RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

 21. 9. 2025

Datová centra čekají nové povinnosti. Týkají se spotřeby energie i odpadního tepla.* 

Evropská komise hledá experty do Vědecké komise pro umělou inteligenci. MPO nabízí zájemcům podporu.* 

NKÚ se zaměřil na nelegální zaměstnance, šlendrián na úřadech připravil stát o miliardy.* 

Společné stravování.* 

DEVIZOVÝ TRH.* 

Datová centra čekají nové povinnosti. Týkají se spotřeby energie i odpadního tepla.

1.8.2025, Zdroj: MPO ČR

Od 1. srpna 2025 vstupují v platnost nové povinnosti pro provozovatele datových center s příkonem nad 500 kW. Cílem je zvýšit energetickou efektivitu, lépe využívat odpadní teplo a poskytnout EU podrobné informace o fungování datových center.

Změnou energetického zákona a zákona o hospodaření energií přibývají provozovatelům datových center nové povinnosti. Centra s příkonem nad 500 kW musí oznamovat svou činnost MPO a každoročně odevzdávat souhrnné údaje do evropské databáze. U center nad 1 MW je navíc vyžadováno využití odpadního tepla nebo zpracování energetického posudku. Výjimku tvoří pouze zařízení zajišťující obranu a bezpečnost státu.

TZ MPO ČR: Datová centra

S účinností od 1. 8. 2025 byly stanoveny nové povinnosti pro datová centra týkající se hospodárného užití energie.

Nové povinnosti pro datová centra jsou stanoveny zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Uvedeným zákonem došlo k změně v § 9c zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Cílem nových povinností je větší využití energie z odpadního tepla z datových center a shromáždění informací a údajů o datových centrech s významnou spotřebou energie.

Povinnosti pro datová centra o celkovém příkonu nad 500 kW (do celkového příkonu se započítá příkon výpočetní techniky):

  • Pokud celkový příkon datového centra dosáhne hodnoty 500 kW oznámit tuto skutečnost ve lhůtě do 2 měsíců Ministerstvu průmyslu a obchodu, odboru energetické účinnosti a úspor.
  • Každoročně do 15. května zveřejnit do evropské databáze souhrnné údaje o datovém centru. Informace obsahuje zejména:
  1. název datového centra,
  2. jméno nebo název, popřípadě obchodní firmu provozovatele datového centra,
  3. adresu místa umístění datového centra,
  4. datum zahájení provozu datového centra,
  5. údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných,
  6. údaj o celkovém příkonu datového centra,
  7. údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra,
  8. údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra,
  9. provozní teploty výpočetní techniky datového centra,
  10. informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra,
  11. informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra a
  12. jiné informace stanovené Nařízením 2024/1367/EU.

Povinnost se nevztahuje na datová centra využívaná výhradně pro účely zajišťování obrany ČR a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku ČR.

Povinnosti pro datová centra o celkovém příkonu nad 1 MW (do celkového příkonu se započítá příkon výpočetní techniky):

  • Zajistit využití odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra jedním nebo více z následujících způsobů:
    1. dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií,
    2. dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem2), nebo
    3. přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části.
  • V případě nové výstavby datového centra o celkovém příkonu nad 1 MW je využití odpadního tepla povinné ke dni zahájení provozu datového centra.
  • Datová centra o celkovém příkonu nad 1 MW, jejichž provoz byl zahájen před 1. 1. 2024 nemají povinnost využít odpadní teplo.
  • V případě, že není využití odpadního tepla technicky nebo ekonomicky proveditelné, zajistit zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Energetický posudek obsahuje následující části:
    1. objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra,
    2. posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra,
    3. posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra,
    4. návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a
    5. identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií.
  • V případě nové výstavby datového centra o celkovém příkonu nad 1 MW je energetický posudek součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona.

Jak postupovat při zapsání do seznamu a při zveřejňování informací do databáze?

Zapsání do seznamu – Pro zapsání do seznamu nebo v případě dotazů nás prosím kontaktujte na e-mailové adresy: petr.vozka@mpo.gov.cz a terezia.marusakova@mpo.gov.cz.

Zveřejňování informací do evropské databáze – Pro účely zadávání údajů do evropské databáze je nutné provést následující kroky:

  • Registrace v systému EU Login
  • Žádost o přístupové role v systému ReportENER (Po registraci požádejte o přidělení role EED Data Centre Operator a EED Data Uploader.)
  • Přidělení těchto rolí podléhá schválení Ministerstva průmyslu a obchodu. Před odesláním žádosti je nutné nejprve kontaktovat MPO prostřednictvím e-mailu (petr.vozka@mpo.gov.cz a terezia.marusakova@mpo.gov.cz.).

