Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění.  

Otazníky kolem poskytování zdravotního volna.  

Odpočinek zaměstnanců u prací, které nemohou být přerušeny.  

Ministerstvo zdravotnictví ruší povinné periodické pracovnělékařské prohlídky u nerizikových profesí.  

Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění.

4.11.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Malé „opáčko“ nikdy neškodí. Připomeňme si, jaké úkoly v rámci nemocenského pojištění zajišťuje zaměstnavatel.

Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly:

• oznamovací,
• evidenční,
• při přijímání žádostí o dávky.

Úkoly oznamovací

Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu:

• přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů,
• odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem,
• oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání,
• ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání nikoliv do 8 kalendářních dnů, ale až do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; jestliže tento zaměstnanec však uplatní nárok na výplatu dávky v této lhůtě a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku nebo s předáním podkladů a údajů pro nemocenské.

Skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu oznamuje zaměstnavatel až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se oznamuje skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla tato dohoda sjednána. Pokud by lhůta pro oznámení skončení zaměstnání při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce uplynula dříve než lhůta pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání, platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro oznámení nástupu do zaměstnání.

Zaměstnavatel se může s okresní správou sociálního zabezpečení dohodnout na jiné lhůtě pro plnění oznamovacích povinností.

Úkoly evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Údaje, které mají charakter účetních záznamů, jsou uschovávány delší uschovací dobu.

Úkoly při přijímání žádostí o dávky

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu (platí i pro předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské), převést je z písemné do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie (v uživatelsky čitelných formátech, např. PDF, JPG, TIFF) je neprodleně (u otcovské po uplynutí podpůrčí doby, u ošetřovného po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování) spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat příslušné OSSZ.

Zaměstnavatel je dále povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského, vč. údajů o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny, a po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti je zaslat v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou OSSZ.

---

Otazníky kolem poskytování zdravotního volna.

10.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zdravotní volno neboli sick days může zaměstnanec využít pro řešení krátkodobé zdravotní indispozice, aniž by ji musel dokládat zaměstnavateli lékařským potvrzením. Jedná se o jeden z žádaných zaměstnaneckých benefitů. Podívejme se na něj podrobněji.

Jak právně zakotvit?

V zákoníku práce ani souvisejících předpisech se pojem „sick days“ ani zdravotní volno nevyskytuje. To je paradoxně optimální řešení – každý zaměstnavatel by měl mít svobodu volby, zda tento benefit zavést a za jakých podmínek. Tato svoboda má ovšem i druhou stranu mince – zaměstnavatel musí pečlivě nastavit konkrétní podmínky využívání tohoto benefitu tak, aby plnil svůj účel a nedocházelo k jeho zneužívání. Forma nastavení těchto podmínek pak může být definována kolektivní smlouvu, vnitřním předpisem nebo individuální smlouvou.

Na co by zaměstnavatel měl při zavádění zdravotního volna pamatovat?

Zaměstnavatel by při nastavení podmínek pro čerpání tohoto benefitu měl dbát především na úpravu těchto oblastí:

• počet poskytovaných dnů a možnost převodu sick days do dalšího roku,
• postup při oznamování/schvalování,
• účel čerpání,
• mzda (či náhrada mzdy) během čerpání,
• určení skupin zaměstnanců, kteří mohou benefit čerpat,
• mechanismy zabraňující zneužívání.

V jakém rozsahu?

Sick days se obvykle poskytují v počtu 3 až 5 dnů za kalendářní rok. Tato délka zdravotního volna odráží skutečnost, že kratší volno prakticky nemá význam poskytovat (jeden či dva dny k zaléčení virózy většinou nejsou dostačující, nemocný by po tak krátké rekonvalescenci stejně nakazil své kolegy), naopak delší volno by mohlo svádět (zejména ty obvykle méně nemocné zaměstnance, kteří je málokdy využijí) ke zneužívání.

Právně představují sick days jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, avšak specificky v žádném právním předpisu zatím neupravenou. Možnost sjednat nebo stanovit tuto překážku v práci vyplývá z dispozitivní povahy ustanovení zákoníku práce. Jedná se tak o určitý nadstandard, který zaměstnavatel může, ale nemusí poskytovat, a který zpravidla přiznává pouze osobám zaměstnaným v pracovním poměru.

K jakému účelu?

Zaměstnavatel by měl přesně definovat, k jakému účelu je možné sick days čerpat. Sick days lze obvykle čerpat k překlenutí nekomplikované nemoci nebo pro řešení problémů spojených s úrazem, nicméně někteří zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům čerpat sick days rovněž za účelem preventivní návštěvy lékaře. Proto je zapotřebí tento účel ve vnitřních pravidlech specifikovat, aby nedocházelo ke zneužití, typicky se jedná například o zneužívání benefitu k prodlužování dovolené či překlenování pracovních dnů mezi státními svátky apod.

Většina zaměstnavatelů rovněž umožňuje svým zaměstnancům kumulaci poskytovaných sick days (tzn., zaměstnanec je oprávněn vzít si najednou více dnů). S ohledem k účelu tohoto benefitu je tedy vhodné umožnit zaměstnancům čerpání jak po jednotlivých dnech (např. ve spojení s víkendem), tak v celém poskytovaném rozsahu.

Pro koho?

Pokud se zaměstnavatelé rozhodnou zavést benefit sick days do své praxe, měli by tento benefit poskytovat plošně všem svým zaměstnancům. Rozhodne-li se zaměstnavatel poskytovat sick days pouze určitým skupinám zaměstnanců, je zapotřebí, aby tento svůj krok zaměstnavatel vždy pečlivě zdůvodnil tak, aby nedocházelo k diskriminaci zaměstnanců.

