Nová povinnost od 1. dubna: přihlásit zaměstnance s dočasnou ochranou i v nepojištěných činnostech.  

Výpověď z organizačních důvodů.  

Zaměstnavatelé v oblasti pracovněprávních vztahů nejčastěji chybují při odměňování zaměstnanců.  

Nová povinnost od 1. dubna: přihlásit zaměstnance s dočasnou ochranou i v nepojištěných činnostech.

30.3.2023, Zdroj: ČSSZ

struktura dokumentu

• Novelizace zákona č. 66/2022 Sb.
• Přihlašování nepojištěných osob s dočasnou ochranou
• Lhůta
• Přechodná ustanovení – stávající zaměstnanci, zaměstnavatelé

Od 1. 4. 2023 přibude zaměstnavatelům nová povinnost vůči ČSSZ. Nově musí přihlašovat zaměstnance s dočasnou ochranou i v nepojištěných činnostech.

Novelizace zákona č. 66/2022 Sb.

Dne 22. 3. 2023 připojil prezident ČR svůj podpis k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela tak po vyhlášení ve Sbírce zákonů nabude platnosti, účinnost je stanovena na 1. 4. 2023 (poznámka redakce: novela byla zveřejněna 30. 3. 2023 jako zákon č. 75/2023 Sb.).

Přihlašování nepojištěných osob s dočasnou ochranou

Ve vazbě na ohlašovací povinnosti vůči ČSSZ podle § 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, bude právnická nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel povinna nahlásit nástup každého zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu (dále jen „zaměstnanec s dočasnou ochranou“), v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce. Oznámení o nástupu do zaměstnání se bude podávat bez ohledu na to, zda vznikla účast na nemocenském pojištění – evidovány tedy budou i dosud nepojištěné osoby.

Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ. Nyní tuto povinnost mít budou.

Lhůta

Do účinnosti novely se přihlašují pouze zaměstnanci, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění, a to standardním způsobem. Od data účinnosti pak platí, že zaměstnanci s dočasnou ochranou ve výše uvedených nepojištěných pracovněprávních vztazích budou nahlašováni a následně evidováni stejným způsobem jako zaměstnanci, kterým vznikla účast na pojištění, tedy prostřednictvím ePodání Oznámení o nástupu do zaměstnání.

Lhůta činí 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání. Tiskopis oznámení o nástupu se nemění, zůstává v současné podobě.

Přechodná ustanovení – stávající zaměstnanci, zaměstnavatelé

V případě zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo zaměstnance s dočasnou ochranou, činného na základě dohody o provedení práce, jehož pracovněprávní vztah vznikl přede dnem účinnosti novely a nebyl dosud přihlášen k pojištění (jeho činnost pro zaměstnavatele byla nepojištěná), oznamuje zaměstnavatel nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání výše uvedeným způsobem do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti novely. Povinnost pro zaměstnavatele neplatí pouze, pokud dotčený pracovněprávní vztah skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zaměstnavateli, který by zaměstnával pouze výše uvedené zaměstnance s dočasnou ochranou, u kterých se dosud nástup do zaměstnání nehlásil a který díky tomu zatím nemusel sám být přihlášen u ČSSZ v registru zaměstnavatelů, nově tato povinnost vznikne. Přihlásit se musí standardním způsobem do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti novely. Povinnost neplatí pro zaměstnavatele pouze, pokud pracovněprávní vztah všech jeho zaměstnanců, kteří jsou výše uvedenými zaměstnanci s dočasnou ochranou, skončí do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy novela nabývá účinnosti.

Výpověď z organizačních důvodů.

3.4.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chceme dát výpověď zaměstnanci, který pracuje na pozici uklízeč. Nyní je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a vedení školy rozhodlo, že tuto pozici z finančních důvodů zruší a službu bude vykonávat externí dodavatel. Je možné (a kdy) dát zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů?

Odpověď:

Podle § 53 odst. 1 písm. a) ZP výpověď nelze dát zaměstnanci v době pracovní neschopnosti. To je zásada.

Vzhledem k tomu, že Váš zaměstnanec je dlouhodobě nemocen a asi není ani jisto, zda bude moci dosavadní práci nadále vykonávat, doporučovala bych, abyste mu svůj záměr (jeho pracovní pozici zrušit) poctivě sdělili ještě teď v době pracovní neschopnosti a uzavřeli s ním dohodu o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. c) ZP ke dni ukončení pracovní neschopnosti. To by bylo výhodné, měli byste jistotu, že pracovní poměr skončí a mohli byste provést zamýšlenou organizační změnu již nyní a zaměstnanec by si mohl s předstihem hledat jinou vhodnou práci.

Pokud ovšem by zaměstnanec nesouhlasil, pak byste museli počkat až na konec pracovní neschopnosti a pak mu teprve doručit výpověď podle § 52 písm. c) ZP a čekat po výpovědní dobu na skončení pracovního poměru. Tato varianta je dražší o to, že zaměstnanci musíte platit po výpovědní dobu, pravděpodobně by se jednalo o náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku z titulu překážek v práci na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé v oblasti pracovněprávních vztahů nejčastěji chybují při odměňování zaměstnanců.

20.3.2023, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Státní úřad inspekce práce se při svých kontrolách zaměřuje mimo jiné také na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Za celý rok 2022 provedly orgány inspekce práce v této oblasti celkem 3 920 kontrol, při kterých zjistily celkem 6 498 porušení právních předpisů. Nejčastěji zaměstnavatelé chybovali v oblasti odměňování zaměstnanců (2 543 porušení), v oblasti pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr (1 635 porušení), dodržování pracovní doby (819 porušení), poskytování náhrad (776 porušení) a v oblasti agenturního zaměstnávání (210 porušení).

Za prokázaná porušení právních předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů bylo zaměstnavatelům v roce 2022 uloženo celkem 897 pokut v souhrnné výši 24 327 650 Kč, dále byl ve 20 případech kontrolovaným osobám jako pachatelům přestupků uložen správní trest napomenutí.

Z pohledu veřejnosti a zaměstnanců jsou velmi důležitou součástí kontrolní činnosti orgánů inspekce práce kontroly prováděné na základě podnětů, kdy je poukazováno na možné porušování pracovněprávních předpisů ze strany konkrétních zaměstnavatelů. Do oblasti pracovněprávních vztahů bylo v roce 2022 podáno celkem 3 079 podnětů ke kontrolám a na základě těchto podnětů bylo v této oblasti provedeno 2 060 kontrol. Podněty nejčastěji upozorňovaly na nedodržování povinností zaměstnavatelů v oblasti odměňování. Převážná část obdržených podnětů je řešena kontrolou a kontroly na základě podnětů tak představují významnou část provedených kontrol inspekce práce (obdobně jako v předchozích obdobích, i v roce 2022 byla na základě podnětů provedena více než polovina všech kontrol). Přijaté podněty Státní úřad inspekce práce statisticky sleduje, vyhodnocuje, a získané informace zohledňuje i v dalším zaměření ročních programů kontrolní činnosti.

Oblast pracovněprávních vztahů bude i v letošním roce pod pečlivým dohledem Státního úřadu inspekce práce, kdy podle ročního programu kontrolních akcí je naplánováno minimálně 3 800 kontrol zaměřených na dodržování povinností stanovených zaměstnavatelům právními předpisy v této oblasti.