Více o novelách energetického zákona a dalších zákonů v článku Novely stavebního a energetického zákona účinné od 1.8.2025


Evropská komise hledá experty do Vědecké komise pro umělou inteligenci. MPO nabízí zájemcům podporu.

Evropská komise na základě nařízení o umělé inteligence (tzv. AI Akt) vyhlásila výzvu k zapojení do Vědecké komise nezávislých odborníků, který bude poskytovat poradenství v oblasti umělé inteligence.

13.08.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Tato komise má klíčovou roli v podpoře implementace AI Aktu a přispěje k budování důvěryhodného a bezpečného AI ekosystému v celé EU. Do Komise bude vybráno až 60 expertů z celé Evropy, kteří budou působit ve své osobní odborné kapacitě. Výzva je určena odborníkům s hlubokou znalostí technologií umělé inteligence, jejich dopadů i souvisejících rizik.

„Vědecká komise představuje důležitou příležitost pro aktivní zapojení do formování evropské AI politiky. Chceme, aby se Česká republika podílela na rozvoji důvěryhodné, bezpečné a inovativní umělé inteligence. Podpora našich odborníků je proto naší prioritou,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Jan Kavalírek.

Panel bude mimo jiné:

  • poskytovat doporučení ohledně rizik spojených s obecnými modely AI (GPAI),
  • rozvíjet metodiky pro jejich hodnocení,
  • podporovat dohled a přeshraniční kontrolní činnosti,
  • přispívat k vývoji standardů a technických nástrojů.

Přihlášky je možné podávat do 14. září 2025, 18:00 CET.

Zákaznický servis v éře umělé inteligence: Automatizace ano, ale s citem, radí odborníci 

Podrobné znění výzvy najdete na webu Evropské komise, kde je také přihlašovací formulář.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí odborníkům možnost institucionální podpory. V případě zájmu o podporu zašlete do 26. srpna 2025 na adresu ai@mpo.gov.cz následující dokumenty:

  • životopis,
  • motivační dopis,
  • vyplněné prohlášení o střetu zájmů (Declaration of Interests)

Kontakt pro konzultace a žádosti: ai@mpo.gov.cz


NKÚ se zaměřil na nelegální zaměstnance, šlendrián na úřadech připravil stát o miliardy.

Úřady, které mají na starosti nelegální zaměstnávání, si v uplynulých letech nepředávaly včas potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Stát tak zřejmě přišel o desítky miliard.

14.08.2025 | BusinessInfo.cz

Vyplývá to z informací Nejvyššího kontrolního úřadu. „Kontrola ukázala, že si příslušné instituce nepředávaly potřebné informace ve stanovených termínech, a že zaměstnavatelům, kterým byla uložena pokuta za nelegální práci cizinců, nedoměřovaly úřady platby zákonných pojistných,“ sděluje NKÚ v tiskové zprávě.

Ministerstvo financí své pochybení ústy svého mluvčího nepřiznává, Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že udělalo několik kroků k nápravě a další budou následovat. Stát chce nelegální práci potírat usilovněji než dosud.

Ministerstvo financí (MF) nežádalo podle kontrolního úřadu o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, ačkoli tak učinit mělo. „Daňové kontroly, které provedla Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, zase měly nízký fiskální efekt,“ doplňuje NKÚ.

Novela má pomoci omezit nelicencované agentury a nelegální práci cizinců

Stát přišel za čtyři roky o 92 miliard

Kvůli nezákonnému zaměstnávání spojenému s problémy v příslušných institucích mohl státní rozpočet přijít mezi lety 2019 až 2022 asi o 92 miliard korun. Další miliardy pak Česko velmi pravděpodobně tratilo i v dalších letech.

Evropská komise publikovala už v roce 2023 studii, která se zabývala se dopady šedé ekonomiky a nehlášené práce na příjmy rozpočtu v evropských zemích v letech 2017 a 2019.

Pro Českou republiku byl například v roce 2019 odhadnut rozsah ztráty příjmů ze závislé činnosti na téměř 89 miliard korun, což představuje 1,5 procenta hrubého domácího produktu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ani Státní úřad inspekce práce (SÚIP) nedoměřovaly platby zákonných pojistných zaměstnavatelům, kterým byla uložena pokuta za nelegální práci cizinců bez platného oprávnění k pobytu na území ČR.

Nejvyšší kontrolní úřad

SÚIP přitom uložil v letech 2019 až 2023 v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním celkem 2 450 pokut v celkové výši 740 milionů korun.

Orgány inspekce práce a celníci provedli ve stejném období téměř 36 tisíc kontrol se zaměřením na nelegální zaměstnávání. Při těchto kontrolách zjistili pracovníci inspekce práce více než 16 tisíc nelegálně zaměstnaných osob. Cizinci mimo EU tvořili téměř čtyři pětiny z tohoto počtu.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je problém především v tom, že Česko nedostatečně implementovalo evropskou sankční směrnici a žádný zákon nestanovil, který z orgánů státní správy je kompetentní doměřit zaměstnavateli úhradu zmíněných pojistných.

