhláškou č. 180/2015 Sb. (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).
Lehké práce, jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a práce, jejichž součástí není činnost omezující zdravotní způsobilost, která je stanovena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v návaznosti na vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), tedy nejsou součástí práce tzv. profesní rizika.
Proto odpověď na Váš dotaz je jednoduchá – pokud mladistvý nesplní obě podmínky (věk 15 let a ukončení povinné školní docházky) může vykonávat práci pouze v období hlavních prázdnin.
Větší pravomoci pro koordinátory BOZP na stavbách.
25.7.2025, Zdroj: ČTK
Senát schválil novelu, která posiluje roli koordinátorů bezpečnosti práce na stavbách. Nově budou moci elektronicky podepisovat dokumenty, vyžadovat součinnost zhotovitelů a tvořit bezpečnostní plány při mimořádných událostech.
Pracovníci, kteří mají na starosti bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), patrně budou moci vést a podepisovat požadované dokumenty elektronicky. Koordinátoři bezpečnosti na stavbách získají víc pravomocí. Techniky, kteří obsluhují či kontrolují plynová, elektrická, zdvihací a tlaková zařízení, bude moci za poplatek vzdělávat Technická inspekce České republiky (TIČR). Počítá s tím vládní novela zákona o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterou přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Novela má na základě poznatků z praxe omezit administrativu, posílit bezpečnost na stavbách i snížit náklady zaměstnavatelů na pracovní úrazy. Podle podkladů k zákonu se třetina smrtelných zranění v práci stane na staveništích. V Česku je teď přes 2100 stavebních koordinátorů BOZP. Musí mít odbornou zkoušku a osvědčení.
Zadavatel stavby bude mít nově povinnost vytvořit koordinátorovi podmínky pro jeho činnost. Bude muset podepsat plán bezpečnostních opatření, který koordinátor připraví a bude aktualizovat. Koordinátor by měl pak také sladit spolupráci všech zhotovitelů na stavbě a zajistit jejich součinnost a informovanost o stavu prací a krocích k bezpečnosti. Při mimořádných událostech na stavbě, požárech, haváriích či poruchách by měl vypracovat omezený bezpečnostní plán pro záchranné a likvidační práce, měl by to zabezpečit zadavatel.
Vzdělávání technikům, kteří pracují s takzvanými vyhrazenými technickými zařízeními – tedy tlakovými, plynovými, elektrickými či zdvihacími, by podle návrhu poskytovala za poplatek i TIČR. Novela upřesňuje případy, kdy může ministerstvo zrušit akreditaci ke zkoušení pracovníků BOZP a koordinátorů. Upravuje také postup inspekce práce při porušování povinností zhotovitelů staveb a koordinátorů.
Sněmovna novelu doplnila o pozměňovací návrh ministra práce Mariana Jurečky a Jiřího Navrátila, který reaguje na přípravu portálu Státního úřadu inspekce práce. Jeho prostřednictvím budou hlášeny pracovní úrazy a zasílány záznamy o úrazech. Vládě umožní vydat nařízení, tak aby mohla reagovat na zamýšlené změny v přípravě digitalizace hlášení pracovních úrazů a zasílání záznamů o úrazech.