Za kolik?

Určení výše finanční kompenzace, kterou zaměstnanec pobírá během čerpání sick days, je rovněž na individuálním rozhodnutí zaměstnavatele. Jde o zaměstnanecký benefit a náhrada, která bude zaměstnanci za dobu jeho trvání poskytnuta, není ustanoveními zákoníku práce výslovně limitována. Mzdu je možno poskytnout buďto plnou, nebo jako její náhradu při výskytu překážky v práci. V praxi bývá tento benefit koncipován zpravidla tak, že zaměstnanec dostává plnou výši platu, tedy jako by dny, během nichž čerpal sick days, klasicky odpracoval.

---

Odpočinek zaměstnanců u prací, které nemohou být přerušeny.

21.11.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Poskytování přestávek na jídlo a oddech se nevztahuje na práce, které nemohou být přerušeny.

I zaměstnanci, který tyto práce vykonává, musí zaměstnavatel zajistit krátkodobý odpočinek i bez přerušení provozu nebo práce a zajistit mu tak přiměřenou dobu na oddech a jídlo. zákoník práce v tomto případě nestanoví minimální délku přiměřené doby; bude záležet na konkrétních podmínkách provozu či vykonávané práce a na možnostech způsobu jejího zajištění.

Na rozdíl od přestávky v práci se poskytnutá doba odpočinku započítává do pracovní doby. Jediným rozlišovacím kritériem, podle kterého bude možné posoudit povinnost zaměstnavatele poskytovat přestávky na jídlo a oddech, a nikoliv přiměřenou dobu na jídlo a oddech, je charakteristika prací, které nemohou být přerušeny.

Tam, kde práce mohou být přerušeny, je zaměstnavatel povinen poskytnout přestávku na jídlo a oddech. Práce, které nemohou být přerušeny, jsou dány výhradně provozem zaměstnavatele, technologií výroby, použitým pracovním procesem či výkonem práce (např. lékař při operaci), nikoliv však organizací práce uvedeného provozu či pracoviště.

Mladistvým zaměstnancům, tj. zaměstnancům do 18 let, však i v případě, kdy konají práce, které nemohou být přerušeny, musí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle § 88 odst. 1 věty první ZP. Na takto poskytnutou přestávku na jídlo a oddech i při pracích, které nemohou být přerušeny, se u mladistvých vztahují všechna ustanovení upravující přestávku na jídlo a oddech včetně toho, že se do pracovní doby nezapočítávají.

---

Ministerstvo zdravotnictví ruší povinné periodické pracovnělékařské prohlídky u nerizikových profesí.

21.12.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ministerstvo zdravotnictví dnes spolu se zástupci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR představilo novelu vyhlášky rušící povinnost zaměstnavatelů zajišťovat periodické pracovnělékařské prohlídky u nerizikových profesí. Ty budou s účinností od 1. ledna 2023 na dobrovolné bázi. Zaměstnavatelé tím ušetří stovky milionů korun ročně.

Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek bude povinně prováděno pouze u profesí, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do rizikových kategorií, spadají do profesních rizik, nebo u nichž jsou součástí rizikové faktory, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci. Pracovnělékařské prohlídky u profesí nerizikových budou prováděny v případě, že budou vyžadovány zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.

„Jedním z cílů naší vlády je snižovat zbytečného papírování. Tato vyhláška je součástí tzv. prvního antibyrokratického balíčku, který přesně v duchu tohoto cíle postupuje. Zrušení povinných periodických prohlídek povede nejen ke snížení byrokracie, ale také k úsporám stovek milionů korun ročně na straně zaměstnavatelů a významné časové úspoře lékařů i zaměstnanců, kteří si často šli tzv. pouze pro razítko, a to vše při zachování standardu ochrany zdraví zaměstnanců při práci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky touto vyhláškou nejsou nikterak dotčeny. Ministerstvo zdravotnictví však počítá s novelizací zákona, který je vymezuje, aby došlo ve spolupráci se všemi aktéry ke srovnatelnému výsledku jako v případě této vyhlášky. Cílem je uvolnit lékařům ruce v péči o pacienty a zaměstnavatelům ušetřit finance a zbytečné papírování. Ministerstvo zdravotnictví bude i nadále v této oblasti spolupracovat se zaměstnavateli na udržení kvalitní péče o zaměstnance skrze podporu prevence a snížení byrokracie.

„Oceňujeme, že ministr zdravotnictví hledá cesty, jak podpořit prevenci a kvalitní péči o zaměstnance náhradou za zbytečnou byrokracii. Velká řada zaměstnavatelů již dnes nabízí různé zdravotní programy v rámci zaměstnaneckých benefitů, od příspěvků na prevenci či očkování přes poskytování vitamínů až po různé rekonvalescenční programy. Kvalitní péče o zdraví zaměstnanců je pro nás prioritou a rádi budeme s ministrem Válkem spolupracovat na jejím dalším posilování i na omezování administrativní zátěže podnikatelů,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Úpravu pracovnělékařských prohlídek Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje jako jedno z rychlých opatření, jak ulehčit firmám od nánosu administrativy, se kterou se potýkají. Na druhé straně zaměstnavatelům otevře možnost zavést preventivní programy podpory zdraví, které mohou přispět například k včasnému odhalení chronických civilizačních onemocnění. Je to krok správným směrem vedle bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a předcházení nemocem z povolání,“ dodal Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.