Stanjurův rezort pochybení odmítá

Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, že udělalo chybu, když nežádalo o výše zmíněné přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění (zaplacené za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání). Nečiní tak ostatně ani v tuto chvíli.

„Ministerstvo tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Macura.

Vzájemné započítávání pohledávek mezi ministerstvem financí a pojišťovnami by prý pro MF znamenalo značnou administrativní zátěž s náklady ve výši desítek milionů.

Spolupráce s nelegální agenturou práce může firmu výrazně poškodit 

Kritika NKÚ mířila také na Finanční správu ČR, která je ministerstvu financí podřízena. Daňové kontroly, které FS ČR provedla na základě podnětu kontrolních orgánů, přinesly do státní pokladny ve zmíněném období asi jen milion korun.

Jurečka: Nelegální práce? Vůči nešvaru přitvrzujeme

Ministerstvo práce v reakci na informace o nedoměřovaní plateb za strany ČSSZ a SÚIP uvedlo, že „ohledně nelegální práce přijalo množství opatření s cílem potírat toto jednání.“

„Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotní pracovníci. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

MPSV například upravilo definici nelegální práce, která má zjednodušit její prokazování. Zvýšeny byly kontrolních pravomoci inspektorů a mohou být ukládány nové tresty jako zákaz činnosti či zveřejnění rozhodnutí o pokutě.

Další významné opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Už od října 2025 nebudou moci cizinci v Česku začít pracovat bez splnění ohlašovací povinnosti. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost opomene, dopustí se přestupku nehlášené práce a bude mu hrozit postih.

Zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který je v legislativním procesu, tuto povinnost rozšíří na všechny zaměstnance, a to zřejmě od července 2026.

jap


Společné stravování.

25.8.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vykonává dozor u provozovatelů potravinářských podniků v oblasti společného stravování od 1. ledna 2015. Kompetence pro kontrolu dodržování povinností PPP jsou definovány v § 16 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích.

Výkon dozoru nad výrobou a uváděním pokrmů na trh je rozdělen zejména mezi Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice).

ZMĚNA DOZORU od 1. ledna 2025:

V návaznosti na zákon č. 321/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dochází ke změně zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. a SZPI bude od 1. 1. 2025 vykonávat dozor u širokého spektra provozoven stravování:

  • restaurace
  • cukrárny, kavárny a čajovny
  • provozovny rychlého občerstvení včetně řetězců a franšízových sítí
  • bufety, kantýny
  • stravovací služby poskytované v rámci maloobchodu a čerpacích stanic
  • vinárny a vinotéky
  • pivnice, výčepy
  • bary, herny, diskotéky
  • stánky s občerstvením
  • výroba a rozvoz pokrmů
  • catering
  • stravování pro zaměstnance
  • stravování v rámci ubytování (hotely, penziony)

S účinností od 1. 1. 2025 v návaznosti na nové znění § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. mají orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice – KHS) kompetence ke kontrole pouze u níže uvedených provozoven společného stravování – v souvislosti s:

  • poskytováním zdravotních služeb – nemocniční stravování, stravování v lázeňských zařízeních
  • poskytováním sociálních služeb – např. stravování v domovech pro seniory
  • poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině
  • stravováním v zařízeních školního stravování nebo VŠ stravování – školní jídelny, VŠ menzy
  • ve Vězeňské službě České republiky, ve vazebních věznicích, ve věznicích, v ústavech pro výkon zabezpečovací detence
  • v rámci školy v přírodě, zotavovacích akcí pro děti a jiných podobných akcí pro děti

S výše uvedeným souvisí i změna registrační povinnosti, provozovny pod dozorem SZPI se budou registrovat u SZPI. Registrace provozoven stravování po dozorem KHS zůstává v kompetenci místně příslušných KHS – viz dále sekce Oznamovací povinnost.(pozn.: před 1. 1. 2025 se všichni provozovatelé potravinářského podniku provozujícího stravovací službu registrovali u místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví – KHS).

Provozovatelé poskytující stravovací službu, kteří oznámili zahájení/změnu/ukončení činnosti místně příslušné KHS před 1. 1. 2025, splnili svoji registrační povinnost a již nemusí zasílat oznámení SZPI.

Základní povinnosti provozovatelů společného stravování:

  • Oznamovací povinnost

Základní povinností provozovatelů společného stravování je povinnost oznamovací, a to v souladu s § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nově od 1. 1. 2025 platí, že se údaje při provozování stravovací služby uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) oznamují krajské hygienické stanici, která je neprodleně předává Státní veterinární správě, a při provozování stravovací služby jiné než uvedené v § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. a) se oznamují Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která je neprodleně předá Státní veterinární správě.

Bližší informace, jak provést oznámení o zahájení činnosti PPP včetně registračního formuláře, najdete v sekci Informace nejen pro začínající podnikatele.

  • Povinnost dodržovat hygienické požadavky a zavést postupy založené na zásadách HACCP

Provozovatel zařízení společného stravování musí zejména dodržovat obecná pravidla a požadavky na hygienu, které jsou obsaženy v tzv. hygienickém balíčku, souboru právních předpisů, které stanovují základní hygienické podmínky, které provozovatel potravinářského podniku musí splňovat, aby zajistil výrobu zdravotně nezávadných potravin.

Mezi stěžejní součásti hygienického balíčku patří:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění,
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění,
  • nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění.

Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění, je základním hygienickým předpisem, který stanovuje obecné hygienické požadavky vztahující se na všechny fáze výroby, zpracování a distribuci potravin. V Příloze II, která upravuje hygienická pravidla pro výrobu potravin, stanovuje např. požadavky na pro prostory, kde probíhá výroba či příprava potravin, požadavky na zařízení, požadavky na provozní a osobní hygienu, zacházení s odpadem, přepravu, postupy k regulaci škůdců.

Nařízení (ES) č. 852/2004 kapitola II článek 5 odst. 1rovněž ukládá, aby provozovatel potravinářského podniku měl vytvořen a zaveden jeden nebo více stálých postupů vycházející ze zásad systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů – HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points).

Systém HACCP vychází ze zásad správné výrobní praxe a požadavků hygienických předpisů. Jedná se o přístup preventivní, který má vést ke včasné identifikaci nebezpečí a tím k předcházení poškození zdraví spotřebitele. Slouží provozovateli k identifikaci slabých míst tzv. kritických bodů a zavádí způsoby jejich sledování a nápravná opatření tak, aby byl preventivní systém účinný a byla zajištěna bezpečnost pokrmu.

Požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 jsou však obecného charakteru a umožňují do jisté míry flexibilní přístup a řešení – tj. např. zajištěním bezpodmínečně nutných hygienických požadavků a používáním postupů správné hygienické praxe. Princip flexibility se aplikuje zejména v malých podnicích, kam spadají i menší provozovny společného stravování s nízkou mírou rizika prováděných činností. Jedná se například o provozovny typu výčepů, hostinců a pivnic, barů či heren. V těchto provozech může k ovládání rizika a zajištění bezpečnosti potravin zpravidla stačit vlastní příručka správné praxe aplikovaná na danou provozovnu a splnění nezbytně nutných požadavků. daném odkazu naleznete více informací k řízení rizik a zajištění bezpečnosti v malých provozovnách společného stravování, včetně ukázky jednoduché příručky správné výrobní a hygienické praxe pro provozovnu s nízkou mírou rizika.

Na pomoc provozovatelům stravovacích služeb vydalo Národní informační středisko pro podporu jakosti v roce 2006 příručku s názvem „Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách“. Jejím cílem je seznámit podnikatele prostřednictvím uceleného přehledu a výkladu s požadavky evropské a české legislativy a přístupy k hygieně ve stravovacích službách. Na jejím vzniku a přípravě se podílelo Sdružení pro Cenu za jakost ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Informace uvedené v této příručce, která je členěna na část I. (teoretickou) a část II. (uživatelskou), může PPP použít k vytvoření a uplatnění postupů na principu HACCP ve své provozovně. Obě části příručky jsou k dispozici v elektronické podobě v části „Dokumenty ke stažení“. Součástí publikace jsou i vzory vhodných formulářů a postupy ke zpracování sebehodnocení.

Stejně tak je k dispozici ke stažení i „Kodex hygienických pravidel pro předvařené a vařené potraviny ve veřejném stravování CACA/RCP 39-1993“, jedná se o dokument, který má rovněž charakter doporučení.

  • Uvádění povinných údajů u pokrmů

Požadavky na uvádění povinných údajů u pokrmů vyplývají z § 9a odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Prováděcím předpisem k tomuto ustanovení je vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, konkrétně pak § 7 této vyhlášky, který je přímo nazván: „Způsob poskytování informací o pokrmech podle paragrafu 9a zákona“. Zmíněný § 7 této vyhlášky aktuálně upravuje pouze pravidla pro uvádění:

  • názvu pokrmu a
  • informací o alergenech.

Provozovatelé zařízení společného stravování jsou povinni tyto informace viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci. Bližší informace o poskytování informací o alergenech u pokrmů naleznete v sekci Společné stravování – Označování alergenů v provozovnách společného stravování

 Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-k-podnikani-spolecne-stravovani-spolecne-stravovani.aspx


DEVIZOVÝ TRH.

25-09-23 IN DEVIZOVÝ TRH Tydenni_komentar_HK_19092025

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526